Zpět na všechny otázky v kategorii Odborné poradny

Deprese, alkohol po druhém porodu

Anonymní se ptá 09.12.18

Dobrý den.

Mám dvě děti ( dceru a syna). Dceru jsem porodila ve věku 20 let. Porod byl šílený, 12 hodin v bolestech, který zakončili císařem… V porodnici jsem malou odmítala, necítila jsem k ní žádné pouto a první den, kdy jsem ji mohla mít konečně u sebe celou noc, jsem ji odnesla sestrám a sesypala se ve sprše. Šestinedělí byl horor, na který ani nechci vzpomínat. Vlastne s odstupem času si uvědomuji, že nešlo jen o šestinedělí, ale stavy deprese mě doprovázejí doteď.

Nyní mám 4měsíčního syna, i když jsem věděla, že druhé dítě nechci, přítel se bez mého svědomí začal snažit dál. Neúspěšně. Časem mě touha po druhém dítěti popadla a máme tohohle chlapáka, na kterého jsme se těšili. Porod byl nesrovnatelný s prvním, avšak stavy, které jsem měla u dcery, mě dohnaly opět. Začalo to neúspěšným kojením, které jsem po týdnu vzdala. Dcera mě začala odmitat, vše se totiž točilo kolem syna, ze kterého se vyklubal uplakánek. Po měsíci, kdy jsem se dokopala k lékařce, jsem vyfasovala antidepresiva, která však působí hlavně na spaní, a tudíž jsem kolem malého nedokázala fungovat.

Antidepresiva jsem zkusila vysadit. První dva dny se zdálo vše v pořádku, ale třetí den mě vše opět dohnalo. Začaly mi po nich padat šíleně vlasy, zavodnila jsem se, trápila mě plynatost a průjem se střídal se zácpou. Nemám ale možnost zajít k lékařce, aby je změnila, proto jsem je vysadila…Tím, že je malý uřvané miminko, ho nechce nikdo hlídat a brát ho do čekárny mezi nemocné nechci. Antidepresiva mi totiž predepsal obvodní lékař.

V podstatě jsem celé těhotenství seděla doma, byla jen s dcerou a teď opět se synem. Nevím už jak dál, jak tenhle začarovaný kruh skončit. V noci nespím, malý je každou chvíli vzhůru a přítel nepomůže. Chodí do práce (pochopitelně), tudíž tato starost je pouze na mně. Ráno vstávám automaticky naštvaná, unavená. Malou vypravuji do školky, a i když malý pláče, přítel raději pije kávu a čeká. Vlastně jen poslouchám, co vše dělám špatně a jak blbě jsem si děti naučila (dcera neusne jinak, než že u ní musí někdo ležet, dokud neusne a syna na míči, jelikož na řvoucího nic jiného nezabíralo). Nemám už na nic energii, nic mě nebaví a chodím jak tělo bez duše. S přáteli jsem nebyla ani nepamatuji posedět. Celé dny jsem doma jen se řvoucími dětmi a začíná mi vše padat na hlavu. Každý den začíná stejně a taky stejně končí. Tak ráda bych si zašla aspoň sama nakoupit, ale nejde to. I když bydlíme u mých rodičů a opravujeme dům, nikdo nepohlídá. Přítel se k tomu nemá. Matka má dvě práce. Otec už své roky a z práce chodí unavený a sedřený, tchyně, ta si vezme radši dceru. A sestry mají co dělat se svými potomky. Zuby mám v katastrofálním stavu, ale k zubaři se nemám šanci dostat a hlavně z něj mám hrozný strach. A vlastně ani nemohu skrz finance.

Začala jsem mít šílené mindráky a nesnáším sama sebe a svůj život. Občas lituji, že jsem nešla do práce a chtěla druhé dítě. Přítel po večerech chodí na pivo a počítá s tím, že děti ke spánku uložím a obstaram já, popřípadě pomůže má matka. Nemám nikoho, kdo by mě pochopil, vyslechl. Věčně jsem já ta, která plní něčí očekávání a už si připadám na vše sama a všechno tohle jsem začala zapíjet. Hned, když děti usnout, tak utíkám ke flašce a takhle to je už měsíc v kuse.

Chci tuto záležitost řešit, jen nevím, kam se obrátit. Psycholog či psychiatr?

Jsem silně náladová, vznětlivá, většinu času bych nejraději proležela. Již jednou v minulosti kolem 17. roku jsem se pokusila o sebevraždu. Nevím, co se druhým porodem změnilo. Jsem také silně fixní člověk a ve společnosti více lidí jsem nervózní, nedokážu se jen tak s někým bavit. A když mám, stokrát si v hlavě opakuji, co říct, abych se neztrapnila. Nevím, kam koukat, jak stát, co dělat a hlavně neupoutavat na sebe pozornost. Mám problém s komunikací.

Děkuji za Vaši radu

Mgr. Lucie Machová odpovídá 11.12.18

Dobrý den,
Děkuji za dotaz a vaši důvěru. Bohužel nepíšete, jak dlouho vaše trápení trvá, ale z těch krátkých informací usuzuji, že dcerce už asi bude „pár“ let. Celý popis, promiňte mi to, zní dost děsivě. Zní to tak, že jste se dostala do kleští, ze kterých není úniku a zbyl jen alkohol. To je ale cesta do pekel! Jste rodina, fungujete jako systém, když jeden nemůže, nikdy to není jen jeho vina. Plačtivost dětí a úzkost jistě reflektuje vztahy ve vaší rodině, to jak spolu fungujete apod. Zní to tak, že ani dětem není dobře. Něco potřebujete změnit. A myslím, že podle popisu na to nemůžete být sama, tady vám jednoduchá rada nepomůže (i vzhledem k tomu, že pocit beznadějnosti pravděpodobně znáte již ze života před založením vaší rodiny, když jste se v 17ti letech pokusila o sebevraždu). S antidepresivy bych rozhodně neexperimentovala. Jediný odborník v této oblasti je psychiatr, jistě doporučuji i pravidelné setkání s psychologem – psychoterapeutem. Je jedno kde začnete, kolegové budou mít jistě doporučení na druhou profesi, a když uznají za vhodné, jistě vám někoho doporučí. To základní ve vás, musí být chuť něco změnit, udělat krok ze šedi vašeho smutku, možná i ponížení, které se vám dostává od okolí, když říkají, že je to vaše vina. Udělejte první krok, možná ale ten nejtěžší, zajděte za odborníkem a svěřte mu své trápení. Pokud se dohodnete na užívání psychofarmak, vydržte potřebnou dobu, někdy pár týdnů trvá než najdete ta vhodná (aby jste eliminovala nežádoucí účinky, výběr na trhu je docela široký, věřím, že se to povede). Na pravidelné terapii vám odborník pomůže najít v sobě i jiné zdroje a strategie, jak k sobě a lidem z blízkého okolí přistupovat jinak, nově, tak aby vám bylo lépe. Praxe s klienty ukazuje, že ač se jim to na začátku zdá nemožné, mají pocit, že již všechno zkusili, když vydrží a snaží se, jsou překvapeni, co dokáží. Síly je v každém dost, jen je potřeba ji objevit.

Běžte do toho, je to dobrá investice do vašeho života i života vašich dětí.

Držím pěsti.

S pozdravem
Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz

Položte vlastní otázku do této poradny nebo si vyberte jinou oblast na úvodní stránce poraden.
O této otázce můžete dále diskutovat v diskusi na eMimino.cz.