Smíšená úzkostně depresivní porucha v těhotenství

Anonymní
09.09.19

Dobrý den,

několik let se léčím se smíšenou úzkostně depresivní poruchou, mám za sebou pokus o sebevraždu a dvouměsíční hospitalizaci v psychiatrické nemocnici. Momentálně jsem v 10. tt a nejsem si jistá, jak se v momentální situaci chovat. Asi dva týdny před početím jsem na doporučení psychiatra nasadila Mirtazapin 15mg, protože se mi během pár předchozích měsíců hodně zhoršila úzkost a sebevražedné myšlenky byly na denním pořádku. Mirtazapin mi podle všeho sedí, nepozoruju žádné vedlejší účinky a úzkost není tolik patrná. S postupujícím těhotenstvím jsem ale čím dál víc unavená a podrážděná. Dnes jsem šla na gynekologii a paní doktorku poprosila o neschopenku, protože už jsem byla opravdu vyčerpaná, ráno už jsem nezvládla vstát do práce a normálně fungovat. Vyčítám si to, ale vím, že silná únava zhoršuje můj psychický stav a je spouštěčem pro silnější úzkostné i depresivní ataky. Nejspíš hledám jen pochopení a souhlas odborníka s tím, jak si počínám. Vím, že těhotenství není nemoc, všude čtu jen odsuzující názory, proto mě to trápí.

Děkuji za názor,
Monika

Mgr. Lucie Machová
10.09.19

Dobrý den,
děkuji za dotaz a důvěru. Ano, všude je spousta názorů a rad na to, jak bysme se v těhotenství měly chovat a co je správné zažívat. Praxe však ukazuje, že jen naše individuální cesta je ta pravá. Každá nastávající maminka udělá nejlépe, pokud se bude řídit svými silami, svými pocity, svými hranicemi. Samozřejmě, pokud se dlouhodobě léčíte se smíšenou úzkostně depresivní poruchou, mohou vás vaše pocity někdy vést i dál, do větších obav a černých myšlenek, než by situaci náleželo. Ale v tom je důležité být v kontaktu s odborníkem, kterému důvěřujete, a který zná vás a kontext vašeho života. Aby vás podpořil, kde je nutné. Ale i přes všechny odborné podpory, pokud se na něco žena necítí, je lepší tyto hranice respektovat, než je „natvrdo“ překonávat. To je totiž také součást vaší vnitřní podpory, nebo lépe „toje vaše vnitřní podpora“ kterou pořebujete, možná nyní v těhotenství o to více. Takže bych se vykašlala na obecné rady a mínění „kolemjdoucích“, komunikujte se svým psychologem / psychiatrem a hledejte pro sebe to nejlepší, ať si o tom ostatní myslí své. Život bych si nyní rozhodně nekomplikovala, potřebujete síly nabírat a soustředit se na sebe a své miminko.

Přeji vše dobré.

S pozdravem
Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz