Změna pocitů k partnerovi v těhotenství, rozchod?

Anonymní
22.5.21 20:33

Změna pocitů k partnerovi v těhotenství, rozchod?

Zdravím a prosila bych o radu, nevím jak dál..

Je mi 25 let, právě dodělávám VŠ Ing., přítel 30 bydlí u rodičů v jiném městě. Známe se pár let a chodíme spolu rok (byla jsem mezi tím i na Erasmu v zahraničí, kdy jsme si volali a oba jsme měli pocit, že to nás vztah ještě víc upevnilo). Neplánovaně jsem po návratu otěhotněla, ale miminko jsme oba chtěli. I tak bylo v plánu se sestěhovat, já akorát dodělám před porodem školu, ve vztahu bylo všechno moc fajn i o svatbě jsme se dost bavili. Ale od té doby co jsem těhotná, přítele nemůžu vystát. Mám pocit, že situaci nebere vážně, nezajímá se, nový společný byt řeším jen já, pořád se ho ptám jak to vidí do budoucna, jaké má plány ale nikdy se nedočkám konkrétní odpovědi. O to víc jsem frustrovaná, když se mě rodina ptá, jaké máme plány. Chápu, že těhotenství je z počátku hlavně změna pro ženu a že hormony hrají obrovskou roli. Ale tak strašně mě mrzí jeho přístup. Finančně jsem díky brigádám a našetřeným penězům na tom líp jak on, při nenáročném HPP (což jsem původně viděla jako velké +, že bude doma s rodinou) se ani nesnaží hledat si další přivýdělek (protože s větším bytem a nájmem mu z výplaty opravdu mnoho nezbyde), sedí doma na zadku, dává si v klidu pivo protože asi počítá s tím, že veškerou výbavičku a všechno ostatní asi budu platit já ze svých úspor? I komunikace je teď mezi námi jiná, asi jak spolu ještě nebydlíme. Potřebovala bych nejspíš slyšet názor, jestli jsou to jen hormony, že se to po porodu zlepší/zhorší (jak se tu píše ve spoustě diskuzích) nebo jestli náznaky (30 a bydlení u rodičů, nezájem, žádná podpora a snaha atd.), které teď vnímám je potřeba brát vážně a nějak situaci co nejdřív vyřešit. Své pocity jsem mu sdělila už několikrát, ale on prostě není naučený komunikovat a tak je to prostě těžké a neuvěřitelně mě to stresuje a to v tomhle stavu nechci :(. Sama jsem vyrůstala bez otce, mamka byla a je naprosto skvělá a nevím, jestli by nebylo nejlepší se odloučit a zvládnout to bez něj. Myslím, že bych to sama hlavně v klidu zvládla. Zase vím, že by rodina měla být, pokud to jde, pohromadě.

Doufám, že touto diskuzí někoho nepopudím. Nemám si o tom s kým moc promluvit, proto to zkouším alespoň tady. Děkuju

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9679
22.5.21 20:40

Nezlepší. Bohužel nemá zájem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7331
22.5.21 20:54

Nezlepsi. Nakonec budeš z rodičaku živit všechny tři. Super vyhlídka

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9409
22.5.21 21:02

Je to smutný, ale do teď mamahotel a od teď přítelkyně servis. Asi bych hodně obracela každou korunu a trvala jeho podílení se - sepsat plánované nákupy, at dá polovinu. Jestli zůstaneš sama, budou se peníze hodit. A aspoň uvidíš, jestli se něco pohne dopředu nebo vycouvá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
488
22.5.21 21:04

Nechci tě strašit, ale je jen malá pravděpodobnost, že se změní k lepšímu, hormony taky hrajou svou roli, tak bych ještě tomu dala čas, než si zvyknete spolu žít pohromadě a naučíte se lépe komunikovat. Případně zajít do poradny. Když ani miminko až bude na světě ho nenakopne, tak už asi nic :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2031
22.5.21 21:17

A proč spolu nebydlíte? Nedovedu si představit, že mám dítě s někým, s kým jsem nikdy nebydlela. Že těhotná bydlím u rodičů. Že chlap ve 30 bydlí u rodičů. Kdy hodláte bydlet společně? Nemůžeš vědět, jak se bude chovat, když jste každý jinde. Kdybyste spolu bydleli, třeba by ti večer pohladil břicho, zeptal se jak ti je, nakoukl do počítače a okomentoval kočárek, který zrovna vybiras… ale když spolu nejste, toto moc nejde řešit po telefonu… sestehujte se a uvidíš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11018
22.5.21 21:23
:pocitac:
@Anonymní píše:
Zdravím a prosila bych o radu, nevím jak dál..

Je mi 25 let, právě dodělávám VŠ Ing., přítel 30 bydlí u rodičů v jiném městě. Známe se pár let a chodíme spolu rok (byla jsem mezi tím i na Erasmu v zahraničí, kdy jsme si volali a oba jsme měli pocit, že to nás vztah ještě víc upevnilo). Neplánovaně jsem po návratu otěhotněla, ale miminko jsme oba chtěli. I tak bylo v plánu se sestěhovat, já akorát dodělám před porodem školu, ve vztahu bylo všechno moc fajn i o svatbě jsme se dost bavili. Ale od té doby co jsem těhotná, přítele nemůžu vystát. Mám pocit, že situaci nebere vážně, nezajímá se, nový společný byt řeším jen já, pořád se ho ptám jak to vidí do budoucna, jaké má plány ale nikdy se nedočkám konkrétní odpovědi. O to víc jsem frustrovaná, když se mě rodina ptá, jaké máme plány. Chápu, že těhotenství je z počátku hlavně změna pro ženu a že hormony hrají obrovskou roli. Ale tak strašně mě mrzí jeho přístup. Finančně jsem díky brigádám a našetřeným penězům na tom líp jak on, při nenáročném HPP (což jsem původně viděla jako velké +, že bude doma s rodinou) se ani nesnaží hledat si další přivýdělek (protože s větším bytem a nájmem mu z výplaty opravdu mnoho nezbyde), sedí doma na zadku, dává si v klidu pivo protože asi počítá s tím, že veškerou výbavičku a všechno ostatní asi budu platit já ze svých úspor? I komunikace je teď mezi námi jiná, asi jak spolu ještě nebydlíme. Potřebovala bych nejspíš slyšet názor, jestli jsou to jen hormony, že se to po porodu zlepší/zhorší (jak se tu píše ve spoustě diskuzích) nebo jestli náznaky (30 a bydlení u rodičů, nezájem, žádná podpora a snaha atd.), které teď vnímám je potřeba brát vážně a nějak situaci co nejdřív vyřešit. Své pocity jsem mu sdělila už několikrát, ale on prostě není naučený komunikovat a tak je to prostě těžké a neuvěřitelně mě to stresuje a to v tomhle stavu nechci :(. Sama jsem vyrůstala bez otce, mamka byla a je naprosto skvělá a nevím, jestli by nebylo nejlepší se odloučit a zvládnout to bez něj. Myslím, že bych to sama hlavně v klidu zvládla. Zase vím, že by rodina měla být, pokud to jde, pohromadě.

Doufám, že touto diskuzí někoho nepopudím. Nemám si o tom s kým moc promluvit, proto to zkouším alespoň tady. Děkuju

Bohužel čekáš dítě s někým, koho si vlastně ani pořádně neznala. A pod tíhou odpovědnosti, ti asi začíná docházet, že to není ideální otec.
Tlačila bych do společného bydlení, třeba ho to probere k nějakému dospělejšímu chování.

Příspěvek upraven 22.05.21 v 21:25

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
64453
22.5.21 21:25

Vybrala sis špatného muže.. To se nezmění.. Mít dítě předtím, než se poznáte, je hloupost. Teď se projevuje, jaký je a nečekej změnu, spíš bude hůř. Už jen to, že do 30 bydlel u rodičů o něčem svědčí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.21 21:37

@Midaku já bydlím už třetím rokem v 1kk, na začátku roku jsem se vrátila z Erasmu a otěhotněla. Před semestrem v zahraničí jsme se nesestěhovali, protože v bytě údajně nechtěl být sám (přijde mu velice výhodné bydlet doma u maminky) a ještě před tím jsme spolu chodili půl roku a to mi na společnou domácnost přišlo ještě brzy..Doufám, že by se to tím společným bydlením mohlo změnit. Proto jsme snad sehnali větší byt a sestěhování je zatím v plánu. Viděla bych to taky tak, že buď se to pak zlepší, nebo by se situace do porodu (říjen) musela změnit. Jen mě teď dost trápí ta komunikace. Vím, že to není ideální situace.

  • Citovat
  • Nahlásit
2031
22.5.21 21:46
@Anonymní píše:
@Midaku já bydlím už třetím rokem v 1kk, na začátku roku jsem se vrátila z Erasmu a otěhotněla. Před semestrem v zahraničí jsme se nesestěhovali, protože v bytě údajně nechtěl být sám (přijde mu velice výhodné bydlet doma u maminky) a ještě před tím jsme spolu chodili půl roku a to mi na společnou domácnost přišlo ještě brzy..Doufám, že by se to tím společným bydlením mohlo změnit. Proto jsme snad sehnali větší byt a sestěhování je zatím v plánu. Viděla bych to taky tak, že buď se to pak zlepší, nebo by se situace do porodu (říjen) musela změnit. Jen mě teď dost trápí ta komunikace. Vím, že to není ideální situace.

To všechno zní naprosto logicky, jen jste si asi měli najít společný být po tvém návratu, nebo aspoň hned po otěhotnění. Ale to je teď už jedno. Co nejdřív se sestehujte a doufej, že ho to nakopne a že jak to bude mít denně doma, tak se zajímat začne. Ono to společně bydlení je pro vztah důležité. Když nevyšlo doteď, tak aspoň od teď, míč lepšího teď nevymyslis.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.21 21:48

První reakci jsem obrečela. Ale i tak vám všem moc děkuju za názory. Dost teď slýchám, že se „tak cítím kvůli těhotenství“ a tak si nejsem jistá ani vlastním úsudkem pomalu. Vím, že je to škoda, že jsme se neznali víc. Ale abych kvůli tomu, že jsem neznala přítele pořádně šla teď na potrat, protože jsem neplánovaně otěhotněla, to zase ne. To zase si myslím, že budu schopná se postarat a na miminko se těším. Někdy přeci partneři/ manželé zjistí až po několika letech, že to prostě není ono. Nechci to zahodit hned. Byt jsme snad sehnali, jsem v 5.měsíci tak uvidím, jestli se to do porodu po sestěhování změní. Potřebovala jsem to už jen někomu říct, jak to teď cítím. Ještě jednou moc děkuju :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
9409
22.5.21 21:52

Je mi tě líto, jakou zažíváš nejistotu. Také bych se honem rychle sestěhovala, at je v proudu příprav, rovnou ho zapojit do domácnosti, finančně zainteresovat. Třeba je to jen piom situace a přítel bude fajn manžel a táta. :kytka: Skvělé je, že ty jsi samostatná jednotka a víš, že bys to případně zvládla. Chápu to správně, že by měl být on s dítkem doma a ty budeš živit?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.21 22:13
@tulipán píše:
Je mi tě líto, jakou zažíváš nejistotu. Také bych se honem rychle sestěhovala, at je v proudu příprav, rovnou ho zapojit do domácnosti, finančně zainteresovat. Třeba je to jen piom situace a přítel bude fajn manžel a táta. :kytka: Skvělé je, že ty jsi samostatná jednotka a víš, že bys to případně zvládla. Chápu to správně, že by měl být on s dítkem doma a ty budeš živit?

Uděláme to tak. Jste moc hodná :hug: Doma chci zůstat já. Pracovala jsem i mám vzdělání v cestovním ruchu, takže doufám, že v mezičase do těch 2-3 let se obor vzpamatuje a že to nakonec (i když neolanov) vyjde všechno moc hezky. Ukončení studia, místo HPP v oboru extrémně zasaženém covidem miminko a až bude čas, abych nastoupila do práce by mohl být svět v pořádku a já se vrátit opět právě k cestovnímu ruchu. A i kdyby nebylo covidu, určitě bych chtěla s miminkem být doma já.

  • Citovat
  • Nahlásit
9409
22.5.21 22:36
@Anonymní píše:
Uděláme to tak. Jste moc hodná :hug: Doma chci zůstat já. Pracovala jsem i mám vzdělání v cestovním ruchu, takže doufám, že v mezičase do těch 2-3 let se obor vzpamatuje a že to nakonec (i když neolanov) vyjde všechno moc hezky. Ukončení studia, místo HPP v oboru extrémně zasaženém covidem miminko a až bude čas, abych nastoupila do práce by mohl být svět v pořádku a já se vrátit opět právě k cestovnímu ruchu. A i kdyby nebylo covidu, určitě bych chtěla s miminkem být doma já.
:hug: Budem si tykat, jo. Už ted víš, že to zvládneš. Udělej si rozpis plateb, domácích prací, zařizování, pochůzky, koníčky a rovnou zapojit do všeho. On matku má, ted bude mít tebe a dítě. Nenech se uvrtat do pečování o vše a všechny, jak to máte zrovna teď. Třeba si neuvědomuje, co by měl dělat (není omluva), chlapi někteří potřebují přímé konkrétní sdělení. Dodatečné zapojování a změna pořádků drhne, jsem toho důkazem :lol:. Tím jsem vás rozhodně nechtěla rozhádat, nebo nasadit červa. Já si fakt myslím, že ještě neprozřel a bohužel budíček je na tobě. A hormony také mohou mít vliv. Žena hnízdí, hledá klid a oporu a ty ji ted necítíš a vypadá to, že oprávněně.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.5.21 22:45
@tulipán píše: :hug: Budem si tykat, jo. Už ted víš, že to zvládneš. Udělej si rozpis plateb, domácích prací, zařizování, pochůzky, koníčky a rovnou zapojit do všeho. On matku má, ted bude mít tebe a dítě. Nenech se uvrtat do pečování o vše a všechny, jak to máte zrovna teď. Třeba si neuvědomuje, co by měl dělat (není omluva), chlapi někteří potřebují přímé konkrétní sdělení. Dodatečné zapojování a změna pořádků drhne, jsem toho důkazem :lol:. Tím jsem vás rozhodně nechtěla rozhádat, nebo nasadit červa. Já si fakt myslím, že ještě neprozřel a bohužel budíček je na tobě. A hormony také mohou mít vliv. Žena hnízdí, hledá klid a oporu a ty ji ted necítíš a vypadá to, že oprávněně.

To zní rozumně. Ráda plánuju, takže rozpisy udělám. Vím, že je to s muži někdy dooost těžké. No kéž by to sestěhování dopadlo dobře a mohli bychom být úplná rodina ve 3. Ještě jednou moc děkuju. Moc se mi líbí tvé názory a podpora :hug: a budu tedy doufat v prozření :D

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat