Zamyšlení nad vztahy

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.07.19 12:29
Zamyšlení nad vztahy

Krásný den přeji. Byla jsem teď po dlouhé době na návštěvě v dalekém kraji za rodinou z tátovy strany. Docela mě to donutilo zapřemýšlet nad dnešními vztahy. Např. je tam teta se se strýcem, kteří se spolu dost často neskutečně hádají, štěkají po sobě, občas se i uráží, ale jsou spolu už od 18 let, tzn takových ca 60 let. Ale pořád jsou spolu a drží při sobě. Pak máte kamarádku s kamarádem, kteří se snad nikdy nepohádali, člověk by řekl, že jim to klapalo snad ve všech směrech, bavily je ty samé věci, ale po sedmi letech šli od sebe. Sestřenka s jejím mužem mají 26 letou dceru, teď jsem zjistila, že se před pár lety rozvedli. Babička s dědou taky nemají nějak moc harmonický vztah, hádají se, děda nebyl na babičku bůhví jak milý, ale taky jsou spolu už 70 let. Dneska se dva pohádají kvůli maličkosti, něco se někomu na druhém nelíbí, tak jdou hned od sebe, někdy i páry, které by nemusely, jen to spolu začalo nudit, tak se z nudy vydal každý jinam. Celkem mi to vrtá hlavou. Moc si nedovedu představit, že bych někoho opustila po 10 letech vztahu, když ti dva spolu toho tolik prožili. Samozřejmě bych se s tím musela smířit a život jde dál, zase někdo další se objeví, ale příjde mi to takové smutné ukončit vztah po tolika letech, když by se na něm dalo ještě pracovat.

Reakce:
Tomkins
Zasloužilá kecalka 794 příspěvků 29.07.19 12:36

Já bych nechtěl, aby na mě 60 let někdo štěkal a urážel mě. Nebo bych si snad měl gratulovat, že jsem s tou dotyčnou i přes všechno to zoufalství vydržel?

Mimochodem, to samé se teď děje třeba v zaměstnání. Dřív byli lidi ochotní se smířit. Se špatnou pracovní dobou, nízkou mzdou, blbým šéfem… Teď lidi odchází z práce po několika letech za lepším. A já nedokážu říct, že by to bylo zase tak špatně.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.07.19 12:40

Ano, je to tak a je to smutné. Nás exmanžel odstřihl při první větší krizi po 15letech. Prý musí myslet na sebe a děti to pochopí, až budou dospělí. Takže jsem se s dvěma malými dětmi stěhovala z domu do bytu, ani mu nebylo trapný děti vyhnat z jejich rodného domu. Nikdy jsme se nehádali. Krize byla, odcizili jsme se, ale to je asi normální po tolika letech. Nechtěl na tom pracovat, našel si utěšitelku a spálil mosty. Už s ní ani není. Ale nikdy to nepochopím, jak snadno nás odstřihl. Vždy jsme myslela, že máme pevný partnerský vztah, že jde o víc, než o sex, že vše překonáme a ejhle. Nejhorší pak je, když moralizují kamarádi, co mají ve vztahu horší problémy, ale přesto spolu jsou. To bolí. Nicméně byla to exmanželova životní chyba a věřím, že mu to dojde, jak byl hloupý, a že přišel o nejcennější, co měl.. Ale spravit už to nejde a moje děti budou mít vždy stigma rozvrácené rodiny…:smirk:

vedma007
Kecalka 271 příspěvků 29.07.19 12:42

No tak naše babičky byly často vychovávány v modelu, že chlap je ten živitel rodiny a ony jako ženy mají vařit, prát, rodit a držet hubu a krok. Dnes je mnohem více možností, ženy jsou emancipované, pracující, dokáží se o sebe postarat i jako samoživitelky, tak proč by se měly zůstávat v nefungujících vztazích s chlapy manipulátory, násilníky a pod? a nemyslím si, že by se páry rozcházeli jen kvůli jedné hádce kvůli maličkosti. Vždycky je za tím něco víc.

bublinek
Kelišová 5691 příspěvků 29.07.19 12:43

@Tomkins no vidíš a já v tom vyrostla.
Do dnes nevím, proč naši spolu byli/jsou. Nemluví spolu, neprojevují si „náklonnost“.
A nevím, jestli se můžu na něco takového rodiče zeptat.
Já bych v něčem takovém žít nechtěla, ani kvůli dětem.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.07.19 12:52
@Tomkins píše:
Já bych nechtěl, aby na mě 60 let někdo štěkal a urážel mě. Nebo bych si snad měl gratulovat, že jsem s tou dotyčnou i přes všechno to zoufalství vydržel?Mimochodem, to samé se teď děje třeba v zaměstnání. Dřív byli lidi ochotní se smířit. Se špatnou pracovní dobou, nízkou mzdou, blbým šéfem… Teď lidi odchází z práce po několika letech za lepším. A já nedokážu říct, že by to bylo zase tak špatně.

No to mě právě tak zaráží. Kdybych se měla s někým pořád hádat a štěkal na mě, tak si za chvíli balím svých pět švestek…Ale lidi, co se mají rádi, chovají se k sobě hezky a najednou z ničeho nic nezvládnou spolupracovat? Pravda ale je, že člověk do toho až do takové hloubky nevidí a že teď je těch možností mnohem víc.

Tomkins
Zasloužilá kecalka 794 příspěvků 29.07.19 13:00
@Anonymní píše:
No to mě právě tak zaráží. Kdybych se měla s někým pořád hádat a štěkal na mě, tak si za chvíli balím svých pět švestek…Ale lidi, co se mají rádi, chovají se k sobě hezky a najednou z ničeho nic nezvládnou spolupracovat? Pravda ale je, že člověk do toho až do takové hloubky nevidí a že teď je těch možností mnohem víc.

Možná, že kdyby se ti „hodní, co se k sobě chovají hezky“ nerozešli, tak by po sobě taky za pár let začali štěkat. Dřív bylo nutné spolu zůstávat kvůli společenskému nastavení (matka samoživitelka), kvůli financím,… Dnes když si dva nerozumí, nemají problém najít si někoho jiného, s kým si rozumět budou.

Ale je pravda, že by to neměl nikdo vzdávat po první hádce. Ale když žiješ třeba rok v nefunkčním vztahu, tak jak dlouho to má cenu ještě trpět?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.07.19 13:12

Prvak je tam ta historická souvislost, jak tu píší dámy. Tedy role ženy dříve a dnes a druhak mě teď ještě napadlo, že ačkoli se spolu třeba hádají, tak ještě pořád spolu komunikují a to je ve vztahu základní kámen. Když si spolu sice rozumí, ale jsou na sebe až moc hodní, nebo během času dojdou témata a není tam ta komunikace, tak se pak z toho vztahu odchází snadněji než když se třeba hádají, ale pak se mezi nimi pročistí vzduch.

Markéta80
Hvězda diskuse 45895 příspěvků 29.07.19 13:17

Přece nebudu s někým kdo bude na mě hnusný a tím pádem já na něj :?. V takovém manželství bych spokojená nebyla a raději sama než tohle :?

VložtePeníz
Nováček 5 příspěvků 29.07.19 16:36

Podle mě je to dáno tím, že dnes mají prostě všichni hodně na výběr a proč se tedy snažit, když je mnohem jednodušší a rychlejší jít o dům dál. Proto si osobně myslím, že ani seznamky nemohou moc dobře fungovat. Je to vlastně takový katalog lidí, kde člověk vybírá jen na základě vzhledu (fotek, co tam někdo jiný nahrál). V reálném životě by třeba dotyčnému byl partner ze seznamky nejprve nesympatický, ale jakmile by se blíže poznali, zjistili by, že se k sobě dokonale hodí. Takto na seznamce pokud tam není aspoň trocha vzhledové sympatie hned z fotky, nedostane takový „potenciální vztah“ ani šanci.

A uplně stejně to je v životě. Je mnohem jednodušší odejít jinam a mít změnu a to co mi chybí hned, než vést diskuzi a snažit se na vztahu pracovat. Pak lze však najít i takové lidi, kteří nakonec v pokročilém věku zůstanou sami, mají za sebou X/Y vztahů, ale jelikož nebyli schopni se o řešení případných problémů aspoň pokusit, vlastně se nikdy nepoučili :)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.07.19 16:57
@Anonymní píše:
No to mě právě tak zaráží. Kdybych se měla s někým pořád hádat a štěkal na mě, tak si za chvíli balím svých pět švestek…Ale lidi, co se mají rádi, chovají se k sobě hezky a najednou z ničeho nic nezvládnou spolupracovat? Pravda ale je, že člověk do toho až do takové hloubky nevidí a že teď je těch možností mnohem víc.

Jsem se svým partnerem zatím přes deset. Hádáme se dosti často, řekla bych, že velmi často bavíme sousedy a padají i dost husté věci. Za tu dobu jsme měli krizí několik a i opravdu velkých, ale vždy to jeden z nás táhl, tak že vztah neskončil i když druhá strana chtěla nebo spíše „chtěla“. Na druhou stranu se opravdu máme rádi, vlastně je to spíše ta láska která se dost často zaměňuje za zamilovanost, která trvá krátkou dobu. Vzájemně se sobě líbíme, stále je tam přitažlivost, společné cíle, společný humor. Od doby co máme dítě tak je to vše prohloubené mnohem více, protože to opravdu člověk pozná koho má po boku.
S okolím se nehádám, nestojí mi to za to a vnitřně se mě ani tolik nedotkne třeba jako rozpor s partnerem, obzvláště když je v sázce „dobro všech“. Kdyby asi rozpory nebyly, spadlo by to do lhostejnosti, z mé strany určitě.
Nevím jak nás odhaduje okolí, dle toho když zaslechnou hadky jistě nevěří, že nám to vydrží…vedle manželský pár je třeba přece tak dokonalý, tam zvýšený hlas nikdy nebyl! Ano ti lidi nevědí co třeba říká ten kamarád memu partnerovi o své partnerce, jak ji dokáže před svými ponížit, to by až člověk zaplakal.

Váš příspěvek
Reklama