Promarněná šance - práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Anonymní píše:
@calimero Dělám prý opakovane drobné chyby. Učím se za pochodu. Ale všichni je dělají. Skoro mám pocit, že kdo chce psa bit…
To je divne vyjednavani o postupu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Potrebuju se vypovídat.
Před x lety jsem odmítla zajímavou pracovní nabídku, protože jsem plánovala pořídit si děti a nepřišlo mi to vůči zaměstnavateli fér. Pak jsem strávila celých 6 let na RD.Jenže tenhle obor, ve kterém pracuju, se momentálně ocitá v obrovské personální krizi, přičemž místa na všech (vyšších i nižších) postech jsou, ale jelikož ty spodni příčky, kam patřím i já, jsou krizi zasazeny vic, prostě nikoho odsud vys nepustí. Rozhodnutí je plně v rukou přímého nadřízeného, takže pokud on se rozhodne, že vás „potrebuje“, jste v pasti. Js totálně deprivovana, na vyšší pozici mám vzdělání (dr.), praxi a myslím si, že i předpoklady, ale oficiálně mi bylo řečeno, že „na to nemam“. Sebevědomí mám na 0, zvažuji odchod z firmy, ale je mi líto, že jsem se, ač jsem se na to opravdu cítila, nemohla nijak víc realizovat, dokázat sobě i okolí, že to zvládnu. Jsem z toho dost špatná a nevím, co bude dál.
Zažil jste to někdo, jak se s takovou situaci vyrovnat? Z pochopitelných důvodu prosím anonym. Radka
Tohle teď hodně zvaž. Nedávno jsem četla na Seznamu článek, že s lidé obávají měnit práci a proto raději kvůli krizi zůstávají v té své.
U Tebe záleží na tom, jak moc „malé“ máš děti. Jedno školní a jedno školkové? Jak moc jsou nemocné? V práci si můžeš brát OČR bez problémů? Vycházejí Ti třeba vstříc s pracovní dobou? Podle toho bych se rozhodovala, jestli tu ještě třeba pár let nezůstat, než se děti maličko osamostatní.
Vzdělávat se můžeš i doma. Buď kurzy nebo se učit sama. Takže flintu do žita zatím rozhodně neházej. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@g.sandova Moc dekuju.
@Tomie Ano, i to jsme řešili. Bez odezvy.Vlastně klidne můžu jít.Bezcenný kus hadru prostě.
A v tehle firme chces zustat…?
Papa lala, ne?
Jestli jsi fakt neschopna nebo mas sefa blbce, to ti tu nikdo nerekne. Proste cas na zmenu.
Znas to prislovi „vsechno zle je pro neco dobre“? Nekdy je to na presdrzku 
, ale vazne to casto funguje.
Nekde na tebe neco ceka 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@FlorenceF Jenkins Jak to myslíš, prosím?
No, je mi divne, ze to tve vyjednavani melo takovy bouřlivy vysledek. Proste, budto mate ve vedeni psychopaty a je divne, ze jim chces byt bliz. Nebo proste tvoje povyseni nikoho absolutne nenapadlo a stalo se presne to, co se stane, kdyz nekoho vysokujes nejakou prilisnou necekanou chtivosti. Pujde do obrany
A na Tobe je se podivat pravde do oci, jestli na ten postup fakt mas. Postup je na miste ve dvou pripadech-bud jsi soucasti party a mezi tebou a nadrizenymi je mimoradna lidska chemie…nebi se projevujes mimoradne schopne. Zvladas svou praci a jeste neco k ni navic. Ja kolem sebe videla hodne povyseni z prosteho lidu. A nikdy to nebyl hod kostkou. Ten clovek proste vycnival.
Vyčníváš? Mas sirsi predstavu a nadhled nad vasi agendu? Nachazis a nabizis reseni? Umis vyjit s kolegy i nadrizenymi ci externimi partnery?
A jeste - nejsi jeste porad vic mamina? Pracujes na plny?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@FlorenceF Jenkins Máš pravdu. Musím se nad tímto zamyslet. Mám plný úvazek. Do práce mi nijak nezasahuje ani OČR, to vykryvame jinak - manžel, babičky. Štve me, že jsem se ocitla v zacarovanem kruhu - práce na současném miste mě nenaplňuje, tudíž bych chtěla na vyšší pozici s odpovídajícím zaměřením činnosti, ale tam mě nepustí. Atakdale.
- Citovat
- Upravit
@Lucie_Sx Právě že cítím, jak se jakoby vzdaluju, zároveň mám strach vydat se do neznáma, a navíc mám pocit, že to, pro co jsem sem přišla, jsem ještě ani neměla šanci zkusit… prekerka. Ale asi jsem pochopila, že prostě jsem absolutně postradatelna, blbe, no.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@FlorenceF Jenkins Máš pravdu. Musím se nad tímto zamyslet. Mám plný úvazek. Do práce mi nijak nezasahuje ani OČR, to vykryvame jinak - manžel, babičky. Štve me, že jsem se ocitla v zacarovanem kruhu - práce na současném miste mě nenaplňuje, tudíž bych chtěla na vyšší pozici s odpovídajícím zaměřením činnosti, ale tam mě nepustí. Atakdale.
Takze ted jsi na miste pod tvou kvalifikaci?
Vis, co je blby? 
ze misto toho, aby ti rekli, abys jeste pockala, ze blabla…to prijde…tak te vlastne shodili
Mi se to stalo kdysi, u hodnoceni, dostala jsem nejaky prumer, cekala jsem ve vice oblastech nadprumer a treba v jedne jako horši. A vysokovalo me to, celou noc jsem nespala a pak jsme se tehda se šefkou šilene poštekali, nacež mi rekla, ze absolutne nemam na druhou kolegyni, ktera je proste mňami mňami a ja jsem bordelarka a sama vim, v cem jsem slaba blabla…tehda jsem to teda nezvladla 
ale nakopla me, jeste rok jsem se ji matlala s agendou a pak jsem odesla do pripravene pozice tam, kde jsem 8 let byla šťastna a kam jsem patrila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@FlorenceF Jenkins V tomto je tvůj příběh hodně podobný mému. Abych to uvedla na pravou miru - i když nakrasne povysim, stejně je moje vzdělání vyšší, než taková pozice vyžaduje, to se holt stává, no. Horší je, že ta šance mi bude dana v řádech měsíců, kdy nesmím dělat žádné chyby, přestože u nás je to právě jediný způsob, jak se dalších vyvarovat, protože na všechno si musíš přijít za pochodu, neexistuje supervize, školení, manuál, což je velmi stresující a s nejistym výsledkem. Nejsem stroj ani vsevedouci a pokud se mému nadrizenemu nebude cokoliv líbit, je možné, že tento postup bude uplatňovat dál a mně už se nepodaří z té pasti vymanit. Mimochodem, mluvím tu o v podstatě drobnostech, v základu si myslím, že jsem ucenlivá a práce s chybou je v naší praxi přirozená, resp. snažím se ji pochopit a vyvarovat se jí.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@FlorenceF Jenkins V tomto je tvůj příběh hodně podobný mému. Abych to uvedla na pravou miru - i když nakrasne povysim, stejně je moje vzdělání vyšší, než taková pozice vyžaduje, to se holt stává, no. Horší je, že ta šance mi bude dana v řádech měsíců, kdy nesmím dělat žádné chyby, přestože u nás je to právě jediný způsob, jak se dalších vyvarovat, protože na všechno si musíš přijít za pochodu, neexistuje supervize, školení, manuál, což je velmi stresující a s nejistym výsledkem. Nejsem stroj ani vsevedouci a pokud se mému nadrizenemu nebude cokoliv líbit, je možné, že tento postup bude uplatňovat dál a mně už se nepodaří z té pasti vymanit. Mimochodem, mluvím tu o v podstatě drobnostech, v základu si myslím, že jsem ucenlivá a práce s chybou je v naší praxi přirozená, resp. snažím se ji pochopit a vyvarovat se jí.
tak pokud nejsi kvalifikovana delnice ve skodovce s normou 1 chyba za rok, pokud je to nejaka tvurci prace…no, nechapu
Kazdopadne, drzim palce a pevne nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud v oboru chybi lidi a ty mas praxi, posli CV na pozice, kam si myslis, ze patris a sama uvidis, jestli o tebe bude na trhu prace zajem. Na kvalitniho cloveka is spousta firem pocka i pres beznou vypovedni dobu a ty z toho minimalne budes mit predstavu, jestli ses nezakopala nekde, kde to ani nema smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Podle mě te hodně brzdí děti. Určitě je milujes, ale proste vždycky jdeš s platem a s hodnocením dolu. S maminama nikdo moc nevyjednava, nemůžou si vysskakovat. Je to hrozné, ale je to tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, moc děkuju, dost mi to psychicky pomohlo… a taky malý časový odstup, abych to nějak zpracovala. Uznávám, že asi nemám úplně realistická očekávání. Myslela jsem, že vzhledem k vyšší kvalifikaci, než je třeba, a ztizenym podmínkám (denně jsem mimo domov včetně dojíždění 11 hodin, a to mám relativně malé deti), bude tohle zohledneno z nějakého lidskeho hlediska mými nadizenymi, protože oni se na mě mohli taky vždycky spolehnout. Holt asi naivita. Dám tomu ještě krátkou šanci, s tím, že začnu aktivně vyhledávat i mimo obor. No, a uvidím, kam mě to nasmeruje. Pokud bych měla zůstat na současné pracovní pozici bez šance se někam posunout, aspoň budu vědět, že jsem to nevzdala hned, vycerpala všechny možnosti a holt se nedá dělat nic jineho, než se proste rozloučit… Radka
- Citovat
- Upravit
Tak to mi fakt přijde, že jsi na nevhodné pozici… Ono to ve výsledku asi bude tak, že přestože máš vyšší kvalifikaci a klidně i nějaké schopnosti navíc, tak pro ty pozice to může být sice nezcela irelevantní, ale tak nějak pro vedení bez hmatatelného přínosu.
Dám ilustrační příklad - firma požaduje někoho se znalostmi na úrovni C, C,C - nastoupí člověk s A, B,A (nebo třeba A, B,A, C) a diví se, že ho nepovýší ani nijak nebonifikují. Jenže té firmě fakt stačí C, C,C - a pak třeba povýší někoho, kdo má C, C,C, B - teda něco navíc, co ta firma cení. A i když profilově by ten zaměstnanec A, B,A, C byl objektivně lepší, tak pro firmu je cennější ten C, C,C, B.
Je to trochu riziko toho, nastupovat na pozici pod vlastní kvalifikací. Taky jsem to zažila, krátce po škole - protože konkrétně u té nižší kvalifikace byl o hodně vyšší plat než tam, kde požadovali moji kvalifikaci, tak jsem tam šla a taky mně to frustrovalo, protože jsem měla dojem, že tomu rozumím líp než ostatní (jo, ale upřímně, na té pozici to nebylo třeba). Takže, ano, jsou situace, kdy se vyplatí jít kvalifikačně níž - např. finance, pracovní doba, zajímavá práce. Ale stejně tak, pokud to drhne, a ta původní výhoda už tam není (u tebe teda asi, že tě to bavilo/baví) nebo je převážena negativními pocity, je lepší jít jinam. To, že jsi postradatelná u vás ve firmě, neznamená, že budeš postradatelná i jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tomie I tímto směrem jsem nad svým problémem uvažovala. Popravdě mi ale veškeré premitani nad všemi proměnnými spíš začíná zamotavat hlavu a objevuje se čím dál vic otázek a min odpovědi, radikalnost je fuč. Nejsem na manažerské pozici, takže nevím, jak mají tyto věci fungovat. Protože právě disponuju i dovednostmi, které jsou více než vhodné, pokud ne přímo potřebné. Třeba že díky tomu zvládám vyřešit konkrétní případ rychleji než kolegové a tím jim usnadňují praci, jenže to mojí nadřízení vlastně nemohou vědět. Protože koukají jen na výsledek, není dulezity proces. Pro mého manžela je to, že za námi nechodi „vrchnost“, divné, u nich to funguje jinak. Já nevím, jestli tohle je postatne, asi ne. Nejspíš bude pravda, že na RD se clovek naučí fungovat víc v režimu soft skills a pracovní realita je spíš džungle pro ostrolokťáky. 
- Citovat
- Upravit
