Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vdaná, přesto zamilovaná do staré lásky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
ArankaC.
7.3.12 07:27
Říká se, že stará láska nerezaví, a z vlastních zkušeností to můžu potvrdit. Teda to, že tam vždycky bude mezi váma taková ta jiskra… Na druhou stranu se nemá vstupovat dvakrát do stejné řeky. V tvém případě bych ti doporučovala udělat si pořádek především ve svých citech. Dát si to v hlavě trochu do pořádku. Jestli je to jen ta jiskra, tak bych do toho nešla, ale pokud ho skutečně miluješ, znamená pro tebe víc, než tvůj manžel, stálo by to za úvahu, ovšem pouze za předpokladu, že byste oba opustili své současné partnery, milenecký vztah by ti jen ublížil. Jak na duši, tak i manželství, pokud by se na to přišlo a věř mi, že na takové věci se příjde zákonitě skoro vždycky. Přeji hodně štěstí.
- Upravit
7.3.12 07:28
Moc nerozumím tomu, proč jste spolu tenkrát nezůstali, když jste cítili takovou lásku. Píšeš, že se vaše životy změnily. Každý jste založil svou rodinu, ale nerozumím tomu, proč jste nezůstali spolu. Jinak v tomto ti nikdo asi neporadí. Pokud budete chtít bourat rodiny, ponese se to na vašem vztahu jako cejch, aspoň já bych to tak cítila. Touha a vášeň nenahradí krásný a dobrý,láskyplný vztah. Ale tohle nemůže nikdo za tebe z venku posoudit.
7.3.12 07:36
Víš, může to být i tím, že ve vašich současných rodinách už je stereotyp, vypršelo to zamilování, těšení se na sebe. Což je normální a je i dost pravděpodobně, že pokud bys byla s tvou osudovou lásku v manželství, potkalo by tě to samé.
Já jsem s manželem 10let, občas si taky vzpomenu na staré lásky a přemýšlím, co by kdyby. Ale každý vztah jednou zevšední (v dobrém slova smyslu).
Proto se lidé tak často rozvádějí, stále potřebují zamilovanost, vášeň, sexuální jiskření. A co děti!?!?!?!?!?!?!
Anonymní
7.3.12 07:58
Anonymní píše:
Ahoj holky,poslednim casem me stale dohani myslenka se kterou se peru uz radu let. A sice,ma prvni laska.Seznamili jsme se pred vice jak deseti lety a od te doby se nase zivoty hodne zmenili,stali se z nas kamaradi ale pokazde kdyz jsme se setkali vzplanula mezi nami obrovska touha a vasen,pak prisly vycitky a umlceni.Jenze umlceni nikdy nevydrzelo dele jak rok,snazili jsme se nekolikrat na sebe zapomenout,nesetkavali,nepsali si ale neslo to.Nyni mame oba uz sve vlastni rodiny a deti,ale stale to tam mezi nami je. Kdyz mame moznost se videt,oba citime to same,tu vasen a lasku co nas k sobe stale pritahuje. Touzime po sobe ale oba vime,ze nemuzeme. Muj muz ani jeho zena o nicem nevi. Poslednim rokem premyslim zda jsme si opravdu souzeni a cekame jen na vhodnou prilezitost nebo nas pritahuje jen ta touha a vasen?On se mi po tech dlouhych letech nedavno vyznal,ze me miluje jako nikdy nikoho nemiloval. Ale oba jsme rozumny a vime,ze mame partnery kteri nas miluji a my mame radi je i kdyz to neni to co mame my dva mezi sebou. Zajima mne,zda ste to nektera z vas taky tak mela a jak to dopadlo?
Ano, zcela Tě chápu…já jsem Ho už několik let neviděla, ale přesto - není dne, kdybych si na něj nevzpomněla…občas se mi o něm i zdává…
Přesto, že neschvaluji život jaký vede, já už mám svého muže a dvě děti které nade vše miluji..
Přesto to tam ve mně je ukryto…
Tak možná v příštím životě…
Nikdy s nikým jiným se mi nestalo, že bych si něco myslela a ten druhý to řekl nahlas…takže asi tak.....
- Upravit
7.3.12 08:39
Taky nechápu, proč jste tedy spolu nezůstali dříve, než jste si vytvořili svoje rodiny 
etatinek
7.3.12 08:46
Zakladatelko, přehnaně si ho idealizuješ, zřéjmě ti tvůj současný vztah nevychází, či máš ponorku, spadla jsi do stereotypu, tak sníš a sníš a sníš… Ve skutečnosti by vám to zřéjmě nedopadlo… A to, že spolu nejste od začátku, o něčem asi značí, asi to je jen pudové - hormonální… Ale ne osudové - životní… 
- Upravit
Anonymní
7.3.12 09:24
Ahoj, zazivam neco velmi podobneho.
Potkali jsem se pred deviti lety, ja po dlouholetem rozchodu a on z nevydareneho vztahu s tim, ze se budeme jen obcas vidat, zajdeme do divadla, na veceri, vcetne intimniho stykani. Vse bylo fajn do te doby, nez jsem se do nej po 4mesicich zamilovala a udelala neco, co jsem nemela. Tenkrat jsem vse ukoncila bez vysvetleni, proste mu zmizela ze zivota.
Par dni na to jsem potkala sveho nynejsiho manzela, se kterym jsme se po pul roce vzali. Brala jsem to jako jakesi znameni, ze to tak ma byt. Manzela mam moc rada a vazim si ho, je to presne ten typ, o kterem jsem ve svych snech jako mala snila. Mame dve uzasne holcicky a vim, ze je pro ne tim nejlepsim tatou, jaky muze byt. To je i jeden z duvodu, proc bych od nej nedokazala odejit, dokud budou deti male. Obcas problemy mame i vetsiho razu, ale ty jsou dle meho vsude a vetsinou zalezi na tom, jak se k tomu partneri postavi.
Od te doby pred deviti lety neni dne, kdy bych si na toho dotycneho nevzpomnela. Obcas si napiseme sms, zavolame a 3× jsme se videli. Po peti letech, kdy jsme o tom dokazali mluvit, priznal, ze citil to same a sam si s tim nevedel rady. Ve sve profesi je velmi uspesny, dosud ale nema rodinu, ve vztazich tak trochu tape. Mozna by mi pomohlo, pokud by si zalozil rodinu a byl konecne stastny. Nepopiram, ze jsem s manzelem nikdy nezazila to, co s nim, ale presto si obcas kladu otazku, zda bych byla i s nim stastna ted, po tech 9letech. Chci Ti tim jen rict, ze je lepsi se naucit vazit toho, co je a videt vse v tom lepsim svetle. Tedy manzela, ktery je na Tebe hodny, rozumi Ti, zazivate spolu i hezke veci, mate zdrave, krasne deti a pak sama za sebe napisu… nevim, co bude za 10,20 let, az deti odrostou a budou mit svuj zivot… mozna ze pak vse uvidim jinak, budu trochu sobecka a posledni tretinu zivota proziju s nekym, s kym zaziju ten pocit „milovat“. Ted se ucim zit s tim, ze tu nekdo kdysi takovy byl a je lepsi na to zapomenout a zit pritomnosti.
Omlouvam se, je to napsane chaoticky, tezko se to da obsahnout vystizne do par radku 
, ale snad Ti to trochu pomuze.
- Upravit
Anonymní
7.3.12 10:41
Dekuji Vam moc za reakce 
Na otazku, proc jsme tenkrat spolu nezustali, protoze sem se ja citila moc mlada na vazny vztah a ani jeden sme nikdy na hlas nerekli ze se milujeme. Kdyz si vzdy jeden z nas nekoho nasel na chvili jsme se odcizili ale ne nadlouho,pokazde nas k sobe opet neco pritahlo a zaclo to znova. Takhle to slo do doby nez sem se seznamila s manzelem a udelala si jasno. Myslim si,ze jasno mam i nyni ale stale porad dokazu odbocit s myslenkou co by bylo kdybych byla s NIM. S manzelem sem spokojena,nic mi s nim nechybi, deti mame zdrave,krasne…mam vse co jsem kdy chtela tak proc dokazu vybocit a myslet na neho? 
- Upravit
7.3.12 10:49
Chceš ho jenom proto, že ho nemůžeš mít, věř mi. Kdybyste spolu bydleli, tak je za půl roku po lásce. Taky jsme měla lásku pro kterou bych skočila z mostu a je fakt, že nikoho jsem nemilovala tak, jako jeho, ale dneska už vím, že by to k ničemu nebylo. Vášeň je pěkná věc, ale ve vztahu musí fungovat tisíc dalších jiných věcí a hlavně se musí používat hlava Buď ráda, žes něco takovýho prožila, nech si to jako hezkou vzpomínku, ale dál běž bez něj.
Anonymní
7.3.12 10:52
ArankaC. píše: Říká se, že stará láska nerezaví, a z vlastních zkušeností to můžu potvrdit. Teda to, že tam vždycky bude mezi váma taková ta jiskra… Na druhou stranu se nemá vstupovat dvakrát do stejné řeky. V tvém případě bych ti doporučovala udělat si pořádek především ve svých citech. Dát si to v hlavě trochu do pořádku. Jestli je to jen ta jiskra, tak bych do toho nešla, ale pokud ho skutečně miluješ, znamená pro tebe víc, než tvůj manžel, stálo by to za úvahu, ovšem pouze za předpokladu, že byste oba opustili své současné partnery, milenecký vztah by ti jen ublížil. Jak na duši, tak i manželství, pokud by se na to přišlo a věř mi, že na takové věci se příjde zákonitě skoro vždycky. Přeji hodně štěstí.
Dekuji moc za nazor, prave si myslim ze z me strany je to jen o te jiskre a o hrisnem pocitu vykolejit tak trosku ze stereotypu a uzit si. Vim,ze je to spatne,ze se vubec takova myslenka muze zrodit a jeste horsi kdyby k tomu doslo. Vim,ze bych byla silene nestastna a nedokazela se manzelovi podivat do oci. Budu si muset udelat jarni uklid v hlave a vratit se zase zpet do reality 
- Upravit
Anonymní
7.3.12 10:56
fiali píše:
Chceš ho jenom proto, že ho nemůžeš mít, věř mi. Kdybyste spolu bydleli, tak je za půl roku po lásce. Taky jsme měla lásku pro kterou bych skočila z mostu a je fakt, že nikoho jsem nemilovala tak, jako jeho, ale dneska už vím, že by to k ničemu nebylo. Vášeň je pěkná věc, ale ve vztahu musí fungovat tisíc dalších jiných věcí a hlavně se musí používat hlava
Asi ano, zakazane ovoce prece chutna nejlip Nekolikrat se me ptal na to,zda sem premyslela o tom kdybychom spolu tenkrat zustali jake by to bylo a ja sem mu na to pokazde odpovedela to same, ze by to zrejme bylo jen o vasni a touze ktera by nas brzo omrzela. On tvrdi,ze ne…ale ja toho nazoru nejsem. Ja sem strasne rada,ze sem mela moznost si prozit neco tak silneho a vzrusujiciho,rada na to vzpominam…ale do me soucasnosti to opravdu uz asi nepatri. Jenze jak mam na nej zapomenout?jak ho mam prestat zase ignorovat kdyz vim,ze to dlouho nevydrzi?
- Upravit
7.3.12 11:56
Anonymní píše:fiali píše:Asi ano, zakazane ovoce prece chutna nejlip
Chceš ho jenom proto, že ho nemůžeš mít, věř mi. Kdybyste spolu bydleli, tak je za půl roku po lásce. Taky jsme měla lásku pro kterou bych skočila z mostu a je fakt, že nikoho jsem nemilovala tak, jako jeho, ale dneska už vím, že by to k ničemu nebylo. Vášeň je pěkná věc, ale ve vztahu musí fungovat tisíc dalších jiných věcí a hlavně se musí používat hlava
A proč bys na něj měla zapomínat? Jestli ty vzpomínky jsou krásný, tak si je klidně občas připomeň. Taky jsem se s Panem Osudovým v kontaktu, občas si písneme email jak žijeme, vždycky mi na konci napíše, že mě má pořád rád (to zahřeje 
) ale to je všechno. Nechci na něj zapomenout, ale taky si kvůli němu nechci komplikovat život. Navíc už máme svoje rodiny a nejde už jen o nás, takže jde jen o to, udělat si v hlavě jasno a zapojit mozek. A mě se zdá, že ty v tom jasno docela máš, tak netrap sama sebe tím „coby kdyby“. Co se mělo stát, to se stalo a jak jsi sama napsala buď ráda, žes měla možnost něco takovýho prožít, protože si myslim, že hodně lidí tohle nezažije. Jenom na vášni a touze se nedá postavit kvalitní vztah. Toť můj názor.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky,poslednim casem me stale dohani myslenka se kterou se peru uz radu let. A sice,ma prvni laska.Seznamili jsme se pred vice jak deseti lety a od te doby se nase zivoty hodne zmenili,stali se z nas kamaradi ale pokazde kdyz jsme se setkali vzplanula mezi nami obrovska touha a vasen,pak prisly vycitky a umlceni.Jenze umlceni nikdy nevydrzelo dele jak rok,snazili jsme se nekolikrat na sebe zapomenout,nesetkavali,nepsali si ale neslo to.Nyni mame oba uz sve vlastni rodiny a deti,ale stale to tam mezi nami je. Kdyz mame moznost se videt,oba citime to same,tu vasen a lasku co nas k sobe stale pritahuje. Touzime po sobe ale oba vime,ze nemuzeme. Muj muz ani jeho zena o nicem nevi. Poslednim rokem premyslim zda jsme si opravdu souzeni a cekame jen na vhodnou prilezitost nebo nas pritahuje jen ta touha a vasen?On se mi po tech dlouhych letech nedavno vyznal,ze me miluje jako nikdy nikoho nemiloval. Ale oba jsme rozumny a vime,ze mame partnery kteri nas miluji a my mame radi je i kdyz to neni to co mame my dva mezi sebou. Zajima mne,zda ste to nektera z vas taky tak mela a jak to dopadlo?