Těhotenství, nemoc, covid, předčasný porod, prasklá plíce, nádor na mozku
- Porod
- Papamama
- 15.10.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství, zážitky a pocity, onemocnění, porod císařským řezem, onemocnění covid hned po porodu, pak nemoc rakovina a šťastný konec. Už jsme spolu, vyléčení, po operaci a těšíme se že života každý den, který je pro mě dar a jsem ráda, že to tak dopadlo.
Začalo to klasicky, krásným dnem, kdy jsem si udělala těhotenský test a poté, když mi vyšel pozitivní, zašla jsem ke gynekologovi na kontrolu s touto skvělou novinou, že jsem těhotná, lékař mi sdělil, že je to tak a já se nesmírně radovala a přála si miminko, protože jsme s přítelem už delší dobu chtěli a až teď se na nás štěstí usmálo. Šťastná jsem běžela domů a novinu řekla příteli, těhotenství probíhalo normálně, jen mě občas bolela hlava a někdy břicho, všechny vyšetření proběhly v pořádku a já si užívala těhotenství, procházky, užívání si léta, doteky bříška, bylo to krásné a zvláštní, pomalu jsem kupovala vše potřebné pro miminko a pomaličku jsem připravovala i tašku do porodnice, ať je kompletní. Měsíc před porodem jsem ale onemocněla a měla horečky, bylo mi zle i od žaludku a proležela jsem celé dny, na radu lékaře jsem na horečky brala Paralen, dále se to zhoršovalo a přítel mě odvezl na pohotovost, kde mi na konec zjistili špatnou plodovou vodu a musela jsem ještě v ten večer na sál, takže malý se narodil o měsíc dříve, ale v pořádku, mně bylo hrozně a malému praskla plíce, bylo mi z toho moc smutno a modlila jsem se, ať je zdravý, pak jsem se v porodnici zhroutila a probrala se až za několik dní s kyslíkovými trubičkami a zjistila jsem, že jsem na tom hodně zle, na JIPce se silným covidem, můj malý bojovníček vše zvládl a také bojoval, já jsem se z toho také naštěstí dostala. Pak nás pustili domů a byla jsem hodně slabá, přítel mi pomáhal a pomalu jsme to zvládli a začínalo mi být lépe. Za asi dva týdny po propuštění jsem dostala v noci záchvat a přijela pro mě záchranka, nemohla jsem mluvit a ochrnula mi půlka těla, zjistili mi, že mám nádor v mozku a musím zůstat v nemocnici. Nádor se naštěstí dal operovat a jsem už i po operaci a bez následků, tímto bych chtěla moc poděkovat panu primáři ze Zlína z neurochirurgie a všem doktorům a personálu, za skvělou práci a péči, bylo to hodně náročné období, ale už je to za námi a můžeme být zase spolu, já a můj milovaný bojovníček Oliverek.
Přečtěte si také
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 481
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 316
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 3810
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 2444
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 2137
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 1910
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1039
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2481
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 817
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2636
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...