Vztah dítěte k nové partnerce otce

Anonymní
25.9.16 22:27

Vztah dítěte k nové partnerce otce?

Jak jste se vyrovnaly s faktem, že vaše dítě novou partnerku svého otce bere v pohodě a má ji rádo? Jsem úplně rozpolcená, na jednu stranu jsem samozřejmě ráda, že je na něj hodná a že čas s ní strávený pro něj není trápením, ale na druhou stranu, poslouchat ty nadšené dětské řeči o ní je takové martyrium… Vždycky jen řeknu to je dobře, že je na tebe hodná, nebo to je fajn, že dobře vaří, prostě odpovědět jakoby nic a co nejdřív změnit téma. Ale uvnitř mě to úplně drásá.
Nechci být jedna z těch mrch, co nasazujou na „macechu“, tak ráda bych byla víc nad věcí. Ale prostě mi to nejde, tolik bych si přála, aby jí moje dítě aspoň trochu nesnášelo.
Chjo, jsem děsná…
Prosím zachovat anonym, tohle je asi nejcitlivější téma, co jsem tu kdy řešila, ale opravdu potřebuju poradit, jak to zvládnout.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
redbulka
25.9.16 22:31

Tvé pocity zmírní ten obligátní přítel ČAS a taky až si najdeš partnera ty, tak nebudeš tolik řešit nextku.
A to nejdůležitější - vždy budeš pro své dítě ta jediná a pravá máma, at už je nextka jakkoli úžasná a jednou dítě dost možná ocení to, jak dokážeš být dnes nad věcí, byť tě to pochopitelně uvnitř drásá.

  • Citovat
  • Upravit
1827
25.9.16 22:41

S tím ti moc neporadím. Já to vidím z druhé strany, tedy jako ‚macecha‘, že jo to jen dobře. Vždyť je důležité aby se to dítě netrápilo a užívalo si čas strávený i s otcem a ‚macechou‘.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
125
25.9.16 22:49
@Anonymní píše:
Jak jste se vyrovnaly s faktem, že vaše dítě novou partnerku svého otce bere v pohodě a má ji rádo? Jsem úplně rozpolcená, na jednu stranu jsem samozřejmě ráda, že je na něj hodná a že čas s ní strávený pro něj není trápením, ale na druhou stranu, poslouchat ty nadšené dětské řeči o ní je takové martyrium… Vždycky jen řeknu to je dobře, že je na tebe hodná, nebo to je fajn, že dobře vaří, prostě odpovědět jakoby nic a co nejdřív změnit téma. Ale uvnitř mě to úplně drásá.
Nechci být jedna z těch mrch, co nasazujou na „macechu“, tak ráda bych byla víc nad věcí. Ale prostě mi to nejde, tolik bych si přála, aby jí moje dítě aspoň trochu nesnášelo.
Chjo, jsem děsná…
Prosím zachovat anonym, tohle je asi nejcitlivější téma, co jsem tu kdy řešila, ale opravdu potřebuju poradit, jak to zvládnout.

Vem si to z druhé strany. Byla bys ráda, kdyby Tvé dítě tátovi říkali, jak si s ním nový přítel maminky hezky hraje a je na něj hodný? Byla bys na něj pyšná, že si našla prckovi skvělého kámoše a parťáka, ne? :) Raduj se z toho, že ji má rád a není to nějaká furie… :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5508
25.9.16 22:49
@Anonymní píše:
Jak jste se vyrovnaly s faktem, že vaše dítě novou partnerku svého otce bere v pohodě a má ji rádo? Jsem úplně rozpolcená, na jednu stranu jsem samozřejmě ráda, že je na něj hodná a že čas s ní strávený pro něj není trápením, ale na druhou stranu, poslouchat ty nadšené dětské řeči o ní je takové martyrium… Vždycky jen řeknu to je dobře, že je na tebe hodná, nebo to je fajn, že dobře vaří, prostě odpovědět jakoby nic a co nejdřív změnit téma. Ale uvnitř mě to úplně drásá.
Nechci být jedna z těch mrch, co nasazujou na „macechu“, tak ráda bych byla víc nad věcí. Ale prostě mi to nejde, tolik bych si přála, aby jí moje dítě aspoň trochu nesnášelo.
Chjo, jsem děsná…
Prosím zachovat anonym, tohle je asi nejcitlivější téma, co jsem tu kdy řešila, ale opravdu potřebuju poradit, jak to zvládnout.

Vřele doporučuji filtrovat své pocity tvou touhou, aby dítě bylo šťastné a spokojené. Protože pokud k tomu budeš přistupovat takto, pak nadšené vyprávění dítěte o macešce v tobě bude taky vyvolávat nadšení. Ber to stejně, jako by se dítě vrátilo ze skautu a komentovalo úžasné zážitky. Sdílej to s ním. Pokud se ti to nebude dařit, ohrožuješ váš vztah, dítě to vycítí a bude srovnávat. Takže bys měla tu žárlivost a řevnivost co nejdříve obrátit do pozitivních pocitů. Jinak tě to semele.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.9.16 23:01

Moc dobre Te chapu, po rozvodu jsem byla ve stejne situaci a hodne jsem se nabrecela, navic. slo primo o moji kamaradku, ackoliv se dali dohromady az po nasem rozchodu s exmanzelem. Nase deti vyrustaly spolu od narozeni. Kdykoliv o ni dcera mluvila, vse ve mne se bourilo, a o samote jsem bulela jak mala. Kdyz s ni sankovala, kdyz ji usila kostym na tabor (ja sit neumim a posilal ji tam tata), kdyz se ji sla podivat na tanecni vystoupeni a cesala ji, protoze nebyl muj tyden.

  • mame stridavku…Tech tezkych momentu bylo hodne. Ja nemam trpelivost na uceni s dcerou, ona to s ni zvlada s usmevem…Ale, bez ohledu na to, jak me to bolelo, je to vzdy otazkou tvoji volby, ostatne jako vse v zivote. Takze se tim muzes uzirat, souperit s ni, brecet, zakazat diteti o nimluvit, nasazovat na ni…Ublizis tim ale jen sobe a diteti. A nebo se pokusit, i kdyz to nejde hned, videt to pozitivne, tedy, pokud to je dobry a rozumny clovek, coz ja tohle stesti mam. Tvoje dite ma dalsiho cloveka, ktery ho obohati, zazije s ni jine, ale ne nutne lepsi veci, proste jako by si naslo kamaradku, s kterou travi cas. Porad jet to tvoje dite a v tom maji deti naprosto jasno a na tobe je, abys s ditetem mela ten nejuprimnejsi a nejduvernejsi vztah, ktery s nikym jinym mit nemuze. Tak se netrap, ty pocity jsou uplne normalni, negativni ze sebe vyzen sportem, zabavou, proste cimkoliv, co ti pomuze a pred ditetem bud v pohode, aby se necitilo provinile, ze ji ma rado.
  • Citovat
  • Upravit
25179
25.9.16 23:05
@Anonymní píše:
Jak jste se vyrovnaly s faktem, že vaše dítě novou partnerku svého otce bere v pohodě a má ji rádo? Jsem úplně rozpolcená, na jednu stranu jsem samozřejmě ráda, že je na něj hodná a že čas s ní strávený pro něj není trápením, ale na druhou stranu, poslouchat ty nadšené dětské řeči o ní je takové martyrium… Vždycky jen řeknu to je dobře, že je na tebe hodná, nebo to je fajn, že dobře vaří, prostě odpovědět jakoby nic a co nejdřív změnit téma. Ale uvnitř mě to úplně drásá.
Nechci být jedna z těch mrch, co nasazujou na „macechu“, tak ráda bych byla víc nad věcí. Ale prostě mi to nejde, tolik bych si přála, aby jí moje dítě aspoň trochu nesnášelo.
Chjo, jsem děsná…
Prosím zachovat anonym, tohle je asi nejcitlivější téma, co jsem tu kdy řešila, ale opravdu potřebuju poradit, jak to zvládnout.

myslím, že nejsi srovnaná s tím, že už nejsi partnerkou otce tvého dítěte. Prostě na ni žárlíš a tím víc tě deptá, když ji vnímá pozitivně i vaše dítě. Nechci tě soudit, nevím, co se mezi vámi stalo a bolest z rozpadu vztahu je přirozená.
Zkus zapracovat na své vnitřní spokojenosti :hug:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2248
25.9.16 23:05

Hele, taky mi to občas dere nervy, jak „Nextka tohle a nextka támto“, zvláště ve chvíli, kdy jí do hlavy klavírují z mého pohledu naprosté číčoviny (což vždycky exmanželi píšu, protože jsme se při rozvodu domluvili, že budeme ve výchově jednotní a mám eurčitá pravidla, od kterých madam ráda upouští), ale zachovávám dekorum. Je fajn, že neztratila vztah s tatínkem, je fajn, že ji nextka neznevýhodňuje a má ji ráda, pokud jí tvrdí objektivně kravinu, vysvětlím, že to tak není a jinak se vyjadřuji spíše pochvalně.

Malá mi sama říká, že mne má nejradši a o mne jako o maminku zájem neztratila, takže jsem v klidu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33022
25.9.16 23:11

Chápu tě. Můj ex zatím partnerku se kterou by seznamil děti nemá. Tvrdil že i kdyby tak to bude oddělovat, ale to mu moc nezeru teda. Děti mívá často, takze to bude muset dotyčná budoucí přijmout a snad bude mít k dětem pěkný přístup, starsi syn je trošku jiný než jiné děti. Člověk to asi vždycky cítí jako ohrožení. Nechce se o lásku dělit.
Ale sama jsem i partnerka muze s dítětem a doufám že se kvůli mě jeho ex netrápí. Nevypada to, bavime se jako přátelé, ale dovnitř se nikdy úplně nevidí. Věřím že její roli nijak nenarušuju a tak se budu snažit taky nezarlit. Jsem ráda že spolu dospělí dobře vycházíme a děti mají nové partnery rády.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33022
25.9.16 23:13

Vím že děti mě milují a jinou mámu mít nebudou, v jejich srdcích jim rodiče nikdo nenaboura.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.9.16 23:36

To je situace…
Ať se to brzo zlepší. :hug:

  • Citovat
  • Upravit
81521
26.9.16 07:21

Tak nasi ji bsrou neutralne. Ja ji taky. Zadne pochvalbe zpevy o ni nepejou, tak to mam jednodussi. Tak jsem rada, ze nejsou negativni, az na vyjimky. Pro me byl horsi zacatek, precijen to byla milena manzela. Nastesti otec vzal v potaz to, ze deti i ja musime mit cas se s novou situaci srovnat a netahal deti do jeho vztahu hned.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Liz
2064
26.9.16 07:31

Být tebou, tak si zkusím najít přítele a vytěžit z chvilek od dítěte co nejvíc. Když se oba vrátíte z fajn víkendu, budeš šťastná, že si to dítě užilo a nebude Tě to užírat. Jinak se zkus vžít do situace, že se Ti dítě bude vracet domů jak uzlíček nervů, že jsou na něj zlí, nebo ho ignorujou a hned Ti bude dobře, že je situace jaká je.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1139
26.9.16 07:40

Bohužel ti poradím asi taky pouze jen ten „cas“,přítele a trávit s dětmi čas tak aby jste byli všichni spokojeni a nestvalo te když oni začnou mluvit..
Mohu to posoudit z role právě té macechy, kdy bývalá žena se nedokázala smířit ze jejím dětem když jsou tady u tatínka je dobře, mají navarenoy hrajeme si s nima a jsou s námi rádi a hlavně mají rádi ME.. někoho kdo přišel až dlouho po ní..a nikdy jim samozřejmě nechce a ani nenahradi vztah k jejich mamince..
Rozehrála svou zákeřnou hru kdy na mě házela spinu, vyvolávala v dětech žárlivost.. aby začali přemýšlet že tatínek si všímá i mě, z e jsme měli svatbu, ze čekáme miminko a jak už je vlastně táta nebude mít pak rad atd.. to by bylo na hoodne dlouhý příspěvek. :-)
Držím ti palce aby si si zachovala svou hrdost a nidy se nesnížila k něčemu takovému při čem nejvíc trpí děti a tobě se nijak neulevi.. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
49159
26.9.16 09:02
@Anonymní píše:
Jak jste se vyrovnaly s faktem, že vaše dítě novou partnerku svého otce bere v pohodě a má ji rádo? Jsem úplně rozpolcená, na jednu stranu jsem samozřejmě ráda, že je na něj hodná a že čas s ní strávený pro něj není trápením, ale na druhou stranu, poslouchat ty nadšené dětské řeči o ní je takové martyrium… Vždycky jen řeknu to je dobře, že je na tebe hodná, nebo to je fajn, že dobře vaří, prostě odpovědět jakoby nic a co nejdřív změnit téma. Ale uvnitř mě to úplně drásá.
Nechci být jedna z těch mrch, co nasazujou na „macechu“, tak ráda bych byla víc nad věcí. Ale prostě mi to nejde, tolik bych si přála, aby jí moje dítě aspoň trochu nesnášelo.
Chjo, jsem děsná…
Prosím zachovat anonym, tohle je asi nejcitlivější téma, co jsem tu kdy řešila, ale opravdu potřebuju poradit, jak to zvládnout.

prostě se zkus nesobecky radovat z toho, že je dítě spokojené a svoje ego jdi vycvičit a vyběhat.. chápu tě a rozumím, ale děti mají prostě přednost a tak to tak ber ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová