Chtěné i nechtěné dítě

Budou to už 4 roky, co jsi se narodil a já pořád nechápu, jak jsme to trápení spolu zvládli. Hlavně že TY jsi to zvládl.

Vše začalo dávno před tím. Je to čas, kdy jsem se seznámila s tvým tátou. Byla a je to pořád láska jak trám, i když se sem tam mráček přežene. Seznámili jsme se, randili, koupili byteček a nakonec jsme usoudili, že je ten pravý čas na miminko. Jak bláhově jsem si myslela, že to půjde raz dva. Bohužel, byla nutná pomoc Utrogestanem a Clostíkem, ale zadařilo se a já čekala své vytoužené miminko ♥ První náběr HCG 111. Následovaly velké bolesti a pobyt v nemocnici na vyloučení mimoděložního těhotenství. Modlila jsem se každou minutu, aby bylo vše tak, jak má být. A ono opravdu, HCG ukázkově rostlo, tekutina za dělohou zmizela a v děloze už byla tečka - TY. Konečně domů :-)

Hned jsem zůstala na rizikovém kvůli své práci. Bylo léto a já se těšila, jak si těhulkování užiji. Jak jsem se spletla. Ranní nevolnosti se přihlásily takovou silou, že mě to sráželo na kolena a já nebyla schopná nic. Nevolnosti byly celý den, celý týden a já už ztrácela hlavu. Takhle to přeci být nemá. Nemůžu zvracet i po vodě :-( Tak jsme vyrazili do nemocnice. Hned si mě tam nechali a začali mi dávat infúze. Jenže tvoje maminka je netrpělivý človíček a jen co se to trošku zlepšilo, hned šupajdila domů.

Nevolnosti se vrátily, jak bumerang, s ještě větší intenzitou a já hubla, nic nejedla a skoro nic nepila. Opět pobyt v nemocnici, opět infúze. A tady nastal ten zlom. Takhle to přeci nechci, všechno mě bolelo a začala se mi vkrádat myšlenka, že už tě nechci. Přemýšlela jsem o potratu - jak se dnes za to stydím. Manžel, tehdy ještě přítel, řekl, že to nepřichází v úvahu. Ale mně bylo tak špatně, zvracela jsem i 10× denně. Úbytek váhy 10 kg. Bylo to stále dokola, vyšetření, infúze. Začala jsem zvracet i trochu krve. Takže vyšetření na chirurgii, další pobyt. Závěr - těžký zánět žaludku.

Byla už jsem úplně mimo. O 13 kg hubenější, bolavá, plačtivá, nespavá a na tebe jsem vůbec nemyslela. Bylo mi jedno, co se s tebou stane. Jen jsem chtěla spát a nevnímat bolest. Zavolali mi psychologa a následně psychiatra. Závěr - překlad na psychiatrii se středně těžkou depresí. Na psychiatrii ještě zjistili zánět žlučníku. Nasazena léčba antidepresivy. A právě při pobytu tady nastal opačný zlom, já už se můžu najíst bez bolesti a následného zvracení. Tebe jsem začala vnímat, vždyť já už mám bříško :-D. Ještě aby ne, když jsem končila 5. měsíc. Taky mi řekli, že budeš kluk. Táta se dmul pýchou ♥

Celou dobu stál tatínek při mně, chodil mně navštěvovat a já o jeho mnohých návštěvách ani nevím, jak jsme byla mimo. Po 20 dnech jsem šla domů. S AD v kapse, ale šťastná a konečně byl na mé tváři zase úsměv. Tatínek mě pak požádal o ruku, a tak jsi se zúčastnil i naší svatby. Posledních pár týdnů uteklo jako voda, i přes menší komplikace se přiblížil den D. Ale tobě se u mně líbilo, tak jsi si pobyl o něco déle.

15. 2. 2007 v 15:24 jsi vykoukl na tenhle svět, od té chvíle jsi pro mě ten nejdůležitější človíček na světě. Moc Tě s tatínkem milujeme. Jsi to nejúžasnější, co mě kdy v životě potkalo. Prošli jsme si spolu peklem, ale teď s odstupem času můžu říct, že to za to stálo. Moc se omlouvám, že jsem byla slabá a chtěla jsem se tě vzdát. Jsi naše LÁSKA.

Bohužel po téhle zkušenosti už další mimi nechci. Bojím se. Snad mi někdy odpustíš, že nemáš sourozence :-(

Díky všem, co dočetli ten román :-)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
lasička1
8935
8.1.11 12:14

Vereniko-opravdu náročné těhotenství…chápu,že nyní máš strach to samé prožít znovu.Nikdo předem neví,jaké by bylo další těhotenství.Třeba úplně jiné,pohodové a ty by sis ho užila,s radostí,jako většina těhulek.Ale to nikdo dopředu neví a je jasné,že strach tu je.Třeba časem bude touha po dalším miminku tak silná,že to riskneš a budeš věřit,že si vše užiješ úplně jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
Šája
102677
8.1.11 12:29

verunko, mrzí mě, že jsi měla těhotenství takové, ale bud na sebe hrdá, jak jsi to nakonec zvládla a že jsi ted pro Adámka skvělá máma. a to Ty jsi! :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
8.1.11 12:37

Ahoj Vereniko! Moc hezky jsi to všechno napsala a hlavně pravdivě. Já doslova prozvracela celý druhý a třetí měsíc, lezla jsem po zdi, brečela, do toho nervy s biologickým otcem dítěte, taky jsem neudržela ani vodu…zhubla jsem 4 kila a chystala se do nemocnice. Jenže ve 12tt jak když otočíš prstenem a najednou se mi udělalo úplně dobře a od té doby jsem zvracela jen třikrát-dvakrát ještě v následujícím týdnu a asi týden před porodem.

Tvé pocity úplně chápu, taky jsem se mrňěte v určitých chvílích chtěla vzdát, jen aby se mi už konečně udělalo dobře. Tys měla mnohem horší průběh než já a i přesto bych tu mou zkušenost nepřála prožít ani mému největšímu nepříteli.

Proto chápu tvé obavy z dalšího těhu. Ale opakovat se to opravdu nemusí. moje mamka prozvracela celé těhu s mým bráškou a se mnou pak už jen první trimestr. třetí dítě jí bylo jen zle a jen pár týdnů ale nezvracela. To i mě dodává naději, že moje další těhu bude o fous lepší.

Moc ti gratuluju ke krásnému chlapečkovi, je to poklad, co? :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22071
8.1.11 12:53

Tak to jste si teda užili se vším všudy :roll: Hlavně že jste to oba dobře zvládli - jsi moc statečná! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
luciblank1
1005
8.1.11 14:28

Verčo, klobouk dolů, opravdu jsis prožila své, ale hlavní je že máš krásné zdravé dítě a to oprvdu stálo za tak krtué období. Já jsem teprve na počátku těhotenství a sama nemohu říct co mne čeká ale doufám že to nejlepší… u prvího miminka jsem měla zase problémy s nízkým tlakem a furt padala jako hruška ze stromu, kdo ví jak to bude nyní :-) ale poperu se s tím za zdravé a krásné miminko mi to úsilí stojí

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
8.1.11 17:46

Verunko :hug: já mám pocit že to byla i chyba lékařu.Dával ti léky co se nesmí užívat orálně jinak vyvolávaj zvracení a slabost těla mohla vyvolat deprese.
Máš skvělého krásného chlapečka a je škoda to štěstí nemít dvojnásobné :hug: .Taky mi každý říkal že sem blázen že po tom všem chci mít ještě dítě,ale ted už budu chytřejší a taky nebudu slepě duvěřovat lékařum a sám na své instinkty.Zrovna mi napovídá že už brzo začnem na miminku pracovat a že odrodim za 5 minut :lol: .
Držím palce a nikde není psáno že druhé těhu bude stejné.Já byla těhotná už 2× a pokaždé to bylo jiné :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Mia82
17310
8.1.11 18:01

Díky všem za komentáře :hug:

Mám krásného,zdravého a hodné šmudlu,který mě potřebuje a představa,že je mi jen ze 1/4 tak špatně jak mi bylo tak bych to asi nezvládla.Nebudu riskovat,Adámek je pro mě to nejdůležitější :srdce: Možná za pár let-tak za 100 :lol: :lol: 8-)

Doufám,že jsem nevystrašila budoucí i stávající těhulky.Tyto stavy mají i nějaké pojmenování-už nevím jak to bylo a mají to jen 3% žen.To je klika,že to postihlo mě :roll: :mrgreen:

:huban: :mavam:
  • načítám...
  • Zmínit
Barbulka
2762
8.1.11 20:49

jsi opravdu statečná, že jsi to nevzdala :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
jitka 11
22939
8.1.11 21:36

Veru, jsi statečná ŽENA, která se s nepřízní osudu poprala. Držím všechny :palec: .
I já jsem měla deprese, před i po porodu. A zvládla jsem to, dnes jsem i usměvavá.

  • načítám...
  • Zmínit
faldy
595
8.1.11 23:43

Boozeee, jak tezke tehotenstvi :-( Popravde neco takoveho slysim poprve. Neumim si to ani predstavit, muselo to byt sakra narocne. Ale zvladla jsi to :potlesk: klobouk dolu. Ja pribrala 26 kg :oops: , jedla jsem teda jen jednou denne- porad :lol: Preji hodne zdravicka a pohody :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Nepřihlášená
9.1.11 08:32

Každé těhotenství je jiné, takže není nikde psané, že se situace bude opakovat.
U prvního těhotentví jsem vůbec nevěděla že jsem těhotná a druhé jsem vyloženě prozvracela, takže se to nedá srovnávat. A je škoda, že už další dítě nechceš. Ale každého věc. Píšu to jen proto, aby si ostatní těhulky (které jsi vystrašila) nemyslely, že to je pokaždé stejné. :wink:

  • Upravit
Mia82
17310
9.1.11 11:04

Nepřihlášená,nechtěla jsem nikoho vystrašit.Psala jsem co potkalo mě-nás ;-) Od toho jsem to dala do sekce O ŽIVOTĚ a ne do těhotenství :-)

Jinak všem děkuji

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
9.1.11 12:47

Nepřihlášená můžeš mi prozradit z čeho jsi získala dojem, že pisatelka někoho straší? :think: Možná sama víš, že co píšeš je blbost, tak ses raději nepřihlásila, viď?! :roll:

Strašení by to bylo ve chvíli, kdyby napsala třeba „budoucí těhulky, moc se na těhu netěšte, tohle jsem prožila, možná to potká i vás“. Nic takového jsem tu ale nečetla. Naopak v komentáři pod deníčkem sama autorka deníčku píše, že to potkává jen 3% žen, což je vskutku ohromnou nadějí pro ostatní, že právě je to nepotká.

Zažít takovej masakr, tak bych si taky moooc rozmejšlela, jestli bych šla do dalšího těhu, zvlášť když mám doma ještě sviště, o kterýho se musí starat. Což v nemocnici na kapačkách asi nelze.

Pisatelko, opravdu není každý těhu stejný a byla bys možná mile překvapená, že by ti to další těhu bylo úplně dobře a bylo by bez komplikací. Ovšem tvůj strach, je naprosto pochopitelný. Opravdu ti šlo o život i o život toho mrňouska. :-(

Až jednou bude tvoje touha po miminku větší než obavy, určo si ho pořídíš :hug:
:hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Martrich
12134
9.1.11 14:43

Páááni, tak to jsi si prošla doslova peklem, hlavně, že nakonec vše dobře dopadlo a mimi je zdravé, přeju tobě i klučíkovi hodně zdraví a štěstí a třeba jednou ještě přijde jedno miminko a pokud ano, tak at to těhotenství je úplně bezproblémové, zasloužila by sis to… :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Pájinka25
2891
9.1.11 17:48

taky tě obdivuju, jak jsi to všechno zvládla, já jsem přesně pravý opak, teď jsem ve 34. týdnu a za celou dobu jsem nepoznala žádné komplikace, až teď ke konci mě bolí záda dole u kostrče, no ale taky tahám 12 kilo navíc, na což není tělo zvyklý. u mě je sice po fyzické stránce vše v pohodě, za to si vybírá daň psychika. jsem v těhu hodně plačtivá, rozbrečí mě kdejaká blbost, třeba přítel mi k vánocům pořídil kuchyňského robota a až teď jsme zjistili, že nám tam chybí dva kusy a jedna funkce je tím pádem nefunkční. No a já začala brečet, protože mi bylo líto, že to byl dárek od něj, že mi tím chtěl udělat radost a teď tam dva kusy chybí a nebyla jsem k utišení. No prostě jsme pak jeli do obchodu a vše se vyřešilo, ale prostě v tu chvíli jsem byla hotová. Ale to jen tak pro zasmání, s tvými problémy to nemůžu srovnávat. Obdivuju tě žes to zvládla a gratuluju k Adámkovi. Taky čekáme chlapečka :srdce: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Monny
36544
27.5.11 18:57

verunko, tak teď jsi mě rozplakala… :oops: Fakt je to takový emoční šok a zážitek, obdivuji tě, jak jsi to zvládla… A věřím, že máš úžasnýho synka, který to jistojistě pochopí :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Marketa 1991
786
27.5.11 19:14

muj obdiv patri tobe… :cry: :cry: :cry: :cry: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: ze to zvladla..

  • načítám...
  • Zmínit
Marketa 1991
786
27.5.11 19:17

Nepřihlášená : to si nikdo nemysli,… :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Mia82
17310
27.5.11 19:47

Kočky díky :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
Kakika
16694
27.5.11 21:00

Tak to je mazec 8-o Máš můj velký obdiv, že jsi to nakonec zvládla. Věřím, že si to vyčítáš do dneška, že jsi měla myšlenky na potrat, ale je moc dobře, že jste to spolu zvládli. Adámek věděl, že se tě má držet jak klíšťátko, teď už by jsi ho nevyměnila.
Naprosto tě chápu, že tohle bys znova zažít nechtěla, ale však teď už víš, že kdyby to přišlo znova, jsou léky, které ti pomůžou to zvládnout.
Ale i kdyby Adámek zůstal sám…tak sám nebude, má hrozně statečnou maminku :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Mia82
17310
27.5.11 21:13

Jsi mě hodně dojmula,krásně naspaný a moc Ti děkuji :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lotynka
97
28.5.11 12:24

Moc gratuluju Adamkovi k tak statecne mamince! Opravdu to musel byt ocistec, take si to nedovedu predstavit. Vycitky kvuli druhemu diteti bys ale mit nemela, to, cos prozila bylo podle mne velice vazne, a byt zdrava je dulezite nejen kvuli sobe, ale i kvuli Adamkovi. Z tveho rozhodnuti citim velkou pokoru k zivotu a jeho nepredvidanosti, mne se naopak prici, kdyz nekdo chce vic deti za kazdou cenu.

  • načítám...
  • Zmínit
Carrinka
10872
5.1.12 14:41
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
werunkaw123
14090
5.1.12 16:32

Teda Veru 8o to muselo být děsné :hug: :hug: :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Já a eMimino