Vycitky vuci kamaradce, ikdyz za to nemuzu..

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
23.10.21 22:20

Vycitky vuci kamaradce, ikdyz za to nemuzu..

Nevim do jake kategorie, tak jsem to dala sem. Mam kamaradku ktera prisla s manzelem o dite. Cca 3 tydny pred porodem, musela ho porodit. Byly jsme tehotne na stejno, ja ted mam 11 mesicniho chlapecka a je mi proste blbe, kdyz je potkam s nim, nevim jak se mam proste chovat. Je mi strasne lito, ze o nej prisli.. Snazile se takovou dobu a pred 6 lety byl sice tehotna, ale mimo delozne. Citim, ze i kamaradstvi mezi nama ( ja a pritel a ona a jeji manzel ), je proste jiny, coz se da pochopit. Vlastne ani radu nezadam, jen sem se musela vypovidat, driv jsme vsichni 4 travili cas velmi casto, vecere, grilovacky, posezeni, ted? Vubec a me to strasne chybi…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4733
23.10.21 22:26

Já osobně bych se pokusila o kontakt. Řekla bych ji upřímně, že je mi to moc líto a že mi jako kamaráda velmi chybí. Zeptala bych se ji, zda by bylo možné opět nastartovat společné vztahy, ale samozřejmě pochopím pokud se na to necítí nebo je ji to nepříjemné.
Podle mě upřímnost a ukázka zájmu je nejlepší cesta. Pak už se musí rozhodnout oni a ty se musíš smířit s tím, že už to možná nikdy nebude jako dřív.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
370
23.10.21 22:31

@Martha03 Dekuji, mi si jako casto pisem,
Ale citim proste, ze to neni takovy, to same pritel, kdyz se bavi s jejim manzelem.
Taky proste vidi, ze to je jine. Obcas jsme na kafi byli, ale bylo mi hrozne blbe, kdyz jsem tam mela sve dite. Sama mi, ale rekla, at ho vezmu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
36861
23.10.21 22:34
@Anonymní píše:
Nevim do jake kategorie, tak jsem to dala sem. Mam kamaradku ktera prisla s manzelem o dite. Cca 3 tydny pred porodem, musela ho porodit. Byly jsme tehotne na stejno, ja ted mam 11 mesicniho chlapecka a je mi proste blbe, kdyz je potkam s nim, nevim jak se mam proste chovat. Je mi strasne lito, ze o nej prisli.. Snazile se takovou dobu a pred 6 lety byl sice tehotna, ale mimo delozne. Citim, ze i kamaradstvi mezi nama ( ja a pritel a ona a jeji manzel ), je proste jiny, coz se da pochopit. Vlastne ani radu nezadam, jen sem se musela vypovidat, driv jsme vsichni 4 travili cas velmi casto, vecere, grilovacky, posezeni, ted? Vubec a me to strasne chybi…

Navrhla bych setkání, ale nečekala jistě, že to přijmou. Ty za nic nemůžeš, donosila jsi miminko jako spousta žen. Nebo se sejděte jen vy dvě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9195
23.10.21 22:39

Ona to musí v sobě asi zpracovat..
Asi bych se chovala, jakoby se nic nestalo. Asi divná rada, ale myslím, že takové to ocházejí a jakoby, co říct, a udělat, stejně vycítí..
Když řekne vem dítě vzala bych ho.. Zbytečně bych třeba nevedla dlouhé hovory na téma dětí, co už umí, neumí atd.. Ono to nemají rádi, ani lidi tak celkově, protože je to většinou nezajímá.. dlouh minuty řešit cizí dítě..
Asi bych ani sama nezačínala k tématu, kdyby sama začala, a chtěla se nějak vypovídat tak ho, ale asi bych se k tomu nevracela, asi nechce

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1303
23.10.21 22:41

My přišli o dcerku podobným způsobem a jak píše @Martha03 - hrozně by mi právě taková reakce kamarádky byla pomohla. Lidé nevěděli, jak se s námi bavit. Buď se nám sami vyhýbali a nebo se chovali tak, jakoby se nic nestalo - jakoby ty předešlé měsíce prostě neproběhly. Bylo to hodně náročné pro obě strany a do starých kolejí se to vrátilo až po narození druhé dcery. Mí rodiče však doposud nikdy první dceru nezmiňují, jako by nebyla (což mě hrozně mrzí). Ono je to i o tom, jaké nátury kamarádka je. Já jsem extrovertní a mám potřebu věci říkat a vypovídat se. Hodně mě mrzelo, že jsem to nemohla tenkrát s nikým sdílet.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4733
23.10.21 22:50
@Týnuška95 píše:
@Martha03 Dekuji, mi si jako casto pisem,
Ale citim proste, ze to neni takovy, to same pritel, kdyz se bavi s jejim manzelem.
Taky proste vidi, ze to je jine. Obcas jsme na kafi byli, ale bylo mi hrozne blbe, kdyz jsem tam mela sve dite. Sama mi, ale rekla, at ho vezmu.

Tak podle tohoto jde vidět, že kamarádka to má v sobě zpracované. Akceptuje, že ty máš dítě, nemá problém, abys jej vzala sebou… Samozřejmě mají za sebou teprve první rok, bolest ze ztráty dítěte nikdy nezmizí, pořád ještě truchlí, snaží se dál žít, akceptovat okolí a na trošku toho „podivnějšího“ chování mají právo. Ty zase subjektivně vnímáš situaci jinak, šrotuje ti to v hlavě a možná to řešíš až příliš.
Já bych se jí případně, když se spolu bavíte o samotě, svěřila s tím jak tu situaci teď vnímám. Řekni jí prostě, že tě to strašně mrzí, někdy ti připadají určité situace zvláštní a budeš od ní vždycky ráda za zpětnou vazbu, protože bys je nerada uváděla do nepříjemných situaci. Jestliže ti ale řeknou, že je to ok, tak to ber jak to je. Oni musí svou ztrátu zpracovat, ale nikdy v nich nezmizí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25897
24.10.21 08:03

Dej ji čas. Měla jsem to podobné, jen s rozdílem, že jsem přišla o mimčo na začátku. Kamarádka ho donosila v pohodě. Nějaký čas jsem s ní kontakt přerušila a srovnalo se to u mě dalším těhotenstvím. Pro ni je to teď strašně těžké.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat