Psychika snažilky č. 66 - Návštěva kamarádky matky
- Snažení
- Dulcinea
- 17.08.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jsme se skoro 2 roky neviděly, žije v jiném městě. Dítě je roztomilé, je 2,5 roku na mateřské nebo rodičovské? nebo jak se to jmenuje vesmír pro nás neplodky. Přijela jsem na návštěvu, bylo to těsně před mým odběrem vajíček 2.IVF. Je milá na nic se nevyptává, tuší, že nejsem úplně v pohodě. Přesto vypráví o mateřství: Strašně ti to změní život, víš? To jsou mi novinky.Neřešíš už nedůležité věci. Máš jiný pohled na život. Ano? To by mě nenapadlo... Jsem trochu cynik.
Začnu sama, nejde nám to, pomáhají nám doktoři, není to úplně jednoduché, ani psychicky ani fyzicky. A nepomohlo by třeba se od toho nějak oprostit? Zapomenout na to, nechat to být? Jsem zase cynik. Že bychom si jako počkali až si těch pět a půl spermií najde někdy cestu k vajíčku???!!! Umím být trpělivá, ale na tohle není čas. Za chvíli bude naše snaha trvat 3 roky a na náš vztah to má nemalý vliv.
Byli se mnou pejskové, dvě naše zlatíčka, které nám dělají věrnou společnost a velkou radost, rejdili po jejím bytě, tak jsem je semtam napomenula, aby neprovedli nějakou neplechu. A ona, tohle při dítěti vůbec neřeším, jsem vyrovnaná s tím, že dítě dělá nepořádek a může něco provést. To mě trošku nadzvihlo. V tomhle jsem taky vyrovnaná, říkám, ale, když jsem na návštěvě, tak nemám ráda, když jim dělám nepořádek, i psi mají vědět, jak se mají chovat na návštěvě.A ona, aha, asi máš pravdu.
A pak říká, tobě by nevadily dvojčátka? To já bych nechtěla. Předtím jsem říkala, že je to jedno-hlavně ať je to zdravý bla bla bla, ale teď (čti teď, když jsem zasloužilá matka) už vím, že ani náhodou. Na to jsem já kontrovala citací jedné naší angažované snaživky: „Já už bych teď brala i orangutána.“ Nerozumíš? Já si prostě nemůžu a nechci vybírat!Aha, asi máš pravdu..**
Vím, žije v omezeném světě a chtěla mi všechno říct, jak se cítí, co dělá, o čem přemýšlí, je moc hodná. Nenávidí prý, když se jí ptají, kdy bude mít druhé, otravujou s tím všichni. Já nenávidím, když se mě všichni ptají a co vy? Nebo ještě lépe intenzivně sledují můj břich, jestli už se dme. Nechte mě být.
Copak to nikdy neskončí?
Přečtěte si také
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 2569
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 2557
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 1539
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1151
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 2447
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1039
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1992
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 4058
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 1044
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 801
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...