Ach, ty pověry......

Hurá, budeme mít miminko! Tak přesně takhle jsem reagoval, když mi žena v březnu oznámila, že budeme mít miminko. Protože jsem své ženě a ještě nenarozenému mrňousovi slíbil, že budu ten nejlepší táta pod sluncem, ujal jsem se okamžitě zjišťovat, co všechno, kde a jak nejlépe nakoupit, aby až ta očekávaná chvíle příjde, jsme měli vše potřebné připraveno.

Začal jsem se živě zajímat o kočárky, autosedačky, dětské postýlky, přebalovací pultíky - prostě takové ty techničtější věci, ke kterým my chlapi máme větší vztah.
Mé „budovatelské“ nadšení však netrvalo příliš dlouho.

Nebudu zde popisovat své zklamání nad tím, že stránka www.tatinek.cz, kterou jsem naivně vyťukal do prohlížeče a od které jsem očekával všechny rady a náměty pro správné chlapy tatínky neexistuje (je to s podivem, ale opravdu takové stránky se mi nepodařilo dosud nalézt - asi jsem objevil díru v mediálním trhu :-)), ale zrada přišla z úplně jiné strany, než jsem vůbec mohl čekat.

Byl prostě jeden víkendový den, kdy jsem vítězoslavně dorazil domů s autosedačkou v ruce. Byl to takový správný „lidkup“, kdy známý potřeboval pro svého syna něco většího, a já tak získal za rozumnou cenu solidní autosedačku Chicco a těšil jsem se, jak mě doma všichni pochválí. Tedy ano, ženě jsem radost udělal, pak k nám však domů dorazili rodiče, kteří začli lamentovat nad tím, že SE OPRAVDU NESMÍ domů před narozením dítěte nic kupovat, jinak prý se něco mrňousovi stane a my budeme mít na tvářích místo úsměvů a radostí jen pláč.

Mlčky jsem usedl do pohovky, a hlavu mi nahlodával červ výčitek: Co když je na tom opravdu něco pravdy?
Po chvíli tichého přemýšlení jsem červa výčitek u všech zůčastněných zahnal, protože jsem nahlas prohlásil, že autosedačka nebyl žáden nákup věcí pro dítě, pouze jsem dokoupil autopříslušenství. A všichni věříme v to, že vše zlé bylo tímto zažehnáno.

Jak ale zdůvodnit nákup kočárku a dalších potřebných věcí a přitom zažehnat všechny možné i nemožné pověry? Inu, v tuto chvíli nevím, a tak jsem nával radosti z nakupování dočasně pozastavil.

Ale až opět ke mě dorazí ta jedinečná, neopakovatelná možnost nakoupit tu nejlepší možnou věc, kterou každé miminko jednoznačně potřebuje, za co možná nejrozumnější cenu, věru nevím, nevím jak se zachovám.....

… asi opět vymyslím nějaké správné zdůvodnění - prostě moderní rodič 21. století.
Nebo si opravdu myslíte, že je to hazardování, protože na každém šprochu pravdy je trochu a mám raději počkat?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Gabinka1
6545
11.7.04 10:00

Ahoj Ivuldo, moderní taťko:)
Ty pověry, to jsou věc…človíčka to opravdu trochu nahlodá, je-li na tom šprochu pravdy trochu, viď?
I já přemýšlela, kdy začít nakupovat věcičky pro miminko (a to nemyslím jen oblečení, ale protože je to pro mimi, tak jsou to ne věci, ale věcičky:)…je fakt, že nejdřív jsem si řekla, že nic nekoupím, dokud nepřekonáme 1 trimestr. Ale nebylo to kvůli pověrám, spíš proto, že mě i dr upozorńovala, že se holt může něco stát…a je fakt, že vím, že bych se moc trápila, mít něco doma a nemít to teď komu dát. Po překonání tohoto období jsem si koupila první dupačky. Jenže pak se blížil ten trochu strašák v podobě odběrů krve na to, jestli je riziko postižení. Takže do opravdových nákupů jsem se vrhla až v druhé polovině těhu.
Ale už předtím jsme obhlíželi, přeci nemusíme koupit to první, co uvidíme, že:)
Jediné, co jsem měla brzy, byla postýlka od švagrové. Jej, co jsem si vyslechla řečí od mamky…že se to nemá…jenže, to by potom ale člověk nesměl koupit nic do konce těhotenství a už vidím, jak se všechno kupuje až po porodu nebo těsn před.
Já jsem si slíbila, že maximum věcí si zařídím dřív, abych to nehnala na poslední chvíli a že je i příjemnější „utrácet“ postupně, než aby to pak bylo najednou…
Sice mám menší potíže, ale rozhodně to ničemu nepřisuzuji.
Nevím, kde se ty pověry vzaly, ale já jim nevěřím. Ono když přijde na akorát, pověr jsou tisíce…o některých ani nevíme a nepřemýšlíme…Takže až si půjdu za 2 týdny vyzvednout kočárek, tak budu mít klidné svědomí. Jsem sice asi o pár týdnů před vámi, ale těhotenství není jen prvních pár týdnů, je to docela dlouhé období…
Navíc radost si člověk přeci udělat nějakou má, ne?:) ¨
Gabča a Barča 29tt

  • načítám...
  • Zmínit
Radina
11.7.04 12:16

To je krásné, že se tak staráš. Já teď právě začínám 37tt a můj manžílek právě vrtá a montuje přebalovačku do koupelny. Byla už sice přichastaná, ale nějak jsme si říkali, že zatím by nám v koupelně zbytečně omezovala přístup k pračce (jinak je vymakaná, děda i manža se opravdu snažili). U nás je to tak trochu víc o lenosti, než o pověrách, tak proto až teď =o)))). Kočárek máme koupený už od 24tt, ale protože jsme počítali se stěhování do většího bytu a s jeho rekonstrukcí, tak jsme ho takticky odsunuli k rodičům. Pověry jsou hloupost, nenechávej si tím nijak kazit náladu, co by měly povídat ty maminky, které už mají nakoupenou výbavičku po prvním miminku (jako my)? Je pravda,že mě ta nemožnost nakupování autosedačky a takových těch blbůstek trošku mrzí, protože jsem to všechno nakupovala před 5 lety sama, měla jsem jiného muže, kterému tyhle radosti kolem miminka nic neříkaly. Teď bych si to s novým mužem užila, ale proč kupovat novou sedačku když jsou doma všechny velikosti po synovi z prvního manželství…? Výbavička je taky kompletní a my si jenom tak dokupujeme výbavičku pro radost (prý budeme mít holčičku, tak skupujeme růžové pidivěcičky). Jediné do čeho jsme investovali, byla nová postýlka, manža prohlásil, že tu plechovo-kovovou hrůzu co naše mamina přivlekla ze zrušeného kojeňáku, nechce ani s deseti tisícema na ruku =o)))). Vážně si nenechte pokazit radost rodičema, člověk jim to sice nevysvětlí, ale vždycky může soucitně mlčet nad jejich názorama, ne? Nevěřím, že by ti některá z maminek napsala, že na tyhle pověry ještě věří. Přeji vám krásné zdravé miminko ať pak můžete rodičům ukázat, že pověry už dáááávno neplatí =o))))).
A já konečně půjdu vyžehlit ty plínky!

  • Upravit
Slysil
2178
11.7.04 13:00

Ahoj Ivuldo,

tak mi nedalo ti neco napsat a jen te povzbudit v nakupovani :)) Ja jsem s pritelem na zadne povery nedala, ridili jsme se tim, ze co se ma stat se stane a jestli doma mame ve skrini dupacky, nebo postavenou postylku, to urcite neovlivni. Ja se dzvedela, ze cekame miminko v 6.tt no a za tyden na to jsme meli doma autosedacku, pak jsem pravidelne s mamcou, nastavajici hrdou babickou :))) vyrazela po obchodech a nakupovali jsme o 106. Postylka nam stoji uz od dubna a kocarek ten uz taky mame nejake dva mesice doma. :)))
Takze opravdu na povery my nedame :))) proto preji prijemne nakupovani :-)
Teda tot muj nazor :)

Radka + cvrcek 40.tt

  • načítám...
  • Zmínit
ro
2159
11.7.04 15:55

Ahoj,
tak tomu říkám slovo do pranice. Pověrčivá nejsem skoro vůbec, ale jak si tak ty hormony v těhotenství s člověkem cloumaj, tak i tahleta pověra mě v chvilkách slabosti brala hodně. Nebudu tipovat, jak moc velký je to šproch a kolik pravdy. Mám spíš jinou věc k nakupování předem.
Většinou až do sedmého měsíce těhotenství se neví, jestli bude mimí větší či menší, pohlaví sice ano, ale zase to nebývá stoprocentní. No a občas se i vyskytnou nějaké ty komplikace, které způsobí, že mimí si některých předem pořízených věcí vůbec neužije.
U synka kdysi jeho taťka během těhotenství jen pucoval a opravoval starou darovanou postýlku a chystal byt na to, že v něm budem pobývat častěji a déle, tak aby to nebyla jen noclehárna. A já za dlouhých nocí, kdy mimčo kopalo, pletla složité svetříky a spravovala poděděnou výbavičku. Dcerka se narodila o šest týdnů dřív, takže se větší část věcí nakupovala až po narození. A u obojího se to vyplatilo. Synek byl převeliký, takže vyhlídnutý kočárek by mu byl stíží dva měsíce. No a dcerka zase cvrčíček, takže plány na brzké nošení v klokance se musely posunout a sháněla jsem na rychlo šátek. Totéž je s akčními nákupy plen dopředu, značka dávaná v porodnici nám vadila - pampersácký krémík v nich způsoboval vyrážku - takže zakoupený balík jsem předala kámošce a vyrazila koupit Fixiesky, které fungovaly bezva - ovšem na rychlo a tudíž za draho. Kluk vyrůstal na látkových, ale zase chvíli trvalo, než jsem objevila nejvhodnější systém praní. Tento systém se ovšem vůbec neosvědčil u dcerky a musela jsem hledat nový. Takže u těchto věcí nepomůžou ani zkušenosti ani rady ostatních, musí se vyzkoušet a zjistit až přímo s miminkem - zkrátka systém pokus-omyl.
A poslední argument pro nenakupování je, že když se mimí narodí, tak už má svou osobnost, své nálady a taky nějak vypadá - nemám problém s dcerkou, když jí obléknu do klučičího oblečení - jen ignoranti ji nazvou krásným chlapečkem. Ovšem u synka si pamatuju, že do roka a půl, kdykoli měl neutrální barvu dupaček, musela jsem vždy zdůrazňovat, že je to kluk. Mnohem lépe se mi vybíraly hračky po narození, hned jsem věděla, jestli tohle štěrchátko ta malá ručička unese. Jestli u hracího kolotoče hudbu spíš výraznější nebo jemňounkou - dcerka nejlíp usínala při pěkných dupárnách.
Ale samozřejmě chápu, že někdy nelze lidkupu odolat. Já svou pověrčivost překonala tím, že jsem ty většinou starší věci dávala k prarodičům, jako že ještě nejsou hotové, je třeba je vyčistit, případně opravit a tudiž vlastně ještě nic nemáme :-)
A některé věci jsem jen zamluvila na dobu těsně před porodem, při dcerčině spěchu na svět jsem tedy kočárek získala, až když jí byly tři týdny, naštěstí to nevadilo - přišly povodně a bylo vše jinak.
Tak se s tím nějak popasujte. Držím moc palce, aby se vám všechny nákupy dopředu vydařily. Já ukládání věciček, které jsme nestihli užít, většinou obrečím :-), v lepším případě se podaří dobře obdarovat okolí - nejlépe ještě před porodem :-)
Ahoj
 Romana

  • načítám...
  • Zmínit
Zdenik1
1652
11.7.04 18:46

Ahojky Ivuldo,

mno pověry jsou pověry, ale já ohledně mimin znám jen tu, že doma nemá být kočár…a jak se zdá i v obchodech ji znají.. v klidu mi nechali kočár až do narození holek..že prý samozřejmě…

divila bych se, kdyby vaši rodičové neměli nic nachystanýho předem…;-))))

měj se a přípravám zdar

Zdenik a Martinka a Jaňula

  • načítám...
  • Zmínit
Pajdule
659
11.7.04 22:04

Ivuldo, nekaz si radost pověrami.
Když jsem otěhotněla, týden po tom, co mi to pan doktor řekl jsem koupila první krásné dupačky. Měla jsem z nich obrovskou radost a ani jsem neznala velikosti. Každý den jsem na ně koukala a přestavovala si v nich ty malinkaté nožičky. Pár věcí jsme s manželem nakoupili v prvním trimestru. Dobře jsme udělali, protože zbytek těhotenství jsem proležela v nemocnici na udržování. Trošičku problém byl, že až po pátém ultrazvuku, celkem v 17tt mi sdělili, že čekáme dvojčata! Takže manžel lítal a ke koupeným dokupoval druhé :-))). Zároveň ale chystal bydlení v polorozpadlé usedlosti a peněz moc nebylo, já si nemohla nic vybrat sama, protože jsem byla ve špitále. Nakonec jsme museli většinu věcí koupit po narození, protože se holky narodily v 7. měsíci (31tt). Dnes bych opravdu nechala pověry pověrčivcům a klidně nakupovala od začátku (když už, tak se to přece dá uschovat k babičkám), protože když se mimčo narodí nečekaně dřív, těžko se s ním potom lítá a vybírá. (my ho kupovali týden po narození holek a byl to teda zázrak v r. 1990, sehnat pěkný pro dvojčata :-))) A taky je to pak naráz pěkná suma.
Snažíme se ještě o jednoho drobečka a když se povede, v půlce budu mít určitě komlet všechno a tu radost z prvních dupaček si ráda zopakuju :-)))).

Hodně štěstí!!!!!
Pajdule

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
12.7.04 22:36

Hmm… já jsem nic připravenýho neměla (ne kvůli pověrám, ale hlavně proto, že mě nakupovat nebaví a navíc si myslím, že v dnešní době se opravdu dají věci koupit na poslední chvíli) - a bác ho - mimi se narodilo v 33. týdnu. A přitom by mělo být vše v pořádku, ne? :-))) Pověry jsou blbost.
 sally

  • Upravit
Lucinda
92
13.7.04 13:34

Ahoj Ivuldo, je moc hezký ten tvůj zájem o nákupy pro mimčo, většinou je to jen na maminách. Já jsem také nakupovala cca od poloviny těhotenství a to včetně postýlky. A pověra pokud vím platí jen pro kočárek, který bychom měli doma také již před porodem kdyby se neopozdila dodávka námi vybraného kočárku a malá se nenarodila o trochu dřív. Ono se také ke konci těhotenství s rostoucím bříškem už mnoha těhulkám daloko hůř pohybuje. Takže můj názor je, že klidně nakupujte pokud vás to těší a nenechte si kazit radost hloupými pověrami. A kdyby tu přeci jen pochyby byly, stačí přece vše uložit třeba u rodičů (to aby tedy kočárek nebyl pod vaší střechou):-)) Zdravé a krásné miminko přeje Lucka a Peťula (5 měsíců)

  • načítám...
  • Zmínit
Ivulda
22
19.7.04 15:55

Zdravím všechny, kteří si fejetonek přečetli a obzvláště ty, kteří ještě navíc doplnili vlastní názor. Moc děkuji za vaše pohledy na věc, vzhledem k tomu že většina příspěvků dává před pověrou přednost praktičnosti či účelnosti, je mi jasné, že opět rozjedu kolotoč nákupů (ale pro všechny případy nakoupené věci uschováme u rodičů :-)))

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Křest dítěte a výběr kmotra