Zrušení IVF, nulová šance na dítě?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11
5.1.22 09:07

@Kopretina96 ahoj, je mi moc líto, čím si teď procházíš. Ale jak píše spousta žen nade mnou, promysli, zda za této situace má cenu tohle všechno podstupovat.. Jako jistě, pro partnera je těžké slyšet, že je tady problém a cesta nebude jednoduchá, ale jak už tady někdo psal, je to problém CELÉHO PÁRU, ne Tvůj! Celý proces IVF je hodně psychicky náročný, kdy člověk může (a většinou bohužel i zažije) nejedno zklamání, a v té chvíli žena potřebuje maximální podporu od partnera a ne si vyslechnout, že „ještě to tedy zkusíme, ale už se skoro porozhlížím jinde“… :(

Po více než roce snažení jednoho dne přišel manžel s tím, že to, proč nám nejde otěhotnět, je jeho chyba a vytasil na mě spermiogram. Vůbec jsem nevěděla, že na vyšetření šel. Můj drahý je lehce introvert a to, že mu není dobře, že se cítí pod psa, z něj i po 17 letech občas tahám jak z chlupaté deky. Ale tehdy bylo vidět, jak ho to strašně bolí.. Poslední, co bych mu v té chvíli chtěla dát najevo bylo to, že je k ničemu a že pokud se to nepovede, jdu o dům dál. Ani by mě to zkrátka nenapadlo, protože ho miluju bez výhrad a je pro mě tím nejdůležitějším člověkem. Takže jsem ho objala a řekla mu, že tohle nějak vyřešíme společně, že je to v pohodě. A začali jsme to řešit. Různé přírodní preparáty, vitamíny, komplexní vyšetření v CAR… Nebyla jsem fandou IVF, do stimulace se mi nechtělo. O všem jsme otevřeně mluvili a rozhodnutí, jaké intervence podstoupím nebo nepodstoupím nechal partner na mě. I když mě každý nepovedený pokus hrozně bolel, nikdy bych mu nenaznačila, že za to může on. Když jsem mluvila s kamarádkami či to musela řešit jinde, vždy jsem říkala, že máme problém s početím a nikdy neházela vinu na partnera. Spermiogram měl horší, ale nález nebyl úplně tragický a i přes všechna moje vyšetření, kdy se nic neprokázalo, mohla být klidně chyba i na mé straně.

Moje kamarádka s manželem měli také problém. Žádný zásadní problém se nenašel. Řada inseminací, dva cykly IVF, nekonečná řada zklamání a dítě nikde. Ten vztah haproval delší dobu, byla tam i pauza z jeho strany, ale kamarádka se stále snažila manželství a vztah udržet. Netransferovali ani všechna embrya z druhého cyklu a frajer přišel s tím, že má novou partnerku a končí. Následně se ukázalo, že si našel ženu s dítětem (jistotka) a v době, kdy kamarádce rozchod oznámil, s ní už čekal dítě… Takže si všechna ta zklamání, hormonální nálože související s léčbou a úsilí udělat všechno za každou cenu mohla klidně odpustit..

Omlouvám se za román, rozhodnutí je samozřejmě na Tobě. Ale je otázka, zda podstupovat takto náročnou léčbu v tento moment jen kvůli partnerovi, který už na začátku nemá problém s tím Ti sdělit, že jestli to nepůjde, nejspíš s Tebou nezůstane a není Ti vůbec žádnou oporou už teď.. V životě se může stát dalších x věcí, které nezapadají do toho námi vymyšleného růžového scénáře a co pak? Zůstane, podpoří Tě? Z práce znám případ, kdy manželé nechali dítě v porodnici, protože bylo postižené a kazilo by jim to image a dokonalý život (v tomto případě hlavně ženě). Desítky matek samoživitelek, kdy chlap odešel, protože starat se o nemocné/postižené dítě je náročné a takhle si to přeci nepředstavoval.. A tak dále a tak podobně a spousta z toho byly jistě zpočátku harmonické vztahy…

Držím palce, ať se rozhodneš dobře a případně najdeš někoho, v kom budeš mít oporu v jakékoliv situaci! Jsi mladá, času máš spoustu..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1946
5.1.22 09:20

Dobrý den, zakladatelko, tohle je strašné, co vám řekl. A ano, v tomhle stresu, že když to nevyjde, pravděpodobně vás pošle k vodě…to možná tuplem nepůjde.
Jde mu jen o dítě a je mu evidentně jedno, že nebude třeba s vámi, potřebuje plodnou ženu, pomocí které si děti udělá. Kdyby vás měl skutečně rád, tohle neřekne ani v afektu :( Jestli je o dost starší, evidentně mu trochu ujel vlak a teď na to tlačí. Kliniky se normálně zeptejte, klidně přes e-mail anonymně. Většina to nabízí, navíc se při jakékoliv stimulaci může stát, že třeba nedorazí partner nebo zkrátka nezvládne odevzdat svůj vzorek a zřejmě pak mrazí vajíčka samotná. Vzhledem k tomu, že jde o samotné vaše buňky, neměl by k jejich pozdějšímu použití být zapotřebí žádný souhlas někoho dalšího, ale zeptejte se na to.
AMH je celkem nízké, ale teď jsem četla studii, že nedostatek vitamínu D ho sníží a taky ženám pomohlo 3 měsíce před stimulací brát DHEA. Ale o tom si samozřejmě zjistěte víc, kdybyste se pro to rozhodla, určitě konzultace s lékaři. Já jen, že kdybych měla tento výsledek, asi bych zkusila vše možné i nemožné, třeba i toto :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1946
5.1.22 09:25

@verro.nick taky husté scénáře :( Jinak jestli se můžu zeptat, jak to dopadlo u vás? Pomohlo IVF? A co kamarádka, našla si někoho jiného a mají děti?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11
5.1.22 10:06

@quera u nás začínáme 8. měsíc :) Zkusili jsme 6 inseminací, třikrát nativ - z toho 2 embrya transferována (bez úspěchu) a pak klasický cyklus, z čehož bylo 8 embryí, po genetice tři v pořádku bez chromozomálních vad. A povedl se první transfer. Tak teď už jen aby to pokračovalo jak má a mládě bylo v pořádku :)

A kamarádka si našla nového partnera a teď má 16měsíční krásnou holčičku :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat