Jak dlouho ještě?
- Snažení
- 24kačkač
- 07.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nikdy jsem nebyla ten typ, že bych si psala deníčky nebo různé zážitky. Vše jsem nechávala náhodě a osudu. Všechno se má zkusit, tak si zkusím vylít srdíčko...
S přítelem jsme spolu přes 5 let a z toho spolu už přes 3 roky žijeme. Nejdříve jsme bydleli v bytě, ze kterého jsme se přestěhovali po dokončení mého studia do rodinného domu přítelových rodičů, kde jsme si zrekonstruovali patro. Život s budoucí tchyní stojí opravdu někdy za to, ale to by bylo na nový deníček.
Asi od dubna 2011 jsem začala pomýšlet na miminko. V té době byla těhotná má nejlepší kamarádka, se kterou jsem celé těhotenství prožívala a užívala. Do té doby mě to nějak uspokojovalo a na vlastní jsem jenom myslela. Ale na konci srpna se narodil malý Dominiček a já jsem pocítila to prázdno.
V září jsem po domluvě s přítelem vysadila antikoncepci, kterou jsem brala od 15 let (v říjnu mi bude 25 a příteli je 26). Jako snad každá, která se rozhodne, že otěhotní, jsem si myslela, že se to povede napoprvé. Ale kdo by to byl čekal, tak nikoliv. S přítelem to bylo taky všelijaké. Nemohl se rozhodnout, jestli dítě už chce, nebo ještě ne. Týden to bylo tak a týden jinak.
Po Novém roce mi říkal, že si dítě taky přeje a že se teď bije do hlavy, že měl kdy takové řeči. Navíc přítelův bratr čekal v té době druhého potomka, který se narodil v březnu. Moje touha se tím samozřejmě prohloubila. Jeho děti jsou úžasné! Pravidelně k nám chodí na návštěvy, ze kterých se někdy déle vzpamatovávám. Ale aspoň částečně mi dodávají sílu to nevzdat a jít za svým cílem.
Navíc moje cykly nejsou nějak pravidelné, takže jsem musela od nového roku dvakrát na vyvolávačku. Nemluvím o testovacích mániích, ze kterých už jsem se snad taky dostala. Od dubna jsem se rozhodla měřit BT, protože si vůbec nejsem jistá ovulací… nakonec jsem ji poprvé vypozorovala
Od května mám předepsanou Proveru na upravení cyklu, tak doufám, že už na další vyvolávačku nebudu muset. Prozatím zabrala, tak se uvidí v dalších cyklech. V září mám jít na kontrolu a začneme prý zjišťovat, proč to nejde.
Ale proč doktoři čekají tak dlouho? Podle doktorů to není žádná doba, ale pro snažilky je 7 měsíců snažení jako nekonečný kolotoč testování, sledování se a vsugerovaných příznaků těhotenství. A to nemluvím o těch všech kamarádkách a známých, které během té doby otěhotněly a my stále nic. I v televizi jsou všude těhotné – Ulice, Ordinace. NO prostě síla! Jak na to má člověk nemyslet? To prostě nejde. Myslím si, že jsme mladí a zdraví, tak nevím kde může být problém.
Kdo toto nezažil, asi v životě nepochopí, jaké je to vnitřní trápení a boj se sebou samou. A nejvíce mě dostávají otázky okolí. „Tak co? Vy snad ty děti nebudete mít s takovou nikdy. Vy děti nechcete? Už byste si měli pospíšit.“ Ale já to nechci vytrubovat, že už se tak dlouho snažíme a nic. A je tady zase ta otázka, jak dlouho ještě budeme muset čekat na ten zázrak a miminko přijde i k nám?!
Všem, kteří dočetli až sem, děkuji. Snad sem Vás moc nenudila. Musím ale říct, že se mi ulevilo. Moc děkuji mým holkám za podporu, bez které bych už asi byla někde zhroucená a nešťastná! Děkuji Vám, zlata moje
q
Přečtěte si také
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 13
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 64
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 66
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 74
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 634
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1399
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 2089
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 660
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 583
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1085
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...