Happy end

Ahoj Šárko,
odhodlala jsem se odepsat až teď i když tyto stránky navštěvuji už dlouho. Měla jsem stejnou diagnózu jako ty, ale byla mi zjištěna nedávno. Po 1,5 roce snahy o otěhotnění jsem prodělala v červnu laparoskopii. Výsledek byl hodně negativní. Rozsáhlá endometrioza, 1 vejcovod neprůchodny, druhy ztěží, rozrušili mi rozsáhlé srůsty v celé malé pánvi. Ošetřující lékař mi rovnou řekl, že mě po půlroční hormonální léčbě pošle na umělé oplodnění. Snažila jsem se s tím smířit a uklidnilo mě aspoň to, že už vím co mi je. Přestali jsem úplně na miminko myslet a začali se starat o další věci. Jeli jsme na dovolenou, náhodou jsme sehnali větší byt a tak jsme připravovali stěhování. Začala jsem pociťovat určité zdravotní problémy - nevolnosti, nechutenství a bolesti v prsou. Vše jsem přičítala té hormonální injekci, kterou mi na půl roku zastavili menstruaci. Pak mi to ale nedalo a zkusila jsem si udělat těhotenský test. Výsledek byl překvapující, byla tam jedna čárka silná a druhá slaboulinká. Stále jsem to přičítala rozhozené hormonální hladině, ale pro jistotu jsem zašla k lékaři. To překvapení bych přála všem „čekatelkám“. Na ultrazvuku mi lékař sdělit tu nejradostnější zprávu méno života. Jsem těhotná a už v 9. týdnu. Muselo k tomu dojít hned po té laparoskopii a lékař měl z toho také velkou radost. Ano, mohu potvrdit, že opravdu pomůže, když se ženská ve svém myšlení přestane upínat na otěhotnění a psychicky se srovná. Říká se to lehce, když se nám to povedlo, ale poznala jsem při pročítání článků o neplodnosti, že nás s problémy je opravdu hodně.
Takže Šárko, přeji ti, ať všechno dobře dopadne a už se těším na ty naše „uzlíčky štěstí“.
Renata, 26 let