Poradna duly
Jana Čurdová
Září 2006
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.3.06 12:26
ahoj,
my mame jasno kdyby vysly spatne geneticke testy (po plodovce) - bylo by to hodne tezke ale sla bych na preruseni (nedokazala bych si nikdy odpustit ze jsem do tohoto sileneho sveta privedla clovicka ktery se sam nedokaze branit)…
Veverika: gratuluju k uspesne kontrole 
a jdu se podivat do fotoalba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 12:40
Nechtěla jsem se sice k tomuto tématu vracet, ale nedá mi to. Jasno jsme sice měli, ale opravdu jsme celou dobu pořád přemýšleli, jak to dopadne, co je správné udělat. A kdyby to dopadlo špatně, nevím, možná bychom názor i přesto změnili.
Hodně mi pomohlo to, že kousek od nás bydlela holčina o 3 roky starší s Downovým syndromem. Taky kolegyně v práci má u blízkých příbuzných takto postiženou paní (dožila se dospělosti a nedávno zemřela). Člověk přemýšlí, jak to zvládne. Říkali jsme si, že po fyzické stránce bychom to zvládnout měli, po psychické je to risk, ale když je to vlastní dítě, tak je to jednodušší. Pořád mi nedalo spát, takové to „co když“. Co když onemocníme, někdo z nás zemře. Jak moc bude postižené, některé děti s DS toho zvládnou víc, některé míň. Četla jsem spoustu článků a hodně krát jsem se setkala s poznatkem, že malé dítě (zdravé) vycítí slabšího jedince a nechce si s ním hrát, případně dává najevo svou převahu. Jak bych třeba takovému dvouletému prckovi vysvětlila, že na písku si s ním hraju jenom já a ty další děti, které tam jsou a to mé dítě je vidí a touží po jejich společnosti, tak ty děti ho odstrkují nebo dokonce i bijí. Proč nemá kamarády nebo velmi málo. Uvidí děti ze školky na procházkách, bude se chtít připojit, ale nepůjde to. Vím, že existují speciální mateřské školky, ale to je jenom na pár let. Prostě bych nechtěla, aby se mé dítě něčím trápilo. Něčím, co prostě nemám šanci nikdy změnit. Vím, že postižené děti chápou věci jinak, ale jsou zase na druhou stranu mnohem citlivější. Třeba bychom měli ještě další zdravé dítě, takže by to první nebylo samo. Ale můžu já dopředu ještě nenarozné ani nepočaté dítě „odsoudit“ k tomu, že jednou se bude muset postarat o svého staršího sourozence. Ono by to sice bralo automaticky, ale co když by mělo taky nějaké trápení. Těch „co když“ je spousta. Taky vím,že lidé s DS mají velkou sílu a na vlastní oči jsem viděla, že je problém je uklidnit. Zvládli bychom to? A co když by se jeho stav nějak zkomplikoval a ono by muselo jít do nemocnice nebo ústavu. Jak by zvládlo takovou změnu prostředí? Otázek bylo mnohem víc.
Na druhou stranu by to bylo pořád naše dítě. Jsou tisíce případů, kdy zdravé dítě onemocní nebo má úraz a je třeba se mu věnovat úplně stejně. To bychom se ho taky pak nějak zbavili? Jaký by byl mezi nimi rozdíl? Myslím, že péče o nějak nemocného či postiženého člověka je z velké části o tom, jak se to naučíme, spousta činností je rutinních a všechno záleží na tom, jaký vztah k tomu človíčku máme.
Neměli jsme žádné problémy s otěhotněním, nikdy jsme o žádné dítě nepřišli. Věřím, že kdyby to nešlo tak hladce, to rozhodování by bylo úplně jiné.
A teď trochu z jiného soudku:
Ona: „Miláčku, co dáme mojí mamince k vánocum?
Vloni jsme ji koupili křeslo, co by se k tomu hodilo?“
On: „Co tak elektricky proud??“
Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 12:45
zdravím zde všechny,jak se máte?
Jdu dnes na akutní kontrolu,protože už třetí den mám narůžovělý výtok a dr. se to moc nelíbí,prý to nemusí nic znamena,ale co kdyby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 12:48
jejda, potvůrka, držím palce, ať to nic není a dobře, že jdeš tak rychle na kontrolu, držím pěsti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 12:49
Ahoj hell,volala jsem tam a tak chce,abych se přeci jen přišla ukázat.Jsem ráda.Docela mě to vyděsilo,i když je to asi jen dvakrát za den.
Ale nejdřív jdeme podepsat smlouvy k hypotéce na byt.Jsem ráda,že nám to schválili a pak pro prstýnky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 13:26
Holky,tak mi to nedá a musím se taky k tématu,kdyby výsledky vyšly špatně vyjádřit.Jelikož jsem na ně byla v úterý,tak jsem včera před usnutím na to myslela,že si tam mám ve středu zavolat,jak to dopadlo a že před tím telefonátem se asi poseru(pardon,ale je to tak) Já nevím,jak bych se rozhodla,protože si tu špatnou verzi nepřipouštím,ale nevím,jestli mám právo tomu človíčku brát život.Tak jak psala nezkušená mamina,co když budu mít zdravé dítě,třeba v 5ti letech se mu něco stane a bude nějak postižené,to ho pak taky nechám „odstranit“?Nevím,je to fakt hrozně citlivé téma,protože na druhou stranu si říkám,co když bych to psychicky nezvládla mít postižené dítě a zhroutila bych se a co pak to dítě?Od mámy kamarádka má dítě s downovym syndromem a ta holčička je naprosto úžasná,je pravda,že se ji ta paní tak maximálně věnovala,holka chodí tancovat,chodí na keramiku,na kreslení a prostě přes to vážné onemocnění si myslím ten život maximálně užívá.Ale je pravda,že co bude,až její rodiče umřou,to nevím.Holce je teď asi 21 let,takže zatím jsou i rodiče mladí.
No,fakt nevím,jak bych se rozhodla já a doufám,že se ani nebudu muset rozhodovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 15:10
také navážu na to téma zda mít či nemít postižené dítě, já mám mnoho zkušeností s postiženými dětmi at fyzicky či psychicky z ázní a nemocnic klde jsem trávila dost času jako dítě a dospívající a posléze i dospělá můžu vám říct že jsem viděla mnoho a mnoho případů dětí s kombinovaným postižení, což je púodle mě to vůbec to nejhorší co můžže být. nevidět, nechodit a ještě být třeba v 17 letech na úrovni 2 měsíčního miminka musí být šílené. vůbec si to neumím představit, že bych něcon takového měla doma. a takovýchto případů není pomálu bohužel. myslím si, že je něco jiného přředejít narození dítětě které nnebude psychicky zdravé a pokusit o jiné miminko, které většinou uuž býývá zdravé. než když se to někomu stane po nemoci či úraze, to se ovlivnit bohužel nedá. hlavně, aby se pčředcházelo narození takovýchto dětí se dělají různé testy. což je podle mě správné, pak se ta rodina může rozhodnout zda si dítě nechají a mají na to fyzicky, ale hlavně psychicky nebo ne. když se narodí postižené a ti rodiče o tom dopředu nevěedělil, nemohli se rozhodnout zda ho chtějí či ne. je to pro ně velký šok a většina takových to dětí končí v ústavu, což je podle mého názoru zbytečné a nic moc.já z vlastní zkušenosti vím jak je těžké v tomto světě žít a p řežít v roli postižené i kdy mírně fyzicky, ale naučila jsem se to , už protože jsem musela a vůbec to nebylo lehké, spíš naopak. hlavně v době školní docházky, jelikož děti ale bohužel i dospělí ujmí být strašně zlí, děti protože si to neuvědomují a dospělí, nejspíš protože to neznají a bojí se toho. já bych se velice bála pustit do světa dětátko které má psychickou nemoc viz. DS. protože to se tomu tlaku nmemůže účinně bránit, přeci jen fyzzzické a psychické postiižení jsou rozdílné. už kvůli té vlastní obraně. a také se o toho koukámn z druhé stránky zda bych chtěla žít s mentálním postižením a nemohla o ničem rozhodovat a pořádně ppřemýšlet a účinně se bránit proti mému okolíí. no nechtěla bych takto žít, nevidm v tom nic pozitivního, to bych fakt radši umřřela, ttedy sse nechala zabít. od blízké osoby. už jsme o tom m nohokrát mluvili. tak to prostě je tak to přřeci neudělám svému dětátku. ono by si třeba ani neuvědomila, ale jak psala nezkušená mamina, tak by nechápalo proč si s ním nikdo nehraje a proč nemá kamarády, takovému dítěti to buhužel vysvětlit nelze.
k mému přítelovi co on na utz. myslím, že byl nějkde v hloubi duše dojatý, ale jako chlap, který se k miminku staví jako že na něj je ještě spousta času, tak to na sobě nedal znát a říkal normálka. no prostě tvrdák, ale já mu to nežeru.bavili jsme se chvilku o miminku a o tom jak mu tam asi je.
ale to vám musím říct, jaký on je „tvrdák“ máme kámoše kteří čekají každou chvilku miminko a Tom říkal, zeptej se Honzi (to je budoucí otec a manžel té kámošky co je netrpělivě v očekávání) na to jestli se milují a v těhu miloovali, abych mu neublížil (jako miminku) abych mu třeba neulomil hlavičku jak ho tam strkám atd… tak to mě fakt pobavilo a pak že je mu mimisek volný. on si to prooostě nechce připustit že už bude tatka a asi toho hodně bojí, no ale především tedy svých rodičů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 16:51
Veveriko, kolik je tvýmu příteli? Není možný, aby mu bylo mimčo ukradený. 
A kdyby si hrál na tvrdase, tak proč by to dělal?
Promiň, jestli jsou ty otázky nepříjemný a vlezlý, když tak neodpovídej. Já se jen snažim to pochopit a moc mi to nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 18:21
veveriko, to s postižením v reálném světě potvrzuju - mám vrozenou skoliózu, nosila jsem 8 let velký korzet a na základku mezi 5 až 7 třídou vzpomínám dost nerada, nejlepší byly půl roční léčení v košumberku, kde na tom byly děti stejně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 18:54
veverika: s Toma si nic nedelej, ono ho to prejde, uvidis, pockej az uciti prvni pohyby, to vsechnu chlapskou jesitnost hodi za hlavu. Naprosto te chapu co se jeho tyce, ale uvidis ze se to spravi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 19:15
Tak hlásím návrat od lékaře.Mimi v pořádku,pěkně s sebou šilo,ale byla jsme z něj hotová.Na další kontrolu jdu za týden.Jinak zákaz milování,že prý u mě probíhají slabé kontrakce.Takže jsem vyfasovala nějaký nápoj a s magneziem.Tak snad to bude v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 19:16
Ahojky,
já osobně jsem moc ráda,že je dnes možné odhalit postižení miminka poměrně brzo a moct se rozhodnout,zda miminko s postižením na svět přivést,či nikoliv.Myslím,že obrovská zodpovědnost vůči zdravému děťátku je pidi oproti péči,času,financím,trpělivosti,.......pro děťátko s postižením.
Jinak kontrola u dr byla v poho podle prvního UTZ jsem spíše už ve14tt a to dnes potvrdila i dr,že,,je to těhotenství určitě víc než 12tt."A kvůli testům AFP mě pozvala na UTZ příští pátek.Huráááááá 
Stáňa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 19:20
gratuluju ke kontrolám, myslete na mne zítra, taky mne to čeká
jinak dobrou noc, dnes už to balím, hlava mi třeští, ta práce je někdy na zbláznění. stejně to nemám hotové, zítra mne ráno knížák rozcupuje na cucky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.06 19:24
Potvurko,hezky si zalez do pelíšku nech se obskakovat miláčkem,mysli na něco moc krásnýho a pij určitě móc chutnej nápoj s magnesiem.Drž se, myslim na tebe.
Stáňa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jak předejít nástřihu
- 03.11.23
- Denise.H
Co mám očekávat od porodu?
- 23.10.23
- Irena002
Porod po CS
- 04.08.19
- Anonymní
