Díky bohu za poslíčky
- Porod
- Petruszka
- 24.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Rozhodla jsem se, že i já vám řeknu o mém porodu, sloh mi ale nikdy moc nešel, tak mi promiňte, pokud čtení nebude moc záživné. Termín jsem měla stanovený podle ultrazvuku ve 12. týdnu na 18. 1. 2012. Můj gynekolog je celkem líný a asi svou práci moc rád nemá a od 32. týdne mi pouze natáčel ozvy a to bylo vše, žádný ultrazvuk, žádná kontrola čípku, prostě nic.
Těhotenství mi uběhlo celkem rychle, ani jsem nezažila nějaké objímání záchodové mísy, nezvracela jsem ani jednou
Od 20. týdne mě začaly přepadávat chutě a cpala jsem se sladkým, slaným, prostě vším, co mi přišlo pod ruku. Je to neuvěřitelné, ale přestože jsem se v kuse něčím tláskala, přibrala jsem za celé těhu pouze 10 kg ![]()
Asi od 36. týdne jsem začala pociťovat poslíčky, i když dost mírné, bála jsem se, že nepoznám porod. Na mou malou princeznu jsem se strašně těšila, a tak jsem si i přála, aby se jí zachtělo na svět trošku dřív a mohla jsem ji už mít u sebe. S každým malým píchnutím bříška už jsem měla pocit, že by to konečně mohlo přijít. Už jsem myslela, že se z toho zblázním, soustředila jsem se na to až moc.
Dny ubíhaly dál a dál a nic se nedělo. Přišel den 4. 1. 2012 a mě chytli už trošku větší poslíčci. Od 6 odpoledne jsem měla bolestivé tvrdnutí bříška po dvou minutách, ale nebylo to nic, co bych musela nějak prodýchávat. V deset večer odjel manžel do práce na noční a já zůstala doma sama, pořád s bolestivým tvrdnutím po dvou minutách. Zkoušela jsem si dát horkou vanu, ale stále to nechtělo přejít. Potom, co mě holky z diskuze tady na eMiminu přemluvili, ať jedu do porodky, jsem zašla o patro níž k rodičům, ať mě odvezou, že je to asi tady.
Do porodnice jsme dorazili o půlnoci a samozřejmě jsem byla za plašanku, byly to pouze poslíčci a na porod to rozhodně nevypadalo, ale díkybohu, že jsem jela. Paní doktorka mi udělala ultrazvuk a zjistila, že mám nedostatek plodové vody a miminko by už dlouho nepřežilo, takže mě ubytovali na pokoj s tím, mi ráno začnou porod vyvolávat. Většina holek říká, že vyvolávaný porod je mnohem horší než přirozený, ale já tomu nevěřila. Byla jsem hloupá, když jsem si myslela, že to bude hračka.
5. 1. 2012 v 8 hodin ráno mi dali kapačku na vyvolání kontrakcí a hned s první kapkou mi naběhly. Od první minuty jsem cítila dost silné kontrakce po dvou minutách, říkala jsem si, super, tak to alespoň budu mít rychle za sebou, čas ale ubýhal a stále se nic nedělo, byla jsem otevřená na špičku prstu a nechtělo se to pohnout. Celý den jsem strávila s těmito kontrakcemi a až teprve v 6 večer byl konečně nový nález - otevřená na dva prsty. Tak mě přesunuli na hekárnu, aby se mnou mohl zůstal manžel - chtěla jsem ho u porodu. Bohužel se ale dál nic nedělo a já zůstávala stále otevřená jen na dva prsty.
V 9 hodin večer jsem myslela, že tu bolest nevydržím a vyskočím z okna, ale dala jsem si horkou koupel a dost se mi ulevilo. V tu chvíli jsem si říkala, že bych nejradši rodila do vody, bohužel to ale v naší porodnici nejde. Taky jsem říkala manželovi, že vrátíme čas zpátky a miminko si adoptujeme. Samozřejmě to bylo jen v té chvíli, ve skutečnosti bych čas nikdy nevracela
V deset hodin jsem musela z vany ven, že mi musí natočit další monitor a zkontrolovat čípek. Kontrakce stále silné po dvou minutách a čípek stále na dva prsty. PA poslala manžela domů, ať se prospí a já že se taky musím pokusit prospat, že to ještě vypadá na dlouho.
Manžel tedy odjel a já jsem se snažila odpočívat, ale s těmi bolestmi mi to bohužel nešlo a při každé kontrakci jsem řvala, jako kdyby mě někdo mlátil. No, jsem fakt ostuda. Takhle jsem jim tam řvala každé dvě minuty až do pěti do rána, kdy mi konečně praskla voda. Vzhledem k tomu, že jí byl nedostatek, měla jsem pod sebou jen malou loužičku. Bylo celkem vtipné, že akorát pět minut před prasknutím vody jsem se s PA bavila o tom, kdy jde domů, že už mě asi nestihne porodit, že to vypadá ještě na hodně dlouho… a po chviličce rup - bylo to fakt hodně nečekané
Po prasknutí vody kontrakce ještě zesílily a už byly opravdu nesnesitelné.
Zavolala jsem manžela, ať přijede, že už je to tady. Během deseti minut dorazil, a když šel po chodbě, myslel, že už rodím, když slyšel můj jekot
Chvíli jsem musela ještě vydržet ležet, protože mi natáčeli monitor, a pak jsem utíkala do sprchy trochu si ulevit. Ve sprše jsem ale dostala tlak na konečník a tělo začalo samo tlačit. Tak mě PA honem odvedla na porodní sál, a když jsem si lehla na porodní lehátko, už byly vidět vlásky ![]()
Párkrát jsem zatlačila a byla venku půlka hlavičky, přes mé malé bříško jsem viděla, jak leze ven, a když jsem viděla, jak má venku čelíčko, dala jsem do toho vše… zatlačila jsem a hlavička byla venku. Tělíčko už jsem ani tlačit nemusela, vyklouzlo úplně samo
Měla jsem malý nástřih, který jsem ale ani necítila. Malá měla nízkou teplotu, tak jí museli dát na chvilku vyhřát do inkubátoru. Mezitím mě paní doktorka zašila, což jsem absolutně necítila, a pak jsem si dvě hoďky poležela na sále za přítomnosti manžela.
Naše princezna se narodila po 22 hodinách bolestivých kontrakcí 6. 1. 2012 v 6:10 hodin s mírami 3150 g a 50 cm. Byla jsem 38+2 tt.
Po této zkušenosti musím uznat, že vyvolávaný porod je opravdu hrozný, zdlouhavý a bolestivý. Všem vám přeji, ať vás tohle nepotká. Ale přes tu všechnu bolest vím, že to za to stálo a pohled na mou malou berušku mi to celé vynahrazuje.
Chtěla bych pochválit celou teplickou porodnici včetně oddělení šestinedělí. S personálem jsem byla naprosto spokojená, všichni do jednoho byli moc milí a ochotní
Pokud se budete rozhodovat, kde v Ústeckém kraji rodit, opravdu Teplice doporučuji ![]()
Přečtěte si také
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 16
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 87
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8592
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1444
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 708
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2866
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1250
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 3012
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1606
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3544
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...