Klíšťová encefalitida je virové onemocnění přenášené převážně klíštětem. Klíště se infikuje od malých savců (např. hlodavci) a infekci pak přenese na člověka. Spolehlivou ochranou proti této nemoci je ale očkování.
Onemocnění se vyskytuje sezónně. V mírném podnebném pásu je to duben až listopad a výskyt kolísá podle přemnožení klíšťat (za rok asi 500-1000 onemocnění). Při úplném rozvinutí nemoci je postižený hlavně nervový systém.
Klíšťová encefalitida je charakteristická v tom, že může probíhat různými způsoby. Jsou lidé, kteří ani neví, že onemocnění prodělali, a setkání s infekcí se odhalí náhodným zjištěním protilátek v krvi. Jsou také lidé, kteří po setkání s infekcí mají trvalé následky. Převažuje však skupina lidí, u kterých se onemocnění jistým způsobem projevilo, ale nezanechalo následky.
Rizika onemocnění klíšťovou encefalitidou
U dětí převažují lehčí formy onemocnění, ne zřídka se ale objeví i závažné případy. Nepříjemným následkem jsou obrny, které někdy sice mohou odeznít, ale často zůstávají poruchy mozkových funkcí ve formě poruch spánku, soustředění, paměti, chování a bolestí hlavy.
Obvykle onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze probíhá jako každé jiné virové onemocnění – chřipkovité příznaky, bolest hlavy, svalů, únava apod. Většinou se neobjevuje žádná specifická kožní vyrážka, jako tomu bývá u boreliózy. U třetiny dětí přechází onemocnění do druhé fáze, která má podobu postižení nervového systému – horečka, bolest hlavy, meningeální příznaky, zvracení, spavost, světloplachost, třes prstů a víček. Tato fáze se může různými směry komplikovat a mohou pak vznikat obrny nebo i další poruchy mozkových funkcí. Dvě třetiny dětí, které prodělaly v plném rozsahu toto onemocnění, mají kognitivní deficit a problémy s pamětí.
U jedné třetiny dětí se rozvine druhá fáze onemocnění s postižením nervového systému. U dvou třetin dětí s prodělanou druhou fázi zůstává trvalý kognitivní deficit a problémy s paměti.
Nejzávažnější průběh pak má vzácná bulbární forma klíšťové encefalitidy, kdy je postižen mozkový kmen a hrozí poškození základních životních funkcí (dýchání, srdeční činnost).
Proti klíšťové encefalitidě neexistuje cílená léčba jako třeba proti borelióze. Protože onemocnění je způsobeno virem, nejde proti němu bojovat antibiotiky. Pacienti jsou většinou hospitalizovaní, důležitý je klidový režim na lůžku, popřípadě protiedémová léčba.
Vakcíny proti klíšťové encefalitidě
Existují 2 vakcíny proti klíšťové encefalitidě:
- FSME Immun
- Encepur
Obě vakcíny jsou určené pro děti i dospělé (děti do 12 let se očkují poloviční dávkou). U obou najdeme velmi podobné antigenní složení a neliší se ani v účinnosti nebo bezpečnosti. Obsahují inaktivované suspenze virů, nosičem suspenze je hydroxid hlinitý.
Kdy očkovat proti klíšťové encefalitidě?
Vakcíny může lékař podat od jednoho roku věku. Výjimečně při riziku přenosu infekce se mohou očkovat i děti od 6. měsíce. Obecně se ale doporučuje očkovat děti až po 3. roce, protože do té doby je riziko infekce malé (nejčastěji jsou postižené děti školního věku), po očkování se dosahuje menší hladiny protilátek a jsou také častější nežádoucí reakce.
Očkovat lze celoročně, ideální je začít v zimních měsících, aby imunita byla na léto již vytvořena. V základním očkovacím schématu jsou 3 dávky, přičemž druhá dávka se aplikuje za 1–3 měsíce a třetí dávka za 9–12 měsíců. První přeočkování se provádí po 3 letech a další přeočkování až po 5 letech. Je možno využít i zrychleného schématu s rozestupy mezi dávkami 14 dní mezi 1. a 2. dávkou, a 5–12 měsíců mezi 2. a 3. dávkou.
Očkovací schéma:
| 1. dávka | je možná od jednoho roku věku |
| 2. dávka | za 1 – 3 měsíce |
| 3. dávka | za 9 – 12 měsíců |
| Přeočkování | 1× za 3, resp. 5. let |
Jak se očkuje proti klíšťové encefalitidě?
Proti klíšťové encefalitidě se očkuje injekcí do svalu. U dětí do 18. měsíce je to obvykle sval stehenní a u starších dětí sval ramenní.
Reakce po očkování proti klíšťové encefalitidě
Reakce po očkování proti klíšťové encefalitidě jsou minimální. Typicky jde o lokální reakce v místě vpichu, které jsou častěji u starších lidí, nebo celkové reakce ve formě teploty a únavy, které bývají častější u menších dětí. Závažné reakce (např. anafylaktický šok) se objevuje u méně jak 0,01 % případů. Jako prevence platí opatření jako při jakémkoliv jiném očkování (klidový režim, vyhýbat se kontaktu s nemocnými).
Účinnost očkování proti klíšťové encefalitidě
Již za 7 dní po podání druhé dávky je zajištěná protekce u 88-100 % očkovaných a po kompletním očkovacím schématu 3 dávek je imunita vytvořena u 97-100 %. V ČR je proočkovanost obyvatelstva pouhých 20 %, proto se onemocnění vyskytuje stále často, na rozdíl např. od sousedního Rakouska, kde je proočkovanost 90 % a onemocní zde maximálně desítky lidí za rok.
Cena očkování proti klíšťové encefalitidě
Očkování proti klíšťové encefalitidě zdravotní pojišťovny nehradí plně, ale částečně na něj přispívají. Podle pracoviště se ceny liší. Orientačně se ceny pohybují mezi 700–1000 Kč.
