Zemřel mi manžel, máme měsíční dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
688
19.4.20 22:16
@Anonymní píše:
Včera mi zemřel můj milovaný manžel. Máme měsíčního synka. Nevím, jak dál. Nevěděla jsem, že byl nemocný. Přišlo to znenadání.

upřímnou soustrast :,( držte se :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8637
19.4.20 22:25

Upřímnou soustrast,

Plzeňská zastávka je web a poradna pro pozůstalé, kterou vede Mirka Šimková, autorka knihy Devátý dotek, která zažila také nenadálou ztrátu manžela.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15091
20.4.20 09:49

Dobrý den.

@Danikoof - zdržte se OT a totálně nevhodných příspěvků, prosím! Nechcete-li zakladatelce pomoci, běžte diskutovat jinam… Dodržujte pravidla, nejen našeho serveru, ale i ta obecně platná!

Hezký den všem.

Petra

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
302
20.4.20 09:57

@admin Děkuji za pomoc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.4.20 06:44

Je to hrozně blbá bezmoc. A jsem naštvaná, protože kdyby se léčil mohl tu být s námi. A ne nás tu všechny nechat. Teď jsme měli s malým prožívat nejhezčí období. A misto toho, budu ráda, když to přežiju.

  • Citovat
  • Nahlásit
556
23.4.20 06:48
@Anonymní píše:
Včera mi zemřel můj milovaný manžel. Máme měsíčního synka. Nevím, jak dál. Nevěděla jsem, že byl nemocn ý. Přišlo to znenadání.

Jak je dlouho co ti umřel?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.4.20 07:05

@erdita pět dní

  • Citovat
  • Nahlásit
556
23.4.20 07:15
@Anonymní píše:
@erdita pět dní

Promiň. Ale to máš sílu být po pěti dnech tady na internetu a veřejně tuto událost ještě dále ventilovat?? Absolutně nechápu.. ani nevím jestli je tvůj příspěvek reálný. Ale to je už problém můj, pravda

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3688
23.4.20 07:26

@erdita
Už jsem to tu psala. Každý reaguje na smutek jinak. Já po smrtu bratra obihala a obvolala všemožné úřady, včetně úřadu práce, kde byl evidovány, sháněl kontakty na firmy, kde měl mít pohovory, protože jsem prostě nesnesla pomyšlení, že by si někdo myslel, že se na to vykašlal. Těch prvnicv 14 dnů od jeho smrti mám jako v mlze. A to neslo o manžela, nebyla jsem chvíli po porodu a neměla jsem malinkaty mimino. Pokud zakladatele pomáhá se trochu vypsat na emiminu, nechte jí bejt. Jsi už několikátá, kdo to tu píše. Nemáte právo soudit, jak někdo v šoku a zarmutku zpracovává!

@Anonymní píše:
@erdita pět dní

Drž se :hug:. Vyhledala jsi odbornou pomoc? Odkud jsi? Mě v Praze strašně pomohli v RIAPS krizovém a intervenčním centru. Jinak je mi moc líto, čím procházíš, mám dvouletaka a 4 měsíční miminko a vůbec si nedovedu představit, že bychom byli sami. Hlavně se navzájem podporuje v rodině, musí to být těžké i pro tchánovce. Moc na tebe myslím, jak to zvládáte. Kdyby ti to pomohlo, klidně mi napiš SZ, můžeš se mi vypsat do sytosti :kytka:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.4.20 07:45

@erdita no budeš se divit, ale ano. Mám potřebu se z toho vypsat. A ráda si přečtu rady ostatních.
@Lara Farseer odbornou pomoc jsem nevyhledala, moc na to nejsem. Nikdy jsem nebyla u psychologa a tak. V rodině se podporujeme, s tchánovci jsem v kontaktu denně. Děkuji za nabídku, ráda ji využiji :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
25136
23.4.20 07:51
@alena1995 píše:
Ahoj, já zažila to stejné, jen jsem tedy neměli dítě, o to horší to máš. Moc mě tvoje ztráta mrzí.Bude dlouho trvat než se s tím nějak smířis, mě tenkrát psycholog řekl, že rok je taková doba kdy člověk začne žít normálně a měl pravdu. Doporučuji navštívit psychologa, ikdyby to mělo být jenom jednou, mě to hodně pomohlo. Nechal ti tu kousek ho a to Vašeho syna. Budeš mít teď jedno z nejtěžších období v životě, zvládni to, jen čas Ti pomůže… :srdce:

je otázka, jestli dítě situaci zhoršuje…Z pohledu fyzické náročnosti asi ano, ale z toho dlouhodobého podle mě ne…Za prvé, když se člověk musí starat, prostě to jeho mysl odvádí aspon trochu od trudných myšlenek…Ale hlavně - po milovaném člověku jí zůstal někdo, kdo nosí jeho geny a skrze něj tu tak trochu zůstává…
Jinak samozřejmě situace moc smutná a mrzí mě, holky, čím jste si musely projít…Je moc dobře, že má zakladatelka oporu v rodině…Bohužel takovou ránu zmírní jen čas, to je tisíckrát potvrzená zkušenost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25136
23.4.20 07:56
@erdita píše:
Promiň. Ale to máš sílu být po pěti dnech tady na internetu a veřejně tuto událost ještě dále ventilovat?? Absolutně nechápu.. ani nevím jestli je tvůj příspěvek reálný. Ale to je už problém můj, pravda

takto bys mohla přistupovat ke každé místní diskusi, že je smyšlená…Pokud není, nechápeš, jak jí svým příspěvkem můžeš ublížit?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
68333
23.4.20 08:11
@erdita píše:
Promiň. Ale to máš sílu být po pěti dnech tady na internetu a veřejně tuto událost ještě dále ventilovat?? Absolutně nechápu.. ani nevím jestli je tvůj příspěvek reálný. Ale to je už problém můj, pravda

Chápat nemusíš. Ale je slušnost být alespoň trošku empatická. :) Mě taky někteří lidé nechápali -a to jsem tu psal až asi 3 měsíce po smrti ženy. Ale jak píšou holky- každý jsme jiný. Někdo má potřebu to zavolat kamarádce, jiný vypisuje na internetu. Viděla jsi třeba Život na zámku? Je potřeba být se zakladatelkou a nesrážet jí zbytečně ostrými příspěvky. 8) :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3688
23.4.20 09:29
@Anonymní píše:
@erdita no budeš se divit, ale ano. Mám potřebu se z toho vypsat. A ráda si přečtu rady ostatních.
@Lara Farseer odbornou pomoc jsem nevyhledala, moc na to nejsem. Nikdy jsem nebyla u psychologa a tak. V rodině se podporujeme, s tchánovci jsem v kontaktu denně. Děkuji za nabídku, ráda ji využiji :srdce:

Chápu, já ji tehdy vyhledala a potřebovala, máma se s tím poprala bez prášků a doktorů. Je dobře, že máš podporu rodiny (co si budeme povídat, ne každý má rodinné vztahy ideální). A tchánovci ti určitě budou do budoucna s malým hodně pomáhat :srdce:.

Nic si nedelej z nekterych komentářů, nemusíš se nikomu obhajovat a zpovidat za to, jak to prožíváš. Dělej to, co Ty potřebuješ a co tobě alespoň trochu pomůže :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3964
23.4.20 12:36
@pe-terka píše:
je otázka, jestli dítě situaci zhoršuje…Z pohledu fyzické náročnosti asi ano, ale z toho dlouhodobého podle mě ne…Za prvé, když se člověk musí starat, prostě to jeho mysl odvádí aspon trochu od trudných myšlenek…Ale hlavně - po milovaném člověku jí zůstal někdo, kdo nosí jeho geny a skrze něj tu tak trochu zůstává…
Jinak samozřejmě situace moc smutná a mrzí mě, holky, čím jste si musely projít…Je moc dobře, že má zakladatelka oporu v rodině…Bohužel takovou ránu zmírní jen čas, to je tisíckrát potvrzená zkušenost.

Naprosto souhlasím. Můj manžel žije.. ale víc po nemocnicích než doma a když doma je, tak potřebuje pomocí s péčí.. upřímně, kdybych neměla syna, tak bych se z toho asi zhroutila.. věčná nejistota.. takhle se z toho zhroutit ani nemůžu, musím tady pro něj být :srdce: což pomáhá i manželovi, že jsem kvůli nim dvěma silná.. takže je to teď šílené pro zakladatelku, ale myslím, že miminko ji pomůže to překonat :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat