Zpět na všechny otázky v kategorii Odborné poradny

Učení syna v 1. třídě

Kristee se ptá 13.12.16

Dobrý den,

ráda bych se Vás zeptala na syna - 7 let, syn se narodil přirozeně (pravý uzel na pupečníku, „růžky“ na hlavě, jinak vše ok), vývoj přiměřený, kojený do 1 roka, prošel školkou a teď chodí do první třídy. Nemocnost také v normě.

Už od malička byl zvyklý na své rituály, nemyslím tím klasické usínání, ale slovo od slova odříkat naučené fráze na dobrou noc (jakmile jedno slovo vypadlo, bylo zle), po nějakém čase jsem se mu vždy snažila zvyk pozměnit - zrušit, ale za kratičkou dobu našel nový. Je hodně citlivý, co se týká bolesti, i pouhá tříska vydá na hysterický záchvat, kapka krve a je zle. Je hodně stydlivý a do nějakých pěti let jsme i na hřiště chodili ve době, kdy už byli všichni doma, aby tam byl sám, jinak seděl u mě a do kolektivu se nezapojoval. Neoblíbenější činností bylo jezdit např. hračkou autíčka tam a zpět (5 cm tam 5 zpět…), třeba i hodiny v kuse.

Školka ho trochu otrkala a i po „dokompletování“ rodiny (nový partner, přírůstek do rodiny) se trochu více otevřel, našel kamarády, trochu více se rozmluvil (je mu ale stále špatně rozumět, na logopedii chodil, písmenka umí, ale prostě je nepoužívá ve slovech). Co se týká kolektivu, častokrát je raději s jedním kamarádem, když se v partě rozhádají, ihned se uzavírá, pláče, myslím že v jeho věku už by měl konflikty zkoušet nějakým způsobem řešit. V dětství mu vyhovoval syn kamarádky - autista, a v současnosti je nejlepším kamarádem klučina s poruchou (krátké věty, špatná řeč).

Ve školce i ve škole se adaptoval výborně (nad má očekávání), už ve školce ale říkaly paní učitelky, že má svůj svět, opravdu velký fantazijní svět. Nyní je jeho nejoblíbenější činností „šermování“ sedí i hodiny v pokoji a jen s čímkoliv v ruce zápěstím šermuje. Opravdu se snažíme najít jakoukoliv činnost - sport, výlety, stolní hry, třeba i jen koukání na pohádky, k tomu úkoly do školy, ale sám od sebe říká, že jde do pokoje a musí si „zašermovat“ - někdy ho jdu zkontrolovat i po uložení do postele a sedí na posteli a zase šermuje.

Noční počůrávání se u něj projevuje cca 5× do měsíce. Je mu to vždy líto, říká že to zaspal, i když na noc pití omezujeme, co jde, a vyčůrat se chodí přes spaním. Také hodně trpí na průjmy, ale to již od narození, alergie nemá (je možná intolerance, která se prý nezjistí), vyšetření moči také v pořádku. Pediatrička shledává syna naprosto zdravým ve všech ohledech.

Co se týká psychiky, rozvod s bývalým partnerem byl rok a půl po narození syna, vztahy mezi všemi jsou v naprostém pořádku, neproběhly hádky, boj o majetek, syna vídá dle jeho možností. Jediné, co opravdu syn nemá rád, jsou klasické pusy, kroutí hlavou, utírá si tváře (také už od skoro od narození). Také se umí pěkně rozčilovat, což přechází pak opět do pláče (nedám ti jogurt, nemůžeš si půjčit tablet, dokud nebudeš mít hotové úkoly), občas je hodně zapomnětlivý (v bačkůrkách ze školy - ale tak zase je pro něj vše nové v 1. třídě) a někdy je jak zpomalený film (oblékání, obouvání…).

Ono se to možná nezdá, ale v celkovém kontextu všech nešvarů, manželovo pracovní vytíženosti (pracovně v zahraničí a doma pouze na víkendy) a dvou dětí je pak složité syna vést a vzdělávat, proto bych se ráda zeptala, jak na něj. Mám rituály úplně zakázat a trestat jejich návraty, nebo podporovat na úkor jeho soustředění, ale klidu v dušičce? Je možné, že všechno spolu nějakým záhadným důvodem souvisí a syn má jakýsi blok nebo poruchu? Jak přistupovat k učení, když se často rozpláče a nechci mu učení spojovat s nucením a špatnou zkušeností. On je opravdu chytrý kluk, spoustu věcí si domyslí, naučí, ve škole takový ten průměr (mají genetickou metodu a matiku dle Hejného), ale jakmile to nejde, vše vzdá.

Omlouvám se za obsáhlý dotaz, chtěla jsem vše popsat, existuje nějaká metoda učení, nebo postup, který bych mohla uplatnit?

Děkuji mnohokrát za jakoukoliv radu, krásný den

Mgr. Lenka Osladilová odpovídá 21.01.17

Hezký den,
Váš email jsem objevila v poradně až dnes. Do schránky mi nepřišel, nebo se nějakým záhadným způsobem zatoulal. Nevím, zda je pro Vás odpověď ještě důležitá, ale aspoň takto.
Chování, které popisujete, vypovídá o tom, že je Váš syn sám v sobě dost nejistý. Proto většinou potřebujeme rituály, aby byly co nejpřesnější, nejdokonalejší a tím získáváme jistotu. Sice je zvnějšku, ale určitě lepší než nemít žádnou.
Rituály v tomto případě považuji za velmi důležité.
Je dobré vytvořit si řád na den, týden, kdy zohledníte pracovní dny, kdy jsou věci jinak než o víkendu. A tento řád dodržovat. Je fajn si ho i napsat - společně ho sestavit - pohádka před spaním, ranní budíček, cvičení, zapsání mráčků/sluníčka, když se přes noc dítě pomočuje/nepo­močuje, od kdy píšete domácí úkoly, kdy se večeří…
Vše je samozřejmě na Vaší domluvě, je dobré do řádu dát to, co je povinnost pravidelná - vynést koš, utřít nádobí, i to, co má rád - hraní na počítači.
Tento řád dodává dítěti sebedůvěru a může pro něj být hodně dobrým pomocníkem v období nejistoty.
Co se týká „šermování“, je to opět činnost, která dodává klid, i když to zvnějšku může působit zvláštně. Někdo se potřebuje pohupovat, někdo chodit po místnosti… Takže to opět poukazuje na silnou nejistotu a často bývá u těchto dětí bohatý vnitřní svět,
do kterého si potřebují utíkat, aby se uklidnily a vyrovnaly.
Takže tohle bych nezakazovala, ani příliš nepodporovala, ať si „uteče“, když cítí, že je to nutné, protože jinak může dojít k tomu, že nebude vědět, jak se uklidnit, tohle mu prostě funguje, takže možná zkuste nějaké jednoduché relaxační cvičení. Funguje také hlazení a jemné masírování plosek nohou. Zkuste, zda mu to bude příjemné.
Klidně napište, zda a co na něj zabírá.
Projevy mohou mít více příčin, v zesílené míře se mohou objevovat u dětských neuróz, ale i u poruch autistického spektra. Tuhle informaci berte hodně s rezervou, neboť Vám odpovídám pouze na základě emailu, pro jakoukoli takovou diagnosu je třeba navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu či dětského psychologa a vyžádat si komplexní vyšetření, pokud budete mít dojem, že se nic nezlepšuje, naopak že se při zvýšené zátěži obtíže zhoršují.
Přeji, ať se podaří najít vhodné techniky, začala bych však sestavením jasného řádu, to je posilující a dává to směr k řešení, což si myslím, že je nyní nejdůležitější.

Lenka Osladilová

speciální pedagožka a terapeutka
www.specialnipedagog.cz

Položte vlastní otázku do této poradny nebo si vyberte jinou oblast na úvodní stránce poraden.
O této otázce můžete dále diskutovat v diskusi na eMimino.cz.