Zkušenost těch, které dlouho nenacházely vztah a nakonec našly

555
20.9.20 22:05

Zkušenost těch, které dlouho nenachazely vztah a nakonec našly

Dlouho nemůžu najít vztah a nevím, co dělám špatně. Vy, které jste dlouho nemohly narazit na toho pravého a našly jste ho, změnily jste něco? Začaly jste jinak myslet, dělat jiné věci? Prosím o radu. Asi bych potřebovala ve svém životě něco změnit, abych našla, nevím ale co. Tocim se pořád dokola.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
403
20.9.20 22:07

Uplne na zacatku bych zvazil, co hledam a co nabizim, objektivne to vyhodnotil a prizpusobil tomu moje pozadavky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 22:09

Našla jsem ve třiceti. Po pravdě si myslím, že jsem měla štěstí. Spojil nás velice specifický volnočasový zájem a internet - každý jsme z jiné země - takže osobně bychom se jinak nikdy nepotkali.

  • Citovat
  • Nahlásit
20377
20.9.20 22:20
@carsin píše:
Uplne na zacatku bych zvazil, co hledam a co nabizim, objektivne to vyhodnotil a prizpusobil tomu moje pozadavky.

To je tááák romantický :lol: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
403
20.9.20 22:23
@holka_z_hor píše:
To je tááák romantický :lol: :mrgreen:

Bohuzel neni.
Ale v mnohych pripadech to muze pomoci.
Zakladatelce preju hodne stesti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
796
20.9.20 22:30
@holka_z_hor píše:
To je tááák romantický :lol: :mrgreen:

No jasně, napřed je potřeba položit racionální základ pro to, aby bylo kde tu romantiku pěstovat. :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26748
20.9.20 22:40

Hele, odprostila jsem se od toho, ze hledam toho praveho, a šla jsem na seznamku ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
353
20.9.20 23:07

Asi byt vic uvolnena, vetsinou kdyz nehledas tak najdes.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21
20.9.20 23:13

Nijak cíleně jsem nevyhledavala partnera ani před tím, ale přišel takový zlom, kdy jsem si uvědomila a smiřila se s tim, že toho praveho nemusím potkat a třeba nebudu mit ani deti. Jsem ráda sama. Byla jsem spokojená. Nic jsem neočekavala. Mého muže jsem pak potkala pri venčení pejska. Nikoho jsem nehledala. Ve vztahu jsem netlacila na pilu, vsechny posuny ve vztahu (bydleni, svatba, deti) prisly ze stany meho muze (driv to tak nemel, vetsina partnerek na nej tlačila se stehovanim apod.) Od zacatku vztahu bylo vsechno ideálni, ale uvedomovala jsem si i moznost, ze to muze kdykoli skoncit. Jeste dodám, ze mi mesíc před prvním setkanim umřel tata, na ktereho jsem byla hodne fixovaná.
Jinak z okolí znám spoustu happy endů ze seznamek.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.9.20 00:21

To je jak dotaz pro mě :) Hledala jsem asi 14 let a našla pak velmi rychle těsně před čtyřicítkou, když jsem to vzala za jiný konec. Probírala jsem to s psycholožkou, psala jsem si „vesmírnou objednávku“, kterou jsme pak s psycholožkou prošly a ona mě upozornila na to nepodstatné. Musím se až usmívat když si uvědomím, že ten pravý, který pak přišel a je už 6 let, má vše, kromě toho následně vyškrtlého, co nebylo podstatné :) K tomu myšlení. Rozhodla jsem se uvnitř sebe, že ho už najdu, že budu hledat více pocit, jaký s tím někým mám, než že bych hledala někoho podle zatvrzelé představy, jak má vypadat. Nakonec přišel jiný typ, než jsem měla do té doby a já přišla na to, že je mnohem lepší a hezčí, než byly ty mé předchozí představy :) Jednou večer jsem se dívala na seriál Přátelé a uvědomila si, že se mi docela líbí jeden z hlavních postav a že je to odlišný typ, než mě do té doby přitahoval. Tak jsem si pomyslela, že bych klidně chtěla takového. No a můj partner je téměř kopie toho z Přátel :D Jsem přesvědčená, že funguje něco mezi nebem a zemí a že to platí i v hledání spřízněné duše. Hledej duši, ne tělo. Někdy ženy bazírují na tom, co není důležité. Mám dvě vysoké školy a vždy jsem chtěla vysokoškoláka. Když jsem to škrtla, přišel středoškolák, který nikde nenapíše hrubku, je v dělnické profesi, ale umí vše opravit, postavit dům a já už na nic nepotřebuji shánět opraváře. Je to nakonec víc sexy, než inženýr co neumí opravit kapající kohoutek. Taky jsem byla na namachrovaný frajírky a když jsem dala přednost hodnýmu klukovi, našla jsem životní klid. Nemám v patách žádnou bejvalku, protože můj nesmělouš má jenom mě. U mě to tedy bylo o velké změně myšlení a priorit. Kdyby se to nestalo, nemohla bych ho objevit. Jo, je ze seznamky. Dřív by mě určitě nezaujal. Fotka nic moc a pak přišel takovej fešák.. ale musela jsem ho dát trochu ostříhat a oblíknout, to holky holt dělají :mrgreen: Hodně štěstí! :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
9603
21.9.20 06:28

Nehrotit to, jít tomu naproti, ale ne za každou cenu, ono to přijde :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7826
21.9.20 06:42

@Mialina Mno, po tom co jsem se vrátila ze zahraničí do ČR, jsem si po všech těch peripetiích řekla „já už na muže kašlu“ a věnovala se sama sobě..našla jsem si práci, bydlení..začala chodit na jógu, chodila s přáteli na výlety, jezdila za našima..dělala jsem si co jsem chtěla a děsně si svobodu užívala a přišlo dokonce i období kde jsem preferovala být single a chlapa jsem vůbec nechtěla, naučila jsem se být sama s sebou a vypustila z hlavy „hledání chlapa“..přišlo to samo, podle mě právě proto, protože jsem se nedivala a intenzivně nehledala..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
48794
21.9.20 06:43

Podle mě je základ uvolnit se, nebýt křečovitý a více se otevřít. Pokud se nedaří, zkus seznamku. 8) :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
202
21.9.20 07:46

Taky je to takový můj dotaz :D Taky nemůžu najít a už mě štvou ty „kecy“, jak se mám naučit mít se ráda, být sama a užívat si svobody, dělat co mě baví a zkrátka nehledat, přestat chtít chlapa. Dle mého názoru to možná tak platí pro někoho, kdo je vyloženě zoufalý z toho, že je single, protože neumí trávit čas sám a nemá jinou náplň života, nemá třeba moc sebevědomí, atp., ale není to rada pro někoho, kdo má život fajn a chybí mu jen někdo, s kým by se podělil.

Já jsem třeba taky už nějakou dobu sama, mám se ráda, mám kopu přátel, se kterými trávím čas, cestuji (i když teď kvůli koronaviru bohužel moc ne), téměř každý den sportuji, věnuji se péči o svůj zevnějšek, čtu, dodělala jsem si doktorát, učím se jazyky, mám zajímavou práci, chodím mezi lidi, kdy se snažím aspoň jednou za týden být na nějaké akci různého charakteru (není tím myšlena diskotéka, ale třeba koncert, slavnosti, přednášky atp.) a potkávám spoustu lidí i v rámci své práce. Myslím, že i vypadám k světu a do vztahu mám dle mého hodně co nabídnout. Svobody si užívám a dá se říci, že umím žít single život naplno, ale vzhledem k tomu, že si zároveň přeju vztah s někým, s kým se navzájem budeme chtít, a s kým založím časem rodinu, tak asi těžko přestanu jen tak chtít něco, co si přeji a k čemu jsme jako lidé předurčeni i biologicky. Kor ve věku, kdy všichni kolem mě jsou zadaní, vdávají se/žení se, mají děti atd.

Pokud bych se nutila „nechtít“ chlapa, tak se v podstatě násilím vmanipuluji do nějaké pozice, o kterou já zájem nemám, a stejně bych to dělala jen kvůli tomu, že přeci všichni říkají, že až se s tím člověk smíří, tak ho potká (což zaznělo i zde). Takže bych to stejně dělala účelově a myslím, že to tak dělá většina lidí, že se snaží prezentovat jak před sebou samými, tak i před ostatními, jak už se smířili, ale vnitřně toho pravého stále stejně chtějí potkat. Pokud by se člověk skutečně smířil, že vztah a děti nechce a byl by takto spokojený s tím, že je to jeho přání takhle žít, tak si přeci do života následně nevpustí někoho jiného, protože by přece jednal v rozporu s tím, jak chce žít a se svým přáním. Takže za mě je tohle „smíření se“ jen póza. Určitě je dobré pracovat na tom, aby se člověk měl rád a aby měl fajn život i bez vztahu, aby ho zkrátka bavilo žít a nebyl v depresích, že nemá nikoho, s kým by se podělil o tenhle fajn život, ale určitě to za mě není o tom se násilně vmanipulovat do situace nechtít vztah. Neporadím, co změnit, abys někoho našla, ale za mě je asi dobré hledat na více frontách, osobně (tzn. aktivně chodit ven a bavit se s lidmi, i když z toho rozhovoru nic nebude a je to jen o prohození pár slov, zkusit se seznámit při koníčku), poprosit přátelé, aby tě seznámili, až budou mít v okolí někoho nezadaného, založit si seznamku a zkusit třeba i tu placenou, protože z těch neplacených má člověk akorát deprese, cíleně zkusit třeba jednou za měsíc něco nového…a při nejhorším se i časem osmělit a sbalit nějakého chlapa sama, rozuměj pozvat ho na rande…Pokud jsi doteď něco z toho nedělala, tak to začni dělat a třeba je to právo to, co jsi měla změnit.
Můj problém třeba je, že mi téměř s nikým nepřeskočí jiskra, nehraje tam ta chemie, a proto je pro mě většina chlapů nepřitažlivých a nemám potřebu se nějak snažit, i když jsou jinak ti chlapi objektivně v pořádku, ale subjektivně to tam prostě nehraje…a když už se někdo objeví, tak zpravidla zjišťuji, že je dotyčný zadaný nebo je tam jiná překážka :lol: V takových situacích si zpravidla taky říkám, jak už se na to vypr*dnu, že mi to není asi souzený, ale po té se stejně oklepu.

Za mě dává smysl potkat co největší vzorek chlapů a doufat, že mezi nimi se jednou ten pravý objeví :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26748
21.9.20 08:13

@dalmatine no jasne, presne :palec: nikdy jsem nepochopila y vzorce: vse jsem dostala, kdyz jsem prestala chtit :roll: tak bud to jsou fakt neurotici nebo to nedava smysl.

Ja jsem teda vzdy dostala, kdyz jsem chtela a neco pro to delala. Proste tak jak říkáš- pokud se chci seznamit, tak pujdu mezi lidi, at uz virtualne nebo doopravdy. Jinak bych upozornila, ohledne seznamek- na tech zadarmo sice mas spoustu hlusiny, ale tech chlapu je tam proste vic a tu a tam clovek kopne zlato. A je jedna takova česka (samozrejme dobra) vlastnost. Česky človek je zpravidla škudlil a nikdy neda penize za neci, co muze mit zadarmo. Takze bych uplne nespolehala na to, ze placene seznamky napr. vyuzivaji nejaci VIP, aby jejich oblicej nevisel nekde na verejnem portale. Spis bych si tipla, ze do placene jde ten, komu se nedari na te prelidnene zadarmo.

Jinak ja jsem se seznamovala v terenu jak diva, ale jsou proste obdobi, kdy rybnik v okoli je proste vyloven a na tu seznamku jsem sla. Pro jistotu jsem zkusila badoo, stesti a tinder. A treba na Tindru jsem absolutne neuspela, bud jsem se tam nehodila nebo jsem to nejak nepochopila (ulični test a jine seznamky potvrdily me tuseni, ze ve vzhledu to neni :P ), takze to chce vyzkouset vicero cest. A jak tvrdi @sirikit: „přehrabujeme ra-dost-ně“.

Taky mi pripada, ze se preceňuje to, ze maji zeny udajne prilis vysoke naroky. No…pokud jsem chytrá a hezka, tak fakt s nejakou slabomyslnou zrůdou fakt nebudu, a to i pro to, ze slabomyslna zruda, jakmile oadne prvni opojeni z toho, jakou Bohyni ziskala, se po Bohyni zacne vozit, aby ji ukazala, kdo je v rodine pánem, a aby si o sobe moc nemyslela. To potvrzuji zkusenosti me i z meho blizkeho okoli. Takze ‚pod cenu‘ urcite nechodit. Ale anonymni vyse to napsala hezky (a říká to i Jeronym Klimeš)- neni nutne vybirat pouze z klišoidne vybraneho okruhu. Pokud jako zena beru 100k, neni nutne hledat chlapa, co vydelava 200k, ale stačí ‚inženýrek za 40‘, pokud jeho osobnost rozdycha mou vnejsi hvězdnost.

Ale hlavne v tomhle to taky neni. Vysokoškolačky jsou zpravidla hrde na sve vzdelani a praci, a hledaji chlaoa, ke kteremu by mohly vzhližet nebo ktery by je ocenil (ty jsi moje šikulka primářka). Ale vetsina chlapu na tohle vubec neni nastavena, proto teda ze zkusenosti tvrdim, ze se nema mluvit o praci, ale ukazat kozy, no :P jinak rečeno, nevystavovat ty svoje vlastni mamuty, ale predvadet svou plodnost ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama