Ve 45 letech opět maminkou?

3
10.4.04 18:03

Ve 45-ti letech opět maminkou?

Ahoj všem snažilkám, těhulkám, maminkám… prostě všem, kteří navštěvují tento server!
Moje dcera, která čeká druhé miminko, je každodenní návštěvnicí Vašich stránek, takže díky ní jsem se o nich dozvěděla také.
Jsem 10 let rozvedená, před necelým rokem jsem se seznámila s mužem, který je sice o více jak 10 let mladší - mě je 45 - ale báječně si rozumíme. Rozhodli jsme se k vážnému kroku, pořídit si miminko. Já už mám z předchozího manželství 3 děti, přítel má také děti.
Pokoušíme se o miminko více jak 6 měsíců, ale zatím bezvýsledně. Někdy si říkám, že v mém věku bude problém s otěhotněním, ale všude čtu, že těhotenství v pozdějším věku není problém.
Mohla by mi některá z vás poradit, jak otěhotnět i v tomto věku? Třeba nějaké hormonální léky či čaje?
Děkuji Vám za jakékoliv rady.

Pavla

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

950
10.4.04 19:22

mila pavla.
ja budem mat v auguste 39 rokov,moj muz ma 45 rokov,mam 20 rocneho syna a babetko sa snazime tak intenzivne od decembra snazili sme sa aj predtym ale nie tak intenzivne ,teraz hlavne cez plodne obdobie-no a vysledok zatial ziadny,bola som u mojej lekarky a tA MI NAJPRV POVEDALA ZE SOM UZ STARA-ale potom ma poslala do poradne pre sterilne manzelstva,tak ideme v maji.
poradit ti mozem jedine ze aby si si vysledovala plodne dni -ako sa to robi navod najdes na tejto stranke ,klikni si na neplodnodt a tam sa ti ukazu rady co ako si meriat teplotu a ostatne veci dobre je zakuopit si ovulacne testya gombonovat to s teplotou-drzim ti palce aby sa ti skoro podarilo otehotniet ak chces tak sa prihlas do niektoreho snazilkovskeho denicek nas sa vilo denicek matysku-JA SOM TAM NAJSTARSIA-BEEE-apom by som tam nebola sama taka starenka-tym nechcem povedat ze sssme stare-len ten vek je uz trosku no sak rozumies

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
12.4.04 22:07

Pavlo, strašně moc ti fandím. Existují sice jistá procenta rizik spojených s narozením postiženého miminka a po třicítce prý rizika rostou, ale v době dnešního technického pokroku je odhalení takových vad samozřejmostí a lékaři se o tebe i miminko jistě budou dost zajímat, takže se v tomto ohledu bát určitě nemusíš. Až mi jednou bude tolik co tobě, nebudu přemýšlet jinak. Taky chci mít ještě jedno miminko a to opravdu až po čtyřicítce. Moje mamina se mi smála a říkala, že až bude to dítě v pubertě, tak se z něho zblázním. Ale nezblázním, až bude v pubertě, já budu senilní babka a zase budeme mít k sobě trochu blíž :) . Vážně ti moc fandím a až se vám to povede (a třeba i dřív), určitě napiš, jsou tu strašně fajn holky, které uvítají všechny názory a nápady a co je nejfantastičtější, nikdo tu nikoho neodsuzuje za jeho názory (teda, až na pár zvrhlých vyjímek, které nemá cenu rozebírat :( )
Radina

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
16.4.04 20:52

Ahoj Pavlo,
určo se neboj, vše se podaří, netřeba nějaké speciálnosti..
Spíš se hodi tak nějak do pohody a nesledovat to až tak moc.. psychika dělá své… je jedno, jestli mimko přijde nyní či za 3 měsíce = být hlavně v pohodě..
Mám známou, která si pořídila 3. mimko v tvém věku a je spokojená - prý nyní vše bere víc v klidu než když měla mimka kolem 20.. kdy se stále jen bála, nervovala apod.. Nyní díky zkušenostem si již vše užívá, dítko může „více dýchat“ a jsou tak všichni spokojení..
Určo „omládla“ - místo aby smýšlela obdobně jaké její depresivní kolegyně, které si jen stěžovaly, jak jsou děti z domu a nemají na ně čas.. a mále již hovořily o důchodu.. ona se „zabavila“ novým človíčkem a prospělo to nejen jí, ale i manželovi…
Takže držím palce, ať vše dobře dopadne.
Alča

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
16.4.04 21:42

Ahoj Pavlo,
muj pribeh je dost podobny tomu tvemu:
je mi 43 a mam 3 deti - 18,14 a 9 mesicu…
Pred 3 lety jsme se s o 10 let mladsim pritelem (jsem rozvedena, a z manzelstvi mam 2 deti) rozhodli pro dite. Do jineho stavu jsem prisla ihned, ale bohuzel se nekde neco nepovedlo a ve 12 tydnu jsem potratila. Do jineho stavu jsem opet prisla az po 2 a pul letech - ale rozhodne to nebyla cilena snaha ani vyhledavani plodnych dni apod. - spis milovani s vedomim, ze muzu otehotnet (vitana varianta, ale ne jenom cil). Tedy, kdyz mi bylo 42. Tehotenstvi probehlo zcela bez problemu a citila jsem se (samozrejme hlavne na konci v ramci moznosti) velmi dobre. Miminko se narodilo zcela v poradku a je to nas mazlicek - az z tohodle jedinacka mam trochu obavy :-).
Behem tehotenstvi jsem se setkala s ruznymi nazory - od tech pozitivnich az po nahled „dinosauri se rozmnozuji…“. Rizika „downa“ a dalsich genetickych vad roste s vekem, ale jako „starsi matku“ projdes vsemi testy a peclive te budou sledovat - resp. mimi. Pripadne abnormality urcite vcas objevi. Z tohoto duvodu se poskozene deti casteji statisticky rodi mladsim matkam…
Za sebe musim rict, ze se mi to moc libi a opravdu si to moc uzivam.
Drzim ti palce a tesim se, ze brzy nahlasis „2 carky“ = pozitivni tehotensky test! Ahoj Lida

  • Nahlásit
  • Citovat
1930
17.4.04 10:09

Milá Pavlo,
můžu ti uvést taky jeden příběh ze života, přímo z naší rodiny. Mojí babičce se narodila moje mamka v 45 letech, v té době už měla 19-letého syna. Nebyla plánované, ale velice milované dítě (babička byla podruhé vdaná, její manžel měl o 8 let míň). V té době nebyly ultrazvuky, amniocentézy apod., a mamka se narodila naprosto zdravá!
Takže s chutí do toho !!!
Dadla

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
18.4.04 14:01

Ahoj pavli,já mám bratra je mu 31 a mé teda nynější švagrové je 41 a jsou spolu 2 roky a minulý týden se jim narodily 2 kluci jako buci tak si myslim ,že u tebe není nic straceno.MI je 26 už 7 let čekám na mimi a pořád to nejde oba jsme v pořádku,jo ta moje švagrová má už 3 děti z 1 manželství,tak si aspon užívám ted mojich cukrlat.Jsou tak sladcí,že byh je snědla.pápápá…havlička

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
18.4.04 14:01

Ahoj pavli,já mám bratra je mu 31 a mé teda nynější švagrové je 41 a jsou spolu 2 roky a minulý týden se jim narodily 2 kluci jako buci tak si myslim ,že u tebe není nic straceno.MI je 26 už 7 let čekám na mimi a pořád to nejde oba jsme v pořádku,jo ta moje švagrová má už 3 děti z 1 manželství,tak si aspon užívám ted mojich cukrlat.Jsou tak sladcí,že byh je snědla.pápápá…havlička

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
20.4.04 12:00

Ahoj Pavlo,
Kamarádka mé mámi čekala mimíska zároveń s dcerou ve 46 letech, , narodil se jí ve stejný den jako dceři. :lol: Vše dopadlo dobře jen měla delší porod. Hrozně držím palečky , ať ti vše dopadne dle očekávání a krátký porod. :) Niky

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
13.5.04 07:56

Ahojky holky

i já se řadím mězi snažilky staršího věku. V září mi bude už 38 let. Mám už dva kluky 18 a 15 let a začínám mít pocit, že už mě tak moc nepotřebují a já bych moc chtěla mít mimčo. Jsem rozvedená, ale už tři roky žiju s přítelem a je mi s ním moc dobře. Má taky dceru s prvního manželství (12 let). Ta sice o nějaké další sourozence nestojí (názory její maminky o uřvaných fakanech) tak si myslím, že by jí to taky prospělo vidět, že mít miminko je ta njúžasnější věc na světě. Brala jsem 10 let HAK a tento měsíc jsem ji poprvé vy:,–(ila a začali jsem se tulit s vědomím, že můžu otěhotnět. Nějak si to víc užívám. Neměřím si BT ani nic jiného, prostě jen buď to příjde nebo ne. Začala jsem jíst víc vitamínů, kyselinu listovou (CALIBRUM BABY PLAN) a nechám to osudu. Jsem nadšená z tohoto servru. Potřebuju si pokecat s podobně „postiženými“. V práci o tom zatím nemluvím, mohla bych dostat padáka.
Těším se na odpovědi. MARTINA

  • Nahlásit
  • Citovat
3
13.5.04 11:26

Ahoj Martino,

dcera (má tu přezdívku myslím Monalisa24) mi říkala, že jsme na tom stejně. Víš, já po miminku moc toužím. Mám přítele, který je o dost mladší než já a zřejmě je to tím, že chci kousek z něj. Neumím to dobře popsat, není to jen tím, abych si ho udržela. Vychovala jsem sama 3 děti, když bylo nejmladší dceři 10 let, tak jsem se rozvedla, takže myslím, že být teď sama s miminkem, není tak hrozné. Mým dcerám je 24,22 a 18 a už jsem dvojnásobná babička. Někteří známí si klepou na čelo, že chci v mém věku (45) ještě miminko, ale já po něm tak moc toužím, že už mi z toho dost dobře hrabe. Zatím se nám to nedaří. V pondělí jde přítel na spermiogram a když se nám to nepovede normálně, zkusíme to uměle. Uvědomuji si, že až tomu dítěti bude třeba 15náct, tak mě 60, ale stejně tak mu budu dobrou mámou, i kdyby mi bylo třeba 30!
Držím Ti palce, aby se Ti to povedlo!

Pavla

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58
13.5.04 12:03

Ahoj Pavlo,
Tvůj pocit „mít jakoby kousek z něho“ je mi velmi blízký. Taky to nedovedu přesně popsat. Vím, že po dítěti taky moc touží. Jeho bývalka nechtěla o druhém ani slyšet (zkazí si postavu, ztráta práce, dítě jenom řve a omezuje, apod.) a mrzí mě, že odpor k dětem vypěstovala i v jejich dceři (12 let). Ale myslím, že správným přístupem (nevím ještě jakým) to zvládneme. Mají domluvenou střídavou péči po týdnu. Přidělená je ale k otci a je s námi mnohem raději než u maminky. Tak se to snad nepokazí. Dnes asi vyzkouším první testík. Špinění zase přestalo tak jsem napnutá. Možná jsem si to jen vsugerovala, ale třeba ne. Byla jsem dost „chytlavá“. Otěhotněla jsem „na požádání“. Dokonce i přez DANU, lae to jsem musela dát pryč ze zdravotních důvodů - nastaly komplikace. Snad se mi to podaří i s mým přítelem. Uvažujete o tom, že se vezmete? My se zatím brát nechceme, ale nevím, co je lepší. Někteří lidé se neberou z finančních důvodů. Prý to pak vychází líp. Já bych možná nebyla proti, ale přítel říká, že nepotřebuje žádný papír na to, že mě má rád. Tak uvidím, jak se to bude vyvíjet. Vpodstatě mi to ani nevadí. Jen nevím jak na to budou koukat rodiče. Je to jen naše věc, ale znáš lidi. Máš nějaké zkušenosti s podobným soužitím a co to obnáší?
MARTINA

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3
13.5.04 12:15

Martino,
přítel má z předchozího 10-ti letého vztahu dceru. Občas ji míváme (skoro každých 14 dní na víkend), ale neřekla bych, že mi přirostla k srdci. Má dost podobné móresy jako její matka, což mě vytáčí a vůbec… Když srovnám moje dcery v jejím věku a jí, je to nebe a dudy. Moje holky byly vychované, ale je vážně hajzl. Neustále poslouchám, jak ví, že se tatínek k mamince vrátí a tak… Proto asi to dítě. Nechci to brát jako pojitku, ale co jiného mi zbývá?!? U mě MS proběhla 3.5., takže jsem dost zvědavá, jak tohle celé dopadne. S tím těhotenským testem držím palce. Jsem vůči nim také nevěřící, že tak brzy odhalí těhotenství. Za dob mých těhotenství nic takového nebylo… Také se o mě otřely trenky (jak se říká) a já byla v tom! Nechápu,proč je to teď jiné.
S tou svatbou. Já bych se vdávat chtěla, hlavně bych chtěla mít jistotu do budoucna. Přece jen už nejsem nejmladší. Tím, že je přítel o 12let mladší než já, tak pořád je tam ten červíček pochybností, že si najde mladší, až mi třeba bude 50let. Takhle přece jen, když budeme manželé, bude mít nějakou zodpovědnost. O svatbě však slyšet nechce. Ale problém je i v jeho matce. Evidentně našemu vztahu nepřeje. I přede mnou se zmiňuje o „ní“ a já z toho doslova šílím a vadí mi to!
Na náš vztah plno lidí kouká divně, hlavně rodiče, ale v našem věku už máme SNAD rozum, stejně si uděláme,co chceme. Na svůj věk (doufám!!! :-D) nevypadám, takže to také plno lidí nezaregistruje, že je mezi námi takový rozdíl. Horší to zřejmě bude, až vyjedeme jako spokojená rodinka s kočárkem. Aby potom neříkali: „Máte další vnouče?“ :-)
Pavla

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
553
13.5.04 12:44

Ahoj Pavlo,
přeju ti moc moc síly a zdraví, kterou budeš potřebovat po narození miminka, pokud se ti podaří ho počnout. Všude se sice píše, jak je krásné mít miminko v pozdějším věku a spousta celebrit to tak dělá, tím nám mladším ukazuje jakýsi „trend“. Já si pak ve svých 27 letech připadám, že jsem na mimčo ještě mladá!!!
Moje mamka mě přivedla na svět v 25, sestru v 36 letech. Měla úplně pohodová těhotenství s námi oběma a druhé dítě si moc přála, takže vůbec nepřemýšlela nad tím, že by se ho vzdala. Problém přišel až trochu později, když zůstala jako samoživotelka sama a sestra je teď v pubertě. Mamka s ní nejenže ztrácí nervy, ale někdy se k tomu přidávají i zdravotní problémy - ty přijdou tehdy, když je vůbec nečekáš a nejmíň se hodí. A to je jí „teprve“ 52 let!!! Snad to obě holky zvládnou až do sestřiny dospělosti a samostatnosti.
Samozřejmě ti miminko moc přeju, pokud si ho přeješ i ty, jen bys také měla zvážit i to, co se stalo mé mamce. Stárne a sil ubývá, nemocí přibývá. Věřím tomu, že ty jsi zdravá a plná elánu, tvé dítě bude malé sluníčko a že to s ním jistě všechno zvládneš…
A jinak - mamka to druhé těhotenství měla fakt pohodové a mateřsví si vychutnala až do 3 let, kdy byla se sestrou doma, asi 9 měsíců ji kojila. Ode mne šla už v roce do práce.
Tak držím palce. Mia

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
13.5.04 21:42

jsem sice o dost mladší než vy, ale nikdy bych neřekla že v 45 jste na mimi stará, pokud máte touhu mít další miminko tak nekoukejte na okolí, ani neposlouchejte to co říkají. Moje babička měla mou mámu když jí bylo kolem 40-ti, jejímu tátovy 46 let. Mě je sice 23 a mám roční holčičku ale chtěla bych ještě (možná) dvě děti, samozřejmě né hned po sobě, s přítelem plánujeme druhé mimi, až dceři bude alespoň 4 roky a pak uvidíme jestli i třetí. Někde jsem teď četla, že nějaká rodina (ne v ČR) mají již 14 dětí a na cestě 15-té (tak si vemte kolik té mamince může být let) a nikdo je neodsuzuje. Moc přeji aby se vám to povedlo K.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama