na přehled Encyklopedie

Samostatnost dítěte při jídle

Osvojení samostatnosti dítěte při jídle je bez nadsázky řečeno běh na dlouhou trať. Často vyžaduje velkou dávku trpělivosti jak ze strany maminky, tak i otce. První natahování ruček dítěte po tom, co zrovna jedí dospělí, je často interpretováno rodiči jako projev hladu jejich dítěte. Není tomu ovšem tak – dítě se učí velkou měrou napodobováním toho, co právě vidí, proto se natahuje po jídle, příboru apod. Ovšem zde se vytváří základy pro postupné získání samostatnosti v jídle.

Dítě se tak postupně naučí zacházet s příborem, hrníčkem, talířkem, především metodou pokusu a omylu. Mnoho toho převrhne, mnohokrát zašpiní sebe a všechno kolem, ale je to velmi důležité proto, aby si nakonec dítě stolování osvojilo.

Pokud by rodiče začali dítě učit samostatně jíst až v době, kdy jim na to přijde připravené (3-4 roky), může se stát, že se dítě nechá krmit, a o samostatnost ve stolování ztratí na dlouho zájem.

Jak na to?

Ve věku (velmi individuální), kdy dítě dokáže samo bezpečně sedět, a má alespoň dva zoubky, tak by mělo být účastno alespoň jedenkrát denně na stolování s rodiči – může tak od rodičů mnoho odkoukat. Dítě má mít vždy připravené své jídlo buď do ruky, nebo svůj příkrm v nerozbitné misce. Z nerozbitné misky (nejčastěji plastové) se pak dítě snaží pomocí lžičky (opět plastové, která má vhodnou velikost) nabírat pokrm a jíst jej. Druhou lžičku má v ruce rodič, kterou se snaží dítě nakrmit. Na začátku bude stolování pro dospělé spíše symbolické, a budou jíst až po dítěti, nicméně se jedná o správnou metodu, jak dítě naučit v jídle samostatnosti. S vysokou pravděpodobností bude všude poznat, že se dítě učí samo jíst, ale i s tím je nutné počítat a obrnit se trpělivostí.
Kdy a jaké lze očekávat pokroky ve stravování?

Dítě ve věku dvou let by mělo být schopné se částečně najíst samo, rodič jej pak podle aktuální potřeby dokrmí (pokud dítě alespoň trochu spolupracuje, nevzteká se apod.). O rok později by dítě mělo být schopno se zcela samostatně najíst lžičkou. Ve čtyřech letech dítě dokáže většinou jíst příborem, ale neumí si nakrájet samo pokrm. To dokáže zpravidla až ve věku šest let, či ještě později.

Několik základních rad:

  • Dítě před jídlem vybavíme omyvatelným bryndákem, nejlépe s rukávy.
  • V případě možnosti pak pod židličku s dítětem můžeme roztáhnout igelit.
  • Pokud dítě pouští lžíci na zem, platí pravidlo zvednout a podat 3× a dost, pokud dítěti padá lžička z rukou častěji, nejedná se o jeho nešikovnost, ale o jeho novou hru.
  • Při jídle se snažíme respektovat dětské ne, pokud dítě odmítá jíst, nenutíme jej – platí zde poučka: pocitu sytosti se učí dítě, nikoliv rodiče.
  • U jídla dítě zásadně sedí, snaha dítěte pobíhat po místnosti, kdy je pronásledován zoufalou maminkou se lžící v ruce, by měla být zamítnuta. V opačném případě si může dítě fixovat špatné návyky v příjmu potravy.
  • Pokud dítě sedí u stolu, a snaží se jíst, není vhodné ho čímkoliv jiným rozptylovat – ať už četbou pohádek, televizí s pohádkami atd.
  • Velkou chybou je nabízet dítěti alternativní jídlo v případě, že to hlavní připravené odmítne. Časem by se mohlo stát, že maminka bude najednou nucena připravovat 4 -5 druhů jídel, aby se dítě najedlo.

Pokud dítě jíst nechce, nenutíme jej. Když vynechá třeba i celé jedno jídlo, rozhodně to neohrozí jeho zdraví.

Místo láhve hrneček

Pokud se dítě již naučilo jíst tuhou stravu alespoň 3× denně, a to pravidelně, je vhodné přistoupit k dalšímu kroku – a to, aby se naučilo pít z hrnečku místo z láhve s dudlíkem. Před dítě postavíme hrneček (dětský zavírací s oušky po stranách). Ukážeme dítěti, jak hrneček funguje a samozřejmě mu s pitím zpočátku pomáháme. Obecně se snažíme naučit dítě používat hrneček namísto láhve dříve či později. Dítě se může na láhev velmi silně zafixovat, láhev mu pak dává pocit bezpečí, a jen velmi obtížně se s ní bude loučit.

Malé dítě vegetariánem?

Odpověď na otázku, zdali je vhodné vychovávat dítě jako vegetariána, je komplikovaná. Dítě potřebuje ke svému správnému vývoji dostatek kvalitních bílkovin, železa atd. Ideální zdrojem těchto živin je právě maso. Pokud dítě budete živit vegetariánskou stravou, je nutné jeho jídelníček obohatit o luštěniny, vaječné žloutky atd. Vždy je však vhodné konzultovat s dětským lékařem.

Desatero zdravé výživy pro děti a jejich rodiče

  • Jíst častěji (5× denně) v menších porcích.
  • Součástí pitného režimu by neměly být slazené limonády, a když, tak jen v malém množství.
  • Dávat dítěti dostatek ovoce a zeleniny.
  • Omezit množství sladkostí.
  • Jídlo z fast foodu pouze výjimečně.
  • Omezit večerní mlsání u televize.
  • Děti by neměly dostávat dva dny po sobě stejné jídlo.
  • Nepéci na Vánoce přemíru cukroví.
  • Alespoň obden by dítě mělo dostat zakysaný výrobek.
  • Nutričně vyvážené svačiny, když už chodí do školy.

Malé děti a koření?

Velmi častou otázkou rodičů je, jestli mohou dítěti přidávat do jídla koření a sůl. Obecně lze říci, že závisí na druhu koření a především na věku dítěte.

Dětem do jednoho roku života bychom neměli do jídla dávat žádné koření. Rovněž nesolíme. Maminky takto mají často pocit, že svému dítěti dávají ošizenou stravu, ale tak to rozhodně není. Je prokázáno, že dítě v tomto věku volí spíše jednoduchá a chuťově „nenáročná“ jídla. Kořeněné jídlo je rovněž pro malý organismus velmi obtížně stravitelné, a ještě může být dítěti po jídle zle.

Soli se vyhýbáme především kvůli správné činnosti ledvin, které nejsou schopny pracovat tak dobře jako u dospělého člověka, a nadměrné množství soli je neúměrně zatěžuje.

Dětem starším (1-3 roky) můžeme pokrm lehce osolit i okořenit.

Diskuse o tomto tématu:

Prozatím nejsou k tomuto tématu uvedené žádné diskuze.
 Váš příspěvek
Jaká informace podle vás chybí v hesle
"Samostatnost dítěte při jídle"?

Reklama


Reklama