Už nevím, jak dál, mám výbuchy vzteku

05.05.20

Dobrý den, prosím o radu.

Mám dvě děti (4,5 a 2,5), vyrostla jsem v hádkách rodičů, hodně stresu, po otci jsem občas nervák, vyrostl v dětském domově (špatné vzorce), mamka má deprese už asi 20 let. Vždy jsem měla výkyvy nálad, funguju jako papiňák, jsem nějakou dobu v klidu a pak bouchnu a lítá to. Trvá to už dlouho, pořád se opakuje to stejné, jsem víceméně v pohodě, reaguju klidně, pak přijde nějaký stres, tlak (zlobící děti, je toho moc) a začne se to zhoršovat až nakonec vybuchnu, křičím na děti (někdy fakt dost nebo dostanou na zadek - znám veškerou teorii o tom, jak jim to ubližuje, přečetla jsem kde co - a to je možná další chyba - tlak na to být dobrá matka, neubližovat jim - přitom dělám pravý opak). Dnešek byl hrozný, od rána jsem cítila, že jsem protivná, byla jsem na ně zlá, pak jsem se trochu zklidnila, ale pořád toho bylo moc (vaření, myšlenky na kde co, neumím vypnout), najednou jsem dostala hodně silnou závrať, musela jsem si sednout a pustila stavidla, křičela jsem, brečela, ne po dětech (i když u toho byly, ale prostě jsem to ze sebe musela dostat), od té doby je to lepší, mám náladu pod psa, ale uklidnila jsem se. Zkouším homeopatii (pod vedením homeopata), kozlíkovy kapky, ostropestřec (ten jediný mi zatím pomohl), snažím si vařit čaj na uklidnění, ale mám problém s důsledností. Další věc je, že mám nějaký vnitřní problém se starším synem, od mala velmi živé dítě, když mám horší dny, jsem na něj vyloženě alergická, snažím se ovládat, ale někdy to nejde. Vím, že je to i tím, jak je živý, nechodí kvůli Covidu do školky, jde to poznat. Nechci být taková, sama sebe za to nesnáším. Já už nevím, co mám dělat. Uvažovala jsem nad antidepresivama, ale má to vůbec cenu, když určité dny jsem v pohodě? Už nevím, jak dál, aby ten koloběh nebyl pořád dokola… Vyzkoušela jsem i psychologa, radil pohyb, běh.. jezdím na orbitreku obden 45 minut, to mě baví, ale i to už přestalo fungovat…

Mgr. Lucie Machová
10.05.20

Dobrý den,
Děkuji za dotaz a důvěru. Je vidět, že situaci máte dobře zmapovanou. Víte, že když je hodně/víc stresu, už to „nejde udržet“. Tedy dostanete se nad určitou hladinu, která je pro vás kritická. S tím se dá pracovat dvěma směry, buď snížíte úroveň stresu (zde je otázka, které stresory na Vás působí a zda jsou „faktické“, protože někdy se dokážeme stresovat z věcí, které pro jiného stresem nejsou…pak je to o našem vnitřním nastavení a s tím můžeme každý pracovat) nebo zvýšíte svou hladinu frustrační tolerance. Hladinu, kdy už vás to naštve a musíte křičet, což je přirozená reakce každého z nás, ale každý má tuto hladinu jinde. Píšete, že jste si dost načetla a představuji si, že jste vyzkoušela dostupné rady a přístupy. Pokud to nezabírá, je třeba se hlouběji podívat, jak se sebou vnitřně pracujete, čím se podporujete, jaké zkušenosti z rodiny vás vedou k určitým reakcím a jak je můžete nyní jako dospělá zastavit a zvolit jinou cestu. Tu Vaši. To Vás pravděpodobně rodiče (z toho co píšete) nemohli naučit, protože to sami neuměli. Odkaz dětství, se kterým se musíte už jako dospělá poprat sama. Ale ne sama, protože to už jste se opravdu hodně snažila a věřím, že jste pro to udělala maximum. Najděte si psychologa/žku – psychoterapeuta/ku, který/á s Vámi v tomto ohledu bude umět pracovat. Já za sebe doporučuji Gestalt psychoterapii, ale určitě dobře poslouží i jiné humanistické směry psychoterapie. Ptejte se nejprve na reference a způsob práce psychoterapeuta/ky. Prvních pět sezení by Vám již mělo napovědět, zda se terapie pro Vás ubírá dobrou cestou. A také raději počítejte s dlouhodobějším docházením. To, co se za dětství skoro dvě desítky let vytvářelo, nemůže být změněno za 2-3 sezení u psychoterapeuta. To by bylo kouzlo ;o)
Na konci bych ještě ráda poznamenala, že kombinace věku Vašich dětí v současné době, tedy 2,5 a 4,5, jak píšete, je často opravdu velkou zkouškou pro rodiče. Bývá to hodně náročné období. I z tohoto pohledu je podle mé honázoru dobré mít k sobě ještě jednoho „odborného parťáka“, který pomůže.

Držím pěsti!

S pozdravem
Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz