Úzkosti ze stavu životního prostředí

104
30.5.21 03:58

Úzkosti ze stavu životního prostředí

Ahoj,
kdo z vás má úzkosti z budoucnosti, trpí nespavostí a bojí se, aby životy našich dětí nebyly spíš bojem o přežití?
Jak proti tomu strachu bojujete? Žiju s rodinou ve městě a cítím beznaděj.

Mj. jsem četla, že téměř 80% žen v požáry zdecimované Austrálii trápí tento druh obav a 30% žen kvůli obávám z budoucnosti nechce mít potomky…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
8436
30.5.21 04:34

Hele lidi přežili všelijaké katastrofy, pandemie a války. Jasně že rodič chce pro své dítě jen to nejlepší, ale až takto to hrozit s trápit se tím, nespat apod. To bych řekl, že je na návštěvu odborníka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45
30.5.21 04:59

Životní prostředí se ve skutečnosti už hodně let zlepšuje (téměř celosvětově). Jinak já jsem tyto úzkosti měla v dospívání - později jsem pochopila, že (v mém případě) šlo pouze o zástupný problém. Mozek si chtěl najít nějaké vysvětlení pro úzkostné stavy a toto bylo „po ruce“.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
104
30.5.21 05:11

Děkuju za reakce
V mém okolí přátelé bezdětní i s dětmi tento druh obav mají, a nejsou to na pohled úzkostní lidé, naopak společenští a pozitivní.
LNení předmětem diskuse devastaci životního prostředí popírat nebo zlehčovat, spíš mě zajímalo, co vám, kteří se obáváte o budoucnost nás a dětí, co vám prakticky pomáhá?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2344
30.5.21 05:20

Nejlepsi je o tom moc nepremyslet. Nikdo nevi, co bude zitra, za rok, za 5 let. Treba ceny nemovitosti porad raketove rostou a mohl by se clovek trapit, jak si nase deti koupi svuj byt, ale nema to cenu. Kdovi, co bude za 15-20let Muze se toho stat. Zivotni prostredi me strasne trapilo, kdyz mi bylo 10-15let. Myslela jsem si, ze se mozna ani kvuli tomu nedoziju dospeleho zivota po VS. A mam uz blize k 40 nez k 30 a porad tu jsme a nejsme zavaleni odpadky, mame co pit a vzduch se taky da dychat. Dokonce to zivotni prostredi vypada kolikrat lip, nez za dob meho detstvi. Vsude fura detskych hrist, parku, cyklostezek a docela i cisto. Kdyz ja byla mala, tak v cele ctvrti prakticky nebylo detske hriste o venkovni posilovne nebo hmatovem chodnicku a dalsich atrakcich nemluve. Zato chodniky byly plne psich exkrementu. Ve krovi odpadky nebo rovnou cerna skladka. Toho uz je mnohem min.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4060
30.5.21 07:11

No vubec to neresim. Do bezobaloveho obchodu me nikdo nedostane a odpad taky netridim. Bych se mohla z toho zblaznit :mrgreen: ale pokud te nejvíc trápí zrovna toto tak jsi šťastný clovek, ze nemas zadne vazne osobnejsi problemy

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30.5.21 07:11
@Mellam píše:
Děkuju za reakce
V mém okolí přátelé bezdětní i s dětmi tento druh obav mají, a nejsou to na pohled úzkostní lidé, naopak společenští a pozitivní.
LNení předmětem diskuse devastaci životního prostředí popírat nebo zlehčovat, spíš mě zajímalo, co vám, kteří se obáváte o budoucnost nás a dětí, co vám prakticky pomáhá?

Je něco jiného mít obavy a něco jiného mít přehnanou úzkost.

Obavy mám taky a ne jen co se týče životního prostředí (myslím, že v tomto ohledu se začíná aspoň něco dělat).

Abych kvůli tomu nespala, to už je na pováženou. Být tebou, vyhledala bych odborníka - terapeuta.

Musíš přepnout v hlavě, ale samo to nepůjde - můžeš to ovlivnit? Chováš se zodpovědně k přírodě? Najdi si, co vše dobrého se už vykonalo. Přírodní katastrofy tu byly a budou. Moje babička, moje máma…každá z nich u zpráv říkala: To za nás nebylo. Teď je to daleko horší.

A není. Katastrofy, epidemie, to je součást našeho světa. Stejně jako sociální problémy…

Své děti můžeš naučit, jak k tomu přistupovat…chovat se ekologicky, třídit odpad, jak se chovat ke svému zdraví, co jíst, co nakupovat, podporovat farmáře…a pečovat o jejich duševní zdraví. A víš, jak taková péče vypadá? Základem je máma, která je v pohodě :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1888
30.5.21 07:22

Ja se o zivotni prostredi taky dost zajimam a bojim se co bude za 20, 40, 60 let, kdyz vidim, jaky jsou lidi prasata a nejsou schopny vytridit ani obycejny plast. Spi se mi ale dobre, protoze ja preci nemuzu za to, ze je nekdo omezenej :lol:
Ja se snazim delat pro prirodu to nejlepsi co zvladnu a nijak me to neomezuje. Prestala jsem kupovat kosmetiku v plastu, tridim, pouzivam eko vyrobkydo domacnosti i intimni potreby. :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
50190
30.5.21 07:28

Nemám strach. Nějak je a nějak bude. Pokud Z toho trpíš nějakou úzkostí a nespavostí, tak vyhledej pomoc odborníka. Není to totiž normální.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
153
30.5.21 07:30

Tak jsou lidé, kteří právě kvůli těmto obavám nechtějí mít děti a taky je nemají. Takže to je jedno řešení.
Pokud už děti máš, snaž se je vést k ekologickému životnímu stylu, nevytvářejte zbytečný odpad, recyklujte, neplýtvejte vodou, oblečením, topte ekologicky, jezděte mhd místo autem… atd.
Nic víc pro životní prostředí ty konkrétně asi udělat nemůžeš. Ale můžeš mít dobrý pocit, že ty tu planetu znečišťuješ jen minimálně :) ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8436
30.5.21 07:34

Přijde mi, že tento „důvod“ nemít dětí je jen póza a výmluva „na něco“. Děti se rodí i za válek, katastrof a pandemií. A zrovna tohle je asi ta poslední vec, proč bych neměl děti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
412
30.5.21 08:09

Taky mě to trápí, snažím se třídit vše, kupovat co nejméně obalu, kompostovat, dokonce teď zařizují popelnici na nápojové kartony ve městě. Děti taky neplánují, částečně i kvůli tomu a občas z toho úzkost mám, ale vím, že pro to dělám 100%.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1351
30.5.21 08:14
@Mellam píše:
Ahoj,
kdo z vás má úzkosti z budoucnosti, trpí nespavostí a bojí se, aby životy našich dětí nebyly spíš bojem o přežití?
Jak proti tomu strachu bojujete? Žiju s rodinou ve městě a cítím beznaděj.Mj. jsem četla, že téměř 80% žen v požáry zdecimované Austrálii trápí tento druh obav a 30% žen kvůli obávám z budoucnosti nechce mít potomky…

Bylo by dobré to řešit pomocí odborníků. A příroda umí víc než si myslíme. Zrovna to covidové zpomalení kromě nadměrného množství plastů, ale té přírodě pomohlo. I když je letošní jaro studené, tak ta vegetace je neuvěřitelná. Já věřím, že dojde ke zlepšení a zahojení některých šrámů, které lidstvo způsobilo a působí. Rozhodně si nemyslím, že by člověk z toho všeho měl propadat beznaději.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31727
30.5.21 08:17
@Mellam píše:
Ahoj,
kdo z vás má úzkosti z budoucnosti, trpí nespavostí a bojí se, aby životy našich dětí nebyly spíš bojem o přežití?
Jak proti tomu strachu bojujete? Žiju s rodinou ve městě a cítím beznaděj.Mj. jsem četla, že téměř 80% žen v požáry zdecimované Austrálii trápí tento druh obav a 30% žen kvůli obávám z budoucnosti nechce mít potomky…

Je asi normální, že si člověk pokládá otázky, jaký život budou mít naši potomci. Ale dobrovolně bezdětná bych kvůli strachu s budoucnosti nechtěla být. Moje babička se třeba narodila do války a její sestra před jejím koncem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9044
30.5.21 08:29

Žijeme v luxusním blahobytu, který je rok od roku lepší, tak čeho jako bojíš? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat