V koncích, už nemůžu jak od něj odejít

Anonymní
26.12.19 22:45

V koncích, už nemůžu

Budu psát anonymně, i když vím, že spousta holek tu, a doufám, že jen tady, mě pozná. Mám za sebou šílený poslední rok. Do té doby standardně mraky a bouře, prostě klasika. S mužem jsme devět let, máme dvě děti. Loni na podzim jsem neplánovaně otěhotněla, po všech úvahách jsme se rozhodli si dítě nechat. Máme dva kluky, čekali jsme holčičku. Bohužel, moje maličká v pátém měsíci zemřela. Už tu nad tím nebudu naříkat, stalo se, musím jít dál. Muž mě v těch těžkých chvílích podpořil, ale časem najel do standardních stereotypů - pivo, tráva, večery místo doma, tak „doma“ dole v kotelně nebo u sousedů. Na tenhle život jsem si postupně tak nějak zvykla a jela si doma to svoje. Bohužel, po porodu se to tak nějak zlomilo a já ho asi přestala potřebovat. Opravdu mi nestačilo, když se tu mihnul ráno, když šli děti spát, když šel on spát a když chtěl sex. Dále jsem za ten rok hodně zhubla, opravdu hodně, z těžké obezity jsem teď opravdu hubená, s tím se samozřejmě nese, že se mi zvedlo sebevědomí, ráda se pěkně obleču, nalíčím a ano potěší mě, když se po mně chlap podívá, usměje se, mrkne… Asi vše začalo v létě na festivalu, kde jsme popíjeli, no my popíjeli, muž byl vždy opilý už od rána a protivný. No a jeden večer s kamarádkou je se tak bavili a v rámci zábavy a samozřejmě alkoholového opojení jsem plácla bubeníka po zadku. Nic víc. No jenže kámoška se při vyprávění prokecla před mužem a ten začal vyvádět. Předvedl tam nějaké scény a jelo se dál. Další problém - podzimní firemní akce, celorepubliková. S Řím měl problém tak měsíc před i po, proběhly i řeči, že nikam nepůjdu, večer mi samozřejmě zkazil hned, jak jsem přijela domů. Ano, já se tam opila, bavila se a jela domů. Toť vše. No tak to jsme nějak přešli, následovaly narážky každou chvíli, když se opila, tak všem vykládal, kdoví s kým jsem se tam tahal, sousedům, kamarádům, prostě super. Všechno se dovršilo asi před měsícem a půl. Já už na vše rezignovala. Nebudu tu házet vínu jenom na muže, v tom všem jsem selhala i já. Vezla jsem ke společnému známému auto na přezutí a než mi ho vezl, tak jsme si chvilku psali a najednou jsme si psali poněkud ostřejší SMS. Fajn zábava, noc jsem v tom nehledala. V tom psaní jsme občas pokračovali, ale od předání auta jsme se neviděli. Nastala chvíle na náš předvánoční teambuilding a muž začal vyvádět. Ale hrozně. Tentokrát jsem spala u kolegyně. No samozřejmě zákazy, vyhrožování, dovršilo to tím, že tu noc mi psal, jak se jde na půdu oběsit, to prý nevyšlo, tak že snědl víc léků na tlak. Ráno jel ke známým malovat, zabarikádoval celý d, abych se do něj nemohla dostat, jela jsem k němu, abych si vyhádala klíče. Druhý den jsem jela k našim pro děti, byla jsem tam celý den, načež mi začal opět vyhrožovat, jak se mám postarat o děti a o psa. Když jsme s kluky přijeli, v kotelně jsem měla opět vzkaz. Našla jsem ho na půdě, jak tam seděl pod provazem a brečel. Udělala jsem neskutečnou scénu, starší kluk dole brečel. V tu chvíli ve mně skončilo snad už úplně vše. Mám k němu odpor, už se na něj nemůžu spolehnout, on tu chodí, furt trousí, jak je zbytečný, neustále kňourá, brečí, nadává. Vztek třísknul do zdi a zlomil si ruku. Neustále číhá, s kým si píšu, pořád načuhuje. Nebudu říkat, že mě k tomu dotlačil, to je vyloženě moje selhání, ale ano minulý týden jsem ho s tím kamarádem podvedla. Popravdě, výčitky nemám, nebo aspoň ne vůči manželovi. Chtěla jsem alespoň nějak přežít Vánoce kvůli dětem. Starší kluk mi tu včera řekl, že se chce od táty odstěhovat, je mu 6 a půl. Jenže další je praktická stránka věci. Absolutně nevím, jak to udělat. Pro mě by bylo nejlepší, kdyby odešel,.mám tu ve vší kluky ve školce. Jenže to vím, že on jen tak nepůjde. K našim se mi nechce. Vím, že můžu, ale za prvé to tam nechci ode všech poslouchat a taky nechci, aby tam jezdil dělat scény. Holky, jak se tyhle věci řeší? Já absolutně nevím. Nebo je tu nějaká, která si myslí, že by tohle ještě šlo spravit? Svoji část viny přijímám, vím, že sama jsem udělala chybu. A omlouvám se za tak dlouhý text.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

13583
26.12.19 22:49

Po prvni větě… :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5136
26.12.19 22:50

No vy jste oba jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Líto mi vás není, jen těch nebohých dětí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3580
26.12.19 22:50

:hug: :hug: :hug: ach jo

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
140
26.12.19 22:54

Když ne k rodičům, máš možnost nájmu ve vsi nebo blízkém okolí? Z textu cítím, že toto už je moc. Potřebuješ zmenu a ne chlapa na půdě, co se neumí oběsit. :roll:
Je to manžel nebo přítel?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.12.19 22:57
@FraDeu píše:
Když ne k rodičům, máš možnost nájmu ve vsi nebo blízkém okolí? Z textu cítím, že toto už je moc. Potřebuješ zmenu a ne chlapa na půdě, co se neumí oběsit. :roll:
Je to manžel nebo přítel?

To nevím, mohla bych se zkusit podívat. Hlavně bych ale chtěla, kdybych si mohla převézt hypotéku na sebe a zůstat tu, takže by to muselo být něco krátkodobého. Manžel.

  • Nahlásit
  • Citovat
2314
26.12.19 22:58

Chudaci děti

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.12.19 22:59

Kasli na skolku, skolu..A jela bych docasne k rodicum..1. pred nimi si nedovoli tolik scen..ver mi, znam to z detstvi..jen ma mama nikdy neodesla..2. zavres mu tim usta, kdyby tvrdil, ze se stehujes za jinym..3. kdyz uz bude delat sceny, budes mit svedky. 4. pri dalsi demonstrativni sebevrazde volej zachranku. A 5. duvod - pokud nechces, at tohle chovani podedi tve deti, utec..Ja se bohuzel nekdy chovam jako muj otec a ani psychoterapie nepomohla..jen manzel s nervy jako lana..

  • Nahlásit
  • Citovat
26.12.19 23:00

Šla bych k rodičům a šetřila na lepší bydlení.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
10736
26.12.19 23:02

On tě podpořil když si to potřebovala - podpořila si jeho při truchlní po dítěti? Chápeš že prochází tím samým čím si prošla ty, jenže to řeší jinak a nejspíš svoje potřeby potlačil a když ty se teď orientuješ na svůj nový život, že se vcelku logicky cítí jako že na něj kálíš z vysoka? ANo - řeší to tím nejméně smysluplným způsobem.

Ale opravdu nevěříš tomu, že ty jsi nebohá oběť zlého žárlivce, že ne? A že nemáš přesně těch 50% podílu na tom, kam se dostalo vaše partnerství.

Ano - mrtvé dítě je tragédie, ale fakt ti nedává propustku odstřihnout manžela - zejména pokud on tam byl pro tebe, když si ho potřebovala.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6448
26.12.19 23:03

Tvůj manžel zní jako naprosto strašný člověk, vůbec nic bych nezachranovala a utekla od něj. Pokud se bojíš, že tě ten cvok bude pronásledovat, šla bych někam do nájmu. Je mi tě líto, je vidět, že už máš docela dost. Ale myslela bych na děti, věčně ožralý a protivný otec jim do života moc nedá

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.12.19 23:04
@Anonymní píše:
Kasli na skolku, skolu..A jela bych docasne k rodicum..1. pred nimi si nedovoli tolik scen..ver mi, znam to z detstvi..jen ma mama nikdy neodesla..2. zavres mu tim usta, kdyby tvrdil, ze se stehujes za jinym..3. kdyz uz bude delat sceny, budes mit svedky. 4. pri dalsi demonstrativni sebevrazde volej zachranku. A 5. duvod - pokud nechces, at tohle chovani podedi tve deti, utec..Ja se bohuzel nekdy chovam jako muj otec a ani psychoterapie nepomohla..jen manzel s nervy jako lana..

No to je to, něco podobného prý dělal i jeho táta. Ten teda k tomu všemu tchýni i bil. Já jsem teda tohle všechno čekáš od švagra,.on byl taky vždycky rapl. Muž měl občas svoje chvilky, ale vždycky se s ním dalo nakonec domluvit. Jenže v poslední době začal celk dost pít a do toho kouřit trávu a já nevím, jestli mi z toho přeskočilo či co :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.12.19 23:04

Podle mě je toto smutný příklad toho, když mámu s tátou potká tragédie, přijdou o dítě a prostě to společně neustojí. :,( stává se to.. Bude vám už asi líp, každýmu zvlášť. I s ohledem na kluky.. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
140
26.12.19 23:04
@Anonymní píše:
To nevím, mohla bych se zkusit podívat. Hlavně bych ale chtěla, kdybych si mohla převézt hypotéku na sebe a zůstat tu, takže by to muselo být něco krátkodobého. Manžel.

Nejdříve se zajdi poptat do banky ohledně hypotéky. Pak OSPOD, pořešit majetek atd.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
50123
26.12.19 23:10
@Ou píše:
On tě podpořil když si to potřebovala - podpořila si jeho při truchlní po dítěti? Chápeš že prochází tím samým čím si prošla ty, jenže to řeší jinak a nejspíš svoje potřeby potlačil a když ty se teď orientuješ na svůj nový život, že se vcelku logicky cítí jako že na něj kálíš z vysoka? ANo - řeší to tím nejméně smysluplným způsobem.

Ale opravdu nevěříš tomu, že ty jsi nebohá oběť zlého žárlivce, že ne? A že nemáš přesně těch 50% podílu na tom, kam se dostalo vaše partnerství.

Ano - mrtvé dítě je tragédie, ale fakt ti nedává propustku odstřihnout manžela - zejména pokud on tam byl pro tebe, když si ho potřebovala.

Ano, byl. Přesně měsíc a půl, než jsem se vrátila do práce. Ale pak už nebyl. Já nikam neodešla, každý den jsem byla doma a čekala na něj. Bohužel jsem jaksi nemohla sedět s ním každý večer v kotelně a popíjet, mám doma ještě další děti. Stačilo, přijít, něco říct nebo si jenom sednout vedle mě a mlčet. Cokoliv. Já tu byla, jenže v jeho očích jenom na sex.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama