Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To je celkem smutný.
Má tě rád? Vyjadřuje ti nějak city? Jaký byl váš vztah před narozením dítěte?
Jinak souhlasím s tebou v tom, že když má chlap ženu doma s dítětem, závislou na jeho výplatě, tak to má většinou na vztah negativní vliv. Možná by pomohlo, kdybyses snažila co nejdřív vrátit do práce? Najít si třeba už teď nějakou malou brigádu a ve dvou letech dítěte nastoupit do práce aspoň na půl úvazku?
Jinak píšeš, že ses snažila s přítelem situaci řešit, ale on že nemá zájem… Určitě nepolevuj a zkoušej dál, když už nebudeš mít sílu, řekni mu to - že už nemáš sílu, a jestli se něco nezmění, budeš muset odejít… A uvidíš, co on na to.
Tobě je 25. A jemu? Připadá mi neuvěřitelné, že by mladý chlap potřeboval tak neuvěřitelně málo sexu. Potřeba sexu u chlapů klesá až ve vyšším věku.
Tak takového chlapa Ti nezávidím, bohužel jsem měla v bleděmodrém to samé, asi i možná horší, mě vyloženě psychicky týral.Jedna věc je, že chlapi všeobecně ztrácí chuť na sex, někdy hormony, někdy je to prostě fakt.Umím si představit Tvé pocity, já bych bublala jak papiňák!!Vypadá to, že se pořád kontroluješ a děláš vše pro něj jen Ty, ale o tom vztah není a jsi mladá na to, takhle žít.Já bych asi o tohle nebojovala, zažila jsem to, a po čase jsem byla u doktora..psychicky na dně, a to jsem ještě neměla dítě.Jak ho popisuješ, je to sobec, a sobec má rád jen sebe.Možná je v tom i někdo druhý, bohužel většinou nedosahující úrovně Tvé, ale to je sobci jedno, on má doma své jisté a i Tebe jistou.Pokud by jsi chtěla odejít, pozor na to, ať to neudělá naoko tak, jako že on Tě opouští.Zkusila bych si dělat věci po svém, žít jako by sama.Uvidíš, zda to s ním hne a na jak dlouho to s ním hne.Přeju pevné nervy, klidně napiš!!Ps..nemůžeš odjet třeba na týden k rodičům na dovču a nějak extra se mu neozývat?S úsměvem bych ho ještě pře odjezdem poprosila o nějakou práci doma..třeba vymalovat nebo tak ![]()
Ahoj,vážně ti nezávidím
…nějak v tom tuším jinou ženskou
.Nenapadlo tě to?Co ho třeba trochu prověřit?Jsi vážně mladá,aby ses takto trápila.Malouš má rok jak jsi psala,začíná jaro…to jsou okamžiky,kdy máte společnš vyrážet na prochajdy,řešit společné výlety atd.A ne aby ses mu ještě doprošovala
…nedej bože aby hlídal tvoje dítě
.Jinak jak ti radila houbička,aby si odjela mi přijde zbytečné,naopak si to užije.Kdy toto vlastně začlo?po porodu?před?jaký byl v těhu?…drž se ![]()
@wildcherry Právě proto, by jí to mohlo pomoct v rozhodnutí, pokud si to užije a ani se jí neozve, nebo se vrátí a doma bude vše při starém, vypovídá to o tom, že je mu pisatelka i dítě jedno.Jak jinak to pozná, doprošuje se už dost dlouho.
@hubička píše:
@wildcherry Právě proto, by jí to mohlo pomoct v rozhodnutí, pokud si to užije a ani se jí neozve, nebo se vrátí a doma bude vše při starém, vypovídá to o tom, že je mu pisatelka i dítě jedno.Jak jinak to pozná, doprošuje se už dost dlouho.
právě proto mi to přijde už zbytečný
,ale zas za zkoušku,proč ne.Ale první bych pátrala po příčině.to že chlap při sexu chce dělat jen co se libí mu je v překladu že dobrýýýý vrznu si,ale na tobě mi nezáleží
…a plus další hromada věcí co dělá/nedělá ![]()
@wildcherry Určitě by mě zajímalo, zda někoho nemá, protože tak to vypadá.Ale když se ho zeptá, bude za stíhačku.Proto bych obrátila a zkusila nezájem na něj.Nemusím být nepříjemná, aby si chlap všiml, že se něco děje.I ten největší sobec si všimne změny zvyků.Z takovýho chlapa se mně dělá zle!
@hubička píše:
@wildcherry Určitě by mě zajímalo, zda někoho nemá, protože tak to vypadá.Ale když se ho zeptá, bude za stíhačku.Proto bych obrátila a zkusila nezájem na něj.Nemusím být nepříjemná, aby si chlap všiml, že se něco děje.I ten největší sobec si všimne změny zvyků.Z takovýho chlapa se mně dělá zle!
já bych se stejně zeptala,udělala i stíhačku.Pokud se chová jak se chová,není důvod si hrát na ,,ženu vždy nad věcí,, a to fakt já neumím.Jde přeci o dítě.A většina emaminek byla opravdu až šťastná s novým parnerem,který by ji i dítěti snesl modré z nebe.Hold pana sobečka nebaví asi rodinný život.
…rychle bych vyhmátla o co jde,zkusila pár věcí a když to nezabere…hold se jde o dum dal.
@wildcherry Asi ano, určitě je někdo, kdo by se více snažil.Já jen, aby se to neobrátilo proti pisatelce, třeba aby se pak nechoval ještě hnusněji.Když ona o ten vztah chce bojovat.Ale už by měla napsat ona..my si radíme a nás se to netýká
Zda je na něm nějak závislá, čí je byt kde bydlí, jestli určitě chodí na hokej, zda má možnost mu pročíst telefon (kvůli případné nevěře bych to udělala, jinak ne)…jak to mají s financema..jestli jí vyznává lásku, zda tráví společně víkendy a jak…to je podstatné vědět..jinak takovýho frajera já odkazuji do patřičné meze hned láska neláska!
To je těžko - typický chlap - ty to chceš řešit a on vůbec netuší, co chceš vlastně řešit, protože je tak spokojený a nemá důvod to měnit. Neviděla bych v tom zatím jinou ženskou a pod., ale v pořádku to není. Tady je každá rada drahá. Zkus si s ním ještě promluvit a na rovinu mu to říct. Musíš mu dát jasně na jevo, že ti jeho chování vadí, ale ten sex bych radši do toho moc nepletla, to by měl pocit, že ho nutíš a nechtěl třeba vůbec…
Zakladatelka:
Přítel právě tak mladý není, je mu 37. Občas to zkouším, vezmu dítě a na pár dní zmizíme k babičce. Sice se ozve, zavolá, ale že bych se dočkala nějaké láskyplné sms, to spíš ne. Doma pak vykládá, jak mu bylo po nás smutno, ale jinak se nezmění nic!! hodně rychle zapomene, že jsme mu scházeli. spíš si ale občas myslím, že mu chybí děcko než já… také se snažím nebýt slepá, občas namátkou udělám menší kontrolu, abych se ujistila, že nelže a chodí tam, kam říká. V tomhle jsem nikdy neobjevila ani náznak, že by mi zahýbal a tak, popravdě zas nemá moc možnost, ví, že ho mohu kdykoli navštívit v práci a podobně. Ale normální mi to nepřijde. Jinak ráda bych s ním zůstala, protože vím, jaký je uvnitř, přestáli jsme hodně těžké období, nechci rozebírat, ale nepřála bych to nikomu, hodně nás to sblížilo. Jenže mi přijde, že už na to jaksi zapomněl. Vážím si ho, je inteligentní, v praktických věcech se dokáže postarat, smějemem se stejným věcem,… prostě nám spolu bylo fakt dobře. Jenže co je to všechno platné… nikoho jsem neměla radši, možná si něco namlouvám a není už co zachraňovat, nevím…sice mi sem tam řekne, že mě má rád, ale to je tak vše. co se týče bydlení, zas tak závislá na něm nejsem, sice bydlíme u něj, ale mám i vlastní byt.
@ArankaC. píše:
To je těžko - typický chlap - ty to chceš řešit a on vůbec netuší, co chceš vlastně řešit, protože je tak spokojený a nemá důvod to měnit. Neviděla bych v tom zatím jinou ženskou a pod., ale v pořádku to není. Tady je každá rada drahá. Zkus si s ním ještě promluvit a na rovinu mu to říct. Musíš mu dát jasně na jevo, že ti jeho chování vadí, ale ten sex bych radši do toho moc nepletla, to by měl pocit, že ho nutíš a nechtěl třeba vůbec…
Víš, já se snažím s ním řešit věci fakt narovinu, je to typický chlap, narážky nepochopí, takže jsem občas přímočará až moc. Jenže mluvení nemá smysl. Každopádně jsem rozhodnutá žádnou další snahu nevytvářet, prostě nezájem. Buď se snažit začne a nějak to půjde, nebo má prostě smůlu, taky si zasloužím trochu víc. Protože pokud chce jen jeden, tak to k ničemu nepovede.
@Anonymní píše:
Zakladatelka:Přítel právě tak mladý není, je mu 37. Občas to zkouším, vezmu dítě a na pár dní zmizíme k babičce. Sice se ozve, zavolá, ale že bych se dočkala nějaké láskyplné sms, to spíš ne. Doma pak vykládá, jak mu bylo po nás smutno, ale jinak se nezmění nic!! hodně rychle zapomene, že jsme mu scházeli. spíš si ale občas myslím, že mu chybí děcko než já… také se snažím nebýt slepá, občas namátkou udělám menší kontrolu, abych se ujistila, že nelže a chodí tam, kam říká. V tomhle jsem nikdy neobjevila ani náznak, že by mi zahýbal a tak, popravdě zas nemá moc možnost, ví, že ho mohu kdykoli navštívit v práci a podobně. Ale normální mi to nepřijde. Jinak ráda bych s ním zůstala, protože vím, jaký je uvnitř, přestáli jsme hodně těžké období, nechci rozebírat, ale nepřála bych to nikomu, hodně nás to sblížilo. Jenže mi přijde, že už na to jaksi zapomněl. Vážím si ho, je inteligentní, v praktických věcech se dokáže postarat, smějemem se stejným věcem,… prostě nám spolu bylo fakt dobře. Jenže co je to všechno platné… nikoho jsem neměla radši, možná si něco namlouvám a není už co zachraňovat, nevím…sice mi sem tam řekne, že mě má rád, ale to je tak vše. co se týče bydlení, zas tak závislá na něm nejsem, sice bydlíme u něj, ale mám i vlastní byt.
já ti nevím holka
,třeba tak špatný vážně není.A co když právě ta věc co vás spojila,jak píšeš že na ni asi zapoměl tak co když ji v sobě dusí?a proto se chová jak se chová.Každý se s problémem vyrovnáváme jinak.A neprovedla si mu něco?i třeba nechtěně?Víš ono se běžně stává a nemusí být chlap hajzlik,nebo nepomáhat,může být i inteligentní,ale prostě se odmiluje.A pak to vypadá přesně jak píšeš.Jasný že mu chybíte,ale to muže být zvyk a s odmilováním se těško něco dělá.Musela by zas zafungovat chemie ![]()
Ahojky, omlouvám se, že anonymně, ale přecejen je to dost osobní téma. Potřebuju se vypovídat a pokud jste některá zažila něco podobného, jak jste to řešili, nebo jak to dopadlo?
prostě když to shrnu, neexistují kompromisy, prostě on něco chce a je mu jedno, co chci já, není to každý chvilku tahá pilku, on se totiž přece nebude přizpůsobovat. A když se vrátím k tomu sexu, když už k tomu náhodou po čtvrt roce dojde, zapomeňte na nějakou romantiku, předehru a podobně. Za nic to nestojí, nijak se nesnaží, zase jen dělá, co se líbí jemu a když se ohradím, že bych chtěla třeba i něco jiného, tak se dozvím jen že ,,jemu se to tak líbí'' to jsem fakt ráda, ale že by ho zajímalo, co se líbí mně, to ne. Prostě buď se vejdu do jeho představy nebo mám smůlu, on se přizpůsobovat nebude. A mně už celkem docházejí síly. Je mi 25, nemám chuť se celý život jen přizpůsobovat. Dělám čím dál větší kompromisy a rozhodně se můj současný život neshoduje s tím, co jsem si v životě kdy přála. Bohužel rada, vyjít si ven s kamarádkou, pořádně se vyfiknout a probudit v něm trochu strach a žárlivost, aby se trochu snažil u nás nefunguje. Jemu to je jedno a pak ještě poslouchám, že hlídá MOJE dítě
jeho totiž asi není. Zkoušela jsem taky dělat drahoty a nebýt k mání, kdykoli si zamane, ale to také nepomáhá, jsem pak na suchu další měsíc:-( Tohle všechno se dá vydržet, ale asi jen omezený čas. Můžu to zkousnout, ale jen dočasně. Je toho bohužel mnohem víc, ale myšlenky mi utíkají takovým tempem, že některé utečou nadobro. No jo… pokud jste zažil někdo něco podobného, prosím podělte se o zkušenosti nebo nápad jak to řešit. Vím, ženská která je doma s dítětem, tou je si chlap asi celkem jistý a nesnaží se… ráda bych mu dopřála i trochu té nejistoty, ať ví, že by mohl něco ztratit
budu ráda za Vaše názory a poznatky, ale říkám rovnou, mám ho ráda a zatím o ten vytah chci bojovat, zatím jsem nad ním nezlomila hůl, protože vím, že dřív takový nebýval…
Jsem s přítelem 4roky, máme spolu ročního prcka. Bohužel, náš vztah není jako dřív. Přítel sice tvrdí, že mě má rád, jenže všechno je mu přednější než já. Momentálně asi největší problém máme v posteli. Přítel se soustavně tváří, jak je děsně unavený a že ho vlastně hrozně obtěžuji, když se o něco začnu sama snažit. Což mě popravdě už taky moc nebaví, protože se pokaždé snažím jenom já a ještě mě vždycky odežene. Nutno podotknout, že chodí 2-3× týdně na trénink hokeje a na to unavený není. Když se s ním snažím o čemkoli mluvit - zastávám názor, že komunikace je základ vztahu a pokud se vyskytne nějaký problém, měli bysme si o něm promluvit, tak nemá zájem. On prostě nic řešit nechce, on je spokojený, ale že já cítím něco jiného, to je mu úplně jedno. Zkoušela jsem to snad stokrát, dávala různé návrhy, zkoušela to všelijak, výsledek je ten, že se nic nezměnilo a ještě se tváří děsně dotčeně, co jako po něm chci. Ale není to jen o sexu. Nechápe, že jsem celý den doma s dítětem, že se na něj těšíme, až přijde z práce. Vím, že toho má taky za celý den dost, ale taky bych si s ním chtěla odpoledne, když dorazí dom, na chvilku sednout a popovídat, jak se měl, co jsme dělali my… to ho nezajímá. Přijde, chvilkama si hraje s prckem, když na něj doráží, jinak si čte a kouká na televizi zároveň. Vím, že taky musí relaxovat, ale… Když se chci večer aspoň přitulit, slyším jen ,, za chvilku'' a podobně, nemusím podotýkat, že se žádné za chvilku nekoná. Když se ohradím, tak mi řekne jen, že chce mít taky čas na sebe. Tomu rozumím, dala jsem mu prostor, jenže bych očekávala, že když dostane co chce a má čas se věnovat sám sobě, že to pak vrátí tomu druhému a bude se taky věnovat jemu… že to třeba trochu ocení a uvědomí si, že tím taky slevuji z nějaké své představy… neuvědomí