Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zoufalá samota
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
16.10.17 21:12
- Citovat
- Upravit
25.10.17 10:59
Byt jsi nabyla pred manzelstvim? Jinak to s tim vystehovanim si budes muset rozmyslet, jestli tam nahodou nehrozi z jeho strany nasili…a podle toho volit zpusob. Je moc dobre, ze ses rozhodla. My s manzelem to mame jinak, on je velice slusny. Na vsem jsme domluveni a vcera padlo posledni a definitivni rozhodnuti - jdemevod sebe. Pomohla mi s tim i navsteva cloveka, ktery se zabyva dispozicni diagnostikou. Jednoznacne z toho vyplynulo, ze nas vztah nema smysl zachranovat a ze jsem se uplne nepochopitelne obetovala pro rodinu. Zacinam znovu a jsem stastna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 11:10
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem původní zakladatelka celé diskuze, nebudu psát a zakládat novou, shrnu to sem. Děvčata, holky, doufám, že mi poradíte, pomůžete.Snášela jsem viz. popisek i po této diskuzi, dlouho, dlouhých Xlet… už nemůžu!
Prostě nemůžu, nemám dál sílu, chuť.. nemůžu dál.
Je mi do pláče, ale vnitřně mám pocit, že až to přebolí, nadechnu se! Opravdu a zhluboka se nadechnu a budu žít..vyrovnaným životem..Od této diskuze se u nás nic moc nezlepšilo, nezměnilo, i když jsme debatu o i tomhle tématu vedli, žádný závěr.
Možná i tu absenci doteků bych nějak zvládla v budoucnu, ale manžel se začal chovat jako naprosté prase! Sprostý, krutý hvado! Omlouvám se, ale jinak to vyjádřit nejde.
Vidím to přesně! Jakmile vidí, že se mi daří, cokoli, hned má potřebu mě srážet, urazit, ponížit. Např. jakékoli mé vaření je humus, sraka, kentus - a podobné výplody slov, před našimi dětmi!!!
Minulých pár let se stravoval výhradně doma a neměl s tím nejmenší problém
Na jednu stranu se tomu už musím i smát, protože to směšné je, ale když si to celé uvědomím, smích mě přejde.
Začal dělat i to, že např. dnes. Píše mi, zda mu zavolám prosím do opravny hodinek na druhou stranu ČR, aby je poslali, potvrdit cenu opravy, atd. říkám, že jasně, i když jemu by asi pusa upadla. Vše vyřídím, hodinky přijdou PPL atd. volám mu to, milý, strašná legrace atd. Cca za dvě hodiny mu píšu já, co holky, co děláme atd. a reakce? Nas*rat a další zpráva, na moji otázku, zda mu přijde naprosto v pořádku se takhle chovat a takhle se mnou jednat mi napsal: Neřešim tě! A podobný smsky, ale to je co týden několikrát..
Jakmile on potřebuje - je zlatej. Kdokoli jinej - jen je z něj hulvát!Je z něj šíleně sprostý, nechutný, odpudivý chlap… opravdu to tak cítím…
Napsala jsem mu nyní dlohou zprávu o tom, že vážně končím, že tohle nedávám dál, atd. (nikdo by tohle proboha netrpěl)…
Nemám nejmenší chuť se s ním dál bavit či cokoli…a to myslím smrtelně vážně…
Mám ho plný zuby!A teď k jádru věci… Co mě zajímá - úplně narovinu - praktickou stránku.
Za jakékoli rady budu ráda. Děkuji za vyslechnutí.
Jsme v bytě, družstevním - pouze já jsem členem družstva, byt je od mých rodičů.
Trvalé bydliště tu mám já a dvě dcery. Nikdo jiný. Potřebuji vyřešit, jak mohu manžela vystěhovat?? Pouze zamknout a dát mu věci před dveře mi přijde velice sprosté a nedůstojné, ale on sám neodejde. Nikdy neodejde! To vím stoprocentně.
Jednoduše, najdeš mu podobné bydlení a vystěhuješ ho. Nebo počkáš na nabytí právní moci rozvodu a vystěhuješ ho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 12:07
@Judy01 píše:
Byt jsi nabyla pred manzelstvim? Jinak to s tim vystehovanim si budes muset rozmyslet, jestli tam nahodou nehrozi z jeho strany nasili…a podle toho volit zpusob. Je moc dobre, ze ses rozhodla. My s manzelem to mame jinak, on je velice slusny. Na vsem jsme domluveni a vcera padlo posledni a definitivni rozhodnuti - jdemevod sebe. Pomohla mi s tim i navsteva cloveka, ktery se zabyva dispozicni diagnostikou. Jednoznacne z toho vyplynulo, ze nas vztah nema smysl zachranovat a ze jsem se uplne nepochopitelne obetovala pro rodinu. Zacinam znovu a jsem stastna.
A když máš manžela velice slušného, proč od něj utíkáš? Palí Tě dobré bydlo, nebo co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 12:12
@Anonymní píše:
Já chápu zakladatelku(obnovitelku), ale i jejího partnera.
V období dospívání mi hrozně chyběl fyzický kontakt a láska v jakékoli podobě včetně té rodičovské, pak jsem si nějak vypěstovala imunitu vůči tomuto pocitu a od té doby je mi vyloženě nepříjemné když na mě někdo sahá.
Dotyk mi nevadí asi od čtyř lidí, jeden je partner, dva nejlepší kamarádi a jedna kamarádka. Jinak nesnáším když na mě kdokoli sahá, vadí mi to i od vlastní matky.
Nemyslím si že mám problém, prostě jsem nekontaktní člověk. Naštěstí mám stejně založeného partnera.
Potřebuji dotyk tak jednou za měsíc (nemluvím o sexu), přitulíme se s partnerem a to mi stačí, jemu taky. V dětsví to měl doma podobně jako já a tak u nás není pochyb že byla chyba na straně rodičů. Už teď vím že se ke svému dítěti budu chovat jinak a nebudu taková jako byli mí rodiče.Peťa.
Třeba to potřebujete oba natrénovat, tak byste třeba mohli začít trénovat. Což to takhle zkusit místo jednou za měsíc dvakrát za měsíc, později třikrát za měsíc a tak postupně zvyšovat dávku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 12:22
@Božislava píše:
A když máš manžela velice slušného, proč od něj utíkáš? Palí Tě dobré bydlo, nebo co?
Nelítali motýlci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
25.10.17 12:28
@Mart81 píše:
S nepoměrem v tom, jakou míru dotyků, něžností a fyzického kontaktu potřebujeme já a manželka ve vztahu, se potýkám už tak deset let. A upřímně to, že jsem si udělal masérské kurzy a prošel jsem si praxí v domově sv. Josefa nebo třeba na LDN v Praze, stejně jako setkávání s lidmi, kteří mé doteky a pomoc oceňovali, mne trochu vrátilo k tomu, co je podstatné, takže jsem se přestal tolik babrat ve svých bolístkách a na pár let mne to celkem bavilo a tu potřebu dotyku a něžností to pomohlo vyplnit.Takže pokud je ten chlap jinak fajn a zakladatelka s ním chce zůstat a jen neví, jak už zvládnout tu šílenou potřebu lidské intimity, kterou on v takové míře nemá, tak aspoň částečně se to masážemi, stejně jako třeba meditacemi a duchovnem řešit dá. Láska má mnoho forem a jsou navzájem do určité míry zastupitelné.
Takže ty jsi to, že se tě manželka nechce dotýkat a nemá potřebu s tebou sdílet něco intimního vyřešil tím, že sis udělal masérský kurz a ty dotyky si nahrazuješ u cizích lidí, jo???
No, pro tebe je to možná fajn náhražka, ale vztah tvojí paní k tobě to nikterak neřeší 
- Citovat
- Upravit
25.10.17 12:49
@káťa píše:
Takže ty jsi to, že se tě manželka nechce dotýkat a nemá potřebu s tebou sdílet něco intimního vyřešil tím, že sis udělal masérský kurz a ty dotyky si nahrazuješ u cizích lidí, jo???
No, pro tebe je to možná fajn náhražka, ale vztah tvojí paní k tobě to nikterak neřeší
Tak co zbejva? Vyměnit? A pak zase vyměnit a zase vyměnit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
25.10.17 12:57
@pohledzdruhestrany píše:
Tak co zbejva? Vyměnit? A pak zase vyměnit a zase vyměnit?
Nevěřím, že lidí, kteří se svého partnera štítí, je tolik…vyměnit by stačilo pravděpodobně jednou…jenže spousta lidí se bojí zůstat sami a tak se prostě rozhodnou ten život s tím, s kým jim není hezky, prostě „nějak vydržet“…
- Citovat
- Upravit
25.10.17 13:03
@káťa píše:
Takže ty jsi to, že se tě manželka nechce dotýkat a nemá potřebu s tebou sdílet něco intimního vyřešil tím, že sis udělal masérský kurz a ty dotyky si nahrazuješ u cizích lidí, jo???
No, pro tebe je to možná fajn náhražka, ale vztah tvojí paní k tobě to nikterak neřeší
Jsem spíš kontaktní typ, manželka by si spíš povídala. Oba se potřebujeme dotýkat i povídat si, liší se jen ta míra. Pro mne je přirozenější si lásku vyznávat dotyky, hlazením, masáží, tulením. Připadá mi to opravdovější. Pro ni spíš rozhovory a nějakým tím duševním souzněním.
Řekněme, že budeme mít s manželkou 10 hodin jen pro sebe na vzájemné dotyky a povídání. Kdybych to rozděloval já, tak si tak hodinu až dvě povídáme mezi dováděním v posteli a mezitím budeme jen tak odpočívat, pošťuchovat se, tulit, masírovat - a u toho můžeme klidně +- mlčet. Manželka by to určitě rozdělila jinak, víc ve prospěch povídání - a kladla by důraz na to, že to nemá být jen nějaké tlachání, ale skutečný rozhovor, který nás sbližuje.
Pro mně je přirozenější i cizího člověka obejmout a pohladit, než ho utěšovat slovy. Mám pocit, že dotyk lásku vyjádří lépe, než vzletná vyznání a básně. Na druhou stranu, když jsem byl mladší, tak jsem si také šel raději s někým zaboxovat nebo s ním pracoval a seznamoval se tak, než abychom si povídali. A párkrát, když jsem se setkal s chlapem, co na mně dlouze ječel, místo aby si to zkusil vybavit ručně, leckdy mne napadlo, jaká je to ztráta času. Že jsme si už dávno mohli dát po hubě a mít to vyřešené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
25.10.17 13:05
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem původní zakladatelka celé diskuze, nebudu psát a zakládat novou, shrnu to sem. Děvčata, holky, doufám, že mi poradíte, pomůžete.Snášela jsem viz. popisek i po této diskuzi, dlouho, dlouhých Xlet… už nemůžu!
Prostě nemůžu, nemám dál sílu, chuť.. nemůžu dál.
Je mi do pláče, ale vnitřně mám pocit, že až to přebolí, nadechnu se! Opravdu a zhluboka se nadechnu a budu žít..vyrovnaným životem..Od této diskuze se u nás nic moc nezlepšilo, nezměnilo, i když jsme debatu o i tomhle tématu vedli, žádný závěr.
Možná i tu absenci doteků bych nějak zvládla v budoucnu, ale manžel se začal chovat jako naprosté prase! Sprostý, krutý hvado! Omlouvám se, ale jinak to vyjádřit nejde.
Vidím to přesně! Jakmile vidí, že se mi daří, cokoli, hned má potřebu mě srážet, urazit, ponížit. Např. jakékoli mé vaření je humus, sraka, kentus - a podobné výplody slov, před našimi dětmi!!!
Minulých pár let se stravoval výhradně doma a neměl s tím nejmenší problém
Na jednu stranu se tomu už musím i smát, protože to směšné je, ale když si to celé uvědomím, smích mě přejde.
Začal dělat i to, že např. dnes. Píše mi, zda mu zavolám prosím do opravny hodinek na druhou stranu ČR, aby je poslali, potvrdit cenu opravy, atd. říkám, že jasně, i když jemu by asi pusa upadla. Vše vyřídím, hodinky přijdou PPL atd. volám mu to, milý, strašná legrace atd. Cca za dvě hodiny mu píšu já, co holky, co děláme atd. a reakce? Nas*rat a další zpráva, na moji otázku, zda mu přijde naprosto v pořádku se takhle chovat a takhle se mnou jednat mi napsal: Neřešim tě! A podobný smsky, ale to je co týden několikrát..
Jakmile on potřebuje - je zlatej. Kdokoli jinej - jen je z něj hulvát!Je z něj šíleně sprostý, nechutný, odpudivý chlap… opravdu to tak cítím…
Napsala jsem mu nyní dlohou zprávu o tom, že vážně končím, že tohle nedávám dál, atd. (nikdo by tohle proboha netrpěl)…
Nemám nejmenší chuť se s ním dál bavit či cokoli…a to myslím smrtelně vážně…
Mám ho plný zuby!A teď k jádru věci… Co mě zajímá - úplně narovinu - praktickou stránku.
Za jakékoli rady budu ráda. Děkuji za vyslechnutí.
Jsme v bytě, družstevním - pouze já jsem členem družstva, byt je od mých rodičů.
Trvalé bydliště tu mám já a dvě dcery. Nikdo jiný.
Potřebuji vyřešit, jak mohu manžela vystěhovat?? Pouze zamknout a dát mu věci před dveře mi přijde velice sprosté a nedůstojné, ale on sám neodejde. Nikdy neodejde! To vím stoprocentně.
Předpokládám, že manžel žádný smluvní ani právní vztah k bytu nemá, bydlí tam pouze na základě tvého ústního souhlasu. Asi bych to probrala s právníkem, žádné náhradní ubytování mu shánět nemusíš, to je blbost. Nemá tam ani trvalé bydliště, nic…poradila bych se s právníkem, ale bude to těžké, pokud bude fyzicky odmítat byt opustit…
- Citovat
- Upravit
25.10.17 13:07
@káťa píše:
Nevěřím, že lidí, kteří se svého partnera štítí, je tolik…vyměnit by stačilo pravděpodobně jednou…jenže spousta lidí se bojí zůstat sami a tak se prostě rozhodnou ten život s tím, s kým jim není hezky, prostě „nějak vydržet“…
Anebo spíš se lidi dělí na dvě skupiny, stabilní a hodně často vyměňující, respektive nadajici dětem stabilní zázemí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 13:07
@LLump píše:
Pane, za tu LDN a domov teda klobouček, to je neuvěřitelné a naprosto úžasné
Mám odtud úžasné zážitky. Je mi jasné, že pro zdravotní personál tam to budou běžné věci, ale mně to ohromně rozšířilo obzory. Ale dlouhodobě nic pro mně, buď bych musel hodně zhrubnout anebo se sesypal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 13:15
@káťa píše:
Předpokládám, že manžel žádný smluvní ani právní vztah k bytu nemá, bydlí tam pouze na základě tvého ústního souhlasu. Asi bych to probrala s právníkem, žádné náhradní ubytování mu shánět nemusíš, to je blbost. Nemá tam ani trvalé bydliště, nic…poradila bych se s právníkem, ale bude to těžké, pokud bude fyzicky odmítat byt opustit…
Káťo, oni jsou manželé, takže vznikla rodinná domácnost. Nehledě na vlastnictví nebo trvalý pobyt, on má právo v tom bytě bydlet ze zákona, žádný ústní souhlas. Toto právo mu zaniká pouze ukončením manželství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
25.10.17 13:15
@pohledzdruhestrany píše:
Anebo spíš se lidi dělí na dvě skupiny, stabilní a hodně často vyměňující, respektive nadajici dětem stabilní zázemí.
Nevím, kdes tohle sebral… Člověk většinou vyměňuje partnery do doby, než natrefí na člověka, se kterým je mu dlouhodobě hezky…
Někomu se to poštěstí už s prvním partnerem, někomu s druhým, někomu třeba vůbec (dost často z důvodu, že se rozhodne vydržet to s tím, se kterým mu hezky není - bohužel druhý život na opravu už mu nikdo nedá).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, jsem původní zakladatelka celé diskuze, nebudu psát a zakládat novou, shrnu to sem. Děvčata, holky, doufám, že mi poradíte, pomůžete.
Snášela jsem viz. popisek i po této diskuzi, dlouho, dlouhých Xlet… už nemůžu!
Prostě nemůžu, nemám dál sílu, chuť.. nemůžu dál.
Je mi do pláče, ale vnitřně mám pocit, že až to přebolí, nadechnu se! Opravdu a zhluboka se nadechnu a budu žít..vyrovnaným životem..
Od této diskuze se u nás nic moc nezlepšilo, nezměnilo, i když jsme debatu o i tomhle tématu vedli, žádný závěr.
Možná i tu absenci doteků bych nějak zvládla v budoucnu, ale manžel se začal chovat jako naprosté prase! Sprostý, krutý hvado! Omlouvám se, ale jinak to vyjádřit nejde.
Vidím to přesně! Jakmile vidí, že se mi daří, cokoli, hned má potřebu mě srážet, urazit, ponížit. Např. jakékoli mé vaření je humus, sraka, kentus - a podobné výplody slov, před našimi dětmi!!!
Minulých pár let se stravoval výhradně doma a neměl s tím nejmenší problém
Na jednu stranu se tomu už musím i smát, protože to směšné je, ale když si to celé uvědomím, smích mě přejde.
Začal dělat i to, že např. dnes. Píše mi, zda mu zavolám prosím do opravny hodinek na druhou stranu ČR, aby je poslali, potvrdit cenu opravy, atd. říkám, že jasně, i když jemu by asi pusa upadla. Vše vyřídím, hodinky přijdou PPL atd. volám mu to, milý, strašná legrace atd. Cca za dvě hodiny mu píšu já, co holky, co děláme atd. a reakce? Nas*rat a další zpráva, na moji otázku, zda mu přijde naprosto v pořádku se takhle chovat a takhle se mnou jednat mi napsal: Neřešim tě! A podobný smsky, ale to je co týden několikrát..
Jakmile on potřebuje - je zlatej. Kdokoli jinej - jen je z něj hulvát!
Je z něj šíleně sprostý, nechutný, odpudivý chlap… opravdu to tak cítím…
Napsala jsem mu nyní dlohou zprávu o tom, že vážně končím, že tohle nedávám dál, atd. (nikdo by tohle proboha netrpěl)…
Nemám nejmenší chuť se s ním dál bavit či cokoli…a to myslím smrtelně vážně…
Mám ho plný zuby!
A teď k jádru věci… Co mě zajímá - úplně narovinu - praktickou stránku.
Jsme v bytě, družstevním - pouze já jsem členem družstva, byt je od mých rodičů.
Trvalé bydliště tu mám já a dvě dcery. Nikdo jiný.
Potřebuji vyřešit, jak mohu manžela vystěhovat?? Pouze zamknout a dát mu věci před dveře mi přijde velice sprosté a nedůstojné, ale on sám neodejde. Nikdy neodejde! To vím stoprocentně.
Za jakékoli rady budu ráda. Děkuji za vyslechnutí.