Co bylo před Adámkem
- O životě
- Barcule88
- 18.09.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Kdo si počká, ten se dočká. Je to svatá pravda a já každý den děkuji bohu za to, že jsem počkala. Díky tomu mám úžasnýho muže a nádhernýho syna.
Milé maminky, i já se rozhodla zveřejnit svůj příběh. Začal se odvíjet skoro před šesti lety. Tehdy jsem poznala svého expřítele. Měl syna a doma přítelkyni, se kterou si nerozuměl. Ano, teď po letech vidím, jak jsem byla hloupá a naivní. Ale zpátky na začátek.
Bylo mi 20, věřila jsem, že se do mě zamiloval a že jeho partnerka je zlá a sobecká. Táhlo se to pět let. Pět let slibů, rozchodů, smiřování, podvodů, až to vzalo rychlý konec.
S mojí kolegyní, kamarádkou, která je o 30 let starší, jsem jela k nim na chalupu. Zvala mě dobré dva roky, tak přišel čas. Potřebovala jsem si odpočinout po náročných zkouškách, a tak jsem souhlasila. Tehdy ještě můj přítel mi řekl, že teda ano, ať jedu, že tam si stejně nikoho nenajdu a že mě bude ona kolegyně hlídat. Byl to hrozný manipulátor, žárlivec, a jak se ukázalo o pár týdnů později, i násilník.
Nebudu však předbíhat. Odjela jsem na chalupu, užívaly jsme si a na víkend přijel můj současný partner, syn mé kolegyně. Byla to láska na první pohled. Ačkoliv jsme si řekli, že se na sebe nebudeme vázat a užijeme si víkend, tak srdci člověk neporučí. Zamilovali jsme se do sebe, on odjel zpátky domů a já taky. Ke svému ex.
Během týdne mi kolegyně volala, že se jí stýská, že mě vyzvedne a pojedeme zpátky. To jsem netušila, že jako překvápko tam bude i moje láska. Strávili jsme spolu týden a oba jsme věděli, že chceme být spolu. Musela sem si však vyřešit svůj „vztah“. Strašně jsem se bála a jak se ukázalo, tak oprávněně.
Řekla jsem P., že s ním končím, že jsem někoho poznala. Následovaly výhružky, zastrašování, vydírání a nakonec se mě pokusil i zabít. S obrovským strachem jsem se svěřila O. a čekala, jestli se na mě nevykašle. Vyhrožoval i jemu a jeho rodině. Nevykašlal. Ba naopak. Zjistil, co jsem nevěděla. že je dávno ženatý, s podmínkou a udáním za domácí násilí. Byla jediná možnost, utéct. A taky se povedlo.
Tři týdny jsem dělala, že jsem se nechala zastrašit a jsme spolu. Bylo to nejhorší období. S O. jsme komunikovali pouze večer po domluveném znamení. Dny utíkaly a já den před útěkem zjistila, že čekám O. dítě.
Další strach, panika, a tak jsem i s touto „překážkou“ musela ven. Můj muž, když jsem se ptala, co budeme dělat (po 14 dnech známosti a čtyřech týdnech skypu) pravil: „Budeme vybírat kočárek, postýlku a jméno jako všichni ostatní.“ ![]()
A tak nastalo nejkrásnější období - těhotenství. Potom porod, kde mě moje láska držela za ruku, a teď rodičovství. Máme nádherného syna a já nikdy nepřestanu být vděčná za to, že jsem jela a že se do mě zamiloval ten nejlepší chlap na světě.
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 476
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 369
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 685
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1228
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 240
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1272
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1036
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 773
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1453
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 695
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...