Obsah článku
Skrýt ZobrazitV České republice existuje několik typů alternativních škol, které se liší od klasického státního vzdělávacího systému svým přístupem k výuce, filozofií a metodami. K těm nejznámějším patří Montessori, Waldorfské nebo Scioškoly. Každá z těchto škol má specifický přístup a nabízí jinou cestu pro rozvoj dítěte, často více zaměřenou na individualitu a podporu přirozených talentů a zájmů.
Co jsou alternativní školy
Alternativní školy jsou vzdělávací instituce, které využívají inovativní přístupy k výuce a rozvoji dětí. Tyto školy se snaží vzdělávat žáky tak, aby byli nejen dobře připraveni na další vzdělávací stupně, ale také aby se stali zodpovědnými, tvořivými a kriticky myslícími jedinci. Rozdíly oproti běžným školám spočívají v organizaci výuky, pedagogických metodách, ale i v atmosféře a filozofii, která je v těchto školách přítomna.
Scioškola
Scioškoly, jejichž zakladatel je Ondřej Šteffl, jsou inovativní základní školy v České republice, které kladou důraz na inovativní přístup ke vzdělávání, podporu vnitřní motivace dětí a rozvoj jejich kritického myšlení. Scioškoly se snaží vytvářet vzdělávací prostředí, které je bezpečné, podporuje spolupráci a kreativitu a pomáhá dětem připravit se na rychle se měnící svět.
Montessori škola
Montessori pedagogika je jednou z nejrozšířenějších alternativních metod. Zakladatelka Maria Montessori vyvinula přístup, který respektuje individuální tempo dětí a klade důraz na samostatnost, svobodný výběr činností a aktivní učení prostřednictvím konkrétních pomůcek. Montessori školy se zaměřují na všestranný rozvoj dítěte, přičemž nechávají dítěti prostor pro jeho přirozený rozvoj a respektují jeho individualitu.
Waldorfská škola
Waldorfské školy, které vycházejí z filozofie Rudolfa Steinera, se zaměřují na harmonický rozvoj dítěte v oblasti intelektuální, emocionální a fyzické. Waldorfská pedagogika věří v důležitost umění, přírody a tvořivých aktivit, které doplňují tradiční akademické vzdělání. Žáci se učí prostřednictvím vyprávění příběhů, umělecké tvorby a praktických činností, což jim umožňuje pochopit svět v širších souvislostech.
Další školy a přístupy ke vzdělávání:
- Daltonské školy: Daltonský plán vznikl v USA a jeho hlavním cílem je podporovat zodpovědnost a nezávislost dětí ve výuce.
- Začít spolu (Step by step): Program „Začít spolu“ klade důraz na partnerský vztah mezi učitelem a dítětem a podporuje aktivní účast rodičů na vzdělávání. Výuka je organizována do center aktivit, kde děti pracují na praktických projektech a úkolech, které propojují učení s reálným světem.
- Svobodné školy (Sudbury model): Svobodné školy, často inspirované Sudbury modelem, nabízejí dětem maximální svobodu v rozhodování o tom, co a jak se budou učit. Děti si samy volí, jakým aktivitám se budou věnovat, a učení je přirozeným výsledkem jejich zájmu a motivace. Tento model klade důraz na zodpovědnost a podporuje dětskou iniciativu.
- Lesní základní školy a školky: Lesní školy a školky nabízejí vzdělávání, které je úzce spjato s přírodou. Děti tráví většinu času venku, kde se učí prostřednictvím přímé zkušenosti a praktických činností. Tento model vzdělávání podporuje rozvoj fyzických dovedností, empatie k přírodě a skupinové spolupráce.
Vzhledem k rostoucím požadavkům na individuální přístup, kreativitu a praktické dovednosti se zájem o alternativní školy v posledních letech zvyšuje.
Jak fungují Scioškoly
Dát dítě do Scioškoly může být lákavé z několika důvodů, zejména pokud rodiče hledají alternativní přístup ke vzdělávání, který klade důraz na individuální rozvoj dítěte a jeho potřeby.
„Cílem vzdělávání ve ScioŠkolách je připravit děti na šťastný život v budoucím dynamickém světě. Měly by si odnést nejen lepší schopnost se efektivně učit, ale především chuť se dál vzdělávat po celý život. Například mít větší sebekontrolu, vlídnost a respekt k okolí, rezistenci vůči svodům a manipulaci, schopnost vytvářet kvalitní vztahy, odolnost vůči nejistotě a stresu, kritické myšlení či studijní autonomii,“ říká sociolog a pedagog Jan Táborský, který se dále věnuje vzdělávacím koncepcím a výzkumu.
Hlavní principy fungování Scioškoly jsou:
- Respekování jedinečnosti každého dítěte: Scioškoly svým studentům naslouchají a podporují jejich silné stránky. Děti nejsou tlačeny do stejných rámců jako v tradiční škole, kde může být jeden způsob výuky pro všechny.
- Učení pomocí projektů a reálných situací: To dětem umožňuje propojit teorii s praxí a učí je řešit problémy komplexně. Tento přístup připravuje děti lépe na výzvy, které je čekají v reálném životě, než klasické biflování. „Ve ScioŠkolách například vůbec nepoužíváme Sciotesty. Využijeme je pouze v případě, že o ně děti samy z nějakého důvodu projeví zájem,“ doplňuje odborník.
- Slovní hodnocení: Místo tradičních známek dostávají děti slovní hodnocení, které jim dává detailnější zpětnou vazbu o jejich pokroku a oblastech, na kterých mohou pracovat. Tento přístup jim může pomoci lépe porozumět tomu, co se učí, a jak se mohou zlepšit, bez stresu z klasického známkování.
- Rozvoj měkkých dovedností: Tyto dovednosti jsou stále důležitější v moderním pracovním prostředí a mohou dát dětem výhodu do budoucna. Patří mezi ně schopnost spolupráce, komunikace, kreativní myšlení nebo řešení problémů.
7 nejčastějších mýtů o Scioškolách
O Scioškolách panuje řada mýtů a předsudků, které většinou pramení z neznalosti nebo nepochopení odlišného vzdělávacího přístupu, který nabízejí.
- „Scioškoly jsou určené jen pro nadané děti“: Tyto školy jsou otevřené pro všechny děti, bez ohledu na jejich nadání. Vzhledem k flexibilitě výuky jsou školy schopny pracovat s dětmi různých schopností a potřeb.
- „Děti si dělají, co chtějí, a není tam žádná disciplína“: I když mají děti větší volnost ve svém učení, existují pravidla a struktura. Děti jsou vedeny k odpovědnosti za své chování i vzdělávání. Cílem je naučit děti, jak si stanovovat cíle a organizovat vlastní práci.
- „Ve Scioškolách nejsou žádné učební osnovy“: Scioškoly mají své vlastní vzdělávací plány, které splňují rámcové vzdělávací programy požadované ministerstvem školství. Učební látka se však často podává jiným způsobem, například formou projektového učení.
- „Děti se ve Scioškolách nenaučí základy (čtení, psaní, počítání) a jen si hrají“: Děti se zde učí základy jako čtení, psaní a počítání, ale jinými metodami než ve standardních školách.
- „Bez známek děti ztrácejí motivaci k učení“: Scioškoly se zaměřují na vnitřní motivaci dětí a používají slovní hodnocení, které jim poskytuje zpětnou vazbu o tom, co se naučily a na čem mohou pracovat.
- „Scioškoly nejsou dostatečně náročné a děti nebudou připravené na střední školu“: Děti se učí samostatnosti, kritickému myšlení a schopnosti se rychle přizpůsobit novým výzvám. Mnoho absolventů Scioškol pokračuje na středních školách včetně gymnázií a dosahuje v nich dobrých výsledků.
- „Scioškoly jsou pouze pro bohaté“: I když ScioŠkoly nejsou zdarma, školné je nastavováno i s ohledem na lokalitu, kde se škola nachází. „Školné se odvíjí od provozních nákladů každé školy. Ty jsou jiné v Praze a jiné v menších městech. Aktuálně (2024/2025) se tedy pohybuje v rozmezí 6 000–11 000 Kč za měsíc a hradí se pouze 10 měsíců v roce,“ upřesňuje Táborský. Pro rodiče dětí navštěvujících ScioŠkolu, u nichž dojde k dočasnému výpadku příjmů, je určen Nadační fond, který pomáhá překonat období finanční nouze.

Jak fungují Montessori školy
Montessori metoda, vytvořená Marií Montessori, staví na myšlence, že děti by měly učit samostatně a podle vlastního tempa. Děti si vybírají, na čem chtějí pracovat, v připraveném prostředí, které podporuje jejich přirozený rozvoj.
Další principy Montessori školy jsou:
- Žáci používají specifické didaktické pomůcky a materiály, které jsou navrženy tak, aby děti vedly k samostatné práci a přemýšlení.
- Učitelé se snaží co nejméně zasahovat, aby podpořili samostatnost dítěte.
- Děti si mohou vybírat, na čem chtějí pracovat, což jim umožňuje rozvíjet své zájmy a dovednosti podle vlastního tempa.
- Učitel je více pozorovatelem a průvodcem, který dětem pomáhá samostatně objevovat a učit se. Snaží se minimalizovat svůj přímý zásah do výuky a podporuje přirozený vývoj dítěte.
- Vzdělávací aktivity jsou organizovány tak, aby dítě mělo dostatek času na práci na jednom úkolu bez přerušování.
- Hodnocení je obvykle založeno na pozorování pokroku dítěte. Důraz je kladen na proces učení, nikoli na výsledky nebo soutěžení s ostatními dětmi.
Více se o metodě Montessori dočtete ve článku Jak funguje Montessori školka a je vhodná i pro vaše dítě?

Jak fungují Waldorfské školy
Waldorfské školy, založené na pedagogice Rudolfa Steinera, fungují na principech, které kladou důraz na celkový rozvoj dítěte – intelektuální, umělecký, sociální i fyzický. Tyto školy vycházejí z antroposofie, filozofie, která usiluje o pochopení světa na základě duchovních a vědeckých aspektů. Hlavním cílem waldorfských škol je podporovat harmonický vývoj osobnosti žáka a rozvíjet nejen jeho znalosti, ale také jeho kreativitu a smysl pro spolupráci a odpovědnost.
Etapy vývoje dítěte
Waldorfská pedagogika je založena na myšlence, že vývoj dítěte probíhá ve třech fázích, které se liší svými specifickými potřebami:
- První fáze (0–7 let): Tato etapa je zaměřena na smyslové vnímání a fyzický rozvoj dítěte. V mateřských školách se děti učí prostřednictvím hry a napodobování. Rozvíjí se jemná motorika, pohyb, volná hra a kontakt s přírodou.
- Druhá fáze (7–14 let): V této fázi, která odpovídá základní škole, se zaměřuje na rozvoj emocionální a umělecké stránky dítěte. Výuka probíhá skrze příběhy, umění a tvořivé činnosti, jako je malování, řemesla, hudba nebo tanec. Předměty jako matematika či přírodní vědy se učí prostřednictvím příběhů a obrazových představ.
- Třetí fáze (14–21 let): Důraz je kladen na intelektuální a kritické myšlení. Studenti středních waldorfských škol se zabývají abstraktními koncepty a prohlubují své znalosti v humanitních i přírodovědných oborech. Důležitou součástí výuky jsou i sociální a společenské projekty.

Další principy Waldorfské školy jsou:
- Základem je tzv. epochové vyučování. Každý předmět se vyučuje v blocích trvajících zhruba 3–4 týdny, kdy se žáci intenzivně věnují jednomu tématu nebo předmětu. Tento přístup umožňuje hlubší pochopení daného tématu, jelikož žáci mají více času na jeho osvojení a mohou ho prozkoumávat z různých úhlů pohledu.
- Místo učebnic žáci pracují s epochovými sešity, do kterých si zapisují, kreslí a zaznamenávají učivo probírané během epochy. Tento přístup podporuje kreativitu, samostatnost a aktivní zapojení žáků do procesu učení.
- Učební plán zahrnuje širokou škálu aktivit – od hudby, výtvarného umění a řemesel, až po tělesnou výchovu a práci v zahradě. Každý žák má možnost najít oblast, ve které se může rozvíjet a dosáhnout svého potenciálu.
- Místo známek žáci dostávají slovní hodnocení, které poskytuje zpětnou vazbu o pokrocích dítěte.
- Úkolem učitele pak není pouze předávat znalosti, ale také být vzorem pro děti. Učitel se snaží budovat osobní vztah s každým žákem a v nižších ročnících často zůstává s jednou třídou po dobu několika let.
Proč rodiče volí alternativní styl výuky
Jedním z hlavních důvodů, proč se rodiče rozhodují pro alternativní školu, je přání, aby jejich dítě bylo vnímáno jako jedinečná osobnost s individuálními potřebami. Alternativní školy často nabízejí menší počet žáků ve třídách, což umožňuje osobnější přístup učitelů a větší možnost přizpůsobit výuku specifickým potřebám dítěte. Děti se v těchto školách učí nejen tradičním znalostem, ale také důležitým dovednostem, jako je spolupráce, empatie, kreativita a schopnost samostatného myšlení.
Dalším důvodem je flexibilita a inovativní metody výuky. Mnoho alternativních škol využívá metody, které rozvíjejí dětskou kreativitu, kritické myšlení a schopnost řešit problémy. Učení je často založeno na praktických zkušenostech, projektech a aktivitách, což dětem umožňuje lépe pochopit souvislosti a aplikovat získané znalosti v reálném životě.
Jaké mají názory a zkušenosti uživatelky eMimina? Nahlédněte do diskuze na téma Alternativní základní školy.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Diskuze: Zkušenosti s Waldorfskou školou
Dala bych. Do pate tridy je jakakoliv dobra alternativni skola idealni. Fakt to v tech detech nezabije chut ucit se, je tam min deti, individualni pristup, jak pro ty nadane, tak pro ty pomalejsi.
Co opravdu muze byt problem ten druhy stupen, aby do nich zvladli nalit povinne penzum znalosti. Ale tak holt v nejhorsim se dite v devitce individualne pripravi. To casto stejne musi.
Jo a dej si sraz s konkretni ucitelkou, co ho bude mit. To je alfa omega.
Diskuze: Alternativní školy - zkušenosti
@Malinkydablik moje deti chodily / chodi do Montessori skolky, a pote pokracovaly do Montessori skoly (1.stupen). Jsem s nasi skolou spokojena, ale chce to znat konktretni skolu a ucitele.
Za mě to chce doopravdy hodně dobře se seznámit s danou školou a souznit s jejich stylem výuky. Bohužel mám i negativní (ale hodně pozitivních) zkušeností, kdy se dítko nenaučilo psát do 12 let a nepřišlo se na poruchu učení, tzn. kluk měl co dělat, aby to dohnal, než šel na střední. Samozřejmě tam hrálo roli více faktorů (zájem rodičů, školní prostředí, učitelé, kluk samotný) ale jsou to věci, co se stát můžou. Za mě mi nejvíce sedí princip scio školy, ale bohužel ty částky za pololetí, co chtějí, a šance se tam dostat mě od toho odrazují. Diskuze: Alternativní školy - zkušenosti
Pracovní listy pro děti
Ke stažení zdarma. Omalovánky, spojovačky, linky, doplňovačky aj. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení.
Pracovní listy




Jan Táborský absolvoval UP v Olomouci v oboru sociologie-andragogika a následně La Salle University ve Filadelfii (USA) v oboru Professional Communication & Public relations.
Několik let působil jako ředitel v alternativní základní škole. Posledních 5 let je členem Rady ScioŠkoly, v níž má na starosti pedagogickou koncepci ScioŠkol a oblast pedagogického výzkum. Aktivně se věnuje také integrativní psychoterapii a koučinku.
Jana Táborského najdete také na stránkách:
ScioŠkoly