Hraniční porucha osobnosti: Jaké jsou příznaky a léčba?

Jak se projevuje hraniční porucha osobnosti

Hraniční porucha osobnosti (HPO, anglicky Borderline personality disorder), je psychická nemoc, která významně ovlivňuje prožívání a jednání dané osoby nejen k sobě samé, ale i ke svému okolí. Onemocnění zahrnuje vzorec nestabilních, intenzivních vztahů, impulzivnost a nezdravé vnímání sebe sama. „Jednotlivec si často ani neuvědomuje, že s ním něco není v pořádku. Sebereflexe bývá u lidí s hraniční poruchou osobnosti velmi nízká, což výrazně komplikuje jejich schopnost hledat pomoc,“ říká psycholožka Mgr. Simona Hřebíčková.

Podle ní je proto klíčová role blízkého okolí rodiny, partnera či přátel, kteří mohou rozpoznat varovné signály a podpořit člověka v zahájení léčby. „Důležitý je psycholog, ambulantní terapeut, ale v některých případech i denní stacionář nebo psychiatrická péče ve specializovaných zařízeních,“ dodává.

Hraniční poruchu osobnosti je důležité zachytit co nejdříve – ideálně už v dospívání. Klíčem ke zlepšení života a mezilidských vztahů je pravidelná psychoterapie. „Včasná terapeutická péče může výrazně snížit výskyt impulzivního a rizikového chování, které bývá pro pacienty s HPO typické,“ vysvětluje psycholožka Simona Hřebíčková..

Jaké má hraniční porucha osobnosti příznaky?

1. Vysoká emoční nestabilita: Rychlé, intenzivní a často nevysvětlitelné změny nálad a postojů k druhým (např. od idealizace k nenávisti). Člověk s HPO často lže a je nezodpovědný.

2. Impulzivní chování: Příkladem takového chování může být hazardování, nebezpečné řízení, nechráněný sex, nákupní horečky, přejídání, zneužívání drog nebo sabotování úspěchu náhlým opuštěním dobré práce nebo ukončením pozitivního vztahu. Problémy s ovládáním hněvu.

3. Problémy se vztahy: Hraniční porucha osobnosti a vztahy je velké téma. Lidé s HPO se setkávají s velkým utrpením a nepochopením, nedokáží odhadnout emoce druhých, mají strach z odmítnutí a zklamání. Typická je také idealizace a devalvace ostatních (v jednu chvíli druhého člověka vidíme v dokonalém světle, v další už je pro nás nedostatečný a zlý). Problémy prohlubuje také trvající pocit prázdnoty. Typické jsou extrémy typu „miluj mě – nenávidím tě“ a strach z opuštění.

Osoby s HPO provází silný strach z opuštění a chronický pocit prázdnoty. Zdroj: Canva

4. Silný strach z opuštění: To zahrnuje podnikání extrémních opatření, abyste nebyli opuštěni nebo odmítnuti, i když jsou tyto obavy vymyšlené. Také se projevuje chronický pocit prázdnoty.

5. Pokřivené vnímání vlastní osoby: Hodnoty a osobní cíle se neustále posunují a mění. Člověk často sám sebe vnímá jako špatného nebo jako by neexistoval. Nestálý pocit vlastní hodnoty a nejistota v tom, kým člověk je.

6. Paranoidní myšlenky a disociace: Vyskytují se období stresově vyvolané paranoie a ztráty kontaktu s realitou. Tato období mohou trvat od několika minut do několika hodin.

7. Sebepoškozování a sebevražedné tendence: Opakované pokusy o sebevraždu nebo sebepoškozující chování fungují jako prostředek k uvolnění emoční bolesti a obav z odloučení nebo odmítnutí.

Tyto projevy mohou výrazně ovlivňovat každodenní život a způsobit problémy v práci, ve škole, ve vztazích a v celkovém psychickém zdraví jedince. Diagnóza a léčba HPO vyžaduje odbornou pomoc, aby postižený mohl lépe zvládat své emoce a zlepšit kvalitu svého života. U mnoha lidí navíc dochází s přibývajícím věkem ke zmírnění symptomů. „Ve zralém věku – zpravidla kolem čtyřicítky, často vidíme, že nejvýraznější projevy poruchy odeznívají. Částečně je to dané životními zkušenostmi, částečně biologickým zráním mozku a nervové soustavy,“ doplňuje psycholožka.

Ne u každého s HPO se objeví všechny tyto příznaky. Jejich četnost a závažnost je značně individuální.

Osoby, které v dětsví zažily silná traumata, mají větší předpoklad k rozvinutí HPO. Zdroj: Canva

Co způsobuje HPO

Příčiny hraniční poruchy osobnosti (HPO) jsou jasné a jde o kombinaci genetických, environmentálních a psychologických faktorů.

Tyto faktory mohou zahrnovat:

• Rodinná anamnéza: Lidé, kteří mají blízkého člena rodiny (například rodiče nebo sourozence) s tímto onemocněním, mohou mít vyšší pravděpodobnost vzniku hraniční poruchy osobnosti kvůli sdíleným genetickým faktorům.
• Změny v mozku: Lidé s hraniční poruchou osobnosti mohou mít strukturální a funkční změny v mozku, zejména v oblastech, které kontrolují impulzy a regulaci emocí. Není však jasné, zda tyto změny vedly k poruše, nebo byly právě poruchou způsobeny.
• Environmentální a psychosociální faktory: Až 70 % lidí s hraniční poruchou osobnosti zažilo v dětství sexuální, emocionální nebo fyzické zneužívání. Separace od matky, špatná vazba na matku, nevhodné rodinné hranice a závislost rodičů na látkách jsou také spojeny s hraniční poruchou osobnosti.

Hraniční porucha osobnosti obvykle začíná v rané dospělosti a stav je nejvážnější v mladé dospělosti. Výkyvy nálad, hněv a impulzivnost se s věkem často zlepšují, hlavní problémy s obrazem sebe sama a strachem z opuštění, stejně jako problémy ve vztazích, však přetrvávají.

Téměř 75 % diagnostikovaných HPO jsou ženy.

Diagnóza hraniční poruchy osobnosti se standardně provádí nejdříve až po dosažení dospělosti, tzn. v 18 letech. Zdroj: Canva

Jak zjistit, jestli mám hraniční poruchu osobnosti

Osobnost se vyvíjí během dětství a dospívání. Z tohoto důvodu zdravotníci obvykle nediagnostikují hraniční poruchu osobnosti (HPO) před dosažením věku 18 let. Příležitostně může být člověku mladšímu 18 let diagnostikována, pokud jsou symptomy významné a trvají alespoň jeden rok.

Podle psycholožky Simony Hřebíčkové Hraniční poruchu osobnosti lze diagnostikovat psychologickými testy, například MMPI, nebo při hloubkovém rozhovoru s klientem. „Důležité je zaměřit se na jeho emoční prožívání, pocity prázdnoty, hněvu, úzkostí, výkyvy nálad, impulzivitu a riskantní chování. Dále hodnotíme nízké sebevědomí, rodinnou anamnézu a vztahové vzorce,” vysvětluje.

Má-li člověk podezření, že ho trápí hraniční porucha osobnosti, diagnostika může bývá složitá. HPO může potvrdit pouze odborník na duševní zdraví, tedy psychiatr, psychoterapeut či klinický psycholog.

Diagnózu provádí odborník, nejčastěji formou důkladného rozhovoru a psychologických testů. Zdroj: Canva

Diagnóza probíhá na základě:

• Podrobného rozhovoru: Odborník se ptá na životní historii, včetně zkušeností z dětství, mezilidských vztahů a významných životních událostí. Dále na rodinnou anamnézu a detaily o aktuálních a minulých příznacích, včetně emočních výkyvů, impulzivního chování a strachu z opuštění.
• Splnění diagnostických kritérií: Diagnóza HPO je založena na diagnostických kritériích uvedených v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5) Americké psychiatrické asociace. To znamená, že pro potvrzení HPO musí být přítomno alespoň 5 příznaků typických pro toto onemocnění. Používá se také MKN-10 nebo MKN-11 (tzv. Mezinárodní klasifikace nemocí).
• Hodnocení impulzivnosti: Odborník se ptá na historii impulzivního a rizikového chování. Zahrnuje otázky týkající se financí, užívání návykových látek, sexuálního chování, řízení a stravovacích návyků.
• Psychologické testy: Součástí může být i používání standardizovaných dotazníků, testů na hodnocení osobnosti a emočního fungování a hodnocení, které mohou pomoci určit přítomnost a závažnost symptomů HPO.
• Zapojení rodiny: Odborníci mohou hovořit s rodinnými příslušníky nebo blízkými přáteli pacienta, aby získali více informací o jejich chování, historii a vztazích. To může poskytnout cenné informace, které pacient nemusí být schopen nebo ochoten sdělit.

Součástí kompletní diagnózy by také mělo být vyloučení jiných psychickým onemocnění, které často koexistují s HPO. Mezi takové patří například bipolární porucha, posttraumatická stresová porucha (PTSD), deprese či úzkostná porucha.

U bipolární poruchy trvá tzv. manické období podstatně déle než u HPO. Zdroj: Canva

Rozdíl mezi HPO a bipolární poruchou

HPO i bipolární porucha jsou psychická onemocnění, která se projevují výraznými změnami a výkyvy nálady a chování. Proto je možné je v některých případech na první pohled zaměnit. Hlavní rozdíl však spočívá v rychlosti a trvání těchto emocionálních změn a schopnosti fungovat v mezilidských vztazích.

U HPO se nálada a chování rychle mění v reakci na významný stres, zejména při interakci s jinými lidmi, zatímco u bipolární poruchy jsou nálady trvalejší a méně reaktivní. Lidé s bipolární poruchou mají také významné změny v energii a aktivitě.

Tabulka – Porovnání základníach aspektů HPO a bipolární poruchy

Přečtěte si také článek Jak poznat a léčit bipolární poruchu?

Hlavní metodou léčby HPO je odborná a dlouhodobá psychoterapie. Zdroj: Canva

Léčba hraniční poruchy osobnosti

Historicky byla hraniční porucha osobnosti obtížně léčitelná. Avšak s novými metodami léčby mnoho lidí s HPO zažívá méně intenzivní projevy onemocnění a dochází k celkovému zlepšení kvality života. Léčba spočívá především v práci na sobě, člověk se učí nové vzorce chování, lepší zpracování emocí a větší sebereflexi. „Je nutné rozvíjet schopnost převzít odpovědnost – nejen za své chování, ale i za vliv, jaký má na své okolí. To může zásadně zkvalitnit jeho život,“ doporučuje Hřebíčková.

Jak vypadá léčba HPO:

• Psychoterapie:Tvoří hlavní část celé léčby. Využívá se dialektická behaviorální terapie, speciálně vyvinutá pro pacienty s HPO. Zaměřuje se na akceptaci reality vašeho života a chování, jakož i na změnu neprospěšného chování. Součástí může být také kombinace kognitivně-behaviorální a skupinové terapie. „Tím, že teenager nebo již dospělý jedinec začne docházet na terapie, začne chápat sebe, více porozumí svým náladám, úzkostem, hněvu, strachům, začne je kontrolovat a ochrání se tak před problémy, které by jinak měly přesah do budoucnosti,” objasňuje psycholožka důležitost terapií. Terapie je v případě hraniční poruchy nutná a musí být pravidelná, jelikož se musí opravdu zásadně měnit vzorce chování.
• Medikace: V některých případech může psychiatr doporučit léky k léčbě specifických symptomů nebo koexistujících duševních stavů. Léky mohou pomoci léčit úzkost a depresi, regulovat výkyvy nálady nebo kontrolovat impulzivní chování. Využívají se antidepresiva, antipsychotika a stabilizátory nálady.
• Podpůrná terapie a vzdělávání: Podpora a vzdělání pro pacienty a jejich rodiny jsou také klíčovými aspekty léčby HPO. Do léčebného programu se často zapojuje i rodina za účelem zlepšení rodinné dynamiky a podpoře pacienta v jeho uzdravování.

Léčba hraniční poruchy osobnosti může být dlouhodobá a vyžaduje trpělivost. Pokud však máte hraniční poruchu osobnosti, vězte, že mnoho lidí s tímto onemocněním se s léčbou zlepší a naučí se žít stabilnější a naplněnější život.

Jak mluvit s lidmi, kteří trpí HPO? Zdroj: Canva

4 rady, jak pomoci lidem s HPO

Máte ve svém blízkém okolí někoho, kdo žije s hraniční poruchou osobnosti? Jistě si často říkáte, jak s takovým člověkem správně jednat.

1. Zjistěte si informace
Zkuste si nastudovat, co vše představuje a obnáší onemocněni hraniční poruchy osobnosti. Lépe se dokážete vcítit a pochopit, co váš blízký v různých situacích prožívá. Tak můžete zamezit neúmyslnému zraňování a vzájemnému nepochopení.

2. Pomozte vyhledat odbornou pomoc
Léčba je v případě HPO naprosto klíčová. Povzbuzujte svého blízkého, aby vyhledal odbornou pomoc, případně můžete pomoci v hledání vhodného terapeuta. Zeptejte se také na možnosti rodinné terapie, pokud jste příbuzní.

3. Buďte emocionální podporou
I když to může být těžké, zkuste být pro dotyčného emocionální podporou. Buďte trpěliví, naslouchejte, často také o vašem vztahu dotyčného ujišťujte. Změny i každodenní úkony mohou být pro osoby s HPO obtížné a děsivé, symptomy se však mohou časem zlepšit s odpovídající léčbou.

4. Dbejte o vlastní duševní zdraví
Jednání s osobou trpící HPO může být mnohdy psychicky velmi náročné a vyčerpávající. Pokud začnete pociťovat duševní nepohodu, významný stres či úzkost nebo až deprese, vyhledejte odbornou pomoc. Vždy však volte terapeuta, který se nezaměřuje na vaši blízkou osobu.

Kdy vyhledat okamžitou pomoc

Lidé s HPO mají výrazně vyšší míru sebepoškozování a sebevražedného chování než obecná populace. Pokud má váš blízký myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu, je nutné jednat okamžitě. Ideální je zavolat na linku psychologické pomoci na telefonním čísle 116 123.

Uživatelky na eMiminu sdílejí své zkušenosti v diskuzi na téma Jak jednat s člověkem s HPO

Hraniční porucha osobnosti. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků