Zvládáte OCD bez léků? Vtíravé myšlenky, ruminace

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 16:47
Zvládáte OCD bez léků? Vtíravé myšlenky, ruminace

Ahojte,

jsem citlivá a dost o všem přemýšlím, už dlouhou dobu mám OCD myšlenkového rázu, trpím vtíravými myšlenkami na různé události, představy, vzpomínky - i když možná falešné, kolikrát pochybuji o tom, zda se něco skutečně stalo takhle nebo jsem si to vsugerovala a je to jen výplod mé mysli, často si totiž některé věci přesně nepamatuji (o schizofrenii se určitě nejedná, chodím k psycholožce), ujištuji se, zda jsem vše udělala správně, mívám opakované vtíravé pocity viny, kolikrát potřebuji ujištění ohledně různých věcí i od ostatních. No někdy je to těžké. Chtěla bych se zeptat těch z Vás, které podobnou formou trpíte - zvládáte to bez léků? Dále jak jste OCD zvládaly v těhotenství, bylo to lepší nebo horší? Jakými vtíravými myšlenkami trpíte? Je to děs, ale možná by mi pomohlo, že v tom nejsem sama, i když tohle teda nikomu nepřeju. :? Jak to zvládáte, vyléčily jste se některé? :hug:

Stránka:  1 2 3 4 Další »
Reakce:
Ou
Kelišová 5879 příspěvků 11.01.19 17:08

To že to musíš zvládnout bez léků, a že léky jsou zlo je jen další vtíravá myšlenka. Ta podstatná, kterou se porucha udržuje při síle a životě. Stejně jako ta, že rozhodně nemůžeš vstoupit do psychoterapie, protože - libovolný důvod, co ti OCD naservíruje, založený na strachu.

Efektivní cesta jak zkrotit svoje úzkosti a porozumět jejich dynamice je kombinace vhodných léků a psychoterapie.

Myšlenkou - musím to zvládnout sama, bez doktorů, jen živíš onu úzskost, co je za OCD a předáváš jí víc a víc ze svého života.

Těhotenství a kojení a sním spojená únava OCD pochopitelně zhoršuje, protože se obecně zvyšuje hladina úzksoti a citlivost na ní.

Je to „jen“ úzkostná porucha - tedy to má docela slušné šance na zkrocení. Ale je potřeba akceptovat léčbu, která má prokazatelné výsledky. A tou je vhodná kombinace léků a psychoterapie.

Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 17:13

@Ou
K psycholožce i k psychiatrovi chodím, teď to zkouším bez léků, protože bych chtěla otěhotnět a pokud bude zle, tak mi Dr. nasadí Sertralin, který se může v těhotenství i při kojení (dříve jsem brala Cipralex). Pro mě je kolikrát složité poznat, co je ještě OCD nebo co jsou normální myšlenky. Moje psycholožka má za to, že téměř vše, co jí tam vykládám, je OCD, někdy mě to až štve, protože si myslím, že některé věci s OCD vůbec nesouvisí.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 17:18

Já tím trpím. Jsem přecitlivělá a neustále se mi vrací myšlenky negativního rázu. V souvislosti s věcmi, událostmi. Nelze to vůlí moc ovlivnit. Kdysi my psychiatr předepsal Cipralex. Nepomohl. Teď nikam nechodím. V těhotenství jsem to měla samozřejmě taky. Hodně mi pomáhá klid, stres vše zhoršuje. Popravdě už asi od 12let trpím na tyto a podobné stavy. Co s tím, nevím. Kolikrát mě to dost v životě omezuje. Nechci se cpat léky, ani nemám čas někam chodit k psychologovi. Nejradši bych s tím zabojovala sama, ale zatím jsem nepřišla na to jak. A taky mám pocit, že tím trpím jen já, že všichni okolo jsou víceméně normální :(

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 17:19

@Anonymka.D. A tobě ten Cipralex pomohl?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 17:24
@Ou píše:
To že to musíš zvládnout bez léků, a že léky jsou zlo je jen další vtíravá myšlenka. Ta podstatná, kterou se porucha udržuje při síle a životě. Stejně jako ta, že rozhodně nemůžeš vstoupit do psychoterapie, protože - libovolný důvod, co ti OCD naservíruje, založený na strachu.

Efektivní cesta jak zkrotit svoje úzkosti a porozumět jejich dynamice je kombinace vhodných léků a psychoterapie.

Myšlenkou - musím to zvládnout sama, bez doktorů, jen živíš onu úzskost, co je za OCD a předáváš jí víc a víc ze svého života.

Těhotenství a kojení a sním spojená únava OCD pochopitelně zhoršuje, protože se obecně zvyšuje hladina úzksoti a citlivost na ní.

Je to „jen“ úzkostná porucha - tedy to má docela slušné šance na zkrocení. Ale je potřeba akceptovat léčbu, která má prokazatelné výsledky. A tou je vhodná kombinace léků a psychoterapie.

Děkuji za info. Koukám, že toto sama neporazim a musím naklusat na psychiatrii. Nejhorší je, že se za to stydím. I když už jednou jsem tam byla, ale to už jsem opravdu nevěděla kudy kam. Těch let co to mám. Asi jsem si mohla ušetřit to trápení. Spíš jde o to si přiznat, že je člověk nemocný, ne nenormální.

Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 17:24
@Anonymní píše:
Já tím trpím. Jsem přecitlivělá a neustále se mi vrací myšlenky negativního rázu. V souvislosti s věcmi, událostmi. Nelze to vůlí moc ovlivnit. Kdysi my psychiatr předepsal Cipralex. Nepomohl. Teď nikam nechodím. V těhotenství jsem to měla samozřejmě taky. Hodně mi pomáhá klid, stres vše zhoršuje. Popravdě už asi od 12let trpím na tyto a podobné stavy. Co s tím, nevím. Kolikrát mě to dost v životě omezuje. Nechci se cpat léky, ani nemám čas někam chodit k psychologovi. Nejradši bych s tím zabojovala sama, ale zatím jsem nepřišla na to jak. A taky mám pocit, že tím trpím jen já, že všichni okolo jsou víceméně normální :(

Ahojky, já tím trpím také už od dětství, někdy je to lepší, jindy horší. Já teda léky zkusila a pomohly mi, ale stejně mi některé problémy zastrčily jen jakoby do pozadí, pořád tam ty myšlenky byly, jen jsem jim nevěnovala takovou pozornost. Takže proto chci teď zabojovat bez léků. Nejhorší je, že jsem přecitlivělá a mám paměť na detaily různého druhu, pozastavuji se nad věcmi, které by ostatní lidi třeba ani nenapadly :? Kolikrát si říkám, že nebýt této poruchy, měla bych úžasný život. Teď navíc už dlouhou dobu nemůžu otěhotnět, říkám si, jestli příčina neplodnosti nemůže být náhodou i v OCD, že ten stres mi to jakoby blokuje, ale tobě se otěhotnět podařilo, tak to tím zřejmě nebude… Každopádně, kdyby sis o tom chtěla povykládat, tak klidně napiš :kytka: budu ráda

Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 17:28
@Anonymní píše:
Děkuji za info. Koukám, že toto sama neporazim a musím naklusat na psychiatrii. Nejhorší je, že se za to stydím. I když už jednou jsem tam byla, ale to už jsem opravdu nevěděla kudy kam. Těch let co to mám. Asi jsem si mohla ušetřit to trápení. Spíš jde o to si přiznat, že je člověk nemocný, ne nenormální.

Jinak za návštěvu psychiatra se vůbec nestyď! Já u něj byla dnes a v čekárně byly dvě krásné mladé holky, které tam šly taky. A jedna teda vypadala, že je jí hodně zle, měla ztrápený výraz a bylo to na ní hodně vidět. Já si naopak myslím, že člověk, který to řeší, je odvážný a nějací pitomci, kteří si myslí, že psychiatr je jen pro blázny mi můžou políbit prd… :mrgreen: Hlavně, když je mi líp! Sezení u psycholožky mi hodně pomáhá musím říct ;) sice si tam někdy případnu jak blbec, když jí mám popsat, co se mi honí hlavou, ale od toho tam ona je, aby mi pomohla.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 17:35

@Anonymka.D. Napoprvé jsem otěhotněla ihned, takže tím to nebude. Jinak ty stavy co popisujes, mám ty samé a právě se taky bojím, že léky nic nevyřeší. Jedině v kombinaci s psychoterapií. Jediné čeho bych se bála je, že těhotenství, potažmo mateřství je opravdu jak psychický, tak fyzický zahul. Ale já jsem ten typ, že pro děti bych se rozkrajela, vydržím hodně. Spíš jde o to, že děti potřebují zdravou, vyrovnanou matku. Pokud člověk ještě řeší tyto své problémy, není to jednoduché.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 17:39
@Anonymka.D. píše:
Jinak za návštěvu psychiatra se vůbec nestyď! Já u něj byla dnes a v čekárně byly dvě krásné mladé holky, které tam šly taky. A jedna teda vypadala, že je jí hodně zle, měla ztrápený výraz a bylo to na ní hodně vidět. Já si naopak myslím, že člověk, který to řeší, je odvážný a nějací pitomci, kteří si myslí, že psychiatr je jen pro blázny mi můžou políbit prd… :mrgreen: Hlavně, když je mi líp! Sezení u psycholožky mi hodně pomáhá musím říct ;) sice si tam někdy případnu jak blbec, když jí mám popsat, co se mi honí hlavou, ale od toho tam ona je, aby mi pomohla.

No právě, mám strach co jí tam budu vykládat! Že mě nepochopí atd. A taky mám strach, že si vyberu psychiatra špatně. No už se jen odhodlat tam jít! To už si slibuju léta a nic. A navíc co tomu řekne manžel. Bude mě mít za blázna. To už mi i kolikrát říká, když se hádáme. Tak teď se to jen potvrdi.

Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 17:42
@Anonymní píše:
@Anonymka.D. Napoprvé jsem otěhotněla ihned, takže tím to nebude. Jinak ty stavy co popisujes, mám ty samé a právě se taky bojím, že léky nic nevyřeší. Jedině v kombinaci s psychoterapií. Jediné čeho bych se bála je, že těhotenství, potažmo mateřství je opravdu jak psychický, tak fyzický zahul. Ale já jsem ten typ, že pro děti bych se rozkrajela, vydržím hodně. Spíš jde o to, že děti potřebují zdravou, vyrovnanou matku. Pokud člověk ještě řeší tyto své problémy, není to jednoduché.

To věřím, ale já si naopak myslím nebo spíš doufám, že až budu těhotná, tak půjdou tyto mé „starosti“ do pozadí a budu se soustředit hlavně na miminko. Moc se na něj těším. A OCD se mi teď zhoršila asi i kvůli tomu, že nemůžu otěhotnět, už rok a půl… zase přemýšlím nad různými věcmi a událostmi, mám pocity viny, štve mě že nemůžu vrátit čas a některé věci změnit a tak… Prostě myšlenkové ruminace. Teď se mi to zhoršilo, asi z toho stresu. Kolik je ti let, jestli se můžu zeptat? Určitě tu psychoterapii zkus, nemáš co ztratit, můžeš jediné získat. Nemusíš hned l psychoatrovi, to případně posoudí až psycholog. Jinak kdyby sis o těch myšlenkách chtěla popovídat, klidně mi písni sz, třeba bych mohla pomoct nebo poradit. :kytka:

Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 17:47
@Anonymní píše:
No právě, mám strach co jí tam budu vykládat! Že mě nepochopí atd. A taky mám strach, že si vyberu psychiatra špatně. No už se jen odhodlat tam jít! To už si slibuju léta a nic. A navíc co tomu řekne manžel. Bude mě mít za blázna. To už mi i kolikrát říká, když se hádáme. Tak teď se to jen potvrdi.

A manžel o těch tvých problémech ví? Můj manžel ví všechno, dost se mi ulevilo, když jsem mu to řekla, ačkoliv psycholožka mi říkala, že se s ním o tom bavit nemám… Jenže ono to v dlouhodobém vztahu asi moc zatajovat nelze, dost to potom člověka vyčerpává, vysvětlovat, co ti je a tak. Radši řeknu, že se mi zase hlavou honí debilní myšlenky, pak se mě většinou zeptá, jestli si o tom chci promluvit a buď řeknu že jo, nebo že ne. Ale pravdou je, že člověk, který není odborník nebo si něčím podobným neprošel, tě úplně nepochopí. Manžel dost často nechápe, proč se takovými věcmi pořád zabývám a co si pořád vyčítám a tak. Jenže mě se honí hlavou i různé představy a vzpomínky a o těch mu radši moc nevykládám. Prostě jen ví, že mám OCD a v návštěvách psycholožky a psychiatra mě podporuje. Chce, aby mi bylo líp.

Příspěvek upraven 11.01.19 v 17:48

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 17:47

@Anonymka.D. no tak do pozadí mi to miminkem bohužel neustoupilo. Něco se i na přechodnou dobu zhoršilo (po porodu). Paradoxně se mi to ale stává i v klidu, no je to na palici :mrgreen: Jinak je mi něco přes 40.

Anonymka.D.
Kecalka 253 příspěvků 11.01.19 17:50
@Anonymní píše:
@Anonymka.D. no tak do pozadí mi to miminkem bohužel neustoupilo. Něco se i na přechodnou dobu zhoršilo (po porodu). Paradoxně se mi to ale stává i v klidu, no je to na palici :mrgreen: Jinak je mi něco přes 40.

Tak to se tedy trápíš už hodně dlouho! :( A jsi dobra, žes to takovou dobu vydržela řešit jen sama se sebou… Opravdu zkus toho odborníka vyhledat, nemáš co ztratit. Vím, že je to těžké a potupné, ale dneska, když jsem seděla v čekárně a viděla jsem ty ostatní holky, tak jsem si říkala, že problémy má kde kdo a není se za co stydět…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.01.19 20:11
@Anonymka.D. píše:
A manžel o těch tvých problémech ví? Můj manžel ví všechno, dost se mi ulevilo, když jsem mu to řekla, ačkoliv psycholožka mi říkala, že se s ním o tom bavit nemám… Jenže ono to v dlouhodobém vztahu asi moc zatajovat nelze, dost to potom člověka vyčerpává, vysvětlovat, co ti je a tak. Radši řeknu, že se mi zase hlavou honí debilní myšlenky, pak se mě většinou zeptá, jestli si o tom chci promluvit a buď řeknu že jo, nebo že ne. Ale pravdou je, že člověk, který není odborník nebo si něčím podobným neprošel, tě úplně nepochopí. Manžel dost často nechápe, proč se takovými věcmi pořád zabývám a co si pořád vyčítám a tak. Jenže mě se honí hlavou i různé představy a vzpomínky a o těch mu radši moc nevykládám. Prostě jen ví, že mám OCD a v návštěvách psycholožky a psychiatra mě podporuje. Chce, aby mi bylo líp.Příspěvek upraven 11.01.19 v 17:48

Jinak manžel to neví a nehodlám mu to říkat. Myslím, že tohle normální člověk nepochopí. Něco ví máma a vždycky se divila, že mě jedna myšlenka dokáže tak vykolejit. Jednou jsem byla u psycholožky a ta mi říkala, že to jsou jen myšlenky a že ty negativní mám vytrhávat jako plevel. Jenže to jaksi nefunguje. Nebo tu myšlenku nechat projít a nevšímát si jí. Pořád si říkám, že to přece musí jít i bez léků.

Stránka:  1 2 3 4 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Rozhovor: Jak přirozeně otěhotnět nebo připravit tělo na IVF

Na Lenku Malcher se mimo jiné obrací ženy, kterým se nedaří otěhotnět. Věnuje... číst dále >

Články z Expres.cz

Tohle ze mě udělal rozvod! Houslista Svěcený o nemoci a drastickém zhubnutí

Drasticky zhubl, poslední dobou tráví většinu času na nemocničním lůžku, a... číst dále >

Reportáž: Izera v televizi nechtěli, divadla ale kvůli němu praskají ve švech

Málokterý český komik se těší takové popularitě jako Zdeněk Izer (52). I... číst dále >

Články z Ona Dnes

Vyprošťováky, které vás po divoké noci nakopnou do nového roku

Silvestrovská noc bude možná dlouhá a zábavná, ale první novoroční ráno může... číst dále >

Jak prožít spokojený rok 2019? Zlepšujte přítomnost, radí psycholog

Pokaždé, když rok končí a další začíná, všichni si přejeme, aby byl ten nový... číst dále >