Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ardnas3 píše:
My zabili 2 želvy letos vždy po měsíci nalezeny mrtvé
my kdysi jednu vodní, podchladili jsme ji. Pak jednu malou, ta byla divná už od koupě. Naposledy pošla jedna už starší, asi na staří.
Zbyla jedna, která tohle všechno přežila… té už bude skoro 20 let.
Já takhle „nechala zabít“ 2 křečky… bylo mi asi 14 a dostala jsem křečka od třídní učitelky, tak jsem mu vystlala akvárko a za 14 dní mi ho sežrala naše kočka… tak mi teda paní učitelka dala druhého… přinesla jsem ho domů, akvárko po předchozí zkušenosti zaskládala těžkýma knížkama a za dvě hodiny rána, knížky na zemi a kočka si pochutnala i na tom druhém… od té doby se zcela iracionálně křečků bojím. Pak jsem asi v 19ti dostala jednoho od kamarádů k Vánocům a nemohla se zbavit dojmu, že mě nesnáší, že ví, že jsem dva předchozí „zabila“ -nakonec jsem ho po týdnu vrátila do zverimexu a strach se křečků mě dodnes nepřešel ![]()
Anonym- stydím se ![]()
Křečka bych opravdu neresila… A pokud bylo že zverimexu tak už vůbec ne! Ja měla svoji kreckovou etapu v cca 13-14 letech.. Nejdřív byl dzungarak kterej se jako jedinej dozil peknyho věku.. Pak to začalo.. Prvni zlatak dělal mrdnik tak putoval na půdu.. Nedošlo mi že i v létě je tam v noci zima. Dvě noci nepřežil. Dalsiho jsem měla cca 4 měsíce a pak prostě chcipnul.. Nevím proč ale jak říkám ve zverimexu nikdo nemá jistotu jak je tam zvíře dlouho a v jakém stavu je. Pak byl ještě jeden ale toho už nrzkousla kočka a utrapila ho… Teď chovam potkany hezký pěkně z chovek a spokojenost. Jen si člověk musí zjistit před tím co a jak..
@Lynette On to nežral. Rozkousal na kousky a odnosil si to v lícních torbičkách jako materiál na hnízdo.
Hlavně, že kavalíři jsou inteligentní dost ![]()
Zakladatelko - pochybuju, že to bylo novinama. Křečci prostě někdy umřou „jen tak“ - resp. určitě mají nějaký zdrav. problém, ale jaksi je nido nepitvá, aby to zjistil.
Já taky pustím slzu za každé uhynulé zvířátko…
Přece se o ně nějakou dobu staráš, muchláš, vytvoříš si s nimi vztah - i když je to „jen křeček“.
Pořiďte si nového
A velké zásoby podestýlky. (On by ty 4 dny vydržel s tou starou, jen by byla klec cítit… )
@Pipet No kavalír ti nevypočítá matematickou rovnici, ale chytřejší než křeček bude hele ![]()
Taky se jdu přiznat… já teda měla křečky sebevrahy. Jeden mi po týdnu zdrhnul při čištění, celé 2 měsíce spokojeně lítal po ložnici na chalupě, dělal si zásoby zrní. Na konci prázdnin se nám ho konečně povedlo chytit a ještě tu noc se oběsil v kleci v kolotoči ![]()
Druhý byl naprostý pomatenec, lezl po mřížích v kleci a jednou z nich z výšky spadl na plastový domeček, který měl v kleci. Bohužel tak šikovně na roh. Bohužel dost nešikovně takže podlehl vnitřním zraněním.
A posledního křečka jsem večer dala moc blízko postele a on se rozhodl, že si z prostěradla udělá pelíšek. Takže ho začal cupovat a udusil se nitěma.
Tím jsem radši skončila s křečkama.
@Ivanesca píše:
Taky mi kdysi umřel krutě křeček, taky měl něco přes rok, džungarkaKoupila jsem mu sušenou slámu s trávou a on se o nějaké stéblo nabodl. V místě toho vpichu se mu udělal obrovský hematom, tak jsem s ním jela na veterinu. Tam se mi vysmáli, že tak malé hlodavce neošetřují
Nějaký mladý doktor mu tu bouli podvázal režnou nití, že snad uschne a odpadne a doporučil mazat vazelínou na vstřebání. Bohužel křečkovi asi s tou boulí stáhl i cévy, krevní oběh a ten 2 dny umíral
Takhle nám zemřelo malé morčátko, akorát se teda nabodlo na třísku z krabice. ![]()
Jinak zakladatelko, my měli 11 roční morče, co žralo noviny celý život.. Takže novinama to nebude. ![]()
Ježíši fakt morbidní, ale směju se tady jak debil, to jsou fakt zážitky. Chudák ususickovana kočka
![]()
Tak jak to čtu tak je to tu samí vrah ![]()
Já jako dítě měla dva křečky, oba umřely cca po roce a půl. Nevím proč
(ale byli ze zverimexu). Pak jsem měla morče a to se dožilo 5let
Všichni měli jako podestýlku noviny a pak až teprve něco…
Jinak jsem letos zabila želvu
Dcera ji dostala k Vánocům, ale zazimovanou a když jsme ji odzimovávali, tak to nepřežila. Dělali jsem vše podle instrukcí ![]()
A vzpomněla jsem si na kamarádku. Měli doma andulka, ale línou co moc nelítala. Jedou se andulka procházela po lavici a její máma ji omylem zasedla ![]()
Takže klid. Jestli chceš zvířátko co je jednodušší udržet ho naživu, tak doporučuji psa nebo kočku.
Ty se mi dožívají i nadprůměrného věku. Jinak jsem vrah zvířat, ale nevzdávám se
Příspěvek upraven 05.10.15 v 08:40
U nás to taky chcípalo, když jsme byly s bráchou děti. V paměti mi zůstal jeden nešťastný skon. Tehdy jsme měli džungaráky a jeden nám zdrhnul těsně před naším odjezdem do lázní. Hledali jsme ho, lákali na žrádlo, ale nic. V šatně jsme měli skříň, něco jsem si z ní před odchodem brala a pak mi nešla zavřít, něco tam překáželo, tak jsem zkusila bouchnout, ale stejně to nešlo. Tak jsem ji znovu otevřela a zjistila, že jsem přibouchla toho křečka. Nepřežil. Ještě teď vidím tu kapku krve z jeho tlamičky… ![]()
kdysi jsem měla morče a když si vytáhlo z pítka ten vlasec, po kterým ta voda teče, nenapadlo nás nic lepšího, než tam dát měděný drátek…otrávilo se a umřelo. Bylo nám to líto tak jsme mu vykopali hrobeček, byla zima a tu dirku jsme kopali asi hodinu, protože byla zmrzlá zem.
a přítel, ho dal za okno, na podzim na parapet i s klecí, protože se chtěl vyspat, do rána zmrzlo
a ty mu teda udělali pohřeb žahem
do krbovek ![]()
Jo a kámoška zavřela dveře, když na nich seděla andulka, upadly jí nožičky ![]()
Měli jsme 6 džungaráků najednou a nevím proč, najednou začali postupně chcípat. Pěkně jeden každý týden. Beztak mi je někdo doma trávil, když jsem byla na intru ![]()
Kamarád měl taky jeden kousek a chtěl mu udělat radost, tak mu asi po roce chovu koupit kolotoč. No křeček se v něm uběhal k smrti. Tak ho to bavilo, že do něj vlezl a běhal a běhal a dva dny z něj nevylezl, až ho kleplo.
Ten samej kámoš měl potkana, vymazlenýho, běhal mu volně po bytě. Jednou přišla na návštěvu teta, seděla u stolu, vykládali si a přišel ten potkan. Ona zařvala, potkana chytla za ocas a plynulým rozmáchlým gestem milého mazlíčka vyhodila z okna. V pátém patře.
Sousedka měla korelku a ona nechtěla lítat, tak chodila jenom po zemi. Její dospělý syn se v noci vracel z tahu, na milého ptáka šlápl a urval mu celý ocas. To samože přežil. Ale už ne to, že hnízdil ve spodku trouby, tam jak se dávají plechy. Sousedka pekla nějaký maso, usnula a když se vzbudila, v bytě bylo začouzeno a pták pod troubou uzený.