Čas opravdu letí
- Rodičovství
- IkaT
- 25.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pořád jsem přemýšlela o tom, jak zachovat některé vzpomínky a zážitky, o které bych se chtěla jednou podělit se svými dětmi. Proto mě napadlo, kromě schovávání v krabici prvních dudlíků, prvních vlásků, lžiček apod., napsat jim každý rok přání k narozeninám....
14.12.2012 jsou tomu již dva roky co jste přišly ve 13:25 a 13:43 na svět.
Myslela jsem si, že první rok utekl tak strašně rychle, že jsem si Vás pořádně jako miminka nestihla ani užít. Nečekala jsem však, že druhý rok uteče ještě rychleji.
Naučily jste se spoustu nových věcí a každý den nás něčím překvapujete. ![]()
Tomášku, jsi andílek s ďáblíkem v těle. Občas mám pocit, že vydáš za 10 dětí, chvilku neposedíš, neustále jsi v pohybu. Když už se mi povede udržet tě 10 minut na židli, musíš aspoň kopat nožkama pod stolem.
Jsi neuvěřitelnej živel, plný energie, kterou Ti závidím kolikrát už během oběda. Jsi paličatý a umíněný, jak není po Tvém, umíš to dát velice hlasitě najevo. Ale během chvilky, jako když mávneš kouzelným proutkem, přiběhneš a na tváři máš kouzelný úsměv, který mě dokáže odzbrojit i ve chvílích, kdy bych Tě nejradši roztrhla jako hada.
Jsi netrpělivý, chtěl bys, aby Ti šlo vše hned. Kolikrát jsem se musela otočit, abys neviděl, že se směju, třeba když Ti nešla nasadit bačkůrka a Ty jsi se šíleně vztekal a rozhazoval ručičkama kolem sebe. Když Ti nešly sundat punčocháčky a snad by sis utrhl i nožičku, jen abys je ze sebe stáhnul. Když Ti nešla zapnout mikinka a tahal si za zip takovou silou, že jsem myslela že ho urveš. ![]()
Na druhou stranu jsi takový malý puntičkář, co musí mít všechny věci na svém místě, autíčka poskládaný do jedné lajny a běda, jak Ti přerovnám hračky v pokojíčku.
Jsi snaživý, někdy až moc. Když utírám prach, sápeš se mi po hadru a musíš za každou cenu utírat taky. Když dorazím z nákupu, už mezi dveřmi mi bereš tašku z rukou a přestože je jednou tak těžká, mermomocí jí táhneš do kuchyně, protože víš, že tam patří.
Přiběhneš zpátky a taháš mi boty z nohou a podáváš mi bačkory se slovy „Mmiiii, tady na pojď“. ![]()
Jsi hodně podobný svému tatínkovi, nejen po fyzické stránce, ale i povahově. Půjdeš si vždy za svým, i kdyby si měl jít hlavou proti zdi!
Leontýnko, jsi poupátko, které mi kvete před očima. Na rozdíl od svého brášky jsi klidná, citlivá, velice vnímavá a trpělivá.
Už jako miminko si byla mnohem klidnější než bráška. Zatímco on se do půl roka dožadoval svého mlíčka, Ty jsi už ve 3 měsících spinkala celou noc bez jediného zavýskání. Zatímco bráška se do všeho vrhal po hlavě, Ty jsi šla do všeho z námořnickou rozvahou, jak říká tatínek
, a mnohem klidněji, jako by sis vše musela pořádně rozmyslet a říkala si „Nač spěchat, nikam mi to neuteče.“ ![]()
Když si začneš s něčím hrát, vydržíš u toho hodiny. Když jsme vás s tatínkem začali učit říkanky, kulila si na nás ty svoje krásný velký kukadla a se zájmem poslouchala. Velice rychle ses naučila všechny sama. Když si stavěla z kostek komín a pořád Ti to padalo, trpělivě si kostičky sbírala a stavěla dál, dokud se Ti to nepovedlo.
Nesmí se na Tebe zvýšit hlas, okamžitě začneš plakat a po tvářičkách se Ti koulí ohromné slzičky. Zjistila jsem, že u Tebe je daleko snažší vysvětlovat, proč něco nesmíš nebo se to nedělá, posloucháš a díváš se na mě, jako bys rozměla každému slovu, které Ti říkám.
Na druhou stranu, když se Ti něco nelíbí, dokážeš se ozvat. Hlavně když se s Tomíkem taháte o hračky, držíš a nepustíš, ať to stojí, co to stojí.
Ráda se mazlíš. Vždy natáhneš ty svoje malé ručičky a když Tě vezmu do náruče, přitulíš se jako štěně. Jsou to ty nejkrásnější chvíle, které si snažím užívat, co to jen jde. Vím, že jednou přijde doba, kdy už se mazlit chtít nebudeš.
Přitom nejsi žádnej mamánek jako bráška. Když odcházím bez Vás, bráška začne ječet na celé kolo a není k utišení, ale Ty uděláš mamince s úsměvem na rtech pápá a ochotně za mnou zavíráš dveře. ![]()
Mám problém Tvou povahu charakterizovat. Jestli to nebude tím, že se mi tak moc podobáš a maminka má občas problém vyznat se sama v sobě…
Ale nic to nemění na tom, že Vás oba moc MILUJI a snažím se k Vám přistupovat individuálně. Doufám, že společně s tatínkem z vás vychováme dobré človíčky.
Jste smyslem mého života a od prvního dne, kdy jsem Vás poprvé držela v náruči, vím, že jste pro mě to nejdůležitější a nejcennější, co mi život dal!!!
Naučily jste mě lásce, o které jsem dřív neměla ani potuchy, trpělivosti, která mi vždy chyběla, a hlavně hodnotě. Daleko více si teď vážím maličkostí a dokážu se radovat z pouhého úsměvu, který mi dáváte každý den.
Moc Vám za to děkuji a věřím, že spousty věcí mě ještě naučíte.
Z celého srdce Vám přeji ke druhým narozeninkám jen to nejlepší, hlavně zdraví, štěstí a ať jste stále spokojení, broučkové moji…
S láskou
Máma
Přečtěte si také
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 1122
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 1292
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 925
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 440
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 799
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1194
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 897
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 838
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 718
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 647
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...