Vaše zkušenosti s lidmi s Hraniční poruchou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Maminky, mate někdo osobní zkušenost s lidmi s touto poruchou zejména se ženami?Já o tom nikdy předtim neslysela a teď se takový člověk vyskytl okolo malé dcery tak bych chtěla znát vaše zkušenosti ať se ukldnim
vzdyt už máš jednu diskusi, to ti nestačí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@vokishka všichni
psali ať si o tom něco zjistím, tak zjistuju 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ja take:-D A jeste histrionskou. Jako udajne Amber Heard 
Dite ma 4mesice. Jake jsou dotazy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Mish05 píše:
Ja take:-D A jeste histrionskou. Jako udajne Amber Heard
Smarja, chudak tvuj muz 
… jak se s tim zije?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Mish05 píše:
Ja take:-D A jeste histrionskou. Jako udajne Amber Heard
zatím žije, to je hlavní 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Eemii Jeste ma porad
vsechny prsty Tak snad mu to vydrzi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mě by zajímalo holky jak se to dá diagnotikovat.
Manžel má značné „výkyvy“ nálad, které řeší alkoholem.
Alkohol řešil u adiktologa, ten to jako závislost neviděl, prý na
vztahové problémy.
Jak tam přestal chodit začal do dvou týdnů chodit do hospody na 4-5 piv.
V konfliktu, týden se třeba nebaví.
Nenávidí mě, mám chcípnout, je mu jedno jak mi je. Chce se mu ze mě
zvracet.
A pak mu zase přepne zničeho nic zpět a je normální milující manžel a
otec. 
Nevím dne ani minuty kdy.
Já jsem z toho na nervy, v loni zrušil i dovolenou dva dny před odjezdem,
že s takovou nikam nejede, lituje, že mě poznal.
Myslela jsem, že má po covidu problém s pitím, ale mám podezření, že to
bude spíš tohle.
Jak se dá motivovat aby někam začal chodit?
Nikam chodit nechce, v práci funguje normálně. V tu chvíli nevidí
problém, pak dělá jakože nic. 
Chystám se od něj odejít. Už jsme byli rok a něco od sebe.
Na druhou stranu ve světlé chvilce si i uvědomí, že jeho chování není
ok.
Omluví se, snaží se to napravit.
Já to už kolikrát ignoruji a jedu si svoje bez něj…ale na druhou stranu je
mi ho líto, podle mě se trápí.
Kam takového člověka poslat?
Chodíme do rodinné poradny, ale nikam to moc nevede.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Hodně silně cítí emoce, i když to nemusí dávat najevo. Podle mých
zkušeností a znalostí se k dětem chovají jako kdokoli jiný, protože
jejich silné emoce, pokud mluvíme o těch negativních/nepříjemných,
spouštějí partneři nebo rodiče, případně jiné blízké dospělé osoby,
ne děti. Své emoce obracejí proti sobě a právě blízkým dospělým
osobám, že by si a priori chladili žáhu na dětech nebo je ohrožovali, si
nemyslím.
Popros manžela, ať jí vytvoří bezpečné, milující, klidné a
chápající prostředí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mě by zajímalo holky jak se to dá diagnotikovat.Manžel má značné „výkyvy“ nálad, které řeší alkoholem.
Alkohol řešil u adiktologa, ten to jako závislost neviděl, prý na vztahové problémy.
Jak tam přestal chodit začal do dvou týdnů chodit do hospody na 4-5 piv. V konfliktu, týden se třeba nebaví.
Nenávidí mě, mám chcípnout, je mu jedno jak mi je. Chce se mu ze mě zvracet.
A pak mu zase přepne zničeho nic zpět a je normální milující manžel a otec.
Nevím dne ani minuty kdy.
Já jsem z toho na nervy, v loni zrušil i dovolenou dva dny před odjezdem, že s takovou nikam nejede, lituje, že mě poznal.
Myslela jsem, že má po covidu problém s pitím, ale mám podezření, že to bude spíš tohle.
Jak se dá motivovat aby někam začal chodit?Nikam chodit nechce, v práci funguje normálně. V tu chvíli nevidí problém, pak dělá jakože nic.
Kam takového člověka poslat?
Chystám se od něj odejít. Už jsme byli rok a něco od sebe.
Na druhou stranu ve světlé chvilce si i uvědomí, že jeho chování není ok.
Omluví se, snaží se to napravit.
Já to už kolikrát ignoruji a jedu si svoje bez něj…ale na druhou stranu je mi ho líto, podle mě se trápí.
Chodíme do rodinné poradny, ale nikam to moc nevede.
Takovýho člověka pošli do prd.ele 
ví, že si necháš všechno líbit a nezmění
se. To by si musel uvědomovat, že má problém a musel by to řešit. Je to
prostě dobytek
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@holka_z_hor píše:
Takovýho člověka pošli do prd.ele
Je to těžké, do prd.ele jsem ho poslala několikrát, myslela jsem si, že
jsme se poučili.
Na děti je moc hodný a v hodně věcech na sobě zapracoval. Ale bohužel je
to notorický odkládač a neumí věci dokončit. Pak je toho na něj moc.
Bydleli jsme dlouho od sebe.
Je to třeba pár měsíců fajn, začnu mu i pomalu věřit a pak se třeba
něco změní náhle a ho ta změna vytočí a uzavře se, všechno zruší 
je chladný a nenávistný.
Myslím, že nejvíce škodí sám sobě a je nešťastný, upřímně si
nemyslím, že by to dělal schválně.
Kdo by nechtěl odjet na zaplacenou dovolenou nebo se v konfliktu nesnaží
usmířit aspoň na druhý den?
Neumí mluvit o pocitech atd.
Pak najednou přijde a omluví se, že ho to mrzí, ale že já to a ono.
I uzná, že to přehání.
Bohužel se to stále opakuje.
I by někam šel, ale neumí to dotáhnout do konce a nebo chodit
přestane.
Teď jdeme v pondělí potřetí do poradny.
Nemůžu říct, že by se vůbec nesnažil, jen to zatím nikam nevede.
Jen by asi byla potřeba začít pracovat sám na sobě a pak až spolu.
90% času je to super, 10% peklo na zemi.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mě by zajímalo holky jak se to dá diagnotikovat.Manžel má značné „výkyvy“ nálad, které řeší alkoholem.
Alkohol řešil u adiktologa, ten to jako závislost neviděl, prý na vztahové problémy.
Jak tam přestal chodit začal do dvou týdnů chodit do hospody na 4-5 piv. V konfliktu, týden se třeba nebaví.
Nenávidí mě, mám chcípnout, je mu jedno jak mi je. Chce se mu ze mě zvracet.
A pak mu zase přepne zničeho nic zpět a je normální milující manžel a otec.
Nevím dne ani minuty kdy.
Já jsem z toho na nervy, v loni zrušil i dovolenou dva dny před odjezdem, že s takovou nikam nejede, lituje, že mě poznal.
Myslela jsem, že má po covidu problém s pitím, ale mám podezření, že to bude spíš tohle.
Jak se dá motivovat aby někam začal chodit?Nikam chodit nechce, v práci funguje normálně. V tu chvíli nevidí problém, pak dělá jakože nic.
Kam takového člověka poslat?
Chystám se od něj odejít. Už jsme byli rok a něco od sebe.
Na druhou stranu ve světlé chvilce si i uvědomí, že jeho chování není ok.
Omluví se, snaží se to napravit.
Já to už kolikrát ignoruji a jedu si svoje bez něj…ale na druhou stranu je mi ho líto, podle mě se trápí.
Chodíme do rodinné poradny, ale nikam to moc nevede.
Diagnostikuje psychiatr. Jestli reálně chce něco změnit, tak potřebuje být v soustavné terapeutické péči.
Jinak pro zakladatelku - oceňuju výrazně konstruktivnější přístup, než včerejší paniku.
Mrkni třeba na tenhle web, daly ho dohromady právě lidé
s emočně-nestabilní poruchou osobnosti, aby trošku bourali mýty o sobě
samých.
https://nejsempsychopat.weebly.com/
Je jasné že se bojíš o dítě, ale zejména proto že přítelkyně otce tvé dcery na sobě pracuje a využívá k tomu dostupnou odbornou péči, tak je ten strach celkem zbytečný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@holka_z_horJe to těžké, do prd.ele jsem ho poslala několikrát, myslela jsem si, že jsme se poučili.
Na děti je moc hodný a v hodně věcech na sobě zapracoval. Ale bohužel je to notorický odkládač a neumí věci dokončit. Pak je toho na něj moc.
Bydleli jsme dlouho od sebe.
Je to třeba pár měsíců fajn, začnu mu i pomalu věřit a pak se třeba něco změní náhle a ho ta změna vytočí a uzavře se, všechno zrušíMyslím, že nejvíce škodí sám sobě a je nešťastný, upřímně si nemyslím, že by to dělal schválně.
Kdo by nechtěl odjet na zaplacenou dovolenou nebo se v konfliktu nesnaží usmířit aspoň na druhý den?
Neumí mluvit o pocitech atd.Pak najednou přijde a omluví se, že ho to mrzí, ale že já to a ono. I uzná, že to přehání.
Bohužel se to stále opakuje.I by někam šel, ale neumí to dotáhnout do konce a nebo chodit přestane.
Teď jdeme v pondělí potřetí do poradny.
Nemůžu říct, že by se vůbec nesnažil, jen to zatím nikam nevede.Jen by asi byla potřeba začít pracovat sám na sobě a pak až spolu.
90% času je to super, 10% peklo na zemi.
hele jen takhle náhodnou internetovou diagnostikou - spíš než hraniční porucha osobnosti bych se nedivila narcistním rysům. Vono to je trošku složitější, než jen taková ta běžná představa. Plus teda to co píšeš, tedy že má náhled a snaží se, ale pochpitelně není dokonalý ukazuje na to, že to není porucha osobnosti, ale nějaké rysy, možná akcentované - ale je to něco, co jde terapeuticky ovlivnit.
Máte doma tuhle knihu? Vřele doporučuju.
https://obchod.portal.cz/…itrni-zalar/
a pokud si to tvůj muž přečte a pozná se v tom (je to hodně laskavá kniha, která věci vysvětluje a nabízí cestu), tak si myslím, že by mu udělala dobře LOMácká skupina.
Není to ezo, není to vyloženě terapie - je to spíš nějaká cesta k sobě a dělají to regulérní a špičkoví terapeutí (a každý člověk v pomáhajících profesí má nějaké narcistní struktury, ale učí se je zvládat). A tím že je člověk v prostředí, kde vidí že vlastně není sám jediný tak strašně zasekaný a je v bezpečné skupině mimo svůj běžný okruh, kde tedy nehrozí že by věci přetekly do běžného života, tak to mívá dost slušný efekt.
V tuhle chvíli otvírají pražskou skupinu - jestli jste v nějakém dosahu, jinak bývá i třeba brněnská
případně na podobnou notu a s podobnou kvalitou a bezpečnostní je třeba kurz quo vadis - není to ezo, nebudou účastníky chtít uvrtad do dalších a dalších kurzů, lektoři jsou sami terapeuti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Vitamíny pro děti od vás osvědčené
- Metalearning.cz - zkušenosti s kurzy
- Potřebuji od vás radu (psychika)
- Zkušenosti s lékem Egianti.
- 4 lidi v bytě 1+1
- MUP - Zkušenosti?
- Zkušenosti Neocide spray u novorozenců
- Prosím o Váš názor na můj e-shop
Maminky, mate někdo osobní zkušenost s lidmi s touto poruchou zejména se ženami?
Já o tom nikdy předtim neslysela a
teď se takový člověk vyskytl okolo malé dcery tak bych chtěla znát vaše
zkušenosti ať se ukldnim 