Změny při narození druhého dítěte

Anonymní
15.6.21 21:35

Změny pri narozeni druhého ditete

Zdravicko…
mame jednoho chlapečka. Plánované tehotenstvi, které od zacatku do konce bylo zalite slunickem. Nemela jsem ani sebemenší pochyb ze bych to nezvladala apod… no po porodu jsem mela trosku Krušné obdobi, ale nic hroznyho:) vsechno slapalo jak po dratkach a nastal cas na druhé. Plánovali jsme to aby mi navazovala mateřská. Ja u prvniho chodila na brigady, jezdila na konich, mela spoustu casu. Coz logicky ted uz nepujde… ale vubec mi to nevadilo, a financne to taky budem muset zvladnout:)
Snazili jsme se pul roku.. celou dobu sem byla vlastne natesena. Nakonec se to povedlo zrovna mesic kdy jsem to necekala :D mela jsem zkousky na konci semestru takze jsme se moc nesnazili😂 😂 🤣 no ale bum… a ja vlastne vubec nebyla šťastná jak u prvniho. Bylo mi to tak neak fuk… do toho je mi silene zle a jsem j navena a vylozene me zzira pocit ze to nezvladnu, jak psychicky tak fyzicky. Ze dve deti nedam, ani neutahnem a ze to vsechno bude naprd… vubec nemuzu to svoje myšlení otocit… i prez to ze miminko bylo plánované a pred otehotnenim jsme byli opravdu rozhodli… bojim se ze to ten nas malej mazel odnese, nebo naopak to odnese to mimco, ze proste jednomu nebi druhymu nedam dostatečně dost lasky apod…
jaké jste meli vy začátky? Co se změnilo druhym miminkem? Mel nekdo taky tyhle pocity? Jak jste se jich zbavili? Nebo pokračovali i po narozeni? Dekuji za vase zkusenosti:)
Je mi jsny ze je to normalni:D jen je to sok, po tom co prvni bylo. Zalite slunickem😂

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12659
15.6.21 21:44

Tehotenstvi je otrava, zadne slunicko. Tak nevim, no 8).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
391
15.6.21 21:51

Holt dvě jsou dvě no…a to druhý máš ještě v břichu, horší to bude ještě když se narodí :D…si uvědomuji kolik času jsem s jedním měla ještě :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.6.21 21:53

Starší má 4 roky, měsíc po porodu bude mít 5, jsem teď na začátku 6 měsíce. U první to byla pohoda, těhotenství na jedničku, po porodu jsem měla doma partnera který se opravdu hodně staral, vařil, uklízel, hodně se o malou staral- pracoval z domova. No teď bum a ikdyž jsme to plánovali mam strach jak blázen. Manžel změnil práci. Dělá dvanáctky 4dny a 4 volno. Takže doma na pomoc nebude. Já teprve před měsíce přestala objímat záchod, nějak si to ještě celé nepřipouštim, ale bojim se o starší. Má ted všechno, všechno je podle ní, najednou přijde vetřelec a já jsem zvědavá jak to budu zvládat. No uvidíme, hrozně se o dceru bojim aby to neodnášela, modlím se ať mimino je zlatý, ať furt spí. Ať já nejsem protivná, ať stíhám a dokážu se i tak věnovat starší a ne jí furt jen říkat “ to nejde, to nemůžeme, teď ne” protože mimino. Bude to jízda, moc se těším :mrgreen: :mrgreen:

  • Citovat
  • Nahlásit
5059
15.6.21 21:54

Nemusíš se cítit provinile k prvorozenému dítěti. Neboj se, časem zjistíš, že máš dost lásky pro oba :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11015
15.6.21 22:14
@dedrichov píše:
Nemusíš se cítit provinile k prvorozenému dítěti. Neboj se, časem zjistíš, že máš dost lásky pro oba :kytka:

Což o to, làska není problém, jen toho času je při 2 dětech tak nějak míň

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.6.21 22:14

Myslím že se nemusíš cítit provinile. :D Dcera má 2,5 při na rození druhého bude mít čerstvě 3. Miminko jsme plánovali, těšili jsme se, pořád jsme se o tom bavili, s každým negativním testem jsem byla smutná, zadařilo se za 3 měsíce…a když jsem si udělala test který vyšel pozitivně rozbrečela jsem se manželovi že nevím jestli jsem to vlastně chtěla. :mrgreen: :mrgreen: Teď už to je dobrý, jsem ke konci 1. trimestru a hrozně se těšíme. :D Myslím že tyhle stavy jsou normální. Jinak taky bojuji s tím že mám strach abych malou nezanedbávala a mám pocit že nikoho nemůžu milovat více než ji. No snad to brzy přejde. :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
15.6.21 22:21

Jsem na tom jako ty…syn byl tedy neplánovaný, těhotenství příšerné, po porodu to „smrdělo“ postižením. Teď je z něj ale vymazlený zdravý tříleťák, snad není člověka, co by mi neřekl, že mám to nejhezčí a nejmilejší dítě. A tak nás napadlo, že by měl mít sourozence. Otěhotněla jsem na 1. pokus, jsem 15tt a nejradši bych si jednu flákla. Pořád mám ještě nevolnosti, zhubla jsem a to je v mém případě pohroma minimálně estetická. Vyčítám si, že si se synem neužívám jaro a teď léto, že nemám trpělivost. Už teď mám pocit, že fyzicky a psychicky nedám těhotenství ani mimino. Tak já jen, že nejsi sama…

  • Citovat
  • Nahlásit
560
15.6.21 23:29

Pocity jsou normální. Už to prostě není to první těhotenství. Kdy se člověk taaak těší :). Je to prostě jiné. Já se zase bála, aby jsme to druhé miminko meli rádi tak moc jako to první. No samozřejmě to byly zbytečné obavy. Zamilovala jsem se na první pohled :srdce:. Ale ten čas… S tím jsem se hodně těžko smiřovala. Najednou jsem neměla čas ani na starší, na pořádné věnování se jí a ani na to miminko, které jsem si tak moc chtěla mazlit, ale nemohla jsem tak hodně jak bych chtěla, protože to bylo starší líto. Takže jsem se pořád jen snažila rozdělit pozornost mezi obě stejně, aby nebyla ani jedna smutná. Porad se snažím. Je to náročné. A je náročné mít dvě děti. Myslím v porovnání s jedním. Ale je to krásný. Stojí to za to. A souhlasím s tím, že čím víc dětí, tím víc radosti :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
824
15.6.21 23:51
@Anonymní píše:
Myslím že se nemusíš cítit provinile. :D Dcera má 2,5 při na rození druhého bude mít čerstvě 3. Miminko jsme plánovali, těšili jsme se, pořád jsme se o tom bavili, s každým negativním testem jsem byla smutná, zadařilo se za 3 měsíce…a když jsem si udělala test který vyšel pozitivně rozbrečela jsem se manželovi že nevím jestli jsem to vlastně chtěla. :mrgreen: :mrgreen: Teď už to je dobrý, jsem ke konci 1. trimestru a hrozně se těšíme. :D Myslím že tyhle stavy jsou normální. Jinak taky bojuji s tím že mám strach abych malou nezanedbávala a mám pocit že nikoho nemůžu milovat více než ji. No snad to brzy přejde. :)

Mám to podobně, až na to, že já moc nemůžu manželovi plakat v náručí. Na druhém dítěti jsme se sice shodli, ale je fakt, že kdybych já řekla ne, tak zůstaneme v klidu u jednoho, rozhodnutí bylo spíš na mně. Myslím, že manžel se spíš držel původní dohody, ale že by se bez druhého obešel. Plus, já se teda zase tak moc netěším, ale je to lepší než v tom 1.trimestru.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
81
16.6.21 00:45

Také jsem to tak měla. Nejhorší pocity přešly s nevolnostmi, když je člověku blbě vidí vše černeji. Ale strach, jak to budu zvládat jsem mela až do porodu. Nakonec to není vůbec tak zle, a to nemáme absolutně žádné hlídání, dceři byly v době porodu 2 roky, obě děti první rok a půl doma. Děti se brzy navzájem zabavi a začne byt jasne, ze to není tak, ze staršímu berete svou lásku, naopak mu navíc dáváte někoho, kdo ho obohatí zase jinak.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2038
16.6.21 22:59

Mám děti od sebe 11,5 měsíce, neboj, nebudeš mít čas na něco takového myslet, že by to malý odnesl :-D vlastně nebudeš mít čas vůbec na nic :-D
Jo, děti budou mít na přelomu července a srpna dva a tři roky a vlastně nemám pořád čas myslet na to, že by to někdo z nich odnesl :-D bud řve jeden nebo druhej nebo oba :-D u toho člověk ani moc myslet na nic nedokáže, takže pohoda :-D :-D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12581
19.6.21 08:09

A teď si vem že my chtěli druhé a jsou z toho dvojčata :lol:.A neměnila bych ani za nic, je to úžasný a když si člověk najede na svůj režim tak se to dá zvládnout. Co jiného taky zbyva :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
59
23.6.21 00:15

Hlavně klid

Hlavně klid. Teď jsi unavená, není ti dobre. Segra říkala, ze v 1.trimestru se třetím dítětem měla regulérní deprese. S přibývajícími týdny to přešlo. Z osibni zkusenosti mi přijdou dvě děti mnohem víc naplňující než jedno. Rodina je taková kompletnejsi, krásnější, pestřejší a i ten starší sourozenec se dostane z viru té vecne soustředěné pozornosti, která muže být ve výsledku na škodu. Dvě děti si spolu hezky vyhrajou, zabavi se, už to není jen o tom, s čím přijde rodič. Přijde mi, ze paradoxně mám toho času víc, než když to první na me neustále viselo. Mas dvě ruce, obejmes dvě najednou, neboj. :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat