Závidím exmanželovi jeho novou rodinu a štěstí

Anonymní
21.1.20 20:56

Závidím exmanželovi jeho novou rodinu a štěstí

S bývalým manželem to byla láska jako trám, byli jsme spolu 7 let a máme jedenactiletou dceru. Ackoliv jsme od sebe uz devaty rok, nepovedlo se mi stale najit partnera, ktereho bych milovala. Naopak muj byvaly manzel se dostatecne vybouril a ted ma manzelku i novorizene miminko. Prosel si posledni dobou docela zasadnimi zvraty v zivote (vazna nemoc, umrti rodicu…) a je z nej mnohem lepsi clovek. Zacal si vazit rodiny a pak poznal prave soucasnou paní. Já mu to preji, nechtela bych, aby byl nestastny, ale na druhou stranu v sobe nemuzu potlacit takovy ten trpky pocit jakesi litosti nebo smutku a trochu i zavisti. Zavidim té paní, ze ho ma ted. Ze ja si tenkrat vyzrala toho sobeckeho, nevyboureneho cloveka a ona ted ma toho fajn muze a tatu pro rodinu. Kdybych mela „material“, jako ma ted ona, tak bychom mohli byt stastna rodina dodnes. Zmenil se a mně je proste lito, ze mně to nebylo přáno a naše rodina se (převážně kvůli němu) rozpadla… Navíc mi opravdu hodne ublizil a ja jsem mu to odpustila, ale obcas to na me prijde a rikam si, proc ja, ktera jsem za rozpad rodiny nemohla, jsem ted sama a ne moc stastna a on, ktery to cele podelal, ma ted krasnou, stastnou rodinu…Nevim, jestli je to srozumitelne… Není v tom uz za ty roky zadna zast, spis jen takova silna listost.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

21.1.20 21:06

Určitě na tebe štěstí také čeká a v pravý čas přijde. Třeba té paní není co závidět, tím myslím to, že lidé se většinou nijak zásadně nemění, a když, tak k horšímu. Do ložnice jim nevidíš, nevíš, co se jim doma odehrává a žádný vztah není jen růžový a super.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 21:08

Nevím jak moc Vám ublížil, co se stalo atd ale zpětné se čas vrátit nedá. Rozhodnutí nezměníte. Modlit se a snažit se vybudovat svůj život s někým jiným. Nic jiného asi nezbývá…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
yse
840
21.1.20 21:09

Smutne cteni, ale nemuzes zit tim co by kdyby. To je cesta k zatrpklosti a negaci. Najdi si nejaky konicek-jazykovy kurz, sport, dobrovolnictvi, psa. Neco kam musis pravidelne chodit a prichazet na jine myslenky a hlavne poznavat nove lidi. Verim v lepsi zitrky ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
985
21.1.20 21:10

Treba to tak ruzove u nich neni jak to ted vypada…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2001
21.1.20 21:11

A jsi si jistá, že to je i uvnitř tak jak to vypadá navenek? Jednou to vyjde určitě i tobě. :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 21:13

On se změnit klidně mohl když dospěl přišel o rodiče atd a zjistil ze nikoho jiného nemá…lidé když jim zemřou rodiče tak to proste pojí s manželkou/manželem navíc muži kolem 40roku někdy dříve někdy později rekapitulujiatd atd takže tvrdit ze se nemění není úplně přesné… navíc se mohl poučit

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 21:14

Ale jasne ze všude je něco o tom žádná…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6730
21.1.20 21:18

A neidealizujes si jeho i jeho manželství příliš? Čím jsem starší, tím víc začínám mít pocit, že povaha lidí se nemění. Neboj i na tebe někdo čeká

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 21:29

Ahoj, naprosto ti rozumím.. sice jsem tohle konkrétně nezažila, ale par podobných pocitu ano. V každém případě ti chci říct, nebran se a nevycitej si tyhle tvé myšlenky, za které se možná stydís, a díky kterým si připadas provinile, zle anebo zákeřně. Myslím, ze je to přirozený proces. Ta lítost, někdy i vztek proč ona a ne ty. Nech v sobě přirozeně plynout všechny tyhle myšlenky. Však ono te to také
mentálně posune někam dal. Navíc si myslím, ze je to adekvatni situace na to, takto se cítit. Ale… Jak tu už někdo psal, nemůžeš vědět co se u nich děje za zavřenými dveřmi.. a taky..však na tebe také někde čeká štěstí.. Třeba jednou budeš mnohonásobně šťastnější než on.. A pak se tomu už jen zasměješ :). Přeji ti to. Hlavně si nic nevycitej. V dnešním nalajnovaném světě se pořad něco nařizuje a tak si užívej alespoň svobodu svého ducha a myšlenek. :andel: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.1.20 22:01

Dekuji za mile prispevky.
Lide se v zasade nemeni, pokud nejsou konfrontovani s nejakou vyjimecnou udalosti, coz on prave byl. Vidim to na nem, jak je z nej lepsi clovek. On na nasi dceru vzdy pomerne dost kaslal, roky na ni ani neplatil a teprve, co se mu to stalo, tak se o ni zacal vic zajimat, pravidelne si ji brat, zacal pravidelne platit a vidim ten prerod na nem sama. I mně se dokonce omluvil za to, ze byl takovy a ze se ke mně (k nam) tak choval a ze by to chtel vsechno napravit a nejsou to jen slova, opravdu se tak chova.
Nevim samozrejme, jak to u nich vypada, jsou spolu kratce - asi rok a pul, ale tím, ze tam dcera jezdi, tak od ní obcas neco slycham. Jak tata paní hladil a pusinkoval tehotenske brisko, jak tata uspava, chova, krmi, kocarkuje…To s nasi malou nikdy nedelal, byla jsem na vse sama, protoze „Ty jsi zenska, ta tohle dela“, navic byl jeste hodne rozlitany, takze porad jen bary a kamaradi. Jeho mamka mi vzdycky rikala, ze ho nikdy nevidela tak zamilovaneho jako se mnou. Bohuzel nebyla ta spravna doba…
Ted uz mu je pres 40, takze se uklidnil a hlavne vzhledem ke zminenym zivotnim udalostem pochopil vyznam rodiny. Proste me jen mrzi, ze to nebylo se mnou :( A tím, ze jsem sama bez partnera i bez rodiny, jeste víc.

  • Nahlásit
  • Citovat
21.1.20 22:08
@Anonymní píše:
Dekuji za mile prispevky.
Lide se v zasade nemeni, pokud nejsou konfrontovani s nejakou vyjimecnou udalosti, coz on prave byl. Vidim to na nem, jak je z nej lepsi clovek. On na nasi dceru vzdy pomerne dost kaslal, roky na ni ani neplatil a teprve, co se mu to stalo, tak se o ni zacal vic zajimat, pravidelne si ji brat, zacal pravidelne platit a vidim ten prerod na nem sama. I mně se dokonce omluvil za to, ze byl takovy a ze se ke mně (k nam) tak choval a ze by to chtel vsechno napravit a nejsou to jen slova, opravdu se tak chova.
Nevim samozrejme, jak to u nich vypada, jsou spolu kratce - asi rok a pul, ale tím, ze tam dcera jezdi, tak od ní obcas neco slycham. Jak tata paní hladil a pusinkoval tehotenske brisko, jak tata uspava, chova, krmi, kocarkuje…To s nasi malou nikdy nedelal, byla jsem na vse sama, protoze „Ty jsi zenska, ta tohle dela“, navic byl jeste hodne rozlitany, takze porad jen bary a kamaradi. Jeho mamka mi vzdycky rikala, ze ho nikdy nevidela tak zamilovaneho jako se mnou. Bohuzel nebyla ta spravna doba…
Ted uz mu je pres 40, takze se uklidnil a hlavne vzhledem ke zminenym zivotnim udalostem pochopil vyznam rodiny. Proste me jen mrzi, ze to nebylo se mnou :( A tím, ze jsem sama bez partnera i bez rodiny, jeste víc.

On nemusí do ni být tak zamilovaný jako byl do tebe - ale teď se snaží protože proste ví ze tady nejsme věčně a uvědomil si důležitost vztahu…a nechce zůstat nebi být sám

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 22:58

Co ty víš, podle toho jak mluví, bych se ani nedivila, kdyby chtěl vratit čas a mít tebe. Třeba si uvědomuje ze je skoda ze tohle všechno neproziva po boku s tebou.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 23:03

Připomínáš mi tu blondýnu ze Sedmilhářek :) také se nemohla smířit s tím, že její ex je teď vzorný manžel pro jinou, zatímco ji podváděl a byl sobec

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.1.20 23:07

To znám, manžeIova bývaIá žena dodnes žárIí na náš vztah. A to jsou od sebe už 16 Iet. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama