Život s rakovinou, co vám vzal a dal

Anonymní
včera v 11:38

Život s rakovinou, co vám vzal a dal

Ahoj, dostala jsem se mezi půl milionu lidí, kteří s touto nemocí akutně bojují. Zajímají mě zkušenosti a pocity ostatních v průběhu a po ukončení léčby. Já jsem momentálně v chemoterapii a čeká mě ještě ozařování. Jaké jsou vaše negativní a pozitivní zkušenosti s touto nemocí?

Mínusy- už nikdy nebudu úplně zdravá, momentálně nemůžu pracovat, mám méně peněz, po chemoterapii mi bývá špatně, nemám moc chodit mezi lidi, abych se nenakazila, vypadaly mi vlasy, nemůžu jíst a pít, co bych chtěla, ztratila jsem chuť na sex, jsem unavená, mám depresivní nálady

Plusy - přehodnotila jsem život, co je a není důležité, nemusím ráno brzo vstávat, nedělám, co se mi nechce a hlavně se ukázalo, kdo v mém okolí za něco stojí a je či není ochoten mi pomáhat - jak se říká, v nouzi poznáš přítele

A co vy? Našli jste v této životní etapě i něco pozitivního? Většinou je to pro nemocného i jeho okolí velmi náročné.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1157
včera v 13:10

Takových příběhů je plný internet, stejně je to pro každého nepřenositelná zkušenost. :nevim: Spíš než co komu dal a vzal se zaměř na sebe, na to, co ti tu rakovinu spustilo, nějaký stresor, nevhodné prostředí, neurovnané vztahy, extrémní životní styl. Ať se ti podaří se jí zbavit a nevrátí se nebo ať třeba dokážeš ukázat i ostatním, čeho se vyvarovat. Což? :think: Přeju hodně sil a zdraví. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
včera v 13:38

Půl mil. Lidi na celém světě nebo ČR?

  • Citovat
  • Nahlásit
17
včera v 17:19

Kéž by na celém světě. Tak zákeřná nemoc má určitě více obětí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
včera v 19:48
@Anonymní píše:
Půl mil. Lidi na celém světě nebo ČR?

V ČR se momentálně léčí tolik lidí, každý dvacátý.
@prejeta_zaba
A otázka na spouštěč, to je na Nobelovu cenu. Myslíš, že o tom každý nepřemýšlí? A kromě těch pár procent, co to má částečně podmíněno geneticky je to prostě sázka do loterie. Onemocní i děti. Proč?
Já nemám žádný extrémní životní styl, nekouřím, piju příležitostně, jím celkem zdravě, nejsem obézní. A nemám žádné jiné nemoci. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
včera v 21:06

Ahoj, nepíšu vlastní zkušenost jako pacient ale jako onkolog. Je neuvěřitelné, kolik síly a odhodlání v sobě mí pacienti najdou, jak jsou stateční, je to pro mně inspirací. Jak malicherné se zdají mé životní problémy… 5. rymicka u dítěte, vši ve škole, zasekla zada… Babička kamaradky, kterou jsem mela v péči, mi upřímně priznala, že rakovina ji vic dala nez vzala (vyléčila se) - pry s rodinou nestravila tolik času za mnoho let jako během léčby. Citila se opečovávaná. Dále znovu začala chodit (pro chronické obtíže byla na invalidním vozíku) - přesuny ji prinutili znovu se snažit postavit se na nohy. Byla mobilni až do sve smrti (srdeční příhoda). Je to nesmírně těžký úsek životní cesty a obdivuji každého, kdo v sobě najde bojovníka a při tom ještě urovná svůj život, priority, vztahy. Přeji hodně sily, optimismu, a zdravíčka, ať je tato „neprijemnost“ brzo za vama a zvládnete ji s co nejmenšími ztrátami! :kytka: :hug:

Anonym - nechci být spojovana s profesí.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
včera v 21:17

Děkuji za příspěvek z pohledu lékaře. Ty vztahy v rodině se fakt rozkryjí. Tak jako o mě pečují teď, to jsem nikdy dřív nezažila a jsem za to neskutečně ráda. Uvědomila jsem si, jak mám skvělou rodinu a přátele.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat