Vztahové problémy po porodu

Anonymní
14.8.20 15:29

Vztahové problémy po porodu

Ahoj maminky. Prosím nesuďte mě… Už tak jsem teď na tom špatně…
Mám nádherné 14 denní miminko, ze kterého se nedokážu radovat.
Těhotenství bylo plánované, snažili jsme se skoro rok. Žili jsme na vesnici 50km za Prahou ve větším bytě, v nájmu. Dítě jsme chtěli oba, po šesti letech vztahu.
Když jsem otěhotněla, zároveň začaly v bytě problémy, agresivní soused, kontaminovana voda, majitelé… Rozhodli jsme se, že se vrátíme do Prahy do bytu 1+1 bez výtahu, kde je na Prahu menší nájem a nasetrime, dousetrime na hypoteku, vlastni, protože tt ceny teď jsou na nás moc vysoké. Tak musíme ještě šetřit. Jenže co jsme se přestěhovali, už na konci těhotenství, tak přítel akorát slibuje, jak udělá tohle tamto, jak bude víc pracovat, dost to začal flakat, nechápu, co se stalo, zrovna v době, kdy to nejvíc potřebujeme. :,( už na konci těhotenství semnou ani nechtěl spát, prý mu najednou přijdu nepřitažlivá, dobře, nabrala jsem patnáct kilo a to břicho, ok, ale teď, malému jsou dva týdny, doma s ničím nepomůže, k malému se skoro nemá… Příklad, máme tu 29 stupňů, klimatizaci mobilní odmítá, že mu vadí ten hluk (teplota pro mimi je přesnější ????????? Nezájem… ), jelikož je celá domácnost na mě a malý taky, z toho horka a nevyspání se mi udělalo špatně, zamotala se mi hlava a nedala jsem souvisle větu, bylo mi zle, tak že si dám studenou sprchu ať pohlída malého, pustil si telku a nechal ho plakat s tím, že stejně má hlad a to mu nepomůže. Doma uklizim, aby malý nebyl v prachu, takže utiram prach, vysavam, jednou týdně vytřu. Snažím se nějak jist, abych nepřišla o mliko, malého kojím co tři hodiny plus kdy si řekne, neusne hned, jen občas, spím max dvě a dvě hodiny, tedy ani ne v kuse, přes den musím obstarat domácnost, najíst se, pít, starat se o malého, chovat, mazlit, kojit, prebalovat. Jsem strašně vyčerpana. Když ho požádám, aby umyl nádobí, řekne jo, další tři dny to nádobí je tak jak je. Prostě nic. Na to, že to nedávám mi řekl, že to zvládá spousta ženských, které jsou navíc samy… Co? Jak se mohl takhle změnit? To dítě chtěl taky.
S malým ven zatím nemůžu, jsem dva týdny doma, třetí patro bez výtahu, já po akutním císaři, nevytahnu ten kočárek ????????
Strašně se tím trápím, samozřejmě jsem o tom s ním zkoušela mluvit, bezvýsledně, napsala jsem mu vzkaz, taky nic. Trápím se. Najednou z toho krásného mimča neumím mít radost a řeším akorát to, jak to, že nemá zájem a chce svůj klid, jakto, že se to v něm změnilo a najednou jakoby to mimčo byla překážka nebo co. O tom, že nedokáže pochopit, že jsem strašně unavená a potřebuji pomoct ani nemluvím.
O rodiče jsem bohužel přišla již dávno, babičky také již zemřely, nemám třeba kam odejít ani na chvíli a přijít na jiné myšlenky. V Praze jsem chvíli, takže kamarádky taky ne, cítím se teď strašně sama a vlastně na to všechno jsem sama.
Nemáte radu, jak se psychicky vzchopit, sebrat sílu…? Holt na to budu sama, 14 dní prosím a nic, nezájem. Malému chci dát to nejlepší, ale jsem psychicky na dně. Přes den spát nedokážu, není čas a když, tak mi hlavou honí myšlenky, jak to je, strašně mě to trápí, do toho šestinedělí, únava, horko, nedokážu se tím netrápit…
Asi jsem se potřebovala svěřit. Omlouvám se…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
349
14.8.20 15:34

Asi se zamysli nad tím, zda chceš s takovým člověkem žít. Je to tvůj život, chceš si ho podělat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8830
14.8.20 15:47

Já ani nevím, co ti na to mám napsat.
Já ti věřím, že on je na ránu. Ale ty jsi krapet nevyrovnaná. Ano, máš nárok.
Ale spoustu chyb jste udělali společně a v nečem nemáš pravdu.
Přestěhovali jste se do bytu 1+1 bez výtahu s dítětem. To jako vážně. Trošku hloupost ne? Zpousta problémů je z tohoto a vyřešila by se tím, že byste byli v tomto rozumější.
Rozhodli jste se šetřit na hypotéku a brát si ji teď. To jako vážně? V době kdy vypadne jeden příjem? Dost zvláštní uvažování, když on nemá hodně nadstandartní příjmy.
Další věc je, že s tou mobilní klimou má pravdu. Je to úplně na dvě věci, tím víc v bytě, kde není před tím hlukem kam jít. Takový hluk je nevhodný pro dospělého, natož aby v tom trčelo dítě.
Jak fungoval před dítětem ohledně domácnosti?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16196
14.8.20 15:49

No, takového burana bych asi dlouho nevydýchala. Jinak zkus třeba místní FB, kočárek tahat úplně nemusíš, pokud je dole kam dát, tak mimčo můžeš vynést tak nebo ve vložné tašce. A hlavně, když vyrazíš ven, tak potkáš taky mamky s kočárkama. Já měla podobné pocity a to manžel fungoval, ale chodil až večer. Vyrazila jsem s kočárkem a postupně si kamarádky našla. Taky jsem byla sama v novém míste.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
551
14.8.20 15:50

Jak maly poroste tak si spousta veci sedne. Nebudes tak unavena a bude ti lip. Tvuj chlap se chova opravdu otresne. Doma zadne domaci prace nedelej. Snaz se jen zajistit jidlo pro sebe. Chlapovi zadnej servis nedelej, nevar, neuklizej..ted se ma starat on o tebe abys nabrala silu. Pri nejblizsi mozne prilezitosti od neho odejdi. Bez nej ti bude lip a budes mit vetsi sanci najit nekoho normalniho. Drzim palce at se to vse co nejdriv vyresi :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
776
14.8.20 15:55

Neboj, bude zase dobře, musíš udělat i nějakou drobnou radost sama sobě, a ne se jen starat o miminko a o byt. Uvař si čajík, dej si k němu něco dobrýho, pusť si telku, nalakuj si hezky nehty, dej si třeba masku na obličej nebo něco takového… až bude mimčo spát. Dej si ho k sobě do postele, ať ho nemusíš pořád aktivně chovat a chodit za ním, ale ať tě cítí, a přečti si knížku, časopis, dej si zmrzku… když jste v Praze, tak si můžeš i objednat něco třeba z rohlíku, košíku, s donáškou až do bytu… nebo nějaké dobré jídlo si nech poslat, abys nemusela vařit… prostě aspoň něco malého pro sebe vždycky udělej a uvidíš, že se to zase spraví a budeš se cítit líp.

A co se týče chlapa, tak toho neřeš. Ber to jak to je, a buď se nahodí sám a začne nějak fungovat, a nebo taky ne, ale to můžeš řešit až později, hlavně musíš být v rámci možností v pohodě ty :kytka: :kytka: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
656
14.8.20 16:13

Jak bylo psáno výše, jednak jste udělali společně dost ne úplně rozumných rozhodnutí, která ti to teď komplikují, bohužel. Druhá věc je, že kromě všeho jsi teď po porodu prostě rozhozená, to je normální, pracují hormony, tělo se dává dohromady, extra po císaři to prostě není jen tak, taky proto je to šestinedělí, nikdo netvrdí, že bude žena do týdne fit.

Pokud jde o chlapa, v některých ohledech se chová hrozně (s klimou ho třeba chápu, a nikdo tady nevíme, jak se stavěl k pomoci před dítětem, jestli se najednou změnil i v tomto nebo to je něco, co bylo už před porodem). Ale hrozně se chová. Nicméně… a teď nechci znít blbě, ale mně to u některých chlapů začíná připadat normální. Podle mě je to o tom, že oni vlastně neví, jak na to malé miminko reagovat, co s ním dělat, tak se radši distancují. U nás to měl chlap podobné, prostě na začátku několik měsíců jsem si říkala, proč to dítě vlastně chtěl. Jak malý rostl, měnil se i přístup partnera, víc se staral, věnoval se malému, dneska to jsou super parťáci.

Co poradit no - krátkodobě se co nejvíc zaměř na sebe. Kašli na partnera, soustřeď se na péči o miminko a o sebe, v Praze si můžete objednat nákup domů atd, určitě bys našla i slečnu na úklid aspoň na chvíli než se zlepší stav po císaři. Udělejte si s miminkem režim, najdi si v tom radost, partnera vypusť, je to dospělý chlap, nemá smysl ho do něčeho nutit - mluvím tedy o zájmu o dítě, o pomoc v domácnosti bych žádala dál. A srovnej se s tím, že občas bude miminko pár minut plakat, když se půjdeš postarat o sebe (na wc, najíst se, do sprchy). Věř mi, že mu to zas tak neublíží, když to bude 10 minut kvůli nezbytnosti a ne hodina kvůli koukání na TV.

No a dlouhodobě uvidíš. Já bych teda na tbdm místě uvažovala o stěhování. V 1+1 s miminkem, bez výtahu… děkuju pěkně, to bych radši zkusila zas hledat něco na vesnici, většího za nižší cenu. A s partnerem… jsou to 2 týdny. Nedělej unáhlené závěry. U ženské každý bere ohledy, že je po příchodu miminka rozhozená, ale u chlapa je to hned špatně, že se s novou situací musí taky srovnat… dala bych mu čas. Pokud se to nebude lepšit, tak teprve pak zvažuj nějaký odchod. Přemýšlet o rozchodu v době šestinedělí, které je náročné pro vás OBA, je za mě strašná hovadina, ať už se z obou stran děje cokoli. Dejte si vzájemně čas si trochu zvyknout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 16:14
@Lucie Lexová píše:
Asi se zamysli nad tím, zda chceš s takovým člověkem žít. Je to tvůj život, chceš si ho podělat?

Dost o tom pochybuji teď, najednou je to strašné zklamání, obrovské, a v tom nejhezčím období. Jenže nemám teď kam jít. Jít hledat nájmy atd… Na to teď nemám sílu v tak malým miminkem

  • Citovat
  • Nahlásit
4287
14.8.20 16:14

Je to obří změna pro oba. Stou hypotékou je to teda extra blbost. Chceš po něm aby vydělával ještě víc (nějaké melouch jestli to chápu dobře), ale zároveň chceš pomoct v domacnosti. :nevim: Asi toho má plný kecky, tak prostě stavkuje. Radila bych ti najít si větší byt, s výtahem. V 1+1 bysme se s manželem sežrali, natož tam mít ještě mimino. K té péči, někdo na novorozence prostě není. Může se ho bát vzít aby mu neublížil, přece jen jsou drobný, člověk má strach. Ty přestaň utirat prach a smrdlat byt, myslím že v takovym krcalku toho stejně na uklízení moc není. Místo toho si radši s miminem lehni..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18243
14.8.20 16:26

Měla by ses přestat litovat. Jako chová se jako buran, ale ty píšeš jako bys farala v dolech.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1758
14.8.20 16:40

Jako taky bych měla depky, kdybych byla zavřená doma. 14 dní?! Tak si porid tu vloznou tašku a dite nos do bytu v té tašce. Já chodím ven dopo i odpo a je to super odreagování. Jinak bych teda popremyslela, jestli zůstat s partnerem. Ale možná se chováš neadekvátně situaci, asi ty hormony. Ale jak jsem psala, já bych zavřená doma zešílela, to si vůbec neumím představit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 16:45

@Bebeluska8 moc děkuji za objektivní názor. A souhlasím, stěhování do tohoto bytu (je to byt v jeho rodinném nájmu, kde přítel bydlel dvacet let, proto platíme i do desítky se vším všudy a šli jsme zpět sem) byla blbost, já vím. To už teď nevrátím… A stěhovat se teď přítel nikam nechce, to zásadně ne.
A opravdu moc děkuji za rady, možná, že opravdu ten kontakt přijde časem, až bude malý interaktivní a reagovat na hračky atd. To je pravda. Zkusím myslet na mimčo a sebe a snad se mi to povede tolik v sobě neřešit. Moc děkuji za objektivitu i ke mně. A neutoceni…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 16:46
@123Soňa píše:
Jako taky bych měla depky, kdybych byla zavřená doma. 14 dní?! Tak si porid tu vloznou tašku a dite nos do bytu v té tašce. Já chodím ven dopo i odpo a je to super odreagování. Jinak bych teda popremyslela, jestli zůstat s partnerem. Ale možná se chováš neadekvátně situaci, asi ty hormony. Ale jak jsem psala, já bych zavřená doma zešílela, to si vůbec neumím představit.

Vložna taška? Zkusím to vygooglit, děkuji za radu! PS kočárek ale nikde v baráku nejde nechat. Chodbicky malé, kocarkarna není, sklepy taky ne…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 16:48

@mackA159 ne víc, aby chodil pravidelně do práce. Já makala čtyř týdnů před porodem, on doma… Mám úspory na hypoteku, on ne, tedy minimum, proto chci, aby chodil do práce, pravidelně… Nechci, aby měl dvě práce! Jen jednu.

  • Citovat
  • Nahlásit
4287
14.8.20 16:48
@Anonymní píše:
Vložna taška? Zkusím to vygooglit, děkuji za radu! PS kočárek ale nikde v baráku nejde nechat. Chodbicky malé, kocarkarna není, sklepy taky ne…

A čím přemýšlíš? To jsi jako na to nemyslela před porodem? I kdybys porodila normálně, to jsi se chtěla tahat 2× denně s kočárem?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama