Fakultní nemocnice Na Bulovce (Centrum aktivního porodu)

Chci se podělit o pozitivní zkušenost v porodnici na Bulovce, kde jsem porodila v listopadu 2019. Před porodem jsme s partnerem absolvovali prohlídku porodního sálu, kterou doporučuji, bylo opravdu hodně prostoru pro dotazy a možnost seznámit se s postupy porodnice. Návštěvy poradny mohou být časově náročné, ale měla jsem pocit, že se lékaři snaží nic nepodcenit (kvůli nižší váze miminka jsem musela chodit každý týden na ultrazvuk).
K porodu jsme jeli na dvakrát - poprvé s pravidelnými kontrakcemi, ale s velmi pomalým otevíráním, i tak mi doktorka nabídla, že v porodnici můžu zůstat. Na podruhé už porod běžel poměrně rychle, porodní asistentky byly moc fajn a hodně mi pomáhali zvládat bolest. S mým souhlasem proběhl malý nástřih. Po narození chlapečka mi ho ihned přiložili na hrudník a po porodu jsme s ním 2 hodiny zůstali v porodním boxu.
Nejvíc pozitivně překvapená jsem byla na oddělení šestinedělí. Měli jsme štěstí na nadstandardní rodinný pokoj, kde mohl být celou dobu i přítel, který pomáhal s péčí o miminko a já se tak mohla rychleji se zotavit. Hlavně ale musím ocenit sestřičky, které se staraly o mě i o miminko. Dostala jsem spoustu užitečných rad, jak se starat o sebe po porodu a sestřičky mě naučili, jak miminko kojit (odcházela jsem rozkojená), držet a koupat. Jídlo sice nebylo nic moc, ale nadstandardním pokojům ho aspoň nosí přímo na pokoj.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Síťované kalhotky, vlhčené ubrousky

Za sebe bych porodnici Bulovka doporučila. Má zkušenost je spíše pozitivní. Nejdřív jsem docházela do fyziologické poradny, kde byly sestřička i všechny doktorky příjemné. Občas tam byl mladý doktor, kterého jsem ráda neměla, jeho vyšetření bylo hrubé a chování arogantní. Ohledně poradny, vždycky nás objednali na konkrétní hodinu, ovšem bylo to tam dost nevyzpytatelné, někdy jsem tam čekala 2 hodiny, jindy jsem přišla a šla jsem hned na řadu. Je dobré si tedy vzít svačinu, pití a něco na čtení.
Porod jsem měla vyvolávaný, takže to bylo celkem trápení. Na hekárně jsou dvě lůžka, což mě trochu mrzelo, protože tam se mnou nemohl být partner. Personál u porodu byl fajn, jména si tedy bohužel nepamatuji, ale snažili se mě podporovat, a vždy, než mi něco píchli, tak to se mnou konzultovali.
Na oddělení šestinedělí jsem měla nadstandard pro dvě lůžka, na pokoji byla lednice, což se vzhledem ke stravě v porodnici hodilo. Některé sestry zde byly trochu nepříjemné, hlavně ty co měly na starosti novorozence. Důležité je se nebát zeptat, a nenechat se odbýt. Hlavně ohledně kojení, to je občas komplikované a stresující. Co se týká jídla, tak to bylo nic moc, ale těch pár dní se to dalo vydržet. Co je skvělé, tak hodně věcí vám zde poskytnou jako noční košile, oblečení pro mimčo, plenky, vložky.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Rozhodně doporučuji vzít si balík neperlivých vod, ručníky, poporodní kalhotky, jídlo, kosmetika a vlhčené ubrousky.

Na Bulovku jsem se zaregistrovala ve 14.tt, s registrací nebyl žádný problém - pošlete mail, vyplníte dotazník a pak se musíte dostavit přímo do porodnice, kde si vás zavedou do systému.
Doporučuju navštěvovat předporodní kurzy vedené paní Šimánkovou, hodně se zde o porodnici dozvíte - jak fungují poradny, jak probíhají přirozené porody i CS, ukážou vám prostory porodních sálů i šestinedělí, takže budete vědět, do čeho jdete:-)
Co se týče poradny, byla jsem nejprve v poradně pro fyziologické těhotenství, kde mi ale potvrdili polohu KP, tak jsem začala navštěvovat poradnu pro riziková těhotenství. Vždy jsem byla objednána už na 8:00 a nečekala jsem snad ani minutu. Co mě překvapilo, tak do obou poraden si sestřička zavolá naráz i 4 pacientky a zde se přede všemi vyptává na poměrně intimní věci (odešla hlenová zátka apod.). Na monitoru jsme seděly dvě a dvě další těhotné na nás koukaly a čekaly, až se křivky naměří a přijde řada na ně. Sestřičky v obou poradnách ale byly příjemné. Doktorky trochu odměřené, ale v pohodě.
Co mě překvapilo bylo, že hned při příchodu na vyšetření k paní doktorce Mikšíkové v rizikové poradně mi bylo oznámeno, že vzhledem k velikosti plodu (odhad 2,8 kg) bych měla rodit přirozeně, což jsem vzhledem k rizikům pro miminko nechtěla. Když jsem to paní doktorce řekla, moc s pochopením jsem se nesetkala a od té doby se mnou moc nekomunikovala, jen mi dala papíry, ať si oběhám předoperační vyšetření. V tu chvíli jsem byla 38+0 a myslela jsem si, že odejdu s termínem CS, ale bohužel ne. Další poradna za týden…do té doby se mi ale porod rozběhl přirozeně. Po 9 hodinách bolestí, kdy jsem uznala, že se pravděpodobně nejedná o poslíčky, jsem jela na příjem na porodní sál. Sestřička byla super, naměřila hodnoty a dala mi podepsat souhlas k CS, který jsem ji řekla, že si přeji. Pak přišla paní doktorka, která mi začala CS vymlouvat, poslala mě domů (otevřená jsem v tu chvíli byla pouze na 2 cm) a dala mi s sebou papír se souhlasem k porodu přirozeně KP. Zde bylo vyjmenována kupa rizik, co se miminku při porodu KP může stát. Byla jsem nalomená to pod nátlakem podepsat, ale neudělala jsem to…strašně jsem se celou dobu o mimčo bála. Podruhé jsem na příjem jela po celkově 15 hodinách stále intenzivnějších a pravidelnějších bolestí. Je mi líto, že nevím jméno paní doktorky, která mě vyšetřovala - tak bolestivé vyšetření jsem snad ještě nezažila. A to nemluvím o jejím přístupu - když jsem jí opět oznámila, že preferuju CS, odpovědí mi bylo: „A co já s tím?“, pak mi řekla, že jediný, co pro mě může udělat je, že mě hospitalizuje a bude se čekat. Tak jsem opět jela domů s tím, že prý jde pravděpodobně jen o poslíčky (15 hodin pravidelných bolestí?). Do třetice se vyměnila směna, to už jsem měla kontrakce po 4 minutách a opět po mně chtěli podepsat souhlas s vaginálním porodem KP. Nepodepsala jsem a už jsem byla neoblomná, že mají veškerá předoperační vyšetření i podepsaný souhlas s CS, že nechápu, kde to vázne. V tu chvíli se přístup změnil a sekce se naplánovala za 3 hodiny až vylačním. Sestřička mi dala klystýr, vyšetřila mě a zjistila, že jsem otevřená už na 5 cm (takže se rozhodně o poslíčky nejednalo). Zavázala mi nohy, dala cévku, kanylu a šlo se na sál. Tam byl skvělý personál, hlavně paní anestezioložka byla naprosto skvělá. Utěšovala mě a byla moc hodná. Po 26 hodinách bolestí jsem se už celá třásla vyčerpáním a samozřejmě i strachem nejen o sebe, ale i o miminko. Mimčo bylo venku asi za 15 minut. Manžela nechali stát na chodbě, i když měl být přímo u ošetření miminka. Do teď lituje, že nešel přímo se mnou na sál, že tam by malýho viděl hned po narození jako já. Syna mi pak přinesli na opusinkování a krátké přiložení k prsu. Šití trvalo asi dalších 40 minut, to jsem dostala nějaký oblbováky, takže jsem část prospala.
Následná péče na JIP byla skvělá, sestřičky milé a nápomocné. Miminko mi vozili z dětského asi každý 4-5 hodin pouze na 10 minut. To mě trochu mrzelo, ale teď si to s mrňousem vynahrazujeme.
Na šestinedělí také velmi nápomocné sestřičky, za celou dobu se našla asi jen jedna trošku drsnější sestra, která se s nikým moc nepárala. Na dětském oddělení taky super personál, snažily se se vším poradit.
Jídlo katastrofa - snídaně a večeře čerstvé rohlíky. K obědu každý den UHO, ale dá se to přežít:-))

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlhčené ubrousky, svačinky, vodu

Na Bulovce jsem rodila své druhé děťátko rok 2019, první jsem rodila v Podolí rok 2016, když to porovnám, za mě jasně Bulovka. Je menší, tím pádem mi přišel přistup personálu mnohem osobnější jak doktoři, tak sestry. Porody oba jsem měla přirozené, na Bulovce mi nabízeli epidural, ale ten mi nestihli dát, malý pospíchal na svět, ale personál byl skvělý, porodní boxy skvěle vybavený jako v Podolí, ale hlavní rozdíl pro mě byl v oddělení šestinedělí, v Podolí jsem cítíla velký tlak na kojení, museli jsme vážit děti atd. (rozkojila jsem se až doma, kde byl klid) na Bulovce tomu nechávali volný průběh a krásně jsem odcházela rozkojená..samozřejmě pokud člověk potřebuje poradit, není problém, sestry jsou velmi ochotné…poslední den, než nás pustili domů, jsme měli sezení nejdřív s gynekoložkou a poté s dětskou doktorkou..a dali nám pár rad do života, což v Podolí neexistovalo, na to by tam neměli čas.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Poporodní kalhotky, kojící čaj, vodu, vlhčené ubrousky pro mimi, vložky a plenky dávají každý den…

Zkušenosti mám velmi pozitivní. Rodila jsem v CAP - nemohu si vynachválit PA pí. Nerudovou. Při příjmu jsem měla jinou, která byla také fajn, ale jsem rada, že na další směně na mě čekala tato asistentka. Můj porod byl dlouhý, náročný. Díky její přítomnosti, radám, Péči a pomoci jsem porod zvládla… byla mi velkou oporou, věnovala se mi na 100%.. vřele všem doporučuji..
Oddělení šestinedělí byli také v pořádku. Sestřičky jsou velmi milé, se vším Vám velmi rády poradí. I když zrovna byla opravdu plná porodnice, měly dost práce, byly milé a ochotné.

Personál:

Adriana Nerudová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě poporodní kruh, vlhčené ubrousky, jídlo, ručníky, pití - k dispozici je jen čaj a jídlo nestojí za nic..
balzám na rty..

Předporodní kurzy: 8 kurzů, každý na 2-3 hodiny. Prvorodičkám doporučuji absolvovat kurz s porodníkem, pediatrem a prohlídku porodních sálů a šestinedělí. Ostatní hodiny s porodní asistentkou Šimánkovou jsou také velmi poučné a nasbírala jsem tam zajímavé informace. Jenom pozor na informace ohledně porodnice, vedení porodu, chodu na šestinedělí - některé z těchto informací nejsou aktuální.

Poradna 36. - 42. týden: V čekárně strávíte od 5 minut do 2 hodin, tak si radši vezměte něco na zábavu a určitě taky vodu! V poradně odevzdáte moč, změří vám tlak, poslechnou ozvy miminka (asi na minutku) a nahlásíte váhu z domova nebo se zvážíte. Do 38. týdne není gynekologická prohlídka nutná, je na vás. Od 39. týdne vám dělají monitory místo ozev. Do 40. týdne docházíte 1× týdně, poté 2× týdně. Sestra je strašně prima, má nervy z ocele! U lékaře v ordinaci strávíte ani ne 5 minut, jen se vás poptá, zda vás něco netrápí, cítíte miminko apod., v pozdějším stádiu vás rychle vyšetří. Na UTZ miminka jdete při první návštěvě a po uplynutí termínu porodu.

Příjem k porodu: Na kurzu nám bylo řečeno, že nejprve půjdeme na 20 minut na monitory a pak k lékaři. Nebylo tomu tak. Šla jsem rovnou k lékařce, která zkontrolovala, jak jsem otevřená a poté na UTZ koukla na miminko. Odevzdala jsem porodní plán, souhlasné prohlášení o jménu a ostatní dokumenty získané v první poradně a odvedli mě přímo na porodní box.

Porodní plán: Neměla jsem v něm nic nestandardního, ale stejně mě mrzí, že nebyl dodržen a to hlavně ohledně v tom smyslu, že mi nebyl podán Epidural.

Porodní box: Byla jsem na tom největším a to i s partnerem. Najdete tu stůl, židli, křeslo, sprchu (kde netekla teplá voda, ale max. vlažná, což bylo dost nepříjemné), WC, 2 umyvadla a samozřejmě porodní křeslo a box na miminko. Určitě si sem vezměte ručník! A taky vodu a občerstvení. Na kurzu nám řekli, že nesmíme jíst a pít a přitom při přijetí mi bylo oboje dovoleno. Na jídlo jsem tedy pomyšlení neměla, ale vody jsem vypila hodně.

Porodní asistentka: Chodila za mnou cca 1× za hodinu - buď jen poslechnout ozvy miminka nebo natočit celý monitor nebo mě vyšetřit. Nemohu říci, že mi byla nesympatická, ale necítila jsem z ní to, co bych čekala - tedy nějakou účast, empatii. A pozor pro maminky, které chtějí, aby tatínek �´nic neviděl´´. Musíte si ho uhlídat sama nebo se musí z cesty klidit on. Personál samozřejmě dělá svou práci a o to, jak to máte domluvené s taťkou se starat nebude:)

Samotný porod: Ačkoliv jsem si 2× výslovně řekla o Epidural, nebyl mi podán. Porodila jsem přitom asi až 7 hodin po příjezdu. Dostala jsem místo toho čípky, které nepomohly. Později jsem si řekla o Entonox (rajský plyn), ale také mi nepomohl. Konec porodu nebyl ze strany porodní asistentky a lékařky moc dobře zvládnutý. Nejprve jsem musela tlačit, aniž bych byla dostatečně připravená (9cm a kontrakce asi po 3 minutách), tak mě nechali chodit asi ještě 15 minut. Pak se přistoupilo k samotnému porodu, kdy mi byl podán oxytocin, ale miminku začaly padat ozvy a tak musel přijít miminko odrodit primář. Bylo u mě mnoho lidí. Dostala jsem kyslík, tlačili mi na břicho, udělali nástřih a nakonec se miminko narodilo. Bohužel jej museli vzít přes noc na JIP, jelikož mělo potíže s dýcháním.

I přesto, že mám pocit, že porodní asistentka a lékařka udělaly chybu, protože mě nechaly tlačit (a tím se vyčerpávat) moc brzy, jsem personálu vděčná, že mi s porodem pomohl co nejvíce to šlo a nakonec jsem já i miminko v pořádku.

Oddělení šestinedělí: Nemohu vytknout nic ani sestrám, co se starají o šestinedělky ani těm, co se starají o miminka. Personál na šestinedělí překonal má očekávání. Jedna sestra milejší než druhá. Většina velice ochotná, příjemná a nápomocná. Pobytu na šestinedělí jsem se bála a nakonec z toho mám moc hezký zážitek a budu na to ráda vzpomínat
Každý den vás čeká vizita maminky, vizita miminka. Sestry vám dají léky, poptají se, zda potřebujete pro miminko pleny, podložky nebo pro sebe vložky. Na novorozeneckém si můžete libovolně brát náhradní oblečky pro miminko. Potřebujete jen jeden vlastní a to na cestu domů. To vše si můžete během dne u sester libovolně doplnit.
Jídlo nebylo žádná katastrofa. Na nadstandardu (samotném i pro 2 maminky) jsou ledničky. Na pokoji pro 3 nevím. Určitě si nechte od návštěv koupit vody, v porodnici je k dispozici pouze čaj.
Návštěvy jsou od 15 do 18 a probíhají na chodbě.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Sprchový gel Herbalon
Jednorázové utěrky na spodek
2 ručníky
Ponožky
Sušenky/knackebrot (kdyby byl hlad)
Mast na bradavky

Pan gynekolog na Bulovce se svými klienty zachází jako s hloupými předměty. Když vás vaginálně kontroluje, není opatrný, aby vám neublížil. Celou dobu, kdy jste tam, má na tváři sarkastický úsměv. Nedbalým způsobem na břicho nanese tolik gelu, jako by se pokoušel vyprázdnit láhev kečupu. Není mi jasné, proč by se mladý lékař, jako je on, nyní choval, jako by nenáviděl své pacienty a svou práci, zejména při léčbě těhotných žen.

Personál:

Pavel Kabele

Moje zkušenost s porodnicí Bulovka je naprosto skvělá. Pokud se člověk připraví a počítá s různými variantami - nevysní si, že porod bude za hoďku hotový a že se nemůže stát nic jiného, s čím nepočítá, např. co se týká personálu, bude naprosto spokojený. Moc doporučuji pro prvorodičky navštívit předporodní kurzy, kde vás na vše připraví, jak to chodí v porodnici i na šestinedělí a pokud máte jakékoliv dotazy, určitě zde naleznete odpovědi. Tak jako tak budu vyzdvihovat jméno porodní asistentky Jindřišky Foldynové. Byla naprosto úžasná a pokud někdy bude další porod, ráda bych si ji zarezervovala v rámci Centra porodní asistence, které na Bulovce nyní nově vzniklo.
Abych začala od začátku. Okolo 13 odpoledne mi praskla voda. S manželem jsme dorazili na příjem asi tak za hodinu. Na příjmu mě dali na monitor a zkontrolovali ultrazvukem. Po cca hodině jsem se dostala na hekárnu, mezitím manžel odjel domů. Kontrakce začaly večer. Mezitím se vyměnila směna a přišla porodní asistentka Jindřiška Foldynová. Měla jsem štěstí, že jsem byla na hekárně sama, tak jsem večer okolo 21:00 mohla zavolat manželovi aby přijel a mohl se mnou být na hekárně. Pokud by přišla rodit ještě jiná maminka, bylo mi nabídnuto, že bych s manželem mohla být na chodbě, což mi nevadilo a klidně bych to uvítala. Nicméně se tak nestalo. Jindřiška Foldynová mi ukázala spoustu úlevových pozic a manžel mi u toho velice pomáhal. Měli jsme možnost použít míč i sprchu. Jelikož jsem se otevírala pomalu a kontrakce prožívala bolestivě, nabídli mi analgetika, která jsem přijala. Poté jsem se správně rozdýchala a mezi kontrakcemi dokázala i usnout. V 5.30 druhý den ráno jsem už byla otevřená a mohla jít na porodní sál - zde je taky míč a sprcha. Na porodním křesle jsem vyzkoušela několik porodních pozic - díky radám Jindřišky Foldynové a nemusela rodit v jedné pozici. Jelikož jsem měla krátké kontrakce, byl mi nabídnut Oxytocin v poslední době porodní, což jsem přijala. Poté ještě proběhl nástřih hráze, protože byl malý 2× okolo tělíčka obmotaný pupeční šňůrou a nešel tak snadno ven. V 6.50 přišel na svět můj syn. I když se v 7 střídala směna, porodní asistentka s námi zůstala a ještě říkala co přijde. Samotný porod proběhl skvěle. Manžel přestřihl pupeční šňůru, malého zvážili, změřili osušili a dali manželovi. Mě mezitím zašili, což bolelo více než porod, i když jsem měla místo umrtvené Pak proběhl 2 hodinový bonding na mém bříšku v naprostém soukromí s manželem. Pokud přišel personál, snažil se být tichý a ohleduplný. Manžel odjel a syna převezli na novorozenecké oddělení. V tu dobu rodilo hodně rodiček, takže jsem byla cca 4 hodinky na oddělení gynekologie, ale stejně jsem byla unavená, takže jsem tuto variantu uvítala.
Poté na oddělení šestinedělí jsem ještě odpočívala a večer si vyzvedla syna z novorozeneckého oddělení. Předání proběhlo skvěle, včetně vysvětlení co a jak bude a vysvětlení správné techniky kojení a předání ostatních informací. Chtěla jsem nadstandardní pokoj, ale bylo plno a dostala na pokoj třílůžkový. Nakonec mi to vůbec nevadilo, aspoň vždy se dalo s někým promluvit.

Co je super, tak na oddělení šestinedělí dostanete čistou košilku, které perou každý den a prodyšné vložky. Na malého dostane oblečení, pleny, přebalovací podložku.
Jídlo bylo v pohodě. Něco se dalo, něco ne, ale většina byla dobrá.
Sanitářka byla rázná žena se skvělým srdcem.

Musím pochválit celý personál. Od příjmu, porodu, po gynekologické oddělení, šestinedělí a novorozenecké. Jelikož jsem prvorodička, měla jsem spoustu dotazů a vše bez váhání odpověděli a pomohli jak má vše být. Jak řekla jedna asistentka - je to o lidech.

Ještě jsem po propuštění volala zpětně i na pohotovost ve večerních hodinách a vše také proběhlo v pořádku a poradili mi, co dělat se zánětem prsu.

Personál:

Jindřiška Foldynová, Hana Šimánková

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vyplnit porodní přání a veškerou dokumentaci před nástupem. Na příjmu vám vyplňování půjde hůře než v klidu doma.
Ptát se a žádat, nečekat, že personál vysvětlí můj dotaz, pokud se nezeptám.
Navštívit předporodní kurzy nebo si alespoň prohlédnout hekárnu, porodní sál a oddělení šestinedělí, ať víte, do čeho jdete.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

gumové přezuvky
Vlhčené ubrousky na novorozence
síťované kalhotky, např. Molicare o číslo větší než máte klasické kalhotky.
toaletní potřeby - ručníky zvlášť na dolní a horní polovinu těla, šampon
těhotenské podprsenky
toaletní papír

Jedním slovem hrůza. Nikomu nedoporučuji na Bulovce rodit, pokud si nechcete připadat jako lidský odpad. Pokud ji zvažujete, doporučuji si najít chvilku a můj elaborát si přečíst.
Ale vezmu to od začátku. Ve 2 hodiny ráno jsem si zavolala sanitku, protože mi odtekla plodová voda (úplné jezero) a kontrakce jsem napočítala po 5 minutách. V sanitce se dokonce paní zděsila jak to, že jsem nevolala dřív, že bych jim mohla porodit už cestou. V porodnici na příjmu jsem nejdřív byla odbavena se slovy, že jsem tam zbytečně brzy, že jsem otevřená jen na dva prsty. No jelikož nerodím každý den, tak mi odtok vody a rychlé silné kontrakce přišly jako dostatečný důvod jet do porodnice. Nicméně tady jsem si vyslechla výčitky. Sestra, starší paní, která si akorát stěžovala, že jí bolí záda, změřila miminko a jala se mě hnát na hekárnu. Manžela ať pošlu domů, že dřív jak druhý den odpoledne to nebude. Dovnitř ho zkrátka nepustili. Cestou na lůžko jsem si vyslechla výčitky, že jdu pomalu (bohužel bolest byla silnější než já) a několikrát mi zdůraznila, že to moc prožívám (no opravdu to bylo silnější než já). Na lůžku mi něco píchla, že se mám vyspat. Opravdu jsem usnula, na chvilku. V 5 hodin ráno jsem jim začala rodit na hekárně. Nikdo mě nepřišel zkontrolovat, nikdo mi neukázal, kde mám zvonit, omámená jsem nebyla schopná ani křičet, jen jsem ležela, tlačila a doufala že se někdo objeví, netušila jsem, co se se mnou děje. Naštěstí se někdo objevil. Po 5 hodině se narodilo zdravé krásné miminko. Práce lékařky byla potom ukázková, tomu není co vytknout. Další sestra, která se během porodu objevila byla neskutečně milá, ale v člověku bohužel zůstane ten pocit ponížení od příjmů. Navíc manžel zmeškal všechno, co mohl, doma na židli, protože ho poslali nekompromisně pryč.
Další fáze na lůžkovém oddělení byla otřesná. Jako prvorodička jsem potřebovala pomoct, ale nikdo mi nepřišel ani dítě dát k prsu. Prostě ho přivezli ve vozíčku a na shledanou. Instinkt matky naštěstí zafungoval, ale člověk by ocenil nějakou péči ze strany personálu. Co se týká péče o matku bylo to ještě horší. Sestry naprosto znechucené a otrávené osoby, které neklepali, po vstupu do pokoje nepozdravili a informace neposkytli. Řekli mi jen, abych před prvním čůráním a sprchou zazvonila, že mi budou asistovat, abych neupadla. Zazvonila jsem a to byla chyba. Přišla sestra, kterou jsme nakonec přezdívali s maminkami na pokoji Mord. Vlezla se mnou do koupelny a já se začala sprchovat. Všechno šlo pomalu. Neudržela jsem se na nohou, kyčle v háji už od konce těhotenství, že jsem nemohla chodit, dole zašitá po porodu, bolesti všeho co na těle mám. Sestra mi několikrát vynadala, že mi to trvá, že si sedám, že na mě nemá celej den. V tu chvíli se slabá a emocionálně vyčerpaná ženská těsně po porodu cítí tak neskutečně ponížená, že i když je to několik měsíců zpět, cítím tu potupu pořád, když si na to jen vzpomenu. Jakýkoliv další servis ze strany sester na bodě mrazu. Jako příklad aspoň ještě uvedu, že nám na pokoji vyteklo umyvadlo, louže byla přes celý pokoj, nedalo se tam chodit s dětmi a slabé jsme se báli o to víc, že upadneme. Když jsme šli sestrám říct, co se stalo, odpověděly pouze „a co my s tím“. Bohužel hadr na podlahu jsme ani jedna s sebou neměla… Toť asi to nejdůležitější ze zkušenosti z porodnice na Bulovce. Nikdy víc.

Personál:

Prilis mnoho jmen

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nechystejte se, vyberte si jiné lepší a přívětivější místo

Zde má čerstvá zkušenost.
Porodní asistentky jsem zažila 3 - jedna příšerná, rozhodla se, že mi praskne vodu, což jsem měla jasně v porodním plánu uvedeno, že si to nepřeju. Oznámila mi to, až když ve mně měla ruku, aby zjistila, jak jsem otevřená. Otevřená jsem byla na prst a jakmile mi řekla, co chce udělat, začala jsem couvat a ona se urazila, že teda ne a odešla. Škoda, že se jako rodička cítím tak zranitelně, že v tu chvíli na to adekvátně nereaguji. Pochopitelně svědka na to nemám - prostě klasika. Druhá porodní asistentka byla moc hodná, citlivý přístup, moc šikovná a lidská - její jméno bohužel také nevím. No a třetí porodní asistentka, která mě dostala do péče a odrodila mě byla Jindřiška Foldynová, která je prostě naprosto fantastická. Moc se s tím nepáře, což je mi velmi sympatické. Věří si, protože má mnohaleté zkušenosti (35 let) a to bylo pro mě opravdu důležité. Můj předchozí porod skončil rupturou 3. stupně a nechtěla jsem dopadnout stejně, takže jsem to řešila s kdekým. Můj gynekolog doporučoval císaře, v Podolí mi doktorka řekla, že to půjde přirozeně, ale s nástřihem a porodní asistentky v Podolí řekly, že mi nikdo nezaručí, že se to nebude opakovat, ale že v klasické poloze s malým nástřihem jsou schopné tu hráz velmi dobře chránit. Porodní asistentka Jindřiška Foldynová mi řekla, že nebude nástřih ani ruptura 3. stupně a že můžu rodit v jakékoliv poloze. Poradila mi, jak zvládat kontrakce, takže než mě napadlo říct si o rajský plyn, byla malá na světě. Kontrakce se s jejím vedením staly úplně snesitelnými. Při druhé době porodní byla velmi opatrná, ale klidná a podporující. Výsledkem bylo pár kosmetických stehů - na šití ani nebylo potřeba umrtvení - vůbec jsem to necítila. Nástřih se nekonal. Porod hodnotím jako nejkrásnější zážitek v životě.

Vaří tam příšerně - je potřeba zajistit si jídlo, protože ačkoliv mi stačí vařené vejce, vařená mrkev, kus hovězího a vývar, tak jejich polévky byly pro mě zcela nepoživatelné a často i hlavní chod.

Oddělení šestinedělí: Péče o rodičku 1* - daleko lepší než u Apolináře. Péče o miminko katastrofa - jako druhorodičce mi to bylo v podstatě jedno, ale lituju všechny prvorodičky. Sestry neochotné a jejich přístup úplně otřesný. Byla jsem svědkem toho, jak učily maminky kojit na plastových židličkách, jak v čekárně a když jim to nešlo, tak místo toho, aby je podpořily, dali jim hned klobouček. V porodnici vedro k padnutí - děti propadlé fontanely z nedostatku tekutin, ale vodu pro miminko vám nedají - to jedině s cukrem - bez cukru ne. Prostě buď voda s cukrem nebo umělé mléko. Pupečník tam běžně sundavají. Jakmile řeknete, že ho chcete nechat odpadnout, už se na vás dívají skrz prsty. Sestry neochotné - před obědem vám ani neodpoví na otázku, protože jdou za chvíli papat, takže vás s dotazy radši přesměrují na pediatra při vizitě, která je za 10 hodin. Když zaťukáte na pediatra, aby vám odpověděl na otázku, tak se na vás vrhnou setřičky, jakože co si dovolujete ťukat, že pediatrička se ještě nenaobědvala. No prostě nažrat se, to je asi jádro jejich zaměstnání. Naštěstí pediatrička byla normální a velmi ochotná. Sestry nerozeznají výtok z vulvy novorozence od smolky, neporadí jak děti oblékat vzhledem k počasí, nemají problém dítě s pupečníkem koupat tak, že ho ponoří celé do vody, přestože by měl být až do odpadnutí v suchu a v podstatě nejsou schopné odpovědět na žádnou otázku. Dozvíte se od nich ale třeba to, že je žádoucí nechat miminko plakat. Poprosíte je, aby vám ukázaly jak odstříkat mléko ručně a jejich reakce? Dítě je nejlepší odsávačka. No prostě peklo. U Apolináře jsme měli posezení s laktační poradkyní a každá sestřička si k nám sedla sólo a poradila, pomáhaly nám s kojením na pokoji, ukázaly různé polohy - v půl třetí ráno jsem za nima šla a byly samý úsměv a nic nebyl problém. Prostě v tomhle byl Apolinář úplně zlatý. Novorozenecké na Bulovce mi vyrazilo dech.

Takže jak hodnotit? Kvůli Jindřišce Foldynové bych tam šla rodit znovu.

Personál:

Jindřiška Foldynová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Mít domluvenou laktační poradkyni, obrnit se na šestinedělí. Využít Centra porodní asistence a vzít si nadstandard.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hodně jídla

Vyhněte se obloukem dr. Dvořákovi, šťoural se ve mě 14 dní před termínem v rizikovém pořádně, zcela bezdůvodně a dost hrubě, výsledkem bylo špinění, stres a praskla voda o tři dny později, vaginální vyšetření, pokud k němu není opravdu důvod, u mě nebyl, už bych příště důrazně odmítla!
Strávila jsem na hekárně bulovky dva dny, voda pryč a kontrakce nikde, vezměte si špunty do uší, ať v noci nastřádáte nějaké síly, hekárna je obklíčena porodními boxy a neustále budete slyšet rodičky. Pokud jste protichemická, tuto porodnici nedoporučuji, budou do vás furt něco přát a ani se neobtěžovat sdělit, co vám zas píchají do žíly, litovala jsem, že nemám k prvnímu porodu dulu - jste sama proti všem, nic nevíte, čekáte, co s vámi bude, malé se ven nechtělo a mně rodit taky ne. pokud vám odteče voda, je čirá a cítíte pohyby, nikam nespěchejte, já mohla strávit v klidu našeho bytu mnoho hodin, místo toho hekárna bulovka , ze strachu, abych něco nezanedbala, pak dr. rozhodla, že dostanu infuzi k vyvolání, že už nebudeme čekat, do hodiny nastoupily mírné kontrakce, otevření nikde, až po několika hodinách, kdy bolesti nebyly ještě tak silné, mi vnutili epidurál - nešel jim napíchnout, je to opravdu nepříjemná bolest do páteře, asi na čtvrtý pokus se to konečně podařilo s tím, že mám jen jednu dávku a připíchnout nepůjde, protože se nedaří zavést kanálek, nicméně po něm se porod rozjel, konečně!
Na hekárně jsou dvě lůžka, pořád se tu někdo střídal, nemáte klid, partner tam nemůže, jen ležíte a čekáte, co zas dostanete do žíly. Je to tam malé, tmavé, neútulné, k samotnému porodu doporučuju vzít si něco, do čeho se zakousnete, co můžete drtit zuby, mně to pomohlo v boji s bolestí, protože epidurál účinkoval jen chvíli, můžete zkusit entonox, za mě spíš bez účinku, nijak to neuleví, já drtila zuby ten náhubek v průběhu tlačení, připravte se na blbé poznámky některých sester či lékařek, “ježiš ona neví tohle a rozdíl mezi tamtím i tímhle”, šlo o bonding a ještě nějaký pojem, zaměnila jsem to. Porodem moje bolesti nekončily, čtyři hodiny po porodu se mi udělala sraženina v děloze - v propouštěcí zprávě o tom není ani čárka - mladá doktorka, kterých je bulovka plná, nevěděla co s tím. O půlnoci jsme jeli na ultrazvuk, měla jsem příšerné bolesti, jak na další porod. Jedna starší asistentka mi po cestě na chodbě rázně zmáčkla břicho, sraženina vylítla jak u řezníka a bylo po bolesti. Sledovali mi tlak a léky na srážlivost byly samozřejmostí, plus železo.
Na šestinedělí buďte průbojní, nikdo za vámi s technikou kojení běhat nebude, ptejte se, otravujte, jinak se nic nedozvíte.
Malá se narodila 40 hodin po odtoku plodovky krásně růžová a nezmačkaná. To vyvolání mě mrzelo, byl to dost stres, jestli za to mohl Dvořák, nebo by mi praskla i tak 10 dní před termínem, už se nedozvím. Jestli bych šla na bulovku znovu? asi ano, už vím co a jak, ale v příštím životě bych chtěla zkušenou dulu aspoň na telefonu při prvním porodu, jinak jste neználek v říši divů a nevíte, jak s nastalou situací naložit, podvolíte se nátlaku personálu ze strachu o miminko, přestože vnitřně víte, že chcete něco jinak. Porod byl stres a to by tak být zkrátka nemělo, nemocniční prostředí ho vyvolává samo o sobě, navíc když pak nejdou věci podle vašich představ, chce to zatnout zuby a vydržet! Chemický koktejl, co tam do mě za ty dva dny nalili, snad žádné vedlejší účinky neměl, nicméně počítejte s tím, že pokud vám to nepůjde, budou vás do porodu tlačit všemozně. Je to proti přírodě, ale co naděláte…

Personál:

nebudu zminovat

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hlavně klidnou mysl, nenechat se vyvést z míry nepříjemným personálem, blbou poznámkou, všudypřítomnými porodními zvuky nebo tím, že tady nejste v hotelu a nebudete si diktovat

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Něco na zub a špunty do uší

Jako prvorodička byla moje zkušenost s touto porodnicí příšerná. Strašili, že má malý velké bříško a že 3900g je strašně moc, tudíž mám možnost dřívějšího porodu - vyvoláním. Samozřejmě jsem byla neznalá, nevěděla jsem, co to vše obnáší a aniž by mi dal doktor na rozmyšlenou, či mi to vysvětlil, napsal mi rovnou termín nástupu. Byla jsem 38tt. Říkala jsem si, že to nebude tak hrozné, že když mu roste bříško raději vyvolávák podstoupím, než abych mu jakkoliv ublížila. Na gynekologickém oddělení jsem ležela 3 dny a ani po zavedeném balónku a podání tabletek se malému nechtělo. Chtěli ho za každou cenu dostat ven a domů mě pustit nechtěli. Díky bohu mě jedna doktorka na 4 dny domů pustila. Byly ty nejhorší 3 dny, které jsem v nemocnici strávila. Jen díky hodným a milým sestřičkám se to tam dalo ještě nějakou tu chviličku vydržet. V dalším týdnu jsem musela opět nastoupit, ačkoliv jsem strašně nechtěla a litovala jsem, že jsem ten papír na nástup do nemocnice na vyvolávání neroztrhala a nevyhodila rovnou. Znovu mi byl zaveden balonek a druhý den praskly vodu, avšak až do večera nic. Proto jsem požádala o oxytocin rovnou, když mi doktorka sdělila, že bez vody se může být i 14 dní (byla velice nesympatická a arogantní). Během 4,5h byl malý venku a úplně zdravý, žádné velké bříško a váha necelé 4 kg. Další tři dny jsem měla malého u sebe na pokoji až na naši poslední noc, kdy byl na fototerapii kvůli počínající žloutence. V noci mi slíbili, že mi ho kojení přivezou a do půlnoci se nestalo. Došla jsem tam a bylo mi řečeno že malý spí a až se vzbudí na jídlo ho přivezou, že ho v inkubátoru se světlem musí nechat co nejdéle. Prsa bolela jak blázen a oni nikde. V 6h ráno mi ho dovezla sestra, že je strašně uřvaný, ať si ho nakojím a dovezu zpět. Měl totálně vyřvaný hlásek, díky němuž jsem poznala, že musel křičet celou noc, jen byly líné pro mě přijít, či ho přivézt. Zastávají teorii, že dítě od půlnoci nemá jíst a máme mu dávat až k ránu kolem 5 až 6h. Což je ta největší blbost, kterou jsem kdy slyšela. Sestry s porovnáním ležení na gynekologii byly na nakopnutí do zadku. Díky bohu jsme hned ten den byli propuštěni a mužů říct, že do této nemocnice/porodnice nikdy nevkročím. Na to jak ji téměř každý chválí, já toto bohužel říci nemohu.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlastní jídlo a bílé látkové pleny (dostanete jen jednu a musíte si pro novou chodit), v případě potřeby dudlík a hřebínek.

Moje zkušenost s porodnicí je šílená, bohužel jsem zjistila, že moje miminko má genetickou vadu, strašně těžce jsem to nesla a nesu do teď. Nicméně jsem se domluvila v Genetu, že budu rodit na Bulovce, musela jsem rodit, protože jsem byla už ve 14tt.
Na příjem jsem měla dorazit v 8h ráno, čekala jsem necelé 3 hodiny než si mě vůbec někdo všimne, po ultrazvuku, odebrání krve, které bylo strašné, protože mi netekla krev a ani jim nešlo mi napíchnout kanylu, udělání EKG mě sestřička poslala na pokoj, kde jsem měla být se starší paní a kde bylo dalších 5 postelÍ - na příjmu mě ujistili, že v takových případech se udělují pokoje, kde jsou ženské samy. Po krátkém dohadování mi dali vlastní pokoj na rizikovém oddělení.
Ve 13 h do mě začali zavádět tabletky na vyvolání porodu, až v půl 5 ráno mi praskla voda, sestřička mě seřvala, proč neležím na plíně, když ze mě něco teče, dala pode mne lopatku, která mi připomínala lopatku, co mám doma na uklízení. Měla jsem šílené bolesti, tak jsem zazvonila na sestru, aby mi dala něco na zmírnění, ta přišla naštvaná ..asi, že ji otravuju. K bolestem se přidala i horečka a strašná žízeň, ale pití máte zakázáno, pro případ, že byste musely na sál, aby vás vyčistily.
Prosila jsem sestru, jestli by jsme mohly už někam na ambulanci nebo sál, měla jsem silné kontrakce, ale její odpověď byla, že porodim do postele na lopatku.
Nakonec po píchnutí nějakého oblbovaku mi kontrakce přestaly a musela jsem na sál, kde mi udělaly kyretáž dělohy s vyjmutím plodu.
Když jsem se probudila z narkózy, musela jsem si sama uklidit postel, byla všude krev jak na jatkách.
Po pár hodinách mě pustili domů.
Zážitek to byl strašný, ne fyzicky, ale hlavně psychicky. Sestřičky byly absolutně nelidské, berou to tam jak na běžícím páse. Jestli máte vy dobrou zkušenost, tak vám závidím. Za mne na Bulovku už nikdy.

Na Bulovce jsem byla maximálně spokojená (porod 09/2018). Vybrala jsem si ji, protože byla nejblíž a protože jsem na ní dostala dobré doporučení od své sestry, která tam rodila obě děti…

V předporodním kurzu, který organizovala přímo Bulovka jsme dostaly spoustu užitečných informací a mohly jsme si prohlédnout porodnici i odd. šestinedělí, což bylo moc fajn. Víte alespoň, do čeho jdete…

Při porodu jsem měla velké štěstí na personál. Porodní asistentka Jindra byla skvělá, moc mi pomáhala, povzbuzovala mě a zároveň nám s manželem nechávala dostatek prostoru a soukromí. I gynekoložka a neonatoložka byly moc fajn a zároveň profesionálky. V srpnu 2018 Bulovka spustila program Bonding, který umožňuje, pokud je vše s miminkem v pořádku, nechat si malé po narození asi hodinu na břiše skin to skin a také všechna jeho vyšetření probíhají přímo u vás na porodním boxu, takže vám miminko neodnášejí pryč. Za to jsem byla ráda…

Oddělení šestinedelí nemohu také nic vytknout. Samozřejmě ne všechny sestry byly úplně super sympatické, ale pokud jsem potřebovala s něčím pomoci, poradit apod., nebyl problém… Nejlepší byly sestřičky u miminek, které ochotně poradily s kojením. Obecně si myslím, že pokud jste milé vy, je k vám milý i personál…

Jediné negativum je strava. Opravdu otřesná a to jsem zvyklá na ledacos… 4 dny se to dá naštěstí vydržet a když tak vám nějakou tu dobrotu může donést rodina…

Pro mě byla na první místě úroveň zdravotní péče a ta je zde na jedničku! Určitě doporučuji! Pokud budete mít, stejně jako já, také štěstí na personál, máte vyhráno:-))) Držím palce!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nám řekli vše podstatné na předporodním kurzu… Co si vzít s sebou a co ne. Nic extra člověk nepotřebuje, vše dostanete. Asi bych vypíchla toaletní papír, vlhčené ubrousky pro miminko a vložky do podprsenky… Noční košile, poporodní vložky atd. dostáváte.

Skoro rok po porodu na Bulovce a já se stále nemohu smířit s jeho průběhem.
Nedoporučuji jinak, než se svou vlastní PA.
Měla jsem porod vyvolaný ve 40 tt bez důvodu. Po dvou dnech strávených na gynekologii, kdy se mě vyšetřující lékaři neustále ptali, proč tam jsem, mi po tabletách a balònku praskli vodu. Putovala jsem na hekárnu. Komentáře a obličeje sester a doktorů si vybavuji přesně dodnes. Jména bohužel ne. Přijali mě dole se slovy, co nám jí sem vedete, není otevřená, co tady s ní máme dělat. Bolesti byly veliké, dostala jsem dávku oblbováku. Ráno po klystýru odeslána do vlastní rodící místnosti a šup na kozu. Nezapomenu na pohled mé PA. Ten človek by tu práci neměl dělat. Neustálé nucení, odporně naladěné PA, do sprchy abych nenasvinila.
Stojím jen tak ve sprše. Slyším, jak si o rodičkách povídají. Povídají si i o mně - velmi neprofesionálně.
Doporučují a píchají mi epidurál - nutí mě znovu do sprchy - selžou mi nohy, ale PA mi neochotně pomáhá vstát. Už mě nenutí do sprchy. Neustále do mě všichni sahají - krvácím. Mám strach o dítě, o sebe. Stále nejsem otevřená. Epidurál zastavil kontrakce, není ani šance. Po nějaké době kontrakce opět začnou.
Volají doktora. Rezignovala jsem, nechci spolupracovat. Doktor mě při kontrakcích prsty otevírá. Nikdo se mnou nic nekonzultuje. Bolest jako prase. Ptám se, jestli po tom všem je miminko v pořádku. Ujišťuje mě, že je. Doktor se zlobí, že mi dali Epidural. Říkám, že už nemůžu, ale v duši vím, že bych mohla, kdyby mě někdo povzbudil. Vím, že nemohou, mají toho hodně a nebaví je to. Připadàm si hůř, než zvíře. Je to můj první porod - povídám si v duchu s miminkem. Říkám jim, že chci císaře. Vyslovuji něco, co jsem si před tím ani nedovedla představit, že vyslovím. Doktor říká, že je to teď moderní. Vůbec neví, čím už jsem si prošla a jak dlouho tam jsem. Nejdřív schopna spolupracovat, teď už ne. Radí se nad ultrazvukem, který přivezli. Jsou tam najednou čtyři. Nevím, co se děje, jestli není něco špatně. Neptám se, jsem úplně blbá, blbá, blbá.

Poslouchám a dělám na slovo, co mi řeknou a ještě se snažím být veselá. Aby se na mně nevyřádili, ale oni řádí dál. Doktor říká, ať si sáhne i doktorka, ať ví, jak to vypadá. Nevím co. Říkám jim, že stačí. Konečně mě napadne nás bránit. Říkají, že na poli bych také porodila. Ano ale o něco později a bez vyvolání. A třeba by bylo všechno jinak na tom poli. Kecy, kecy. Dávají mi vybrat, buď zatlačím nebo císař. Nejsem otevřená. Bojím se, že mi miminko vytáhnou kleštěmi. Bojím se zatlačit. Ríkají seskočte si, jdeme na sál. Porod ukončen císařským řezem pro nepostupující porod. To se mi asi všechno jen zdálo, že jo. Jipka skvělá a báječné sestry. Šestinedělí normálka. Velmi doporučují nadstandartní pokoj. Ja byla na obyčejném, ale protože byla okurkovà sezona, byla jsem tam sama. Nedovedu si představit, kdyby bylo plno. Šest maminek na jednu sprchu a záchod.
Tak tak za mě. Díky eMimino nad příspěvky ostatních podobně ,,vyvolaných'' maminek se mi alespoň občas vrátí sebevědomí a nejsem sama.

Personál:

Nepamatuji se

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Kufr na kolečkách
Papírové utěrky místo ručníku
Nutridrink 2×
Své vlastní jednorázové podložky

Rodila jsem zde po třetí. Opět nemohu jinak než že jsem spokojená. Po příjmu v 16:00 a prvotním monitoru a vyšetření me PA odvedla porodni box s vlastnim wc a sprchou. Personál opět dodržel má přání a o všem mě informovali. Sprchu jsem využila do poslední chvíle, než jsem se s PA dohodla na píchnutí vody(ta byla bohužel už špatná) po odtoku vody, už to vzalo rychlý spád. Během 3 kontrakcí otevřená z 5cm na 10 cm a při čtvrté kontrakci už šlo miminko ven 18:07.
Miminko bylo hned u mě, pak na vyhřívaném lůžku vedle mě. Pediatr mimčo ošetřil. Během ošetření miminka došlo k vyloučení placenty a ošetření drobného poranění. A po dohodě (i když jsem neměla doprovod) jsem měla miminko u sebe s tím, že mě chodili kontrolovat častěji. Pak mimčo po 2 hodinách odnesli a já mohla hned do sprchy ještě na porodním boxu, pak mě převezli na oddělení šestinedělí, zaplatila jsem si dvoulůžkový nadstandard (jednolůžko nebylo volné). Miminko mně dali hned ráno v 7. Bylo hlídané přes noc u sester kvůli té zkalené vodě.

Co se týká informací ohledně koupání kojení a péče o novorozence, jsem měla kompletní informace(byť se jedná o 3. dítko) sestra neměla problém na pokoji pomoci s kojením.

Sestry na šestinedělí i u detí byly více méně vsechny příjemné opravdu nevznikl žádný problém…

Jediné, co se dá vytknout, je strava. Opravdu nejhorší, co jsem tam zažila…

Určitě doporučuji tuto porodnici

Vložky pro maminky jsou v dostatečném množství. Stejně tak košile jsou volně přístupné na chodbě, takže v případě potřeby není problém.
Plínky pro miminka cca 7ks/den + jednorázová podložka (v případě potřeby si stačí říct) oblečení pro miminka mění kus za kus. A zapůjčení kojícího polštáře za mě TOP

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě s sebou vlhčené ubrousky, pití, případně nějakou svačinu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě s sebou jelení luj, balenou vodu a do tasky přibalit něco k jídlu. Další potřebné věci donese návštěva a samozřejmě dobrou náladu.

Ahoj všem, rada bych se podělila o můj zážitek s porodem na Bulovce. Porodnici jsem si zvolila sama, hlavně proto, že ji mám hned pod barákem a taky proto, že s Bulovkou již nějaké zkušenosti mám a vždy bylo vše v pořádku.
Začnu chozením do poradny, rizikové těhotenství jsem neměla, takže jsem chodila do klasické poradny, zde bych chtěla smeknout před sestrickou, pokaždé plná energie kolikrát v takovém chaosu maminek bych řekla.. do poradny jsem chodila rada už kvůli sestřičce. V poradně jsem potkala celkem čtyři doktorky z níž jedna konkrétně Kateřina Sýkorová byla řekla bych až dost nepříjemná, pomalu líná dát odpověď, nicméně jsem si řekla, že je ráno a ne každý musí mít po ránu náladu na pacienty.. přešla jsem to a dál neřešila.
Rodila jsem v lednu 2019 porod začal pořádnou lavinou vody a tak jsme jeli, do porodnice jsem přijela cca o půlnoci, po monitorech se na mě šla kouknout doktorka - jaká asi.. slečna Sýkorová. Ptala se mě, jak mi je a proč tam jsem, řekla jsem, že mi nejspíš odtekla voda a paní MUDr si jen odfrkla s tím, že asi ne, tak haló, kdo tu rodí?! Načež sestřička jen koukala a řekla MUDr, že máme již potvrzeno, že o PV šlo.. tak si mě vyšetřila a následně reakci mého těla, opravdu zjistila že PV teče směle dal.. dali mě na přípravnu, s tím, že si myslí, že porod bude možná až další den, nakonec se prcek rozhodl začít hned bojovat a venku byl za pár hodin. Sestřička se o mě starala dobře, jen já moc v bolestech neposlouchala O:). Ke konci přišla naše slavná MUDr a přítel mi říká, že jsem ji po porodu osprchla zbytkem, co ve mně zůstal a že paní MUDr nade mnou jen něco zamrmlala, stejně tak jako na mého přítele při porodu, kdy mu sestřičky řekli, ať mi drží nohu dál. Nic by chudák ani nevěděl, co dál dělat a MUDr si smlsla i na něm, že co tam jako dělá… nechci být zlá, ale všechno na Bulovce super, ale tahle MUDr je prostě kráva, která se po shodě s ostatními prostě neumí chovat k pacientkám.
Po porodu mě odvezli na šestinedělí, šla jsem na normální pokoj, žádný nadstandard a myslím, že super, není si na co stěžovat až na první vizitu, kde mě navštívila jak jinak než naše stará známa MUDr.
Celkove bulovku určitě doporučuji a pokud by jste měli potkat tuto mladou MUDr, tak dopředu víte, že od ní nic sympatickeho čekat nemůžete 

Personál:

Sýkorova Kateřina

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pití, svačinku, to jídlo je fakt nic moc.. vlhčené ubrousky, všechno ostatní dostanete

Druhý porod, 11/2018 přirozeně, pro urychlení plodovka, do hodiny jsem porodila. Bohužel jsem chytla blbou PA (šla cítit cigaretama), neříkala mi jak tlačit, tak jsem naposled zatlačila prý moc, takže jsem se natrhla, i když nakonec lepší, než u 1. porodu nástřih (hojilo se to líp a rychleji). Dr konec porodu nestihla, (i když nikdo jiný nerodil), to bylo trošku divné a hektické, proč přesně nevím. Na šestinedělí si mě moc nikdo nevšímal, což mi u 2. dítěte nevadilo a měla jsem klid. Na vše se musíte ptát sami- hlavně kojení musíte jít vy za nima a zkoušet přisátí na chodbě na židli na oddělení novorozenců.(v Podolí chodí sestry na pokoj a často), mimčo se váží jen ráno při vizitě, jinak je to opět na vás jestli si zajdete za sestrami zvážit před a po kojení na odd.koupání mi sestra nechtěla ani ukazovat, jen podepsat papír to jo. Ohradila jsem se, že 1. dítě mám syna a teď dceru, ať mi to ukáže, že nevím a že už je to stejně dávno, kdy jsem koupala novorozeně. Možná jsem jen narazila na blbý personál nevim. Taky mi přišlo úsměvné, že i čípek na podporu stolice
musí napsat Dr. a sestra vám ho nedá, stejně tak paralen, atd. přišlo mi, jak když strašně šetří. No asi bych vystrašené prvorodičce poradila spíš Podolí, kde sice stresují převažováním mimin, ale zas se vám víc věnují a s péčí při porodu jsem tam byla také víc spokojená. Zas pozitivum Bulovky je, že si četli mé přání k porodu a splnili to a že zbytečně nedokrmovali UM, než se vytvořilo mléko (to v Podolí v r.16) dělali a taky kojící polštář, že dávají je super (v Podolí nebyl), jídlo ale bylo fakt tragický nedobré

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Aktivně se ptát, nic si nedělat z někdy nepříjemných sester či sanitářek, uklízeček , zaplatit si dvoulůžkový pokoj! Náhradní oblečení pro miminko, když se stane nehoda (vyměňují jen kus za kus a musíte s tím jít za nima)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlhčené ubrousky pro miminko, přebalovací podložky pod sebe, látkové plenky na ublinkávání (dávají jednu pod hlavičku), bepanthen na zadeček a na bradavky, pár plenek pro mimčo, protože 6. na den je často málo (když se vám nechce si jít k nim poptat, což mne se moc nechtělo ), jídlo navíc-např. piškoty, banány, (při kojení je strašný hlad), balenou vodu.

Rodila jsem na Bulovce v prosinci 2018 již po druhé a hodnotím pozitivně.
Příjemný personál a žádné komplikace.
Můj největší dík patří porodní asistence Jindřišce Foldýnové, bez té by porod nešel tak hladce jak šel, ukázala se velká praxe této porodní asistentky.
Jelikož mi ve 2:30 ráno praskla voda, tak sme s manželem v klidu vyrazili do porodnice, ve 4:30 jsem byla na příjmu, ale nebyly žádné kontrakce, tak byl manžel poslán domů a mě už si nechali na pozorování. Přijímala mě právě porodní asistentka Jindřiška, která mi protrhla druhý vak blan a doufala, že se mi porod rozběhne. Přes den mě kontrolovala jiná porodní asistentka (její jméno jsem si nezapamatovala, ale rodila jsem s ní minule a nebylo to špatné, ale přístup Jindřišky mi vyhovoval více), ta mě chodila co hodinu kontrolovat, poslechla ozvy miminka, natočila pár delších monitorů a udělala krevní testy na infekci. Pak se v sedm večer vrátila na směnu Jindřiška a byla velmi překvapená, že mě zde ještě vidí, udělala mi vyšetření na kolik jsem otevřená ( to přes den nikdo neudělal) a zeptala se jestli chci, aby zkusila rozběhnout porod zase hmatem jako je Hamilton, což jsem po celém dnu nudy v porodnici chtěla, no hmat je to drsnej, obzvlášť když je vchod až za hlavičkou dítěte, ale od půl osmé jsem měla kontrakce a ve 22:03 byl syn na světě. Oproti minulému porodu mě nechali chodit a sprchovat se až do poslední chvíle, v půl deváté jsem volala manželovi, který přijel ve tři čtvrtě na deset, zrovna když jsem už byla připravená rodit. Malý byl venku na tři kontrakce a hned mi ho dali na břicho, manžel přestřihl pupeční šňůru a už byla venku placenta. Na porodním sále v postýlce ho vyšetřila paní doktorka, zabalila a podala manželovi, následně s námi byl cca 2 hodiny na porodním boxu a zkusila jsem ho dát i přisát.
Pak sem se ještě na porodním boxu za asistence osprchovala a převlékla (minule to bylo až na pokoji po dvou hodinách od převozu, takže cca 4 hodiny od porodu, což je dost nepříjemné) a na pokoj jsem si normálně došla, protože jsem se na to cítila, ale mohla jsem jet.

Pokoj jsem si řekla dvoulůžkový nadstandart a od 25.12. odpoledne jsem ho měla až do propuštění 27.12. pro sebe, takže supr.
Péče na oddělení byla velmi dobrá, pravidelné kontroly mě i malého.
Pro malého plenky kolik bylo třeba, pro mne vložky, takže supr.

Celkově jsem byla velmi spokojená a mohu jen doporučit.

A hlavně speciální díky Jindřišce

Personál:

MUDr. Tisančínová Jitka, Foldynová Jindřiška

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Říct si o jedno nebo dvoulůžkový pokoj, hlavně z důvodu méně osob na koupelnu

Děkuji porodnici za skvělou péči o mě a o syna!
Porod byl dlouhý! Od první kontrakce 52 hodin! První den mě poslali domů, že to ještě není ono, druhý den jsem už nemohla a jela žebrat o cokoliv.
Nechali si mě na hekárně, dostala jsem injekci na bolest, takový oblbovák a mohla jsem trochu odpočívat mezi kontrakcemi a byla jsem klidnější. Mezitím mi praskla voda, byla zelená!
V podvečer jsem už chodila do sprchy si ulevit nebo to rozjet, protože jsem se neotevírala. Měla jsem ošklivé křížové bolesti. Jedna PA mi stále tvrdila, že to není ono, moc milá nebyla, ale ostatní byli ok.
Večer jsem dostala kanylu s antibiotikama. Injekci, která to měla buď rozjet nebo zastavit, po půl hodině mě přišla doktorka vyšetřit a z jednoho jsem byla na 4 cm a šla jsem na sál, volala manžela, příprava.
Poté jsem dostala rady neležet, tak jsem byla na balóně, chodila jsem, dostala jsem další antibiotika, něco na zavodnění a malou dávku oxiticínu. Trochu mi to prodloužilo kontrakce.
Ve čtyři ráno jsem byla na 5-6 cm, zažádala jsem o epidural. Byl mi doporučený, že když se nebudu tak stahovat bolestí, že se mužu lépe otevřít. A byla to pravda! Třetí noc bez spánku jsem si hodinu a půl na epi odpočinula. Mezi tím mi měnili antibiotika do žíly, měřili tlak, kontrolovali miminko… Po dvou hodinach na epi, asi v sedm, jsem byla už na osmi cm.
Další už mi nechtěli dát. Měla jsem se pohupovat ve stoje, aby mimi sjelo do porodních cest. Když už jsem měla pocit tlačení, šla jsem na boj a měla jsem se snažit prodýchávat ten tlak, šlo to blbě , snažila jsem se, i jsem si zakřičela, protože ten tlak se nedal zastavit. Poté už jsem šla na záda a přišlo tlačení. Byl to mazec… Neuměla jsem si to předtím představit. Naštěstí, i když malý šel na supermana, tak to šlo dobře a za 11 minut byl malý venku. Bez nástřihu, ale s potrháním. Ale mohla jsem pak celkem sedět i chodit, takže dobrý.
Miminko hned odnesli, z porodního dotazníku se splnilo jen to, že jsem nechtěla nástřih. Ale malý měl blbou vodu v plicích, hned ho běželi odsát, zabalili ho a měli jsme ho asi hodinu dvě. Poté ho odnesli!
Bohužel miláček nám pak zkolaboval, sepse z plodové vody. Byl čtyři dny na JIP. Byla jsem ráda, že jsem na Bulovce, kde mají vysokou úroveň péče a na JIP se o malého starali hezky.
Na šestinedělí to bylo v pořádku. Byla jsem na dvoulůžáku s fajn maminkou. Těšila jsem se, až budu mít miminko u sebe. Dali mi ho tři dny po porodu, chodili jsme pro antibiotika. Pak jsem z vyčerpání měla náběh na poporodní depresi. Třes, vyčerpání a úzkost, dítě plačtivé. Řekla jsem to sestrám a ráno doktorce na vizitě. Všichni byli hodní. Skončila jsem na jednolůžáku s manželem, který mi pomáhal s malým, který celé noci plakal a já nemohla z nervů spát. Naštěstí se to zlepšilo. Týden po porodu jsme šli domů. Děkuji všem z Bulovky, až na jednotlivce, co se špatně vyspali, mi moc pomohli a můžu porodnici doporučit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlhčené ubrousky, síťové kalhoty a víc ručníků, manžel mi nosil vodu. Vložky a pleny mají. Já měla i mycí gel z dubové kůry a rosalginem ve flašce jsem se omývala.

Dobrý den, na Bulovce jsem porodila 16.11.2018 syna Matyáška. Byla jsem prvorodička a musím říct, nebýt tak skvělého personálu asi bych to nezvládla. Všichni mi moc pomohli, poradili a porod i pobyt v porodnici jsem si moc užila škoda že si nepamatuji jména doktorek a sestřiček, ale aspoň takto bych jim chtěla poděkovat za krásnou péči 

Rodila jsem teď v listopadu 2018. Nastoupila jsem na vyvolávaný porod, byla jsem přesně v termínu podle odhadující ms,(kterou jsem si nepamatovala), screening v 1.tr jsem neměla, ale podle početí jsem už týden určitě přenášela. Šestinedělí se mělo zavírat na rekonstrukci, nález byl dobrej, tak mi doporučili vyvolání a já souhlasila. První den mi byl po poledni zaveden balonek, který mi už po hodině začal vyvolávat slabé bolesti. Byla jsem na rizikovém oddělení, kde pohodlnější postele pro těhotnou snad bejt nemůžou(ironie). Sestřičky tak nějak v normálu až na jednu starší protivnou, která byla velmi nepříjemná, že nedokážu prcka na monitorech probrat a bez varování mi dala injekci do zadku, to bylo fakt vtipný.

Po 4 hodinách mi byl balonek ještě připuštěn, to začaly silnější kontrakce po 5 minutách ihned. Po vyndání balonku těsně před spaním, bolesti na hoďku přestaly, poté znovu nepravidelně. Celou dobu od zavedení balonku až do porodu jsem krvácela. Dostala jsem prášek na spaní a spala asi 4 hoďky. Ráno mi byla zavedena tableta. Kontrakce pořád nepravidelně a slabě. Od 4 hodin po vyšetření přišly pořádný po 5 minutách, nález pořád stejný, na monitorech prckovi klesaly ozvy, ale bylo mi řečeno, že je to určitě tím, že špatně dejchám (ne nebylo). Byla tam jedna skvělá sestřička, která mi donesla míč, naučila mě snášet ty bolesti a byla neskutečně milá, pořád si zpívala. Po dalším vyšetření večer ze mě vyteklo spoustu krve, dr si otřela vložkou s roztokem na rozpoznání plodovky svoje prsty(nepochopitelně ne mě třeba na stehnu), plodovka to nebyla, vše je v pořádku.

Za pár minut zase, tentokrát už ta tekutina byla zelenočervená, otřela jsem já a najednou to plodovka byla, že. Příjem na box. Všichni tam nadšený, že se bude rodit v noci, příjemný uvítání. Klistýr, sprcha, monitor. Kontrakce přestaly. Konečně přišla příjemná doktorka, co se mnou mluvila, sestry byly pořád jen vedle a komentovaly objednávku z Mallu. Miminko musí, co nejdřív ven, kvůli zkalené vodě, kontrakce navodíme oxytocinem.
Dvě hodiny kapačka a monitor. Kontrakce se vrátily - rovnou stovkový, několik jich za sebou po minutě, poté chvilková pauza. Bylo mi řečeno, že mám špatné kontrakce, zastaví je epidurálem a navodí znovu větší dávkou oxytocinu, nález pořád stejný jako při příjmu. Už jsem byla opravdu vyřízená a nechápala jsem, že to tak trvá a co se děje s prckem, jestli je v pořádku, protože jsem slyšela, jak si šuškaj, že takovýhle bláto(plodovka) dlouho neviděly).
Najednou nekončící kontrakce, prudký klesání ozev - najednou několik lidí kolem - akutní císař. Najednou byli všichni milí. Na JIP skvělé sestřičky snad všechny. Prcka mi vozily jen na 5 minut asi 5× za den. Nikdo mi nic moc o něm nepověděl, až pak doktorka, že byl přiškrcený - proto hlavička nesestupovala a já se pořád neotevírala. (to vysvětluje ty �skvělé´ozvy, které nikdo celý den neřešil. Další den na šestinedělí, sestřičky nic moc, nikdo si mě moc nevšímal.
Nadstandard pokoj byl fajn. Pro prcka jsem si chodila na kojení a mazlení, abych rozjela laktaci, co nejvíc. Sestřičky byly navečer vyloženě nepříjemné, že mi ho mají ještě ´půjčit´ na přisátí před spaním. Další den už jsem ho měla u sebe. Rodila jsem v neděli v 1 ráno, ve středu už nás pouštěli. Hojila jsem pravděpodobně dobře, nikdo mě nijak moc nekomentoval, prcek v pořádku, šestinedělí už se muselo zavřít, tak mě pustili, byla jsem neskutečně ráda, protože celkové pohodlí nic moc a to kdybych nebyla na nadstandardu, tak se asi zblázním z těch třílůžáků, nikdo se se mnou moc nebavil, kdybych nikdy nepřebalovala a nestarala se o sourozence, tak jsem v háji, protože mi prcka jenom vrazily plnýho umělý výživy s dudlíkem v puse beze slov. Viděli mě kojit asi po hodině(ne po 2-3) a ještě k tomu v posteli - totální průšvih.
No, jsem hrozně ráda, že to mám za sebou. Přišlo mi, že nás mohli lépe ohlídat, udělat nám utz nebo tak, to přiškrcení se mohlo zjistit dříve kvůli těm špatným ozvám a zkalené zkrvavené vodě, která odtýkala už den před tím, nemusela jsem tak dlouho trpět připoutaná s kapačkou s kontrakcema několik hodin na lůžku. Poté to ale byla alespoň rychloakce, to se jim musí nechat.
Mohlo mi také být více řečeno o našem zdravotním stavu, o tom jak se zotavit po císaři, jak chodit, vstávat, starat se o jizvu apod. Nemluvě o tom jak se starat o prcka a rozjet po císaři laktaci či vůbec zkontrolovat přisátí miminka. Dudlík jsem třeba nepočítala, že bude mít už od porodnice. Jídlo bylo dobré, chutnalo mi.
Určitě si připlaťte nadstandard, je teda bohužel pěkně drahej, ale byla jsem neskutečně ráda, že jsme na pokoji sami. Člověk slyší za zdmi ostatní plačící miminka a ostatní zvuky, natož to mít ještě v pokoji 3× a mít společnou koupelnu se záchodem pro 6 je šílený. Lednice a tv byly taky příjemné. Omlouvám se za sloh a popsání porodu, což tu být třeba nemuselo, ale třeba to někomu přijde vhod si přečíst, jak to probíhalo. Každopádně zkušenost je teda taková neutrální, spíš chvilkama horší. Ženská těsně po porodu plná hormonů..nikdo jí moc nepoví, její vlastní dítě jí skoro s odporem sotva půjčují, člověk se bojí, aby se rozjelo mlíko apod., chvilkama jsem si tam docela pobrečela. Na jednu stranu mi bylo spíše příjemné, že se nám do toho nikdo moc necpal a měli sme svůj klid, na druhou stranu jsem jako prvorodička nějakou pomoc a informace očekávala a chtěla. Nevím, jestli jsem vychytala horší personál, špatné dny personálu, či to bylo kvůli té uzavírce.. každopádně pokud nechtěli aby jim tam někdo zacláněl či rodil v noci, tak si neměli plánovat těsně před uzavírkou několik indukcí, ale to by zas neměli za nás peníze, že..

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

ať vám tatínek či známí dovezou flašky neper minerálky(člověk si nestíhá pořád docházet pro pití a sestřičky s uděláním vlastního čaje do konvičky, co byla na pokoji, vyloženě otravujete) a nějaké jídlo navíc, alespoň banány či nějaké sušenky

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

vlhčený ubrousky pro prcka