Zpět na všechny otázky v kategorii Odborné poradny

Agrese ve školce

Loretana se ptá 03.11.15

Dobrý den,

moc Vás prosím o radu. Syn nastoupil v září do školky ve 3 a půl letech, myslím akorát včas, dříve by to bylo pro něj stresující, ale zároveň doma už se nudil. Syn je velice hodný, vnímavý, chytrý, preferuje hru se staršími dětmi a zároveň velmi respektuje pravidla. Zkrátka, když se něco nemá, nedělá to.

Ve školce se mu líbí, má skvělé paní učitelky, vyhovuje mu řád a právě pravidla ve školce (myslím, že mu to usnadňuje pobyt tam), umí už spoustu písniček, básniček, má mnoho výkresů. Kromě asi 14 dní, kdy plakal, když jsme tam přišli (ale vždy po chvíli přestal), se tam těší a o školce hodně vypráví.

Jde ale o to, že je tam jeden chlapeček, kterého náš syn znal již z dřívějška a my si mysleli, že mu to usnadní nástup do školky, když půjdou spolu do třídy. Jsou schopni si spolu hrát, ovšem jen do té doby, než ten chlapec ho třeba bouchne pěstí, strčí do něj, srazí k zemi a podobně. Pochopila jsem, že je to v situaci, kdy není po jeho, kdy např. náš syn si vezme určitou hračku první nebo si na zahradě vleze první na nějakou atrakci. Nedělá to jen našemu synovi, ale také jiným dětem, zejména děvčatům, asi z toho důvodu, že ostatní chlapci jsou již starší než on.

K tomu se přidalo i to, že synovi začal říkat např.: „Maminka si pro tebe nepřijde, nenajdeš si tu kamarády, půjdeš do jiné třídy a podobně.“ Syn mi to neřekl hned, jeden večer byl takový zamlklý a pak to z něj začalo padat. Hned poté jsem druhý den vše konzultovala s paní učitelkou, řekla, že je to dobře, že jí to říkám, agresivní chování toho chlapce potvrdila a řekla, že to bude hlídat. Zároveň to pak se synem probírala, co si ale přesně řekli, to nevím.

Jde mi o to, že bych potřebovala radu, co mám synovi říci, jak se má zachovat. Zatím postupujeme takto: Vždy mu říkám, že mu má hned říct, ať mu to nedělá, že ho to bolí a když to bude dělat, že s ním nebude kamarádit. Zároveň také na doporučení učitelky mu radím, ať jí to jde hned říct.

Jen doplním, že rodiče toho chlapce si stížnosti učitelek vždy vyslechnou, snaží se mu domluvit, v našem případě ale situaci zlehčují se slovy: „Ale prosím tě, bůh ví, jak to bylo, jsou to přeci kluci, apod.“

Včera se to opět ale opakovalo, tak manžel už synovi jasně řekl, že takhle to prostě nejde, že si nesmí nechat ubližovat a ať mu to prostě vrátí (učitelky to zrovna neviděly). Jenže syn to vůbec nepochopil, že by to vlastně byla obrana, a řekl, že ubližovat se nemá a že by se na něj paní učitelky zlobily.

Pak jsem z toho měla výčitky, že mu ještě více zamotáváme hlavičku, ale už opravdu nevím, co mám dělat. Zvažuji i radikální řešení, že ho ze školky odhlásím. Jemu se tam líbí, to je fakt, ale na druhou stranu - mojí povinností jako rodiče je ho chránit a ne ho dennodenně vystavovat agresivnímu chování, se kterým on si neumí poradit.

Prosím, poraďte mi - co mám synovi říct, jak postupovat?

Předem moc děkuji!

Mgr. Lenka Osladilová odpovídá 03.11.15

Hezký den,
z dlouhodobého hlediska má pravdu manžel. Ano, opravdu je někdy třeba se ozvat, nenechat se otloukat od druhých dětí, neboť dlouhodobější chování typu, že půjdu vždy za paní učitelkou, ať to vyřeší, dítě staví do role, že bude vždy potřebovat někoho třetího, aby složitější situaci za něj někdo vyřešil.
Určitě doporučuji, aby tuto možnost využil, ale sem tam není od věci se pokusit konflikt vyřešit sám.
Tím, že se dokáže postavit sám za sebe, si zvýší sebedůvěru, která jinak začne velmi rychle nenávratně mizet.
A to by byla velká škoda! Je smutné, že právě hodné, citlivé děti jsou v dnešní době znevýhodněny tím, že pravidla respektují.
Nějak se naší společnosti „podařilo“ zavést systém, kdy hrubší, agresivnější jedinci mají více práv než oběť, neboť „chytřejší ustoupí“. Ano, velmi rozumné, ale není možno ustupovat donekonečna! Vše má své hranice - i ústup.
Nebojím se, že by Vaše dítě situace zneužilo, respektuje-li běžně pravidla. Ale opravdu je někdy zdravější „stát se tím zlobivým“ než si nechat vše od ostatních líbit, neboť to vede časem pouze k frustraci.
Je velmi pěkné, že paní učitelky mají takový vstřícný přístup, ale ne vždy je možné vše ohlídat, prostě to není v lidských silách…
Klidně bych s paní učitelkou tuto možnost konzultovala, je-li rozumná, pak opravdu adekvátní obrana je na místě.

Lenka Osladilová

speciální pedagožka a terapeutka
www.specialnipedagog.cz

Položte vlastní otázku do této poradny nebo si vyberte jinou oblast na úvodní stránce poraden.
O této otázce můžete dále diskutovat v diskusi na eMimino.cz.