Deníčková soutěž: Vyhrajte 3x knížky Zápisník alkoholičky a Zápisník abstinentky

Opět tu máme pravidelnou soutěž pro ty, kdo rádi píší příběhy. Napište nám jeden během května a my tři z vás odměníme dvěma knihami od Michaely Duffkové – Zápisník alkoholičky a Zápisník abstinentky.

Dvojice knih z nakladatelství Motto potěší každého deníčkového čtenáře. Foto: RedakceDvojice knih z nakladatelství Motto potěší každého deníčkového čtenáře. Foto: Redakce

Těšte se na výhru dvou knih, jejichž autorka získala ocenění Magnesia Litera

Těhotenství, porod, miminko, rodina… tenhle koloběh je tady na eMiminu dobře zažitý a v knihách můžete nahlédnout do duše jedné maminky, které se po porodu do cesty připletl alkohol. Celý příběh Zápisníku alkoholičky je psaný formou deníčkových záznamů s komentáři autorky. Od dětství, přes postoje k alkoholu během dospívání až po první skleničku, kterou si vypila po šestinedělí. Sama. A pak v tom i nadále o samotě pokračovala každý večer.

Jak se příběh vyvíjel dál? Našla Míša cestu ven? Nejspíš ano, protože na knihu navázala Zápisníkem abstinentky, kde popisuje, jaké to je vytrvat.

Osobní hodnocení Ivy z naší redakce: Zpočátku jsem si knihu ani nechtěla číst a myslela jsem, že jen připravím soutěž a bude to pro mě uzavřené. Nakonec jsem ji ale do ruky vzala, otevřela, začetla se a zavřela až po přečtení. Byla velmi čtivá, navíc jsem v ní našla spoustu momentů k zamyšlení. Dokonce jsem si vyhledala samotné předávání cen Magnesia Litera na webu České televize, abych si ho propojila s knihou, kde autorka popisuje, jak bylo uvedení právě její výhry nevhodně okomentované.

První část je příběhem o vzniku závislosti i o bojem s ní. Foto: RedakcePrvní část je příběhem o vzniku závislosti i o bojem s ní. Foto: Redakce

Jak se do soutěže zapojit?

V době od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 do 23:59 napište zajímavý deníček o tom, co momentálně prožíváte nebo jste prožili. Váš deníček může být veselý, satirický, tragický, s dobrým i špatným koncem. Vyprávění by mělo mít ideálně okolo 250 slov. Nebojte se ale rozepsat více. Nezapomeňte se také do soutěže přihlásit v komentáři pod touto soutěží.

Podělte se o svůj příběh s našimi čtenáři »

Po ukončení soutěže vybereme výherce a prostřednictvím soukromé zprávy je zkontaktujeme. Do 14 dnů od obdržení jména a adresy pošleme výhru. Podrobné informace najdete v pravidlech soutěže.

Za knihy do soutěže děkujeme nakladatelství Albatrosmedia.

Tip: Pro inspiraci nahlédněte do nejčtenějších deníčků. Vydané příběhy vám napoví, jak deníček strukturovat a jak má být dlouhý.

Soutěž probíhá od 01.05.2021 do 31.05.2021

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
7
4.5.21 16:40

Já a elektřina

Přesto, že doma elektrikáře mám,
v elektrice se moc nevyznám.
Elektrickou síť ve školce, kde pracuji, přetíženou máme,
každou chvilku spadlé jističe hledáme.
Zapnu myčku, co se mi tam nevejde ručně umývám,
přitom si písničku o berušce zazpívám.
Pracuji v MŠ jako školnice a kuchařinka,
pro děti jsem teta Blaninka.
Pak do výtahu umyté nádobí dám,
výtah opatrně zapínám.
Najednou světla zhasínají…
„Co se to děje?“ Děti, že se bojí volají.
Tak rychle zkontrolovat jističe spěchám,
všechny preventivně procvakám.
Jeden malý spadnutý byl,
ten to všechno způsobil!!!
Tak zase zpátky spěchám,
zase cvak, je tma, tak zpátky k jističům a zase spadlý hledám.
„No teto, ty jsi to špatně opravila,
tatínka bych ti na to půjčila!“
Prostě elektrika a jističe mi nic neříkají,
raději si z dětmi ve školce hraji.

  • Zmínit
  • Nahlásit
4.5.21 17:20

Scháním tuto knihu pro dceru ale asi je v teto zemi moc závisláku a kniha vyprodána tak musím podělit o příbeh a doufat že budu ta co knihu vyhraje abych jí mohla darovat a take se pučit jak na někoho.

  • Zmínit
  • Nahlásit
14
9.5.21 07:26

Soutěžím

Soutěžím s příběhem Vypadám mladě, ale zažila jsem toho hodně!

Příspěvek upraven 11.05.21 v 17:50

  • Zmínit
  • Nahlásit
11.5.21 21:42

Soutěžím se svým deníčkem 🙂 🙋‍♀️

  • Zmínit
  • Nahlásit
7
13.5.21 12:28

18 Června Ludmila

Chtěla bych napsat o jednom skvělém člověku které jsem měla tu čest poznat. Byla to maminka mojeho švagra jmenovala se Ludmila. Chtěla bych o ní napsat protože by 18 Června měla narozeniny bohužel nedozite. Poznala jsem ji na dovolené na Mallorce kde jsme byli všichni na rodinné dovolene. A hrozně jsem si ji oblibila. Žila u hranic s Německem kde se také narodila a pracovala v domově důchodců kde sprijemnovala starým lidem poslední chvíle i tím že čas od času přišla do prace v kostýmu ( strasidla, čarodějnice ). I když její život nebyl zrovna idelaní. Bydlela s maminkou a 4 sourozenci v jenom pokoji a maminka se o ně moc nestará tak si ji vzala babička. Když potkala svojeho prvního muže rozhodli se založit rodinu. Narodili se jim dva kluci kteří byli pěkný sigři. Ale bohužel její manžel který pracoval v dole měl nehodu a při té nehodě v dole přišel o ruku. Snažila se ho podporovat aby neupadala v deprese ale bohužel ani to mu nestačilo a začal pít tak se jejich cesty rozešli. Po několika letech našla může nového který už měl dva syny z předchozího vztahu s cizinkou z nedalekého Německa. Oba kluci byli zanedbání a bylo vidět že se o ně jejich matka nestarala. Ludmila je hned přijala za vlastní a tak vychovala 4 kluky v pubertálním věku. Ale bohužel i vztah s tímto mužem skončil po tom co jsi našel na dovolené jinou ženu. A tak zůstala sama ale plná života a elánu. Poznávala může přez seznamku. Jednou nám vyprávěla že když za ní jeden nápadník přijel byl z něj cítit alkohol ale už bohužel od nich nejel autobus do města tak ho nechala přespat u sebe doma. Měl sebou igelitovou tašku a když se do té tašky podívala když byl tento pak v koupelně našla tam spoustu různých velikostí robertku a kartáček na zuby. Tak se pro jistotu přez noc zamkla v pokoji 🤣. Druhý den ráno si šel tento muž vyčistit zuby a omylem si misto pasty na zuby dál na kartáček její lepidlo na zubní protézu. Pak Lída poprosila souseda od pana odveze do města a tento pán si prý celou cestu do města vydával ze zubů lepidlo. A takových historek měla spoustu. Rada sem k ní jezdila na víkendy jako ke kamarádce a často jsme si volali říkala mi Pepiku. Ale bohužel pak ji začli selhávat ledviny a nikdo nevěděl z jakého důvodu nakonec se ukázalo že kuli prechozele žloutence. Po tahanicích v nemocnicích kde to sní vypadalo špatně se začla zlepšovat. Tak ji pustili a ona se vrátila domu. Jeden den jsem od ní měla ráno nepřijatý hovor tak jsem ji za dvě hodiny volala zpět a ona mi vyprávěla jak se hrozně těším až se zase uvidíme a až přijede k nám. Ale když jsem přišla z prace tak mi doma oznámili že ji selhalo srdicko. A tak je mi hrozně líto že se nedočkala svojich dvou vnoucatek kluků ze kterych by měla radost a také moji holčičky. Vždycky na ni budu vzpomínat v dobrém i na její vtipy a na to že se chovala jako mladá puberťačka se kterou se si moc rozuměla. :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit