Vliv zvíře na chování dítěte

1.4.17 11:09

vliv zvíře na chování dítěte

Rodiče předškoláčků, co si myslíte. Může mít zvíře v domácnosti vliv na chování dítěte, v kladném slova smyslu. Zpozorovali jste něco takového u vašich dětí? :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

6302
1.4.17 11:15

Naše dcera od mala vyrůstá se psem a kočkou. Má ráda zvířata a hezky se k nim chová. Nehysterčí, jakmile se k ní přiblíží nějaký pes a ví, jak se k němu chovat.
Když byla menší, tak se radostně vrhala ke všem psům, to byl docela problém jí vysvětlit, že nemusí být všichni hodní.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
28799
1.4.17 11:51
@ucitelka-petule píše:
Rodiče předškoláčků, co si myslíte. Může mít zvíře v domácnosti vliv na chování dítěte, v kladném slova smyslu. Zpozorovali jste něco takového u vašich dětí? :D

Trochu z jiného pohledu, ale třeba ti to taky bude k užitku :)
Na nejmladšího sourozence to mělo jednoznačně pozitivní vliv, ale chtělo to vzít v potaz druh zvířete, které upřednostňuje dotyčné dítě. Když dítě nemá zájem o psy, tak nelze moc očekávat nějakou extra podporu v tomhle smyslu. Mě jako menší to bylo relativně jedno, potřebovala jsem se o něco starat a bavilo mě to. Psa mi rodiče později pořizovali v poměrně psychicky náročném období po relativně traumatických zážitkách a vyplatilo se.

Jinak tématu se určitou dobu věnuju, mimo jiné z osobních důvodů, a relativně se mi v praxi potvrzuje, že to má vliv nejen na dítě, ale i na dospělého, který následně i k dítěti má zdravější přístup. Děcka jsou zvyklá, nebojí se, nehysterčí, většinou se ve velmi ranném věku naučí se zvířaty vycházet naprosto bez problémů a je relativně jedno, jestli se jedná o psa, kočku nebo křečka.

Taky když je zvířat víc, pro spoustu dětí je důležitá příslušnost k nějakému zvířeti. Něco, co je vyloženě jejich (byť oficiálním majitelem je třeba rodič minimálně do dospělosti). Docela často i tahle „maličkost“ udělá rozdíl v chování dítěte.

A jinak za zvířatama jsme z okolí posílali většinu známých s hyperaktivními dětmi, problematickými dětmi apod. a pozitivní efekt to mělo.

Příspěvek upraven 01.04.17 v 11:52

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1585
1.4.17 11:52

Naši kluci také vyrůstají ve společnosti většího psa a kocoura. Můžu říct, že zvirata milují, nebojí se jich, tráví spolu plno času, starsi je schopen se o psa i postarat. Maji spolu dobrý vztah. Nevím zda mají naši mazlíčci vliv primo na chování našich dětí, ale určitě mají vliv na jejich názory a psychiku.
Když je syn naštvaný nebo smutný, běží se pomazlit se psem a většinou pak i usne. Má ho jako takového živého obr plyšáka. Naopak kocour si s ním hraje.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2799
1.4.17 11:52

Tak nemůžu mluvit za předškoláky, ale moji kluci 20m a naše dvě kočky jsou nerozluční parťáci. Hlavně s kocourem mají super vztah, kocour je uklidní lépe jak já. Když chytnou vztek nebo hysterák a řeknu kočička, tak se zklidní a začnou jej hladit. Kočka je zase"hlídá"a než usnou kontrolujou jestli je v pokojíku i kočka(na svém místě odkud se na ně dívá)Jsem nadšená, že už ted chápou, že je to živý tvor co má pocity jako oni.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26189
1.4.17 11:59
@axlpol píše:
Tak nemůžu mluvit za předškoláky, ale moji kluci 20m a naše dvě kočky jsou nerozluční parťáci. Hlavně s kocourem mají super vztah, kocour je uklidní lépe jak já. Když chytnou vztek nebo hysterák a řeknu kočička, tak se zklidní a začnou jej hladit. Kočka je zase"hlídá"a než usnou kontrolujou jestli je v pokojíku i kočka(na svém místě odkud se na ně dívá)Jsem nadšená, že už ted chápou, že je to živý tvor co má pocity jako oni.

To je hezký :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
47761
1.4.17 12:10

My mame britaka kocoura a jorksira, ti jsou domaci, gaucovi mazlici. Oni zboznuji decka a decka je. Kocour prisel do rodiny az po deckach, takze s nima vyrusta. Kdyz se stane, ze mu decka odjedou na vikend nebo prazdniny, je jak kdyby mu vcely uletely. Truchli u decek v pokoji, chodi po baraku mnouka, aby si je privolal. Asi umi poznat cas, ze vzdy ceka na holku na botniku, jak jde ze skoly, jak si odemkne, kocour zacne litat radosti, ze se vratila.
Naucili se prubezne od nas co je treba kolem zvirat, ze to neni jen na hrani, ale treba vyvencit psa, dosypat granule, doplbit vodu. Mi bylo vzdycky decek, ktere nesmi doma mit zadne zvire hrozne lito. I ma neter nesmela nikdy (jeji mamka za to nemuze, tam je jiny vliv). Holka si splnila sen loni alespon kreckem a i tak v rodine pro to bylo peklo :zed:. Na vanoce od nas dostala pro krecka, takovy krasny domek, jak na plazi vilu. Aj slzy v ocich mela, vlastne uz dospela holka.
Ja bych tohle deckam neudelala. Muj muz tez nesmel mit doma, jen u prarodicu stejny negativni vliv, jak u netere :roll: a rika, ze ho to mrzi. Jeste krmim tri kocoury co nas navstevuji na zahrade, ale oni prijdou jen na bufet a jdou pryc. Jsou plasi nenechaji se chytit. Decka jsou po me kockomilove :), ale i psy maji radi, jen jim rikam, ze na cizi se nesmi bez zeptani vubec sahat. Jeste jeden prirustek mit budeme a to bernskeho salasnickeho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1387
1.4.17 12:35

Nase ma rada nase zvirata, i ty u prarodicu, ale cizich psu se boji.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1.4.17 12:45

Mala ma rok a pul, doma zatim zadne zvire nemame, ale segra ma madarskeho ohare..tomu jsme uz jak jsem byla tehotna rikali, ze ma teta miminko a on mi hned zacal olizovat bricho :D.. po porodu mu privezli z porodnice jeji prvni plenku, aby si ji ocuchal.. Od prvni chvile ji miluje a ona jeho taky, sice kdyz byla uplne mimino, tak ani nevedela, ze nejaky hafik je, ale jak byla vetsi bylo to cim dal vic lepsi.. Casto tam jezdim s malou na vikend, nekdy i na tyden a je super ty dva spolu sledovat, jak se o sebe navzajem staraji :mrgreen: :hug:.. Ted mu nedavno zacala davat povel „haji“ :mrgreen: :mrgreen:.. Uplne na ni vidim, ze by bylo dobre mit pejska i doma, tak nad tim ted vazne uvazuju..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7286
1.4.17 12:58

@ucitelka-petule Řeknu ti, jaký to mělo vliv na mě, i když jsem dostala první zvíře - křečka - až jako šestiletá a psa jako desetiletá. Zvířata byla moje - chtěla jsem je já. Samozřejmě, že s péčí o ně pomáhala mamka, ale jen v té míře, co bych sama ne úplně dobře zvládla. Maximum péče byla na mě. Vztah k zvířatům už jsem měla tak jako tak, ale naučilo mě to, jak se ke zvířatům správně chovat, co mají a nemají rádi. Než jsem dostala křečka, pořídila mamka knížku o chovu křečků a četli jsme ji spolu. O psovi jsem si musela před jeho pořízením nastudovat sama. Taky mě to naučilo to, že zvířata nejsou hračky na baterky, že mají stálé potřeby a já se o ně musím postarat bez ohledu na to, jestli se mi zrovna chce, nebo ne. Nechci tím říct, že by se péče o zvíře pro mě stala nějakou útrpnou povinností, ale čas od času se stane každému, že se to nechce. Musím říct, že mi to dost ulehčilo podobné situace i v pozdějším životě, kdy se člověku něco nechce.
Děti mám zatím mladší, než na jaké se ptáš, ale i tam vidím velmi pozitivní vliv. Máme psa a rybičky, obojí jsme měli dřív, než přišly děti. Děti odmalička pomáhají, krmí psa i rybičky, okouní při čištění akvárka, jsou zvyklé, že se psem se chodí ven, takže nemrmlají a chodí ven za každého počasí. Jak už bylo zmíněno jinými, ke zvířatům se chovají přirozeně, neječí, když se k nim přiblíží nějaké zvíře - ať už pes nebo třeba ovce. Taky je to naučilo toleranci. Ví, že nejsou sami a že se nemůžu točit jen kolem nich, takže když něco chtějí a já třeba zrovna myju psovi tlapy po procházce, tak ví, že musí počkat. Že některé hračky jsou psí a že mu je nemají brát, stejně tak, jako on jim nebere ty jejich.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3302
1.4.17 15:08

My jsme měli psa dřív než děti, takže ty s ním v domácnksti žijí od malinka. Pozitivní efekt to podle mě mělo určitě přinejmemším v tom, že i starší dcera díky tomu byla odjakživa zvyklá, že je tady ještě někdo jiný, o koho se musíme starat, jehož potřeby musíme brát v úvahu, když plánujeme program, kdo před ní někdy dostane přednost, když je jeho potřeba naléhavější (nepůjdu si s ná skládat puzzle, když psovi připravuju žrádlo, nemůžeme jít ráno hned na hřiště, ale nejdřív musíme psa vyvenčit a tak podobně). Řekla bych, že nám to výrzaně usnadnilo pozdější sžívání s mladším sourozencem, protože starší vlastně nikdy nezažila, že by byla ten jediný středobod rodiny, že by měla rodiče jen a jen pro sebe.
Vliv na zodpovědnost, empatii a podobně nedokážu určit, protože nemám srovnáni, netuším, jaké by moje děti byly, kdybychom psa neměly. Každopádně starší už se snaží podle svých sil zapojit i do péče. Mladší mu zatím jenom tajně podstrkuje jídlo :lol: Rozhodně si myslím, že je dobře, když děti blízký kontakt se zvířaty mají.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2799
1.4.17 21:42

@Kelsey :lol: naše kočky taky poznají čas. Třeba kočka si drží odstup od dětí, věčně je někde ve výškách a ze skříně sleze vždy když je čas do postýlek 17:30 a sedne si do dveří pokojíku. Někdy zapomenu sledovat hodiny, ale jak vidím kočku ve dveřích je jasné kolik je hodin :lol:
Jinak tchýně má salašnického a je to strašný pes.Na procházkách máme problém jen se salašnickýma psama. Děti se bojí štěkajících psů a ti štěkají vždycky, bez důvodů a to ani nejsme blízko :roll:.Takže psům neholdujeme a těmhle vůbec.

Jinak s pohledu dítěte…u nás doma byla chyba, že rodiče mě nijak nevedli jak se chovat doma ke zvířeti, jak se starat, věnovat, neviděla jsem vzor a to byl problém. Měli jsme kocoura, ale třeba psa matka musela vrátit, protože já nevěděla jako dítě co s ním a rodiče nepomohli(a to jsem ho ani moc nechtěla :? ).Takže když jde rodič příkladem, zvíře je vždy přínosem do rodiny.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
47761
1.4.17 22:02

@axlpol
Mozna povaha, to je jak u lidi individualni, ze, v okoli ma vetsina rodin prave bernaka a jsou uzasni do rodiny.
Akorat jedni si ho naucili, ale to je blby cileny vycvik, ze ten steka na Romy, ale na decka ceka, ktere se s nim slo hrat, kdyz se k nim dojde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
563
9.4.17 23:29

Mohu jednoznacne potvrdit emocni prinos zvirete na detskou psychiku. Interakce se 3-mi kockami (kazda jineho stari, osobnosti a chovani) tribi v diteti empatii (jak se citi kocka? je pripravena si hrat, nebo se chce spis mazlit, nebo chce odpocivat…vyciteni a hlavne RESPEKTOVANI naladeni kocky je zasadni pro spokojenost panicku i kocek). Nemluve o nutnosti se o zvire starat a pozorovat ho, zit s bytosti, ktera je na cloveku v podstate zavisla… Napr. muj 5.5 lety syn si vice mene nevybavuje dedu, ktery zemrel, kdyz malemu byly 2r., ale kdyz si na ni vzpomene, tak truchli po kocce, ktera zemrela nedlouho potom - pouto s nemou tvari muze byt hodne silne…Takze za me zvirata urcite ANO!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama