Vycházíte vstříc při hlídání dětí?
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Rok a puk starého si jeste nikdo nevzal ani na par minut. Tchyne bydli 600km daleko, takze ta tezko a mamka pracuje, takze si bere starsiho max na vikend, kdyz se to hodí ji. Kdyz sem tam nutne potrebuju pohlidat, treba k doktoru, tak ma dite i druheho rodice, takze si vse snazim zarizovat podle jeho smen a kdyz se uz stane, ze musim neco zařídit i s ditetem, tak to nejak zvladnu s nim, nebo reknu segre, ta miva vic casu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tyjo, moje mama uz se jako hlídací babička asi narodila. Rozkrajela by se. Ale je fakt, ze narok na hlídání prostě není. Kamaradce naopak mamka nehlida vubec, prostě nechce, chce klid. Respektive hlídá az ted, šestileté dítě. Které už je samostatné. Tchýně je mladší nez moje mama, navíc žije 70 km jinde, takže ta nehlida, ale kdyz přijede, o detech nevim. Je to prostě na každém, no. Moje mama nemá jiné koníčky, je sluchově postižená a možná to souvisí, je to rodinný typ, taková ta „slepka“ v nejlepším slova smyslu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kdyby nebylo manžela, tak se v tom při každé nemoci pěkně vymáchám.
Ani jedna babička nikdy nenabídla hlídání když mi nebylo dobře. Nejsi
v tom sama Ale jinak moji rodiče pokud
můžou (mamka hodně jezdí po doktorech ) tak moc rádi pohlidaji kdykoliv
potřebujeme, pro vnoučata by se rozkrajeli
Příspěvek upraven 14.12.20 v 20:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Napišu mámě jestli si nepřijde (třeba zítra) pohrát se starší, nebo si ji nevezme do kočáru. Odpoví že jede ráno na nákup, odpoledne se může stavit. Nebo se staví až další den… Při nemoci mi vždy pomohla. Asi 4.den po porodu v noci druhá dcera šíleně brečela, nevěděla jsem co sni, tak jsem zavolala mámě a ta přijela bez debat.. Byli asi 2 hodiny ráno. Nikdy sama od sebe nenapsala „v neděli vezmu holku do kočáru“. Jinak chodí do práce, není čas na hlídání. Od tchyně pomoc nechci, to by bylo stejně podle ní.
Příspěvek upraven 14.12.20 v 19:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Moje matka většinou pohlídá. Předtím když pracovala, tak třeba o druhém volnu, když už bylo třeba, vyjímečně po noční nebo před noční na chvilku. Ale to fakt, když to bude nutné..
Druhá babička hlídá o víkendu, tuším, že jednou si brala i volno
přes týden. Ale taky vyjimečně. Většinou za ní přišel partner
v pátek, že teď bude hlídat, aniž by se zeptal o týden dopředu tu
otázku formuloval jinak - na to jsem ho zdrbala, takže ptáme se včas
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Mě tchyně hlídá když já potřebuji, nikdy mi neodmítla pohlídat
i když to znamenalo odejít z práce dřív, ale já to zase nikdy
nezneužívala a když jsem poprosila tak to mělo opravdu důvod. Teď co je
v důchodu je to mnohem horší. Pořád slibuje, jak si je vezme, jak mi
pohlídá ať si odpočinu a kde nic tu nic. Já jim tedy taky vycházím vstříc, pokud si
někdy vzpomněli, že by chtěli děti na návštěvu, tak pokud to šlo (což
šlo v 99%) tak jsme se domluvili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám babičku a dědečka velmi ochotné a hlídací. Ale vždycky, když hlídat potřebuju, poprosím - pokud v tu dobu nemáte vlastní program. A pokud máte, zařídím se jinak. A za vlastní program beru i to - jsem teď nějak unavený a moc se mi to nehodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Asi takhle. Samotným se jim to nehodí asi nikdy. Jako že by si vyloženě
děcka třeba vzali samy od sebe. To se mi za těch 7 let asi ještě fakt
nestalo. Takže hlídají, když my
potřebujeme a děti jim prostě po předchozí včasné dlomluvě nacpu.
Ale už se mi i stalo, že jsem si domluvila na prázdniny 3 dny hlídání
u tchýně tři měsíce dopředu a necelý týden před tím jsem s náhodou
dozvěděla, že na to vlastně zapomněla, už si něco domluvila a hlídat
tedy nemůže. To bylo fakt prima.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mame pevne dany pravidelny termin hlidani kazdy tyden, podle toho si planuju i praci a muzu se na to spolehnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Prosím o ponechání anonymu. Maminky, taková malá anketa… Hlídají vaše babičky vnoučata když se to hodí vám nebo si navzájem vycházíte vstříc? Mám 1,5r dcerku a jsem prakticky na vše sama, manžel má náročnou práci, zvládám to i s prací na částečný úvazek na HO krásne… Od tchyně mi nikdy nepřišla nabídka k pomoci ani ve výjimečných případech (učení na státnice, nemoc, horečky) spíše to většinou okomentovala stylem,,mě taky nikdo nikdy nepomáhal"… Ale když chce výjimečně vzít dcerku povozit na hodinku do kočárku, tak si ona určí čas se slovy,,tak si teď nějak porad když jsi nemocná, já chodím do práce a já přijedu za týden v neděli a vezmu ji do kočárku na chvíli"… je to vitální pracující paní, která nemá problém obrazit nakupaky celé odpoledne po práci… Jak to máte vy? Vycházíte si navzájem vstříc a pomahate? Nebo prarodiče se věnují vnoučatům až se to hodí jim? Je to spíše pro zajímavost tohle než že bych si chtěla stěžovat…mám k prarodičům i tchyni úctu a ráda jim se vším pomohu a vyjdu vstříc, nicméně tohle mě mrzí…
Do budoucna, pokud budu požádána, asi těžko odmítnu, ale sama se nabízet nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Když byly děti takhle malé, prarodiče byli všichni pracující. Hlídali opravdu výjimečně, na dobu nezbytně nutnou. Později už bylo hlídání častější, ale přizpůsobovalo se jejich práci. Na návštěvy lékařů, nemoci apod. fungoval manžel. Ne, že by v případě nutnosti nepohlídali, to zas jo, nabídli se, že by si přehodili směnu, ale nepřišlo mi fér na ně nandávat starost o tak malé dítě, když si to mohl zařídit otec dětí. Tak od 4+ už si berou o víkendu děti často.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nějak mě nenapadlo o tom nikdy takhle přemýšlet… Moc hlídání nepotřebujeme, ale tchyně mi vyšla vstříc, když jsem potřebovala (dělala jsem třeba autoškolu, šli jsme s mužem na večeři, chtěla jsem jít do hospody za kamarády a muž měl noční). Zároveň já samozřejmě respektuju, když ona čas nemá (občas se to sejde). A když byl syn menší, tak u ní občas zůstával přes noc z návštěvy, protože chtěl.
Nemocná jsem naštěstí nikdy nebyla tak, že bych potřebovala hlídat a jinak hodně „hlídá“ muž, pracuje na směny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pokud tchyně pracuje, tak mi nepřijde vůbec divné, že po práci ještě
radostně neběží hlídat vnoučata a nechává to spíš na víkend.
Mně nevozil nikdy nikdo, ani tak malé dítě, jako máš, nikdo nehlídal.
Měla jsem do dvou let dvě a starala jsem se sama s manželem. Když mi bylo
blbě a on byl v práci, tak holt děti měly volnou zábavu, pohádky na
přání a těstoviny s kečupem. Přežili jsme vsichni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ne. Tchyně mi odmítla pohlídat starší dítě i během porodu
mladšího. Podle jejího slavného mínění jsem si to měla lépe
naplánovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Manžel po mě vyjel při hádce
- Domácí bělení zubů při kojení?
- Divné chování při sexu
- Problém s postelí při sexu
- Co je lepší pro děti?
- Spaní děti u nerozve.rodicu
- Sleva na děti - kolik měsíců mám uvést do přiznání?
- Děti se napily zkaženého mléka z lednice. Co může pokračovat?
Prosím o ponechání anonymu. Maminky, taková malá anketa… Hlídají vaše babičky vnoučata když se to hodí vám nebo si navzájem vycházíte vstříc? Mám 1,5r dcerku a jsem prakticky na vše sama, manžel má náročnou práci, zvládám to i s prací na částečný úvazek na HO krásne… Od tchyně mi nikdy nepřišla nabídka k pomoci ani ve výjimečných případech (učení na státnice, nemoc, horečky) spíše to většinou okomentovala stylem,,mě taky nikdo nikdy nepomáhal"… Ale když chce výjimečně vzít dcerku povozit na hodinku do kočárku, tak si ona určí čas se slovy,,tak si teď nějak porad když jsi nemocná, já chodím do práce a já přijedu za týden v neděli a vezmu ji do kočárku na chvíli"… je to vitální pracující paní, která nemá problém obrazit nakupaky celé odpoledne po práci… Jak to máte vy? Vycházíte si navzájem vstříc a pomahate? Nebo prarodiče se věnují vnoučatům až se to hodí jim? Je to spíše pro zajímavost tohle než že bych si chtěla stěžovat…
mám k prarodičům i tchyni úctu a ráda jim
se vším pomohu a vyjdu vstříc, nicméně tohle mě mrzí…