Vztah s rodiči a změny vzorců chování

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Airelles
Povídálka 39 příspěvků 21.02.18 23:40
Vztah s rodiči a změny vzorců chování

Dobrý večer, jdu si k vám pro radu. Měla jsem složité dětství (domácí násilí, alkohol, despotické chování), se kterým se snažím vyrovnat a pracovat na tom, abych se stejných chyb nedopouštěla u svých dětí. Myslím si, že se mi to celkem daří, ale zvlášť ve vypjatých situacích cítím, že bych se chtěla zachovat přesně tak, jak bylo zacházeno se mnou. V mnohých případech si to umím v hlavě přehodit, ale je určitě hodně dalších momentů, kdy se chovám tak, jak jsem měla na očích a neuvědomím si, že by to šlo jinak. Komunikace s rodiči je pro mě stále složitá. Snažím se si v hlavě urovnat, že mi nechtěli apriori ubližovat, ale že to třeba jinak neuměli. I tak je pro mě těžké jim odpustit a necítit se v jejich přítomnosti jako to malé dítě, které se bojí, co přijde. Chtěla bych se s tím naučit pracovat. Srovnat se s tím, odpustit, pochopit. Zažíval někdo něco podobného a co vám pomohlo urovnat si to v sobě? S jakým výsledkem? Přemýšlím o rodinných konstelacích, životních mapách atd., ale osobní zkušenost nemám ještě s ničím takovým. Pokud byste měli přímo i kontakt na někoho z Prahy a okolí, budu ráda.

Reakce:
 
2012Mex
Závislačka 3965 příspěvků 21.02.18 23:44

Konstalace jsou na tohle perfektni. Byla jsem nekolikrat! Kontakt na terapeuta v Praze nemam, ale myslim ze staci googlit dle referenci.

 
Uživatel je onlineLenka_Hal
Kelišová 5280 příspěvků 22.02.18 00:11

Mne proste pomohlo koukat se na konkretni situace ocima ditete, uvedomit si, co se mi Tehdy nelibilo a delat to jinak…casem to pak clovek dela automaticky. Treba absence jakekoliv diskuze, takove to : proc? Protoze jsem rekl!…Tak ja Ted porad vysvetluju.. :) atd

 
rosmarine
Kecalka 205 příspěvků 22.02.18 08:10

Me teda tohle nebavi a profesne to moc neuznavam, pitvat se bolistkach v detstvi. Jsou samozrejme vyjimky, nasili, tyrani, unos, zneuzivani, kdy to jinak fakt nejde, nez tenhle poklop otevrit a s traumatem se pokusit vyrovnat. Ale jen pod odbornym vedenim specialneho vycviceneho psychoterapeuta nebo psychologa. Dneska je tohle ale strasne moderni, vsechny sve neuspechy a bloky ve vsem pricitat „spatnemu detstvi“. V naproste vetsine je to jednoducha diagnostika, z pratelskych hovoru neznam nikoho, na kom by se rodice nejakym zpusobem nepodepsali :-). Pokud uz se do toho ale nekdo zacal nipat, naprosto devastujicim zpusobem mu to rozvratilo alespon jakztakz fungujici generacni vztahy.
Takze za me ano, ale pouze v pripade hlubokeho traumatu a jinak pouzit institut pouceni, pochopeni a odpusteni a ve vlastni zivote se snazit chyby rodicu nenapodobovat.

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21324 příspěvků 28.02.18 17:08
@rosmarine píše:
Me teda tohle nebavi a profesne to moc neuznavam, pitvat se bolistkach v detstvi. Jsou samozrejme vyjimky, nasili, tyrani, unos, zneuzivani, kdy to jinak fakt nejde, nez tenhle poklop otevrit a s traumatem se pokusit vyrovnat. Ale jen pod odbornym vedenim specialneho vycviceneho psychoterapeuta nebo psychologa. Dneska je tohle ale strasne moderni, vsechny sve neuspechy a bloky ve vsem pricitat „spatnemu detstvi“. V naproste vetsine je to jednoducha diagnostika, z pratelskych hovoru neznam nikoho, na kom by se rodice nejakym zpusobem nepodepsali :-). Pokud uz se do toho ale nekdo zacal nipat, naprosto devastujicim zpusobem mu to rozvratilo alespon jakztakz fungujici generacni vztahy.
Takze za me ano, ale pouze v pripade hlubokeho traumatu a jinak pouzit institut pouceni, pochopeni a odpusteni a ve vlastni zivote se snazit chyby rodicu nenapodobovat.

Na tom něco je. Snad každý žije s křivdou: kde já mohl být, kdyby na mě rodiče hodně/víc/míň/ tlačili, kdyby nedělali tohle a támhleto.

Ale zakladatelka píše o domácím násilí, a to už je něco navíc :think:

 
inkakřivák
Extra třída :D 13822 příspěvků 28.02.18 17:40

Ono taky záleží, co si pod pojmem domácí násilí představuje. Pokud je to běžný výprask, který se v našem dětství normálně nasazoval po lhaní, lezení do demolic a na jiná zakázaná místa, pak jo, ttaky jsem byla obětí domácího násilí. A nemám dojem, že by se to na mně nějak podepsalo. Bylo to běžné a praktikovalo se to všude - a kupodivu jsem se svým životem spokojená, a děti jsem nějak extrémně nebila. Jo dostaly taky, semtam, ale byla to jedna dvě a hotovo. také jsou v pohodě, sebevědomé, dobří rodiče. A úspěšní v životě.
Víš, ono je totiž mnohem jednodušší říci neuspěla jsem u přijímaček, protože mi naši nedávali dost lásky, než se přiznat - protože se mi nechtělo se pořádně připravit a protože na ten obor zkrátka nemám.

 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Rebečina křídla: Příběh Rebeky, která trpí nemocí motýlích křídel

O nemoci motýlích křídel v poslední době slýcháme stále častěji. V čem... číst dále >

Jak bojovat proti vzniku potravinové alergie u dětí – pomůže hypoalergenní mléko?

Stále častěji se setkáváme s nešvarem zvaným alergie u dětí. Riziko jejího... číst dále >

Články z Expres.cz

Nová láska na obzoru? David Kraus se vášnivě líbal se známou herečkou

Těžké časy jsou konečně zažehnány! Vypadá to, že si zpěvák David Kraus (38)... číst dále >

Tenisová hvězdička Siniaková: Zbožňuje Rusko, fandí jí tajemný přítel!

Po dramatickém zápasu s Američankou Keninovou je z ní v podstatě národní... číst dále >

Články z Ona Dnes

Moje nemoc měla smysl, říká Katka. Ve 22 letech porazila rakovinu

Ve dvaadvaceti se Kateřina Vacková dozvěděla, že trpí rakovinou vaječníků. Na... číst dále >

Život Livie Klausové ovlivnil pobyt v dětském domově i smrt otce

Zatímco Václav Klaus byl jako prezident jedněmi obdivován a druhými... číst dále >