Obsah článku
Skrýt ZobrazitAlergie na lepek je typickou potravinovou alergií, která se většinou projevuje velmi krátce po požití lepku, a to v rámci několika minut až hodin. Lepek je tělem vnímán jako alergen a způsobí silnou imunitní reakci. Projevy však samy za krátký čas zcela vymizí. Alergii může testem spolehlivě diagnostikovat pouze alergolog.
Jak poznat alergii na lepek
Alergie na lepek patří mezi potravinové alergie. Je způsobena přehnanou imunitní reakcí právě na lepek, který je tělem vnímán jako alergen. Projevy alergie se obvykle dostaví velmi brzy po konzumaci lepku, nejdéle do několika hodin.
„Rozdíl mezi alergií na lepek, celiakií a neceliakální glutenovou senzitivitou spočívá v mechanismu imunitní odpovědi, symptomech, diagnostice i dlouhodobém dopadu na organismus,“ vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí poradny Lékárna.cz. „Tyto pojmy se často zaměňují, protože všechny tři stavy souvisejí s nepříznivou reakcí na lepek a mají některé společné příznaky, například zažívací potíže.“
Nejčastější projevy alergie na lepek:
- Otok, svědění a podráždění v ústech a v jejich okolí,
- škrábání v krku,
- kopřivka, vyrážka, otok na kůži,
- ucpaný nos,
- ztížené dýchání,
- bolesti břicha, pocit nafouklého břicha, nevolnost, zvracení (totožné příznaky jako u celiakie),
- průjem,
- anafylaxe (dechové obtíže, bolest na hrudi, neschopnost polykat, bledá až namodralá kůže, závrať nebo mdloba).
V případě anafylaktického šoku je nutné okamžitě volat záchrannou službu, jedná se o stav ohrožující život. Příznaky alergie na lepek po nějaké době samy vymizí. Případně je možné využít antihistaminika, které projevy zmírní.
Alergie na lepek může být celoživotní, ale může se projevit také pouze krátkodobě, například při dlouhodobě oslabené imunitě či ve stresu.
Rozdíl mezi celiakii a alergií na lepek
Je důležité říci, že celiakie není alergie na lepek, ač je s tímto pojmem často mylně spojována.
Celiakie je autoimunitní onemocnění, které je způsobeno nesnášenlivostí lepku. „Dochází k chronickému zánětu a poškození klků tenkého střeva, což vede k malabsorpci živin,“ upřesňuje lékárnice. Hlavním rozdílem je fakt, že při celiakii lepek v těle vyvolá silnou autoimunitní reakci, která způsobí zánět sliznice tenkého střeva. Zánět poškodí střevní výběžky (klky) a střevo tak ztrácí schopnost správně trávit a vstřebávat důležité živiny. Příznaky zahrnují průjmy, nadýmání, únavu, hubnutí, chudokrevnost, osteoporózu, neplodnost či kožní projevy. „Léčbou je jedině celoživotní přísná bezlepková dieta,“ doplňuje Horáková.
Na rozdíl od alergie na lepek se příznaky celiakie objevují s větším zpožděním, někdy až měsíce po pravidelné konzumaci lepku. Celiakii může spolehlivě diagnostikovat pouze odborný lékař na základě krevních testů a gastroenterologických vyšetření. Alergie na lepek je okamžitá (IgE-mediovaná) alergická reakce na bílkoviny obsažené v obilí, zejména v pšenici. „Typické příznaky jsou kopřivka, otoky, dušnost, astmatické příznaky, zvracení a v nejhorším případě i anafylaxe. Léčba zahrnuje vyhýbání se především pšenici (ne vždy celkově lepku), užívání antihistaminik a v některých případech nošení adrenalinu (epipen),“ doplňuje Pavla Horáková.
Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS) není ani autoimunitní, ani alergická reakce. „Pravděpodobně jde o multifaktoriální stav, kde se může podílet lepek, fruktany nebo mikrobiom,“ upřesňuje odbornice. Příznaky jsou podobné celiakii – nadýmání, bolesti břicha, únava, bolesti hlavy, změny nálad – ale bez poškození střevní sliznice. Léčba je individuální, často postačí omezit lepek, ale není nutná absolutní bezlepkovost.
Jak léčit alergii na lepek
K odstranění potíží je tedy třeba vyloučit lepek ze stravy, tzn. nasadit bezlepkovou dietu. Bezlepková dieta při alergii na lepek však na rozdíl od celiakie nemusí být v některých případech tak striktní a většinou nebývá celoživotní, jelikož alergie může během života vymizet. Bezlepková dieta nemusí hned znamenat konec světa. Je spoustu jiných potravin, kterými lze obilniny nahradit.
Čím nahradit potraviny s lepkem?
- Rýže,
- kukuřice,
- brambory,
- luštěniny,
- pohanka,
- amarant,
- proso (jáhly),
- quinoa atd.
„Alergie na lepek nemusí být vždy celoživotní, na rozdíl od celiakie, která celoživotní téměř vždy je,“ vysvětluje Horáková. Průběh závisí na typu reakce, věku pacienta a závažnosti projevů. U dětí je pravděpodobnost vymizení poměrně vysoká – 50 až 70 % do věku 7 let.
Životní styl pacienta s alergií na lepek:
- Důsledné čtení etiket – výrobci mají povinnost uvádět pšenici tučně.
- Prevence náhodné kontaminace – zejména v restauracích a při společném vaření.
- Léčba akutních příznaků – u mírných reakcí antihistaminika, při riziku anafylaxe epipen.
- Nutriční rovnováha – při dlouhodobém vynechání obilnin je nutné hlídat příjem vlákniny, železa, vitamínů skupiny B, ideálně s pomocí nutričního terapeuta.
Při alergii na lepek stačí k vyvolání alergické reakce i stopové množství alergenu.
Jak si udělat test na lepek
Alergii na lepek není vždy snadné rozklíčovat, jelikož příznaky, které způsobuje, si každý hned nemusí s konzumací lepku spojit. Pokud však máte podezření, že by mohl být problém právě lepek, můžete vyzkoušet domácí test na nesnášenlivost lepku. K tomuto testu na lepek stačí pouze jedna kapka krve z prstu. Test je nutné provádět ještě před zavedením případné bezlepkové diety.
Je nutné dodat, že výsledek testu je však pouze orientační. Pokud máte jakékoliv pochybnosti, obtíže přetrvávají delší dobu nebo se zhoršují, je nutné navštívit odborného lékaře. „Diagnostika alergie na lepek se v ideálním případě provádí u lékaře alergologa,“ říká Pavla Horáková. „Domácí eliminační dieta může v některých případech napovědět, ale není spolehlivým nástrojem pro potvrzení diagnózy.“
U alergologa probíhá komplexní vyšetření, které zahrnuje podrobnou anamnézu, kožní testy, krevní testy a případně eliminační test. Při domácí eliminační dietě lze na 2–3 týdny vysadit pšenici a lepek a sledovat, zda dojde ke zlepšení. Pokud po opětovném zařazení pšeničných potravin nastanou typické alergické příznaky (např. otoky, kopřivka, dýchací obtíže) během minut až hodin, jde o silné podezření na alergii. „Pozor však na anafylaktickou reakci,“ varuje odbornice.
Je třeba mít na paměti, že zlepšení po vysazení lepku může souviset i s celkovou změnou stravy – například snižováním průmyslově zpracovaných potravin – nikoli nutně s alergií. Proto je vždy vhodné konzultovat stav s alergologem.
Co se nesmí při bezlepkové dietě?
Lepek neboli gluten je komplex bílkovin a je obsažen v obilovinách, jako je pšenice, ječmen a žito. Jeho název vychází z anglického „glue“ tedy lepidlo, což naznačuje, že právě lepek je hlavním pojidlem při výrově pečiva a jiných obilných produktů potravinářského průmyslu.
Lepek najdete v pečivu, ale také všude tam, kde je mouka. Stopové prvky lepku se mohou vyskytnout v řadě potravin, u kterých byste to ani nečekali. Při alergii na lepek je bezpodmínečně nutné pečlivě číst příbalové letáky a složení.
Obiloviny obsahující lepek:
- pšenice
- ječmen
- žito
- špalda
Bezpečné potraviny:
- Přirozeně bezlepkové obiloviny (rýže, kukuřice, pohanka, jáhly, quinoa, amarant),
- zelenina, ovoce, luštěniny, maso, ryby, vejce,
- bezlepkové pečivo s certifikací,
- rostlinné alternativy mléka,
- mouky jako kokosová, mandlová, rýžová,
- voda, bylinkové čaje.
Rizikové potraviny:
- Výrobky s pšeničnou moukou a pšeničným škrobem (pokud není speciálně upraven),
- špalda, těstoviny, knedlíky, sušenky, klasický chléb,
- pivo,
- polotovary a omáčky s pšeničným škrobem,
- riziko inhalace mouky u pekařů a kuchařů.
U diety je nutné rozlišit, zda jde o alergii výhradně na pšenici, kdy může pacient tolerovat jiné obiloviny (žito, ječmen, oves, špaldu, pohanku, kukuřici), nebo o alergii na více obilnin/lepek, kdy je nutná přísnější dieta podobná jako při celiakii.
Alergie na lepek u dětí
Projevy alergie na lepek jsou u dětí velmi obdobné jako u dospělých. Důležité je však rozpoznat, zda se jedná skutečně o alergii. Rodiče by měli dbát na to, zda dítě správně roste a přibývá na váze, jelikož děti s alergií na lepek mohou mít obtíže s přibíráním.
Dalším důležitým signálem mohou být zažívací potíže bezprostředně po konzumaci potravin obsahujících lepek.
Z hlediska prevence alergie na lepek se považuje za vhodné seznámit dítě s lepkem do ukončeného 7. měsíce, ideálně v době, kdy je ještě kojeno. Lepek můžete například přidat v podobě obilné kaše do ovocného příkrmu, nemusíte nutně začínat tolik oblíbeným pečivem. Potraviny s tímto alergenem však podávejte postupně a pomalu, dětský metabolismus se s lepkem musí postupně seznámit a vy jako rodiče bedlivě sledujte jeho reakce.
Při prvním podání potraviny s obsahem lepku buďte obezřetní a sledujte případnou reakci.
Zkušenosti maminek z eMimino.cz
Alergie na lepek a celiakie jsou 2 různé věci. A pokud máte opravdu celiakii, tak je dost nezodpovědné nedodržovat dietu na 100%. Důsledkem může být, kromě jiného, rakovina střev.
Mě na alergii na lepek přišli v 28 letech a to práve díky ekzemu. Kožní mě poslala na alergologii jestli se mi ekzem nezhoršuje nějakou alergií a tak mi z krve zjistili ten lepek a vaječný bílek. Nechtěla jsem věřit, že mám celiakii, protože jsem v životě neměla žádné střevní potíže. Můžu sníst vše a v pohodě. Tak jsem dobrovolně podstoupila biopsii žaludku-střev a tam mi na 100% potvrdili nesnášenlivost na lepek. První 4 měsíce jsem dietu opravdu dodržovala a že to bylo hoooodně těžky a ekzem se mi stejně nezlepšil. Takže už jí tolik nedržím. Pečivo jím tedy bezlepkové, ale třeba těstoviny jím normální a občas si dám knedlík z normální mouky, jinak se snažím víc jako přílohu rýži a brambory.
Držela jsem přísnou dietu, ani mlíko jsem nejedla a když jsem si pak dala nepatrný kousek něčeho, tak jsem se osypala až za 3dny. Hrozně mě to překvapilo, že je to za takovou dobu a hlavně i to byl problém, že se na to přišlo až asi po roce z testů, kdy jsem vystřídala haldu lékařů. Nikdo mi je nechtěl udělat pro cenu. Ale po 2letech se to spravilo a už jím vše.
U alergie bych řekla tak do tří dnů, jako když se zavádějí první příkrmy, tak se taky říká zavádět vždy jeden druh po 3dnech, aby se při případném osypání vědělo, z čeho to je.
Celiakie, to už je jiný šálek čaje. Myslím, že z krve by se měli dělat testy až po 3 měsících plné zátěže. Plná zátěž je tuším 2,5 chlebové jednotky - nevím co to je, budou to asi vědět diabetici. Celiakie může být mnohem plíživější, spornější, někdy se na ni přijde třeba až neprospíváním dítěte a do té doby je víceméně ok.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy







Mgr. Pavla Horáková vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové s následnou atestací z veřejné farmacie. Poté pracovala v kamenné lékárně Prima, která byla odborným garantem společnosti Lékárna.cz.
Následně pracovala jako lékárnice v síti lékáren Harmonie, a to na různých pobočkách po celé České republice.
V současné době působí v rámci odborného lékárenského poradenství jako vedoucí online poradny na Lékárna.cz, kde odpovídá na dotazy zákazníků e-mailem, telefonicky i na chatu. Specializuje se zejména na problematiku chronických onemocnění.
Mgr. Pavlu Horákovou najdete také na stránkách: