V nouzi poznáš přítele (partner sobec?)

Anonymní
3.10.20 13:17

V nouzi poznáš přítele (partner sobec?)

Podobné téma jsem tu už našla (o tom, zda vám partner pomáhá, když jste nemocné), ale chtěla bych se zeptat na názor konkrétně na naši situaci.
Jsme spolu 6 let, máme jedno školkové dítě, manželé nejsme, je nám oběma 40.

Jsem delší dobu ve velkém vypětí, na dítě jsem v podstatě sama. Přítel má náročnou práci, kterou si do určité míry ale koordinuje sám, takže si domlouvá zakázky i na dny, kdy by mohl mít volno. Mívá jen jeden den v týdnu volno a to je den, kdy mě má vystřídat a být s dítětem a dát mi prostor na moje povinnosti - domácnost, milion restů, papíry… Takto to trvá zhruba rok. Ten den pro moje povinnosti nestačí k tomu, abych vše stihla, navíc to začíná tím, že dopoledne vařím, prádlo, obstarat vše živé.. takže obvykle sedám k povinnostem až kolem 16 hod., takže neustále řeším každou minutu, jestli stihnu někam dojet včas, něco odevzdat v termínu apod., na pořádné vygruntování nezbývá čas. Dlouhodobě mi to přerůstá přes hlavu, včetně domácnosti. Je to tu jako po výbuchu. Není schopen dát aspoň svoje věci na svoje místo, pořád něco sbírám.

Pokoušela jsem se to s přítelem tisíckrát probrat. Ne, že by se něco nezlepšilo, ale pořád zůstává nedořešen prostor pro mě, aby hlídal dítě on a já měla volné ruce, abych dala domácnost do pucu, dodělala si dlouhodobé resty, o odpočinku nemluvím, to jen když spím. Poslední dny to bylo i jen 3-4 hodiny denně.

Včera se mi udělalo blbě. Říkala jsem mu, že takhle brzy zkolabuju a že mi s jeho režimem vychází hodina týdně na domácnost a na všechny papíry a resty. Blíží se další termíny a já ani nevím, kde co mám. Ve 4h v noci mě ale vzbudila bolest hlava, všechno se se mnou točilo. Spala jsem v obýváku. On vstal kolem 7h, dal dítěti snídani a já myslela, že za mnou přijde. Ležela jsem na sedačce v poloze, kdy se mi tolik netočila hlava a neotáčela jsem se. Slyšela jsem, že jde, ale nic. Prošel po obýváku, pak chodil po bytě a vypravoval se na brigádu. Když byl obutý a odemykal, zavolala jsem na něho, aby si vzal dítě s sebou, že je mi zle. Tak se urazil, nic neřekl a jen jsem slyšela, jak volá kolegovi takovým naštvaným tónem, že nemůže dorazit na brigádu, protože mi je blbě. Nepřišel za mnou, jestli nepotřebuju podat prášek nebo obklad, ani se nezeptal, jestli jsem OK (ví, že jsem měla zlomeninu krční páteře a že tyhle závratě mám). Naštvalo mě, že by odešel aniž by věděl, že dítě bude zajištěné.

Protože to není poprvé, kdy pociťuji, že v nouzi nemám přítele, vybuchla jsem a vyhodila ho. Opakuje se to celé roky, po císaři přijel do porodnice jen jednou, po příjezdu domů doma totál vše vzhůru nohama, s ničím nepomohl. Já ohnutá do pravého úhlu, doma novorozenec a musela jsem vše dávat doma do pořádku sama. Byt se ani nepřipravil na příchod dítěte, těhotenství jsem strávila sama.

Teď napíšu něco, co určitě vyzní divně a nezapadá to do textu výše. Je jinak hodný. Buď je v té práci nebo s námi doma, ale když je doma, tak mi nedá prostor na svoje věci nebo povinnosti. Máme stále oddělené peníze, i když na druhou stranu mám jeho kreditku u sebe, abych kupovala jídlo, z mého jdou zase všechny poplatky.

Nekouří, nepije. V těhotenství, když jsem potřebovala pomoci, taky argumentoval, že musí do práce. Na druhou stranu mi nosil kytky k výročím, narozeninám apod. Když slyší, že mám na něco chuť, zajede pro to. Pak ale když je mi zle - v těhotenství, po porodu, po operaci, v horečkách při chřipce apod., se zdá, že ho obtěžuju. Strašně mě naštvalo, že by se ráno zdekoval aniž by si byl jistý, že jsem OK a že bude dítě obstarané (4 roky).

Vykládám si to osobně a prostě jsem ho vyhodila. Kam jít má, má ještě svůj byt. Je to pro mě těžké a myslím i na to, že dítě nebude mít kompletní rodinu a to je v našem rodě nezvyk. Ale bojím se, že bych se ani nedožila maturity vlastního dítěte a život s pocitem, že se o mě nepostará když mi bude ouvej, což i s věkem může být častěji, je tedy u mě dost přes čáru. :( Zkouším svůj krok rozdýchat, zároveň cítím trochu i úlevu, asi mě víc vyčerpává vědomí, že neumí být opora. Nechci pořád od svého okolí slyšet, že to jenom neumí, neměl tátu, neviděl to. Mně se zdá, že moc dobře ví, co dělá, prostě se chtěl zdekovat, aby náhodou neměl absenci. Dala jsem mu papírek s časy, kdy si má jezdit pro dítě, čímž budu mít konečně i jasně dané, kdy mohu dělat své věci a chci se dát nějak do kupy.

Co si o tom myslíte? Je sobec? Na militantní příspěvky reagovat nechci. Ještě dodám, že dítě má opravdu rád. Ale mě asi jen svým způsobem, nevím… :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9092
3.10.20 13:26

Jedná informace mi v tom textu chybí a to je tvoje práce a pracovní doba. Jinak si myslím, že tohle všechno způsobuje jen to, že to máte blbě rozvržené. Nechat si jeden den na všechno, tak to taky prostě nestíhám, to se na mě nezlob. Uklízím, vařím průběžně, zvládám k tomu dvě batolata s tím, že se manžel stará, když jsem v práci. Jak jsem doma, je to většinou jen na mně. Chodí oba do jeslí, ale na střídačku, jeden dopoledne a druhý odpoledne, takže nikdy nejsem úplně v klidu a sama. Je těžké odsoudit tvého přítele, když člověk neví, jak v celé situaci stojíš ty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4717
3.10.20 13:26

A ty jsi s dítětem doma? Nebo chodís do práce?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5822
3.10.20 13:35

Taky celou dobu pátrám po informaci, jestli jsi s dítětem doma a k tomu pracuješ nebo jak to vlastně máte :nevim: Pokud jste oba tak šíleně pracovně vytížení, tak snad vyděláte tolik, aby nebyl problém si zaplatit někoho na pomoc v domácnosti, ne? Jinak mi taky připadá, že to máte prostě jen blbě zorganizované. Chtít za jeden den dát dohromady veškeré resty, práci, úklid… místo nějakého odpočinku a relaxu, no to se nedivím, že jsi furt na hromadě zdravotně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11736
3.10.20 13:37

Taky nechapu, jake mas zamestnani.

Jinak… on mozna ani nevi, jak se ma chovat, kdyz jsi unavena a nemocna. Mozna utika za praci, protoze si s tebou nema co rict. Mozna doma posloucha jen pokyny, co ma delat. Muze toho byt vice.
V kazdem pripade mi prijde, ze nezijete jako partneri, ale spise jako spolubydlici :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4717
3.10.20 13:42

Souhlasím s tou organizací. Furt máte byt, jedno skolkove dítě, a ty to všechno necháváš na jeden den. To se nediv že to nejde stihnout. Mě by to zajímalo co děláš zbytek týdne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.10.20 13:45

Dítě je hyperaktivní a chodí do specializované školky, kam dojíždíme 15 km od místa bydliště a chodí jen na 4 hodiny denně. Já mám práci na 3 hodiny denně, abych to nějak skloubila, ale stejně se to moc nedá. Přes hodinu trvají ty 4 cesty - odvoz do školky a zpět, pak zase pro dítě do školky a zpět domů. Objem práce je ale spíš na plný úvazek :( Po školce jdeme ven, nebo cvičíme, rehabilitace apod. Mám ještě jednu charitativní aktivitu, z ní není žádná příjem, ale je to hodně práce a jde o lhůty, které věčně nestíhám. Vystoupit z toho nemůžu.

Potřebovala bych zhruba tři měsíce, aby mi dal víc prostoru na dodělání restů, které mě brzy potopí, tzn. aby to nebyl jen jeden de facto půl den v týdnu pro mě na všechno. Ale vidím, že není ochota. Když jsem mu to večer říkala, že už nemůžu, reakce byla: tady vidím v diáři za 14 dní jeden den :zed: A druhá věc je ta neopora, když jsem nemocná. Absolutní nezájem. Chová se jako, když zavětří komplikaci v jeho plánech. Řeším to opakovaně u párového terapeuta, ale zřejmě se s tím nedá hnout, protože je prostě takový. Byla jsem v situaci, kdy jsem si musela zavolat i sanitku sama a hned mě vezli na sál. On ani neřešil, jestli už je to na odvoz, prostě mě nechal svému osudu, ať se nějak postarám. Když si pak představím, že má ode mě servis doma, tak :poblion:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
3.10.20 13:47
@cecetka píše:
Taky nechapu, jake mas zamestnani.Jinak… on mozna ani nevi, jak se ma chovat, kdyz jsi unavena a nemocna. Mozna utika za praci, protoze si s tebou nema co rict. Mozna doma posloucha jen pokyny, co ma delat. Muze toho byt vice.
V kazdem pripade mi prijde, ze nezijete jako partneri, ale spise jako spolubydlici :nevim:

Také se tak cítím, jako spolubydlící. Asi před měsícem jsem mu vypsala na pírek, kdo co doma dělá a jak vypadá vztah, kdo v čem je aktivní a kdo se veze. S odpovědmi souhlasil a vylezlo z toho, že funguje jen jako provozní - vydělat finance, něco opravit, zařídit opravu. Tak se sám divil, něco se pak zlepšilo, ale ta neopora a neochota mi dát víc než půl den i když říkám, že už nemůžu… tak jsem to utla. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
3737
3.10.20 13:48

Uklidit a uvarit, klidne na dva dny zvladnes prece i se skolkovym ditetem, ne? Nemela si dite pozde vzhledem ke sve zivotni energii? Ja ma deti dve, partner tez nepomaha, dum neni jako ze skatulky, ale nejak to zvladame. Cas jen pro sebe zadny, jen v nejnutnejsich pripadech.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
73240
3.10.20 13:50
@Anonymní píše:
Dala jsem mu papírek s časy, kdy si má jezdit pro dítě, čímž budu mít konečně i jasně dané, kdy mohu dělat své věci a chci se dát nějak do kupy.

Naivko… stejně bude všechno na tobě a jako bonus ještě budeš zaplatit komplet bydlení.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.10.20 13:51
@j.a.n.i1 píše:
Naivko… stejně bude všechno na tobě a jako bonus ještě budeš zaplatit komplet bydlení.

To platím od počátku, včetně doby mateřské a RD. To mě určitě nešokuje.

  • Citovat
  • Nahlásit
11736
3.10.20 13:53
@Anonymní píše:
Také se tak cítím, jako spolubydlící. Asi před měsícem jsem mu vypsala na pírek, kdo co doma dělá a jak vypadá vztah, kdo v čem je aktivní a kdo se veze. S odpovědmi souhlasil a vylezlo z toho, že funguje jen jako provozní - vydělat finance, něco opravit, zařídit opravu. Tak se sám divil, něco se pak zlepšilo, ale ta neopora a neochota mi dát víc než půl den i když říkám, že už nemůžu… tak jsem to utla. :(

Proste vas vztah neni funkcni. Jak sam uznal… jeho ukol je vydelat penize a financne zajistit rodinu. Ostatni mas zajistit ty :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
73240
3.10.20 13:54
@Anonymní píše:
To platím od počátku, včetně doby mateřské a RD. To mě určitě nešokuje.

No, tak jídlo, nebo co to platíš z jeho kreditky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3737
3.10.20 13:58

Jako mit zaplaceny 3 hod ale prace jako na plny uvazek asi neni uplne ok. On se nechova jako spravny partner ale ani z tve strany to nebude ruzove. Chyba je na obou stranach :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9092
3.10.20 13:59

Hele a není prostě možné, že už mu ten neustálý stres prostě přerostl přes hlavu a věčně unavená a nadávající ženská mu prostě leze na nervy? Ty bereš svoji charitu jako práci, on to ale může vidět úplně jinak. Podle mě si toho na sebe bereš hodně a ne úplně potřebně a očekáváš od partnera, že se bude podílet. Jinak u nás je to s manželem obráceně, on platí poplatky a já jídlo a většinou oblékám děti. Nevidím na tom nic nespravedlivého, ty navíc disponuješ jeho kartou. Co se tvých nemocí týká, nevím, možná nedokáže zhodnotit tvůj zdravotní stav :nevim: u nás kolem mě taky nikdo neskáče a nestará se. Když mi je už opravdu zle, tak mě k doktorovi odveze, ale to je tak vše. Jsme dospělí a domluvíme se.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama