Vztah na opravdu velkou dálku

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
8.5.22 20:37

Vztah na opravdu velkou dálku

Zdravím Vás všechny :)

chtěla bych se tady podělit o svou situaci, ve které jsem se ocitla.

Jsem mladá, 24 letá slečna, která má dobrou práci a bydlení. Po práci si ráda odpočinu u počítače, kde jsem mimochodem 2 roky zpátky potkala jednoho člověka, který se již stál mou součástí. Začalo to nevinně, zprávy apod. V tu dobu jsem se učila rusky a byla jsem ráda, že si můžu s rusem popovídat a něco se přiučit :kytka:. Čas šel dál a už to nebylo jen psaní, ale hodinové vysedávání za webkamerou a pozdní chození spát :*.

Někdy v květnu minulého roku jsem se rozhodla ho jako kamarádka navštívit, ale že jsme oba dva pracující lidé, řekli jsme si, že to necháme na prosinec, až bude velké volno. Začala jsem zjišťovat, co a jak a kvůli toho, že to není evropská unie, je to složitější. Čas šel dál a my se začali trochu vzdalovat, já byla v tu chvíli dost vystresovaná, jak z práce, tak plně ponořená do příprav (bohužel nemám s tím zkušenosti a chtěla jsem vše udělat správně).

V říjnu se stal opravdu velký zvrat, začala jsem cítit, že už to není takové, jaké to bylo. Nějak jsem to vycítila a dodnes si pamatuji, jak jsem seděla u doktora a vypisovala mu zprávu, že cítím, že se něco děje, a pokud si našel přítelkyni, že se nic neděje. Bohužel jsem měla pravdu, napsal mi, že se schází s dívkou, ale že vše zůstane jak má a že se mezi námi nic nemění. Byla jsem z toho dost mimo, ale taky jsem byla ráda, že je šťastný s jeho novou přítelkyní.

Po asi měsíci jsem na internetu potkala jednoho kluka, který byl z Jeseníku (asi 3 hodiny odemně). Já byla pořád docela smutná z toho, co se s mým ruským kamarádem událo, protože jsme úplně přetrhli kontakt a nevěděla jsem o něm nic. Tak jsem se začala s tím klukem z jeseníku stýkat, přijel jednou za 2 týdny, vyspali se a já jela dál. Nyní už vím, že to byla hlavně náplast na mé zlomené srdíčko a také nyní vím, že jsem ke svému ruskému příteli něco cítila.

Na nový rok jsem svému ruskému příteli napsala a popřála mu vše nejlepší do nového roku a trošku jsme se rozepsali. Dozvěděla jsem se, že jeho (podle mě jen) přítelkyně bydlí asi 10 hodin od něho a že se vlastně jen líbali. Dámy, povím vám, byla jsem velmi, ale velmi rozčilená. Myslela jsem si, že je to dívka z jeho města, že společně prožívají volné chvíle a ono nic :D

Museli jsme si celou tu situaci vyjasnit, já ohledně mého jesenického „hodinového manžela“ i on ohledně jeho krásce ze sibiře. Nakonec jsme tuto situaci oba překousli (hlavně musel on, já se neměla na co moc zlobit) a naše propojení je ještě silnější. Dokonce tak silné, že jsme se rozhodli i přes všechny neduhy dát dohromady a že svůj život spojíme. Rozhodli jsme se, že přijedu do Ruska, protože umím jazyk a ruská kultura mě velice nadchla :pankac:

24.02.2022 začala válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Hned v tu chvíli jsem veškeré plány na stěhování do Ruska zatrhla, protože nesouhlasím s válkou a už vůbec ne míchání cizího státu do problémů státu jiného. Nakonec tedy už nyní můj přítel souhlasil s tím, že se tedy přestěhujeme někam jinam. Máme teď nějak v merku Holandsko, protože se tam dá vydělat docela dost peněz a práce je tam taky habaděj a pak se uvidí, jak se rozhodneme. Bohužel nyní se nacházíme na mrtvém bodě, protože nikam nemůže a mě to docela ubíjí. Nikdy jsem nebyla trpělivý člověk, drží mě nad vodou jen to, že jsem plně přesvědčená, že je to má spřízněná duše. Potkávám plno pěknách mužů, šikovných kluků, ale prostě to není ono :*

Chtěla jsem se s Vámi hlavně podělit o svůj příběh a ráda bych si vyslechla Vaše zkušenosti a pozitivní příspěvky, na které se můžu vždy podívat, když už si budu myslet, že jsem praštěná a že naše životy prostě nezvládneme spojit :srdce: :srdce: :srdce:

Děkuji mockrát a doufám, že to bylo super počteníčko :srdce: :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
39834
8.5.22 20:40
@Barbariska píše:
Zdravím Vás všechny :)

chtěla bych se tady podělit o svou situaci, ve které jsem se ocitla.

Jsem mladá, 24 letá slečna, která má dobrou práci a bydlení. Po práci si ráda odpočinu u počítače, kde jsem mimochodem 2 roky zpátky potkala jednoho člověka, který se již stál mou součástí. Začalo to nevinně, zprávy apod. V tu dobu jsem se učila rusky a byla jsem ráda, že si můžu s rusem popovídat a něco se přiučit :kytka:. Čas šel dál a už to nebylo jen psaní, ale hodinové vysedávání za webkamerou a pozdní chození spát :*.

Někdy v květnu minulého roku jsem se rozhodla ho jako kamarádka navštívit, ale že jsme oba dva pracující lidé, řekli jsme si, že to necháme na prosinec, až bude velké volno. Začala jsem zjišťovat, co a jak a kvůli toho, že to není evropská unie, je to složitější. Čas šel dál a my se začali trochu vzdalovat, já byla v tu chvíli dost vystresovaná, jak z práce, tak plně ponořená do příprav (bohužel nemám s tím zkušenosti a chtěla jsem vše udělat správně).

V říjnu se stal opravdu velký zvrat, začala jsem cítit, že už to není takové, jaké to bylo. Nějak jsem to vycítila a dodnes si pamatuji, jak jsem seděla u doktora a vypisovala mu zprávu, že cítím, že se něco děje, a pokud si našel přítelkyni, že se nic neděje. Bohužel jsem měla pravdu, napsal mi, že se schází s dívkou, ale že vše zůstane jak má a že se mezi námi nic nemění. Byla jsem z toho dost mimo, ale taky jsem byla ráda, že je šťastný s jeho novou přítelkyní.

Po asi měsíci jsem na internetu potkala jednoho kluka, který byl z Jeseníku (asi 3 hodiny odemně). Já byla pořád docela smutná z toho, co se s mým ruským kamarádem událo, protože jsme úplně přetrhli kontakt a nevěděla jsem o něm nic. Tak jsem se začala s tím klukem z jeseníku stýkat, přijel jednou za 2 týdny, vyspali se a já jela dál. Nyní už vím, že to byla hlavně náplast na mé zlomené srdíčko a také nyní vím, že jsem ke svému ruskému příteli něco cítila.

Na nový rok jsem svému ruskému příteli napsala a popřála mu vše nejlepší do nového roku a trošku jsme se rozepsali. Dozvěděla jsem se, že jeho (podle mě jen) přítelkyně bydlí asi 10 hodin od něho a že se vlastně jen líbali. Dámy, povím vám, byla jsem velmi, ale velmi rozčilená. Myslela jsem si, že je to dívka z jeho města, že společně prožívají volné chvíle a ono nic :D

Museli jsme si celou tu situaci vyjasnit, já ohledně mého jesenického „hodinového manžela“ i on ohledně jeho krásce ze sibiře. Nakonec jsme tuto situaci oba překousli (hlavně musel on, já se neměla na co moc zlobit) a naše propojení je ještě silnější. Dokonce tak silné, že jsme se rozhodli i přes všechny neduhy dát dohromady a že svůj život spojíme. Rozhodli jsme se, že přijedu do Ruska, protože umím jazyk a ruská kultura mě velice nadchla :pankac:

24.02.2022 začala válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Hned v tu chvíli jsem veškeré plány na stěhování do Ruska zatrhla, protože nesouhlasím s válkou a už vůbec ne míchání cizího státu do problémů státu jiného. Nakonec tedy už nyní můj přítel souhlasil s tím, že se tedy přestěhujeme někam jinam. Máme teď nějak v merku Holandsko, protože se tam dá vydělat docela dost peněz a práce je tam taky habaděj a pak se uvidí, jak se rozhodneme. Bohužel nyní se nacházíme na mrtvém bodě, protože nikam nemůže a mě to docela ubíjí. Nikdy jsem nebyla trpělivý člověk, drží mě nad vodou jen to, že jsem plně přesvědčená, že je to má spřízněná duše. Potkávám plno pěknách mužů, šikovných kluků, ale prostě to není ono :*

Chtěla jsem se s Vámi hlavně podělit o svůj příběh a ráda bych si vyslechla Vaše zkušenosti a pozitivní příspěvky, na které se můžu vždy podívat, když už si budu myslet, že jsem praštěná a že naše životy prostě nezvládneme spojit :srdce: :srdce: :srdce:

Děkuji mockrát a doufám, že to bylo super počteníčko :srdce: :srdce:

musím ocitovat, než to zmizí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
464
8.5.22 20:44

Nebylo. A ten čas co to stálo, už mi nikdo nevrátí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
35278
8.5.22 21:03

@Barbariska

Stále létají letadla z Moskvy do Ankary.

Tam byste si mohli domluvit společnou dovču a uvidíte, jestli to má vůbec cenu. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1865
8.5.22 21:06

Souhlasím s příspěvkem výše. Jsou státy, kam Rusové i ty normálně můžete. Myslím, že i dokonce Turecko? Nebo Ázerbajdžán. V cestování bych velký problém neviděla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3022
8.5.22 21:08

Chápu to dobře, že jste se ještě nikdy osobně nesešli, ale už jste spolu ve vážném vztahu? 🤔

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
55332
8.5.22 21:10

Tak dekuji za informaci, ze slo o super poctenicko. Ja z toho vyvodila, ze jsi platonicky zamilovana do nekoho, koho vubec neznas a jsi ochotna kvuli naprostemu cizinci prevratit svuj zivot vzhuru nohama s docela naivni predstavou o praci v nizozemi.
Ja tu puvodne chtela napsat, ze ma nevlastni dcera dlouho mela vztah na dalku s cizincem. Jenze oni se poznali pri pulrocnim pobytu v zahranici, zamilovali se do sebe, sestehovali se prave do nizozemi a tvori pevny par uz hezkou radku let. Uplne jiny pripad.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
35278
8.5.22 21:15
@Yasmina21 píše:
Souhlasím s příspěvkem výše. Jsou státy, kam Rusové i ty normálně můžete. Myslím, že i dokonce Turecko? Nebo Ázerbajdžán. V cestování bych velký problém neviděla.

Do Ázerbajdžánu chtějí i vízum, do toho Turecka (Ankara) by to bylo jednodušší.

Slečna by mohla i letět s cestovkou, aby měla nějakou oporu, kdyby se něco stalo, přece jen chlapa neviděla naživo a nevíme, jak je na něj spoleh, může se stát cokoliv.
Takže možnosti jsou, ne že ne…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43238
8.5.22 21:26
@Barbariska píše:
Zdravím Vás všechny :)

chtěla bych se tady podělit o svou situaci, ve které jsem se ocitla.

Jsem mladá, 24 letá slečna, která má dobrou práci a bydlení. Po práci si ráda odpočinu u počítače, kde jsem mimochodem 2 roky zpátky potkala jednoho člověka, který se již stál mou součástí. Začalo to nevinně, zprávy apod. V tu dobu jsem se učila rusky a byla jsem ráda, že si můžu s rusem popovídat a něco se přiučit :kytka:. Čas šel dál a už to nebylo jen psaní, ale hodinové vysedávání za webkamerou a pozdní chození spát :*.

Někdy v květnu minulého roku jsem se rozhodla ho jako kamarádka navštívit, ale že jsme oba dva pracující lidé, řekli jsme si, že to necháme na prosinec, až bude velké volno. Začala jsem zjišťovat, co a jak a kvůli toho, že to není evropská unie, je to složitější. Čas šel dál a my se začali trochu vzdalovat, já byla v tu chvíli dost vystresovaná, jak z práce, tak plně ponořená do příprav (bohužel nemám s tím zkušenosti a chtěla jsem vše udělat správně).

V říjnu se stal opravdu velký zvrat, začala jsem cítit, že už to není takové, jaké to bylo. Nějak jsem to vycítila a dodnes si pamatuji, jak jsem seděla u doktora a vypisovala mu zprávu, že cítím, že se něco děje, a pokud si našel přítelkyni, že se nic neděje. Bohužel jsem měla pravdu, napsal mi, že se schází s dívkou, ale že vše zůstane jak má a že se mezi námi nic nemění. Byla jsem z toho dost mimo, ale taky jsem byla ráda, že je šťastný s jeho novou přítelkyní.

Po asi měsíci jsem na internetu potkala jednoho kluka, který byl z Jeseníku (asi 3 hodiny odemně). Já byla pořád docela smutná z toho, co se s mým ruským kamarádem událo, protože jsme úplně přetrhli kontakt a nevěděla jsem o něm nic. Tak jsem se začala s tím klukem z jeseníku stýkat, přijel jednou za 2 týdny, vyspali se a já jela dál. Nyní už vím, že to byla hlavně náplast na mé zlomené srdíčko a také nyní vím, že jsem ke svému ruskému příteli něco cítila.

Na nový rok jsem svému ruskému příteli napsala a popřála mu vše nejlepší do nového roku a trošku jsme se rozepsali. Dozvěděla jsem se, že jeho (podle mě jen) přítelkyně bydlí asi 10 hodin od něho a že se vlastně jen líbali. Dámy, povím vám, byla jsem velmi, ale velmi rozčilená. Myslela jsem si, že je to dívka z jeho města, že společně prožívají volné chvíle a ono nic :D

Museli jsme si celou tu situaci vyjasnit, já ohledně mého jesenického „hodinového manžela“ i on ohledně jeho krásce ze sibiře. Nakonec jsme tuto situaci oba překousli (hlavně musel on, já se neměla na co moc zlobit) a naše propojení je ještě silnější. Dokonce tak silné, že jsme se rozhodli i přes všechny neduhy dát dohromady a že svůj život spojíme. Rozhodli jsme se, že přijedu do Ruska, protože umím jazyk a ruská kultura mě velice nadchla :pankac:

24.02.2022 začala válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Hned v tu chvíli jsem veškeré plány na stěhování do Ruska zatrhla, protože nesouhlasím s válkou a už vůbec ne míchání cizího státu do problémů státu jiného. Nakonec tedy už nyní můj přítel souhlasil s tím, že se tedy přestěhujeme někam jinam. Máme teď nějak v merku Holandsko, protože se tam dá vydělat docela dost peněz a práce je tam taky habaděj a pak se uvidí, jak se rozhodneme. Bohužel nyní se nacházíme na mrtvém bodě, protože nikam nemůže a mě to docela ubíjí. Nikdy jsem nebyla trpělivý člověk, drží mě nad vodou jen to, že jsem plně přesvědčená, že je to má spřízněná duše. Potkávám plno pěknách mužů, šikovných kluků, ale prostě to není ono :*

Chtěla jsem se s Vámi hlavně podělit o svůj příběh a ráda bych si vyslechla Vaše zkušenosti a pozitivní příspěvky, na které se můžu vždy podívat, když už si budu myslet, že jsem praštěná a že naše životy prostě nezvládneme spojit :srdce: :srdce: :srdce:

Děkuji mockrát a doufám, že to bylo super počteníčko :srdce: :srdce:

Nikam se nestěhuj. Vždyť ho neznáš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
479
8.5.22 21:27

Jak ti píšou holky, co ho třeba poznat nejprve osobně, než cokoliv podnikneš. Dovolená v Turecku nezní vůbec špatně. Hlavně se do ničeho zásadního nepouštěj kvůli člověku, kterého jsi v životě neviděla. A hlavně mu neposílej nikdy žádné peníze!!!
Jinak varianta je klidně i ta, že má v Rusku rodinu manželku, dvě děti. A s tebou zabijí čas ve chvíli, kdy není manželka doma. No a nebo dostat se do Čech taky není k zahození. Dělají to teda spíš ženy, ale muži asi taky. Tím spíš v této politické situaci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1865
8.5.22 21:41
@free333 píše:
Do Ázerbajdžánu chtějí i vízum, do toho Turecka (Ankara) by to bylo jednodušší.Slečna by mohla i letět s cestovkou, aby měla nějakou oporu, kdyby se něco stalo, přece jen chlapa neviděla naživo a nevíme, jak je na něj spoleh, může se stát cokoliv.
Takže možnosti jsou, ne že ne…

Ano, do Ázerbajdžanu je potřeba pro Čechy vízum, ale myslím, že není vůbec problém ho získat. Dá se udělat i elektronicky a Rusové vízum nepotřebují. :) Turecko bude ale určitě jednodušší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2818
8.5.22 22:05
@Yasmina21 píše:
Ano, do Ázerbajdžanu je potřeba pro Čechy vízum, ale myslím, že není vůbec problém ho získat. Dá se udělat i elektronicky a Rusové vízum nepotřebují. :) Turecko bude ale určitě jednodušší.

Vy byste vážně nechala letět samotnou mladou holku někam do Ázerbajdžánu, aby se tam setkala s chlapem, kterého osobně vůbec nezná? Já bych takto nejela ani do toho Turecka teda. 8o

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1865
8.5.22 22:09
@lucad77 píše:
Vy byste vážně nechala letět samotnou mladou holku někam do Ázerbajdžánu, aby se tam setkala s chlapem, kterého osobně vůbec nezná? Já bych takto nejela ani do toho Turecka teda. 8o

Já osobně bych také za žádným cizím chlapem necestovala (kamkoliv). Zakladatelka to má ale evidentně v plánu, tak radím jen, kam by se dalo, aby to nebylo složité pro oba. Zda pojede a kam už je její volba. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
258
8.5.22 22:12
@vokishka píše:
musím ocitovat, než to zmizí
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
613
9.5.22 00:11

Já nikdy nepochopím, jak se může někdo zamilovat do písmenek v podstatě. Vždyť vůbec nevíš jak se chová v běžném životě… :roll:
Já osobně bych nikam nejela, a nikomu koho znám bych asi taky nedoporucila aby jel na ‚dovolenou‘ s někým koho nezná.
Ono taky 14 dní na dovolené vůbec nic o člověku neřekne, to se zvládne pretvarovat kazdy… Nerozumím v čem ti tak učaroval :andel: přeji ti aby se objevil někdo kdo ho rychle vymaže a ať je to super chlap který nebydlí tisíce kilometrů daleko

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat