Reklama

Zřejmě zamilovaná do umělce...

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Scorpia
Povídálka 17 příspěvků 11.12.16 08:41
Zřejmě zamilovaná do umělce...

Pěkný den všem. Daného člověka jsem poznala na jednom z jeho vystoupení, ještě, když jsem byla malá dívka. Tehdy se mi jen líbili písně, které zpívali. Na nějaký čas jsem na danou kapelu zapomněla. Až, když mi bylo kolem 14, jsem si znovu vzpomněla na jejich člena. A zamilovala se. Zjistila jsem hodně o tom, jak je restaurátorsky a hudebně nadaný. Když jsem poslouchala hudbu, v níž hrál, povznáší mě to. Kdykoli jsem cítila bolest, kterou musím v tomto složitém životě snášet, vybavila jsem si na jeho úsměv a představovala si, jak mě drží za ruku. Jednoho dne se mi splnil sen a já přijela na jeho vystoupení. Byla jsem opravdu šťastná. Avšak vím, že nikdy nebudeme spolu. Když jsme se nedávno setkali, řekl mi do očí, že si mám najít někoho perspektivního. (To, že jsem do něj byla zamilovaná, ode mě nemá. Muselo mu to dojít samo.) Vím, že má pravdu. Je ode mě neskutečně daleko, až z hlavního města. K tomu je pořád časově vytížen a navíc je mnohem starší. Přeji si být alespoň jeho dobrou kamarádkou. Jen ho moci někdy vidět, povídat si, přátelsky se obejmout… to mi stačí ke štěstí. Připadá mi však, jako bych ho odněkud znala. Jako bych ho znala celý život. On je mi nesmírnou duševní oporou, i když to neví. Zároveň jsem si uvědomila, že po žádném vážném vztahu s nikým netoužím. To jediné, co si skutečně přeji, je trvalé, krásné přátelství s tím umělcem. Přeji mu štěstí, jenže zároveň neustojím pomyšlení, že někoho má. A také si říkám: Bude mě ještě po těch slovech, která mi řekl, chtít vidět?
Děkuji všem za rady. :mavam:

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
D. C.
Zasloužilá kecalka 899 příspěvků 11.12.16 09:06

Jé, to je krásné! Vím, že z tvého příspěvku jde smutek, ale víš, kolik lidí sní byť jen o tom, že si chtějí se svým oblíbeným umělcem jen popovídat? Tobě se toho splnilo opravdu dost :-). Podle toho, co ti řekl, myslím, že kamarádkou mu být můžeš! :-) A jestli si to přeješ a jestli si to přeješ správně, může se ti to splnit! Mimochodem, já se kdysi zamiloval do jedné televizní rosničky :srdce:. Nikdy jsem ji osobně nepotkal a možná ani nepotkám, ale chci říct, když jsem se tehdá později dověděl, že se vdala, vzbudilo to ve mně všelijaké emoce, ale stejně jsem také věděl, že to prostě takhle bude a nějak jsem to zvládnul. I ty tvá nemilá pomyšlení nějak ustojíš! Držím palce! :-)

 
JayLee 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 09:08

@Scorpia ja si myslim, ze nebude s tim co ti odpovedel tak ma jasno a hlavne ty nemas zapotrebi se nekoho takoveho doprosovat o cokoliv ;) dej tomu cas a uvidis ale ja si myslim ze ne ;)

 
Ou
Závislačka 4984 příspěvků 11.12.16 09:14

Koukám, že jste teprve v druháku na SŠ, takže to co prožíváte je dost adekvátní věku. A bude to v pořádku, pokud tímto eskapáda skončí a necháte si ho jen jako romantickou vzpomínku a pěknou muziku.

Představy o něj vás dostaly přes pubertu a jsou součástí dospívání spousty z nás. (a rozhodně nejste první ani poslední fanynka, co to má stejně - proto na vás poznal jak se cítíte a velmi adekvátně zareagoval.)

Průšvih nastává, pokud se někdo ze světa krásných a jen tak sladkobolných ideí nevydá do naší bolavé, špinavé riskantní reality a zůstane zavřený ve věži svých snů. A čím déle tam zůstává, tím hůře se pak leze ven a tím hůře se navazují skutečné vztahy.

 
radkka
Generální žvanilka 20310 příspěvků 11.12.16 09:18

Myslím, že tohle je hodně častý jev, také jsem to zažila, časem to prostě přejde, nicméně to může přerůst v něco nepříjemného, je potřeba začít si trochu uvědomovat realitu ;)

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 09:19

@Scorpia jednoho takového mám za muže a víckrát bych do toho nešla. umělci jsou pro praktický život totálně nepoužitelní (ve většině případů)..tito bohémové - platí nejvíc u chlapů - mají nulový smysl pro zodpovědnost, žádný režim dne, žádné dlouhodobé plány a vize…žijí přítomností (což se může zdát jako nesmírně poetické) ale v době, kdy založíš s někým takovým rodinu, dá se říct že vše stojí na tobě. Zapomeň na to a rychle..

 
Michrich
Kecalka 174 příspěvků 11.12.16 09:23

@Scorpia Jestli ho nekdy potkas, bud uprimna a rekni mu to na rovinu to co si napsala sem. Nic tim nezkazis. ;) Ale byt tebou, nedavama bych tvemu prani moc nadeji.

 
radkka
Generální žvanilka 20310 příspěvků 11.12.16 09:29
@Michrich píše:
@Scorpia Jestli ho nekdy potkas, bud uprimna a rekni mu to na rovinu to co si napsala sem. Nic tim nezkazis. ;) Ale byt tebou, nedavama bych tvemu prani moc nadeji.

No, vzhledem k tomu, že pár umělců znám a vím, kolikrát takové vyznání slyší/čtou, tak bych to nedělala. Však s ním už mluvila, jednou stačilo, ne?

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 09:31

@Scorpia Bohužel jsem na tom skoro stejně a už asi deset let. Jsem rozvedená a další vztah díky panu „Božskému“ nejsem schopná navázat. Je zadaný a ani nežárlím, přeju mu štěstí, ale jsem hrozně sama. Je to zodpovědný a oblíbený chlap, znám ho už dost dlouho a snad i dobře. Po vztahu toužím, ale neubráním se pocitu, že každý je jen „náhražka“ :( Božský o tom neví. Nikoho podobného nemůžu nalézt. Asi se z toho zcvoknu, trvá to už dlouho a dnes se mi o něm zdály asi 4 sny. Asi mi z toho hrábne - jestli to jen trochu jde, zapomeň na něj co nejdřív. Můj problém není, že by se mi nikdo jiný nelíbil, líbí se mi spousta mužů a dokážu se zamilovat, ale on je hodně zvláštní, kdybych ho neznala, ani bych nevěřila, že existuje. To, že je zároveň umělec, je takový otravný detail, který to všechno dost komplikuje.

 
Shaari90 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 10:41

Já osobně teda nejsem přítelem baznadějné zamilovanosti. Možná tak v pubertě jsem věřila, že člověk má někde svou druhou polovinu duše, lásku nebeskou a nehynoucí :mrgreen: Po zkušenostech jsem ale dospěla k názoru, že dokážu být šťastná a spokojená s určitým typem mužů. Když to prostě řeknu zjednodušeně a s nadsázkou: Vodnáři se hodí ke Střelcům a Střelců běhá po světě hodně :mrgreen: Samozřejmě tím nechcu říct, že máš partnera vybírat podle horoskopu, ale spíš jsem chtěla naznačit, že by sis mohla najít někoho povahově podobného tomu umělci a pak s ním být šťastná ;) Nějaké zbožňování jedné jediné osoby může vést totiž k tomu, že ti pod prsty proklouzne spousta super příležitostí. Třeba bys mohla být už dávno s někým ve spokojeném vztahu, ale ty se prostě díváš jen jedním směrem a možná ty ostatní vhodné partnery přehlížíš…

 
Shaari90 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 10:53
@Anonymní píše:
@Scorpia Bohužel jsem na tom skoro stejně a už asi deset let. Jsem rozvedená a další vztah díky panu „Božskému“ nejsem schopná navázat. Je zadaný a ani nežárlím, přeju mu štěstí, ale jsem hrozně sama.

Ještě jedna poznámka: nepřijde ti lepší, když jsou zamilovaní oba a oba dva jsou ze sebe nadšení navzájem? Z jeho strany to na nějakou zamilovanost a větší náklonnost k tobě nevypadá. To ho chceš jako donutit, aby se do tebe zamiloval? Myslíš, že vztah, kde jeden druhého uhání, je nějak zvlášť perspektivní? Na lásce, zamilovanosti a partnerském vztahu je přece nejkrásnější dobrovolnost a vzájemnost. Nějaký nátlak, přemlouvání a vtírání se podle mě nejsou vhodným nástrojem na vybudování vztahu.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 11:31

@Shaari90 A kde píšu o nějakém vztahu? On má svůj vztah a zřejmě ho chce mít i nadále. O mé náklonnosti neví a nejspíš se ani nedozví, nikoho neuháním.

@Shaari90 píše:
spíš jsem chtěla naznačit, že by sis mohla najít někoho povahově podobného tomu umělci a pak s ním být šťastná ;)

To jsem právě chtěla a hledala, ale nikoho podobného jsem vůbec nepotkala :think: Navíc jsem už ve věku řekněme kolem čtyřiceti a ti fajn jsou zadaní :think: Ale upřímně neznám ani jiného zadaného, který by se mu podobal, kromě jeho bratra.

Já jsem si myslela totéž, co ty, dokud jsem ho nepotkala. Opravdu jsem netušila, že takoví muži existují. Normálně jsem potkala někoho fajn a byla jsem s ním ráda. Párkrát jsem se zamilovala do zadaného, aniž by to věděl a nechala to normálně přejít s tím, že je to chlap jako všichni ostatní a až hormony opadnou, pojedu zase dál. Jenže tady dávno opadly a on mi prostě nepřipadá jako všichni ostatní, protože není. Pochopitelně má i své špatné vlastnosti, jako všichni. Ale ty dobré, co má on, se už prostě dneska nějak nevyskytují :nevim:

 
Shaari90 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 11:41
@Anonymní píše:
@Shaari90 A kde píšu o nějakém vztahu? On má svůj vztah a zřejmě ho chce mít i nadále. O mé náklonnosti neví a nejspíš se ani nedozví, nikoho neuháním.

Asis to špatně pochopila: myslela jsem to tak, že by ses ho neměla pokoušet uhánět - tzn. zbytečně ho nekontaktovat, možná tak s přáním k narozeninám :mrgreen:. Jinak sama si odporuješ: „Přeji mu štěstí, jenže zároveň neustojím pomyšlení, že někoho má.“ A pak píšeš: „Je zadaný a ani nežárlím, přeju mu štěstí, ale jsem hrozně sama.“
Sama víš, že on si dobrovolně zvolil partnerku, jakou má. A ty ale kvůli tomu jsi sama - protože ho nemůžeš mít, ale nejsi šťastná a trápíš se samotou. Ale to je tvoje volba. nechdeš být sama, ale jedině s tím, koho teď nemůžeš mít… Podle mě naprosto zbytečné trápení.
Já jsem šílenou zamilovanost zažila v pubertě. On začal chodit s mojí kámoškou, brečela jsem kvůli tomu, myslela jsem si, že lepšího nepotkám :mrgreen: A teď se svojim myšlenkám zpětně směju. Moje první láska ze střední už pro mě dávno není pan Božský, ale obyčejný chlap se svými chybami. Jinak vůbec to slovní spojení: pan Božský je podle mě trochu mimo. Ve vztahu mají být dva rovnocenní lidi a ne jeden, co zbožňuje toho druhého jako svého Boha. Mě třeba nikdy nebavili chlapi, co za mnou dolézali, jenom samé lichotky, jak jsem úžasná apod. Já nepotřebuju vedel sebe sluhu a patolízala. Ale chlapa, který mě klidně i zkritizuje a umí mi odporovat - prostě rovnocenný parťák.

 
ireeenka
Ukecaná baba ;) 1767 příspěvků 11.12.16 11:49

Pletou se dvě anonymky dohromady ;)

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.12.16 11:58

Já nejsem zakladatelka. Já vím, že on má vztah a přeju mu štěstí, nežárlím. „Božský“ jsem použila jako nadsázku a zjednodušení, můžu říkat třeba Honza.
Anonymka Čtyřicítka

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Váháte, zda a kdy nechat děti očkovat? Udělejte si vlastní názor

Neublížím svému miminku očkováním brzy po narození? Otázku, kdy začít s... číst dále >

Co zařídit po porodu: Přehled do konce šestinedělí

Už se miminko klube na svět? Příjemnou novinku je potřeba nahlásit nejen... číst dále >

Články z Expres.cz

Bučková a Vágner už spolu na ryby nevyrazí. Po třech letech se rozešli

Modelka a náš nejznámější rybář se rozhodli jít od sebe po dvouletém vztahu.... číst dále >

Zablokovaný Facebook? Chtějí mi zavřít pusu, je to jako za nacistů, říká Klaus ml.

Chystá zákon o svobodě slova na internetu, kvůli cenzuře se v neděli veřejně... číst dále >

Články z Ona Dnes

Poznali se v psychiatrické léčebně, teď čekají osmého potomka

Monika a František, protagonisté dokureality Malé lásky, mají hodně... číst dále >

Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o... číst dále >


Reklama