Vycitani a psychicke vydirani

Anonymní
12.4.21 13:45

Vycitani a psychicke vydirani

Dobry den, chtela jsem de zeptat zda ma nekdo zkusenost s nekolikahodinovym psychickym vydiranim a vycitanim od sve matky?
Jiz s ni nebydlim ale chci se zeptat zda je to nejaka psychicka choroba nebo obycejna sprostost? Ma nekdo zkusenost/vzpominky? Je mi z vlastni matky zle…zazil nekdo?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
844
12.4.21 14:04

Ať už je to cokoli, je to strašné. Manžel zažívá do dnes a to je mu skoro 50. Bohužel takové matky existují. Ta jeho je podle všeho s psychickou poruchou osobnosti, narcistka. Najdi si k tomu na youtube přednášky pana Dvořáka- Jak poznat svého psychopata. Má to moc hezky vysvětleno a mně to hodně pomohlo.
Nejlepší je s ní utnout vztahy, což můj muž nedokáže, takže ho vesele deptá dál.
Držím palce!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
69
20.4.21 22:02

Mám. Poslouchali jsme to od malička. Kolikrát k tomu přiletěla facka nebo švihance šňůrou od vysavače nebo rádia. Nesu si to sebou celý život. Mám bližší vztah ke své tetě než ke své matce. Pro mámu jsme byly se ségrou akorát hromosvod při partnerských problémech, dodnes je nám schopná vyčíst, že máme raději otce a začít se do krve hádat o věcech skoro třicet let starých.
Paradoxně to, jak se ke mně a k sestře chovala mě donutilo postupně dělat to, co chci já a ne to, co chce mamka nebo někdo jiný z rodiny. Chtěla jsem sama sobě dokázat, že prostě na to mám a hodnocení naší matky je mimo. Bohužel, snažím se, ale hořkost cítím stále. U ní už to bylo psychické a fyzické týrání, kdy jsem uvažovala o sebevraždě (ve 12ti letech!), ségru strčila do ústavu, protože na ni prostě neměla nervy. Doteď si vybavím tu hroznou bezmoc, že nám nikdo nepomůže a že nás klidně i zabije.

Babička je úplně stejná, tátova máma byla prokázaně psychicky nemocná, tam to byl ještě horší brutus. Osobně si myslím, že u máminy matky to je také psychická choroba, ale ne v takovém měřítku, jako byla u druhé babičky. A máma je paranoidní hysterka.

Mě tenhle vztah naučil:
Nenechat se zdeptat! Dělat to, co dělá radost MNĚ, ne se řídit podle NÍ a jejího hodnocení. Citově se odpojit a hledat si oporu v jiných vodách, ne v rodině. I dobrá kamarádka může být nakonec velkou oporou a nahradit rodinu. Pomáhat ostatním, protože máma pomáhat odmítala, ale sama pomoc vyžadovala.
A vědomí, že ji vlastně vůbec nepotřebuji. Občas se stýkáme, ale jinak ji ve svém životě nepotřebuji a ona nás taky ne, má vlastní život. Dálka a řídké styky naštěstí naše vztahy trochu srovnaly.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
199
21.4.21 08:15
@Anonymní píše:
Dobry den, chtela jsem de zeptat zda ma nekdo zkusenost s nekolikahodinovym psychickym vydiranim a vycitanim od sve matky?
Jiz s ni nebydlim ale chci se zeptat zda je to nejaka psychicka choroba nebo obycejna sprostost? Ma nekdo zkusenost/vzpominky? Je mi z vlastni matky zle…zazil nekdo?

Velmi pravděpodobně kombinace obého. Sprostoty a duševní choroby. Bude se to stupňovat.
Doporučuji utnout vztahy, jinak je to k zešílení. Jak píše diskutující předemnou, hlavně se nenechat deptat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.21 15:32

Moje matka je schopná půl hodiny na mě vyštěkávat, jak dávám dítěti málo najít a potom otočit a vyštěkávat, jak mu dávám moc najíst. Jenom honem honem si něco najít, co dělám údajně špatně. A když je u toho ještě publikum, co by mě mohlo taky sepsnout, to má teprve škodolibou radost. Štěkna byla vždycky, a hysterická, dospělé problémy samozřejmě na má bedra. A v dospívání to vygradovala žárlivostí. Okolí samozřejmě namluvila, jaká je chudinka a jak jí vůbec nepomáhám. Samozřejmě maximální pomoc a řešení svých problémů vyžaduje doteď. Než aby došla do obchodu, co má naproti, volá mně, abych přijela 10km a zajela jí pro 3 věci.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat